435/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 13. května 2004
o zaměstnanosti
Změna: 202/2005 Sb.
Změna: 168/2005 Sb.
Změna: 253/2005 Sb.
Změna: 428/2005 Sb.
Změna: 350/2005 Sb.
Změna: 495/2005 Sb.
Změna: 382/2005 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 161/2006 Sb.
Změna: 264/2006 Sb. (část)
Změna: 109/2006 Sb., 115/2006 Sb.
Změna: 214/2006 Sb.
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb. (část), 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.
Změna: 159/2007 Sb.
Změna: 181/2007 Sb.
Změna: 213/2007 Sb.
Změna: 379/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb., 362/2007 Sb.
Změna: 57/2008 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 479/2008 Sb. (část)
Změna: 129/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 362/2009 Sb.
Změna: 326/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb., 149/2010 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství^1) upravuje
zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení
plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 2
Státní politika zaměstnanosti
(1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména
a) zabezpečování práva na zaměstnání,
b) sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání
prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku
trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,
c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských
zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií
zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního
fondu,
d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění
priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu
práce,
e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,
f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem
zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,
g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,
h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských
služeb na trhu práce,
i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s
osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se
zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené
postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání,
rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním
kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,
k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a
dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu
práce,
l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České
republiky a z území České republiky do zahraničí.
(2) Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní
další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové
organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje
stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními
samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se
zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.
(3) Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České
republice vykonávají
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b) úřady práce.
§ 3
Účastníci právních vztahů
(1) Účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou
a) Česká republika zastupovaná ministerstvem a úřady práce,
b) fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem;^2) fyzickými
osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek
cizinci,^3) kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto
zákonem,
c) zaměstnavatelé;^4) za zaměstnavatele se považují rovněž organizační
složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby
oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních
předpisů,^5)
d) právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních
předpisů^6) vykonávající činnosti podle tohoto zákona.
(2) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie (dále jen
„občan Evropské unie“) a jeho rodinný příslušník^7) mají stejné právní
postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České
republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Rodinní příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními
příslušníky České republiky ani jiného členského státu Evropské unie,
mají v právních vztazích upravených tímto zákonem stejné právní
postavení jako občan České republiky, pokud tento zákon nestanoví
jinak.
§ 4
Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na
zaměstnání
(1) Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou
povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami
uplatňujícími právo na zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje
rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.
(2) Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá
diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo
etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu,
rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku,
manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického
nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo
politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích
zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se
považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje
i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku
směřujícího k diskriminaci.
(3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného
v odstavci 2, pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že
tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon
zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon
tohoto zaměstnání nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být
oprávněný a požadavek přiměřený.
(4) Za diskriminaci se rovněž nepovažují zákonem stanovená opatření,
jejichž cílem je předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z
příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů
uvedených v odstavci 2 a opatření přijímaná podle § 6 odst. 1 písm. e)
a § 8 odst. 1 písm. c).
(5) Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na
základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou
osobou zacházeno méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by
se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
(6) Nepřímou diskriminací se rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální
rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou
osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních
důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí
nebo opomenutí přijmout opatření, která jsou v konkrétním případě
nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením měla přístup k
zaměstnání. Za nepřímou diskriminaci se nepovažuje, pokud zdánlivě
neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup jsou objektivně
odůvodněny cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené
a nezbytné, nebo pokud u osob se zdravotním postižením je právnická
nebo fyzická osoba povinna učinit vhodná opatření k odstranění nevýhod
vyplývajících z takového rozhodnutí, rozlišování nebo postupu.
(7) Obtěžováním se rozumí jednání, které je druhou fyzickou osobou
oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr
nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k
vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.
(8) Sexuálním obtěžováním se rozumí jakákoliv forma nežádoucího ústního
nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, jehož cílem nebo
výsledkem je narušení důstojnosti osoby, zejména když se vytváří
zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející
prostředí.
(9) Obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace,
rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku,
náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.
(10) Dojde-li při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a
povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má
fyzická osoba právo se domáhat, aby
a) bylo upuštěno od tohoto porušování,
b) byly odstraněny následky tohoto porušování a
c) jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
(11) Pokud byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo
její vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy podle odstavce 10,
má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.
(12) Výši náhrady podle odstavce 11 určí na návrh fyzické osoby soud s
přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k
porušení práv a povinností došlo.
§ 5
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) identifikačními údaji
1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné
příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození,
nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,
2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační
číslo osoby,
3. u fyzické osoby, která je podnikatelem,^8) obchodní firma nebo
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění
organizační složky v České republice,
b) bydlištěm
1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na
území České republiky,
2. u cizince,^3) který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným
příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa
trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud
takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky
obvykle zdržuje,
3. u cizince,^3) který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným
příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa
místa trvalého pobytu na území České republiky,
4. u cizince^3), který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným
příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, a který
je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání
na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci (dále jen „modrá
karta“), vydaným podle jiného právního předpisu^72a), adresa uvedená
jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců (§ 147c),
c) vážnými důvody důvody spočívající v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního
právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o
zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto
podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového
pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce
dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo
registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku
práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat
zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při
zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či
náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,
d) soustavnou přípravou na budoucí povolání doba denního studia na
střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s
právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké
škole^9), a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo
akademického roku,
e) nelegální prací,
1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou
osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o
manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo
2. pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným
povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto
zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za
účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“)
vydaným podle zvláštního právního předpisu^9a) nebo bez zelené karty,
je-li podle tohoto zákona vyžadována, nebo v rozporu s modrou kartou,
nebo bez modré karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována; to neplatí
v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku
práce,
f) povoláním standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich
obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou
odbornou a další způsobilost.
HLAVA III
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 6
(1) Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování
zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom
a) zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky
zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, zaujímá
stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které
zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy,
b) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává
prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky
a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami
pracovních sil v České republice a přijímá opatření k usměrňování
pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil
do zahraničí,
c) zabezpečuje tvorbu a v souladu s vývojem trhu práce aktualizaci
Národní soustavy povolání, která obsahuje
1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,
2. stručný popis povolání,
3. pracovní činnosti v povolání,
4. předpoklady pro výkon povolání, zejména kvalifikační, odborné a
zdravotní,
5. další údaje související s povoláním, a zveřejňuje ji v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; na její tvorbě a
aktualizaci spolupracuje se správními úřady a územními samosprávnými
celky a bere v úvahu návrhy osob působících na trhu práce,
d) řídí úřady práce,
e) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a
ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s
osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají
ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání,
rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným rekvalifikačním
kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,
f) spravuje a poskytuje prostředky na zabezpečování státní politiky
zaměstnanosti, rozhoduje o jejich použití, zajišťuje národní
financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů
na úseku trhu práce, která jsou obsažena v programech Evropského
sociálního fondu, a zabezpečuje projekční řešení a programově technické
vybavení informačního systému v oblasti zaměstnanosti a koordinuje
činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti,
g) zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci
v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně
spolupráce s Evropským společenstvím,
h) spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států
Evropské unie v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na
území jiného členského státu,
i) zřizuje státní rekvalifikační střediska a pracovně rehabilitační
střediska pro osoby se zdravotním postižením,
j) vede pro účely zaměstnanosti centrální evidenci zájemců o
zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením,
cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných
držiteli zelené karty, volných pracovních míst obsaditelných držiteli
modré karty, a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní
a reklamní činnosti dětí,
k) uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke
zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce,
l) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a
zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,
m) zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
přístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostředků
státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky
zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických
osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,
n) poskytuje Ministerstvu vnitra
1. přehled o změnách údajů v udělených povoleních ke zprostředkování
zaměstnání,
2. přehled o pokutách uložených právnickým nebo fyzickým osobám, kterým
bylo uděleno povolení ke zprostředkování zaměstnání, za porušení
povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů podle § 126 odst.
2 nebo zvláštního právního předpisu^72).
(2) Evidence vedené podle odstavce 1 písm. j) vycházejí z údajů úřadů
práce a mohou být ministerstvem a úřady práce využívány k plnění
povinností, které pro ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být
využívány k účelům stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné
účely [například odstavec 1 písm. a) a b)] se údaje používají anonymně.
HLAVA IV
ÚŘADY PRÁCE A JEJICH PŮSOBNOST
§ 7
(1) Úřady práce jsou správní úřady. V čele úřadu práce je ředitel; jeho
jmenování a odvolání se řídí zvláštním právním předpisem.^10)
(2) Správní obvody úřadů práce jsou shodné s územními obvody
okresů.^11) Správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území
obvodů hlavního města Prahy.^11) Názvy a sídla úřadů práce jsou uvedeny
v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má
být zaměstnání vykonáváno, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) K zabezpečení spolupráce na trhu práce vytvářejí úřady práce
poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových organizací,
organizací zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně
postižených a územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je
koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti a rozvoje
lidských zdrojů v příslušném správním obvodu. Poradní sbory se
vyjadřují zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům v rámci
aktivní politiky zaměstnanosti, programům rekvalifikace, organizaci
poradenské činnosti, opatřením na podporu rovného zacházení se všemi
fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání a k hromadnému
propouštění.
(5) Úřady práce vytvářejí za účelem posouzení vhodné formy pracovní
rehabilitace osob se zdravotním postižením odborné pracovní skupiny,
složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců
zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním
postižením.
§ 8
(1) Úřad práce
a) zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu,
soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a přijímá
opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce; za tím účelem
spolupracuje s koordinačními úřady práce a může vyžadovat od
zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,
b) spolupracuje se správními úřady, územními samosprávnými celky,
orgány sociálního zabezpečení, orgány pomoci v hmotné nouzi, orgány
státní zdravotní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty podle
zvláštních právních předpisů při tvorbě a realizaci opatření
souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,
c) přijímá opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a
ženami, osobami bez ohledu na jejich národnost, rasový nebo etnický
původ, osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob,
které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k
zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a specializovaným
rekvalifikačním kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto
osob,
d) zabezpečuje a podporuje projekty a opatření související s rozvojem
lidských zdrojů v oblasti trhu práce uskutečňované v jeho správním
obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a projektech,
programech a projektech s mezinárodní účastí a na programech
financovaných z Evropských strukturálních fondů a v rámci programů
zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje
aktivní politiky zaměstnanosti,
e) provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům
o zaměstnání a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti podle
tohoto zákona,
f) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a
další služby v oblasti zaměstnanosti,
g) zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
podle tohoto zákona, poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní
politiku zaměstnanosti a vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu
při rekvalifikaci,
h) poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením, příspěvek na podporu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
i) vede pro účely zaměstnanosti evidenci volných pracovních míst,
evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci
osob se zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k
výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje
z těchto evidencí předává do centrálních evidencí vedených
ministerstvem [§ 6 odst. 1 písm. j)],
j) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi^12) údaje
1. o vedení fyzické osoby v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně
důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,
2. o tom, zda je uchazeči o zaměstnání poskytována podpora v
nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,
3. o tom, zda jde o osobu, která vyžaduje zvýšenou péči při
zprostředkování zaměstnání,
4. o tom, zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo
odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání zprostředkované úřadem práce
nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (§ 120),
5. o tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z
evidence uchazečů o zaměstnání,
6. o tom, že uchazeč o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25
odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,
7. o tom, zda uchazeči o zaměstnání byl úřadem práce vypracován
individuální akční plán,
k) potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3
odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v §
3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu
dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a sezonnímu zaměstnanci
existenci pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o
provedení práce,
l) vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem a
zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,
m) rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě o tom,
že fyzická osoba se nepovažuje za osobu zdravotně znevýhodněnou,
jestliže se nepodrobila vyšetření zdravotního stavu nebo jinému
odbornému vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna,
n) poskytuje Státnímu úřadu inspekce práce identifikační údaje
zaměstnanců vyslaných k výkonu práce na území České republiky a
identifikační údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni,
potřebné k provádění kontroly dodržování pracovních podmínek těchto
zaměstnanců stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní
podmínky,
o) zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový
přístup písemné materiály vztahující se k poskytování prostředků
státního rozpočtu na nástroje a opatření aktivní politiky
zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických
osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,
p) plní další povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních
právních předpisů.^13)
(2) Úřad práce uvedený v příloze č. 2 pro územní obvod v této příloze
vymezený zabezpečuje kromě činností uvedených v odstavci 1
a) zpracování koncepce a strategie zaměstnanosti a zpracování
statistik, rozborů a výhledů,
b) koordinaci činnosti úřadů práce při provádění aktivní politiky
zaměstnanosti,
c) činnost Evropských služeb zaměstnanosti,
d) spolupráci při vytváření mezinárodních programů nebo programů s
mezinárodní účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování
z prostředků Evropských strukturálních fondů,
e) zřizování školicích a rekvalifikačních středisek, a pro osoby se
zdravotním postižením pracovně rehabilitačních středisek,
f) spolupráci v otázkách zabezpečování zaměstnanosti, mobility
pracovních sil a rozvoje lidských zdrojů s územními samosprávnými
celky, příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi
zaměstnavatelů,
g) zpracování podkladů pro udělování investičních pobídek.
HLAVA V
POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB A SOUČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH
ZAŘÍZENÍ PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB
§ 9
(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce
do 15 dnů ode dne, kdy obdržela žádost, provést vyšetření zdravotního
stavu fyzické osoby (§ 21).
(2) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami^14) a jinými právními předpisy^14a). Úhradu
poskytne příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to
na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením.
§ 9a
zrušen
§ 9b
zrušen
HLAVA VI
PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ
§ 10
Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat
a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu^15) (dále
jen „zaměstnání“), na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí
dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.
§ 11
Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání
a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit
zaměstnání v zahraničí.
§ 12
(1) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona je
zakázáno činit nabídky zaměstnání, které
a) mají diskriminační charakter,
b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo
c) odporují dobrým mravům.
(2) Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace
týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických
postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického
přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s
§ 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní
údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených
zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je
zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje.
Hlediska pro výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem
fyzickým osobám ucházejícím se o zaměstnání. Ustanovení § 4 odst. 3
platí i zde.
§ 13
zrušen
ČÁST DRUHÁ
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 14
(1) Zprostředkováním zaměstnání se rozumí
a) vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a
vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní
síly,
b) zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro
uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která
práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen „uživatel“),
c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.
(2) Za zprostředkování zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se rovněž
považuje, je-li cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k
výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou
právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem
pracovní síly.
(3) Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem
a) úřady práce,
b) právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě
zprostředkování zaměstnání (dále jen „agentury práce“).
(4) Právo fyzických nebo právnických osob usazených^17) za účelem
zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě Evropské unie v
souladu s jeho právními předpisy poskytovat na území České republiky
služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle^18) tím
není dotčeno; tyto osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení
této činnosti na území České republiky písemně oznámit ministerstvu
údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo 3 a dobu, po kterou bude tato činnost
vykonávána.
(5) Úřady práce mohou provádět pouze zprostředkovatelskou činnost
uvedenou v odstavci 1 písm. a) a c). Agentury práce mohou provádět i
zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. b).
(6) Úřady práce a agentury práce spolupracují při řešení situace na
trhu práce.
§ 15
Poradenství pro fyzické osoby se zaměřuje na posouzení osobnostních
předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání,
přípravy na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace.
Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle
kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá
zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných pracovních
místech a volných pracovních silách.
§ 16
Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje zveřejňování nabídek
zaměstnání sdělovacími prostředky nebo prostřednictvím elektronických
médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost
mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí.
§ 17
(1) Osobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze
získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování
zaměstnání, poskytování příspěvků na nástroje a opatření aktivní
politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví
jinak, platí pro zpracování osobních údajů zvláštní právní předpis.^19)
(2) Osobní údaje o fyzických osobách, kterým úřad práce nebo agentura
práce zprostředkovává zaměstnání nebo poskytuje další služby podle
tohoto zákona, lze zpracovávat pouze se souhlasem osob, jichž se tyto
údaje týkají.
(3) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce
zprostředkovává zaměstnání v rámci členských států Evropské unie, a k
předání těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob
v České republice do členských států Evropské unie a Evropskému
koordinačnímu výboru se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních
údajů podle zvláštního právního předpisu.^19)
(4) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce
zprostředkovává zaměstnání mimo území členských států Evropské unie, ke
zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým agentury práce
zprostředkovávají zaměstnání do zahraničí, k předání těchto údajů,
jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob v České republice do
zahraničí se vyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle
zvláštního právního předpisu.^19)
HLAVA II
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ÚŘADY PRÁCE
§ 18
(1) Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání na celém území České
republiky; v případech stanovených vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k
jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí
a ze zahraničí na území České republiky. Zaměstnání do zahraničí lze
zprostředkovat jen se souhlasem uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o
zaměstnání.
(2) Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání podle právních předpisů
Evropských společenství upravujících volný pohyb osob v rámci
Evropských společenství.^20)
(3) Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné.
§ 19
(1) Fyzická osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu
práce, a to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání.
Informace o možnostech zaměstnání a volných pracovních místech může
fyzická osoba požadovat u kteréhokoliv úřadu práce.
(2) Úřad práce je povinen poučit zájemce o zaměstnání a uchazeče o
zaměstnání o právech a povinnostech, zejména o povinnosti poskytovat
úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a o
povinnosti řídit se pokyny tohoto úřadu.
§ 20
(1) Fyzická osoba má právo na zprostředkování vhodného zaměstnání.
Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání
a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,^21)
b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní
pracovní doby,^22)
c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než
3 měsíce a
d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno
její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání,
možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
(2) Pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o
zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové
zaměstnání, které
a) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a d), nebo
b) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), c) a d) a délka
jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní
doby^22).
§ 21
(1) Fyzická osoba, které úřad práce poskytuje služby podle tohoto
zákona, je povinna úřadu práce sdělit údaje o svých zdravotních
omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání,
rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále
sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Uplatňuje-li
fyzická osoba pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinna je
doložit lékařským posudkem^23) registrujícího praktického lékaře pro
děti a dorost nebo pro dospělé, nebo v případě, že registrujícího
lékaře nemá, posudkem jiného ošetřujícího lékaře^24) (dále jen
„ošetřující lékař“).
(2) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je za účelem posouzení svého
zdravotního stavu a vydání lékařského posudku povinna se na žádost
úřadu práce podrobit vyšetření
a) ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce,^25) pokud
1. žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku
na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo
2. uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče
o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,
3. je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do
příslušného rekvalifikačního kurzu,
b) příslušným lékařem závodní preventivní péče,^26) pokud jde o
posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska zdravotní
způsobilosti; v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k
provádění závodní preventivní péče, ošetřujícím lékařem.
(3) Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna se za účelem
posouzení způsobilosti k výkonu povolání, na které má být
rekvalifikována, podrobit psychologickému vyšetření, pokud takové
vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis.
(4) Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2 a
psychologickým vyšetřením podle odstavce 3 hradí úřad práce.
§ 22
Zájemce o zaměstnání
(1) Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o
zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do
evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České
republiky. Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné
zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.
(2) Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden
v evidenci zájemců o zaměstnání.
(3) Úřad práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě
žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání
neposkytuje úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou
součinnost nebo ji maří. Úřad práce je povinen po ukončení vedení v
evidenci zájemců o zaměstnání údaje týkající se jeho osoby zablokovat
do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
§ 23
Evidence zájemců o zaměstnání
Evidence zájemců o zaměstnání obsahuje zejména identifikační údaje
zájemce o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních
zkušenostech, zájmu o určitá zaměstnání a údaje o jeho zdravotních
omezeních souvisejících se zprostředkováním zaměstnání. Údaje z
evidence zájemců o zaměstnání jsou určeny výhradně pro účely
zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely.
Uchazeč o zaměstnání
§ 24
Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o
zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu
má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce
zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.
§ 25
(1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví
jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště
a která není
a) v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami
uvedenými v odstavcích 3 a 5,
b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně
činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového
pojištění podle zvláštního právního předpisu^27) považuje za osobu
samostatně výdělečně činnou,
c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo
komanditistou komanditní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní
vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto
společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu
s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu
minimální mzdy,
d) členem představenstva akciové společnosti vykonávajícím mimo
pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou
je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne
polovinu minimální mzdy,
e) členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo
pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou
je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne
polovinu minimální mzdy,
f) členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu
pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční
nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle
odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
g) soudcem,
h) poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského
parlamentu,
i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu
vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných
celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,
j) prezidentem republiky,
k) členem vlády,
l) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního
úřadu,
m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,
n) členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu
pro studium totalitních režimů, předsedou Energetického regulačního
úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem
nebo zástupcem finančního arbitra
o) nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního
předpisu^28) nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,^29)
a to v době, kdy tuto činnost vykonává,
p) pěstounem, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon
pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,^30) nebo kterému je
za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve
zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,^30a)
q) výdělečně činná v cizině, nebo
r) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání.
(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po
kterou
a) je uznána dočasně neschopnou práce,
b) vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření
zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,
c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po
porodu, nebo
d) je invalidní ve třetím stupni^32a), s výjimkou fyzické osoby, která
je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela
mimořádných podmínek^32b).
(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud
měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o
pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1
měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání je povinen úřadu práce výkon této činnosti bez
ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti
o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu
této činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši
měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro
účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny)
sčítají.
(4) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro
poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného
zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
(5) Překážkou pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které
není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním (§ 20) a je
zprostředkováno úřadem práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá
jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání“).
(6) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je
neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu
se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).
§ 26
Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
(1) Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem
podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická
osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po
skončení zaměstnání nebo jiných činností, které jsou uvedeny v § 25
odst. 1, nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za
náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání
ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.
(2) Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační
údaje uchazeče o zaměstnání a souhlas s jejich zpracováním, údaje o
jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech, zájmu o určitá
zaměstnání, zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání
omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání.
(3) Nesplňuje-li fyzická osoba podmínky pro zařazení do evidence
uchazečů o zaměstnání, vydá o tom úřad práce rozhodnutí.
Evidence uchazečů o zaměstnání
§ 27
(1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o
zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování
zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s úřadem práce a
poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní
rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro
účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely
stanovené zvláštními právními předpisy.
(2) Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání úřadu práce; změny těchto
skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit
nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen osobně
nebo písemně oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve
stanoveném termínu.
(3) Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci
uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak, může úřad práce
připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.
(4) Uchazeči o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci
uchazečů o zaměstnání bydliště a splní oznamovací povinnost podle
odstavce 2, převede úřad práce ke dni změny bydliště evidenci uchazeče
o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště.
§ 28
Uchazeč o zaměstnání může požádat příslušný úřad práce (§ 24) o
zprostředkování zaměstnání úřadem práce, v jehož správním obvodu se z
vážných důvodů skutečně zdržuje. Dohodnou-li se úřady práce do 10
kalendářních dnů ode dne podání žádosti, zprostředkovává jeho
zaměstnání a vykonává další práva a povinnosti vyplývající z tohoto
zákona úřad práce, v jehož správním obvodu se uchazeč o zaměstnání
skutečně zdržuje. Jestliže se úřady práce nedohodnou, určí
ministerstvo, který úřad práce bude zprostředkovávat zaměstnání a
vykonávat další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona.
§ 29
Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
Uchazeči o zaměstnání ukončí úřad práce vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání dnem
a) nástupu do zaměstnání, s výjimkou případů uvedených v § 25 odst. 3 a
5, nebo zahájení jiných činností uvedených v § 25 odst. 1, a to na
základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání,
b) doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v
evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud není dán některý z důvodů pro
vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30,
c) nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nástupu výkonu ochranného
opatření zabezpečovací detence,
d) následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem
následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého,
e) následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o
zaměstnání do vazby,
f) zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud úřad práce
dodatečně zjistil, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý být
účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b),
g) pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních
vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo
h) zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti.
§ 30
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
(1) Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání
rozhodnutím vyřadí, jestliže
a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v
evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou
skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o
zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,
b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů
1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo
2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí úřadu práce osobně nebo
písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v
evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na
úřad práce ve stanoveném termínu,
c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit
povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání,
d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních
údajů, nebo
e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.
(2) Uchazeče o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání
rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu
a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),
b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se
rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické
přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím
zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému
ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání,
který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5
měsíců, odmítne nabídku úřadu práce na rekvalifikaci,
c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu,
jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm
stanovené (§ 33 odst. 2),
d) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst.
2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo
e) maří součinnost s úřadem práce (§ 31).
(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy
nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí
o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala
skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle
odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost
vyplývající z odstavce 1 písm. b).
(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o
zaměstnání z některého z důvodů uvedených
a) v odstavci 1 písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné
žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po
uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o
zaměstnání,
b) v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové
písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen
nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů
o zaměstnání.
§ 31
Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže
a) je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči úřadu
práce, a přesto je neplní,
b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce,
c) se nedostaví na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů
[§ 5 písm. c)],
d) neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo
e) jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do
zaměstnání.
§ 32
(1) Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je úřad práce
povinen vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci
uchazečů o zaměstnání a o poskytování podpory v nezaměstnanosti a
podpory při rekvalifikaci.
(2) Úřad práce je povinen po ukončení vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání (§ 29) a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30)
zablokovat údaje týkající se uchazeče o zaměstnání do doby, než
nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
§ 33
Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání
(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o
zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z
jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména
a) fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67),
b) fyzické osoby do 20 let věku,
c) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,
d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,
e) fyzické osoby starší 50 let věku,
f) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání
nepřetržitě déle než 5 měsíců,
g) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se
rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně
obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky
nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody
nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a
fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
(2) Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce
slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument,
který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání.
Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a
časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti
uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu
individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace,
zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání.
Individuální akční plán vypracuje úřad práce vždy, pokud je uchazeč o
zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než
5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu
práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a
vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit
podmínky v něm stanovené.
Volná pracovní místa
§ 34
Zaměstnavatel získává zaměstnance v potřebném počtu a struktuře sám
nebo za pomoci úřadu práce, od kterého může vyžadovat informace o
situaci na trhu práce, popřípadě poradenskou činnost při výběru
vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání
nebo za pomoci agentury práce.
§ 35
(1) Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému
úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a
neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto
míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná
pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo
je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Lhůta
pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo
obsazení pracovního místa.
(2) Oznámení podle odstavce 1 může zaměstnavatel učinit, v případě, že
tak stanoví zvláštní právní předpis^32c), též u místně příslušného
obecního živnostenského úřadu. Živnostenský úřad předá oznámení
příslušnému úřadu práce ve stanovené lhůtě^32d).
§ 36
Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených volných
pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad
práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33).
§ 37
Úřad práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje
identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního
místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a
požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace
o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní
místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Dále
evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu
neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále
obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do
zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.
§ 37a
(1) Ministerstvo vede centrální evidenci volných pracovních míst
obsaditelných držiteli zelené karty. Centrální evidence obsahuje údaje
uvedené v § 37.
(2) Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zelené karty se
rozumí pracovní místo,
a) které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení úřadu práce, s
výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků^32e) a
pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají
státní správu^32f), nebo
b) které Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo v centrální evidenci
volných pracovních míst jako místo vhodné pro klíčový personál. Se
zveřejněním pracovního místa v centrální evidenci volných pracovních
míst obsaditelných držiteli zelené karty musí zaměstnavatel udělit
souhlas.
(3) Zastupitelský úřad České republiky vyznačí v centrální evidenci
volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty podání
žádosti o vydání zelené karty a případné zpětvzetí této žádosti.
Ministerstvo vnitra vyznačí v této evidenci podání žádosti o vydání
zelené karty, případné zpětvzetí žádosti, pokud byla podána na území
České republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o vyhovění nebo nevyhovění
žádosti, a den vydání zelené karty.
(4) Neprodleně po vydání zelené karty Ministerstvo vnitra elektronicky
sdělí ministerstvu identifikační údaje cizince, kterému byla vydána
zelená karta, a pracovní místo, pro které byla zelená karta vydána;
rovněž tak sdělí ministerstvu informace o prodloužení její platnosti, o
jejím zrušení, případně zániku.
(5) Ministerstvo v centrální evidenci volných pracovních míst
obsaditelných držiteli zelené karty nezveřejní volné pracovní místo
nebo volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho
obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce; u míst vhodných pro
klíčový personál tak lze učinit jen na základě předchozího souhlasu
ministra práce a sociálních věcí.
§ 37b
(1) Ministerstvo vede centrální evidenci volných pracovních míst
obsaditelných držiteli modré karty. Centrální evidence obsahuje údaje
uvedené v § 37.
(2) Volným pracovním místem obsaditelným držitelem modré karty se
rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení
úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných
celků^32e) a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech
vykonávají státní správu^32f), a současně jde o místo, pro jehož výkon
se vyžaduje vysoká kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^72a).
Se zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních
míst obsaditelných držiteli modré karty musí zaměstnavatel udělit
souhlas.
(3) Zastupitelský úřad České republiky vyznačí v centrální evidenci
volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty podání
žádosti o vydání modré karty a případné zpětvzetí této žádosti.
Ministerstvo vnitra vyznačí v této evidenci podání žádosti o vydání
modré karty, případné zpětvzetí žádosti, pokud byla podána na území
České republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o žádosti, a den vydání modré
karty nebo den, kdy řízení o žádosti o vydání modré karty bylo
zastaveno. V případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení s
předchozím souhlasem Ministerstva vnitra^72a) vyznačí Ministerstvo
vnitra v centrální evidenci volných míst obsaditelných držiteli modré
karty podání žádosti o souhlas se změnou zaměstnavatele, pracovní
místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu.
(4) Neprodleně po vydání modré karty Ministerstvo vnitra elektronicky
sdělí ministerstvu identifikační údaje cizince, kterému byla vydána
modrá karta, a pracovní místo, pro které byla modrá karta vydána;
rovněž tak sdělí ministerstvu informace o prodloužení její platnosti
nebo o jejím zrušení.
(5) Ministerstvo nezařadí do centrální evidence volných pracovních míst
obsaditelných držiteli modré karty volné pracovní místo u
zaměstnavatele, kterému byla v období posledních 12 měsíců před podáním
žádosti o modrou kartu pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu
nelegální práce. Ministerstvo do centrální evidence volných pracovních
míst obsaditelných držiteli modré karty nezařadí volné pracovní místo
nebo volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho
obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce.
§ 38
Úřad práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a
zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje,
včetně zveřejnění v elektronických médiích. Úřad práce nenabízí a
nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru
nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 126 odst. 2) a jinými
právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Úřad práce rovněž
nenabízí a nezveřejňuje nabídky volných pracovních míst u
zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta za porušení povinnosti
vyplývající z pracovněprávních předpisů (§ 126 odst. 2) nebo za
porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů, které kontroluje
Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, a to po
dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
HLAVA III
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PODPORA PŘI REKVALIFIKACI
§ 39
(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který
a) získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního
předpisu^32g) v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí
zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají
se jen jednou,
b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o
zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a
c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není
poživatelem starobního důchodu.
(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence
uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z
důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících
se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem^33); to platí i v
případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,
b) který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o
zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání
(§ 20) zprostředkované úřadem práce,
c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních
právních předpisů^34) a tento příspěvek je vyšší než podpora v
nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by
neměl nárok na výsluhový příspěvek,
d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána,
vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3.
(3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce.
§ 40
(1) Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který
se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce (§ 109) a ke dni, k
němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem
starobního důchodu.
(2) O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce.
(3) Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace,
s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1.
§ 41
(1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v
nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před
zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
(2) Není-li splněna podmínka stanovená v § 39 odst. 1 písm. a)
předchozím zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní
doby zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba
důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a
3) a krátkodobým zaměstnáním. Překrývají-li se doba důchodového
pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní
doba zaměstnání, započítává se do předchozího zaměstnání přednostně
doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností.
(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba
a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),
b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
d) osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o zaměstnání
trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky
se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění
považuje za osobu blízkou,
e) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy
dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace
Ministerstvem vnitra^35a), nebo výkonu veřejné služby na základě
smlouvy o výkonu veřejné služby^35b), pokud rozsah vykonané služby
překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,
f) osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle
zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
(4) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3,
započítávají se pouze jednou.
§ 42
(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění
stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v
nezaměstnanosti.
(2) Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v
nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit, a to například
evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání,
potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné
činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání
účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na
sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti;
změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit úřadu práce
nejpozději do 8 kalendářních dnů.
(3) Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v
nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání
nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou
podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se
podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání
nebo uvedených činností.
§ 43
(1) Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění
stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o
zaměstnání
a) do 50 let věku 5 měsíců,
b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
c) nad 55 let věku 11 měsíců.
(2) Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání
dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
§ 44
(1) Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při
rekvalifikaci neposkytuje po dobu
a) poskytování starobního důchodu,
b) poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek
nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z
účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25
odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5,
c) vazby.
(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 úřad práce poskytování podpory v
nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci rozhodnutím zastaví.
(3) Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po
dobu trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z
činností podle § 25 odst. 3, a po dobu, po kterou je mu poskytována
podpora při rekvalifikaci.
§ 44a
Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů
z posledního zaměstnání odstupné^73), odbytné nebo odchodné^74), se
podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá
výši odstupného, odbytného nebo odchodného; tato doba se určí podle
příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního
služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše
odstupného, odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není
dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu
stanovenou tímto zákonem.
§ 45
Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká
a) uplynutím podpůrčí doby,
b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo
c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30).
§ 46
Do podpůrčí doby se nezapočítává doba
a) po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a
z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti [§ 44
odst. 1 písm. b)],
b) po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností podle §
25 odst. 3 a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v
nezaměstnanosti,
c) poskytování podpory při rekvalifikaci (§ 40, § 72 odst. 5 a § 74
odst. 2),
d) vazby.
§ 47
zrušen
§ 48
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do
evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po
uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního
předpisu^32g) v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v
nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním
nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce
kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v
nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být
splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1
písm. a)].
§ 49
(1) Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením
do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok
na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby
získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového
pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v
případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou
činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů
uvedených ve zvláštním právním předpise^36) nebo proto, že
zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních
předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek.
Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání
[§ 39 odst. 1 písm. a)].
(2) Do doby 6 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba důchodového
pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době
vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a 3) a
krátkodobým zaměstnáním.
Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci
§ 50
(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se
stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku,^37)
který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro
pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném
období podle pracovněprávních předpisů;^38) pokud se u něho tyto
pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené
zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své
poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v
nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý
výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.^38)
(2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u
uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence
uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se
stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu^21) v
rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.
(3) Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce
podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající
podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo
vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením
do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední
zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba
podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku
nebo vyměřovacího základu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo
dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň 1 bylo ukončeno
z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní
sazby podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč
o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o
zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení věty druhé se
nepoužije. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 %
průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den
více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které
jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a
podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu
průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého
měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
(5) Vypočtená výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při
rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné
mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního
roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o
podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci
činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až
třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
(7) U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek^34)
a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se
výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v
nezaměstnanosti stanovenou podle odstavce 3 věty první a výsluhovým
příspěvkem nebo příspěvkem za službu.
§ 51
(1) Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve
výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající
podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.
až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)]
započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední
zaměstnání,
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého
výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací
základ.
(2) Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech
uvedených v odstavci 1 stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v
národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku
předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání
nastoupil na rekvalifikaci.
(3) Podle odstavců 1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50
odst. 4, pokud je znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých
výdělků nebo vyměřovací základ.
§ 52
Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním
žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění,
který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání
stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti
stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího
základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné
činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v
případech, kdy uchazeč o zaměstnání před zahájením rekvalifikace
vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.
§ 53
(1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné
po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční
období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V
odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce
zúčtovány.
(2) Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti
nebo podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží
podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši
odpovídající počtu kalendářních dnů, kdy tyto podmínky byly splněny.
Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 54
(1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora
při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo
přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo
přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se
přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným
orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního
vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) je neplatné.
(2) Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do
evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při
splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o
její přiznání k pozdějšímu datu.
(3) O dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo
podpory při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
(4) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci
nebo jejich jednotlivých splátek zaniká uplynutím 5 let ode dne, od
kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.
§ 55
(1) Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora
při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání přiznána nebo je
poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo
se poskytuje neprávem, rozhodne úřad práce o jejím snížení nebo o
zastavení její výplaty, a to ode dne následujícího po dni, jímž
uplynulo období, za které již byla vyplacena.
(2) Byla-li uchazeči o zaměstnání jeho zaviněním podpora v
nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována
neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že
uchazeč o zaměstnání zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou
skutečnost nebo nesplnil svou oznamovací povinnost, je uchazeč o
zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při
rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
(4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při
rekvalifikaci nebo jejich splátek poskytnutých neprávem nebo v
nesprávné výši zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého nenáležela
vůbec nebo v poskytnuté výši.
§ 56
(1) Uchazeč o zaměstnání je povinen vrátit poskytnutou podporu v
nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li
a) příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení jeho pracovněprávního
vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále,
b) příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností
uvedených v § 25 odst. 1 neskončil,
c) úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod
nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, s výjimkou
invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je invalidní ve
třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných
podmínek^32b), nebo
d) úřadem práce dodatečně zjištěno, že mu byly poskytovány dávky
nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které
jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském
pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání
podle § 25 odst. 5.
(2) Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o
zaměstnání povinen vrátit úřadu práce za dobu, po kterou se jejich
poskytování překrývá s dobou
a) trvání pracovněprávního vztahu nebo výkonu jiných výdělečných
činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 5,
b) pobírání starobního důchodu,
c) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, s
výjimkou invalidního důchodu přiznaného fyzické osobě, která je
invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela
mimořádných podmínek^32b), nebo
d) pobírání dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského
pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na
nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo
zaměstnání podle § 25 odst. 5.
(3) O povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti a podporu při
rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.
(4) Nárok na vrácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při
rekvalifikaci nebo jejich částí zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich
přiznání.
§ 57
(1) Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se
neposkytují do ciziny, pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
nestanoví jinak.
(2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího
kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
HLAVA IV
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ AGENTURAMI PRÁCE
§ 58
(1) Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území
České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze
zahraničí na území České republiky.
(2) Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně
nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při
zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které
je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada.
(3) Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování
zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z
jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.
§ 58a
Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání podle § 14
odst. 1 písm. b) jen za podmínky, že mají sjednáno pojištění pro případ
svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, a to ve výši zajišťující
výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech
dočasně přidělených zaměstnanců. Doklad o sjednání tohoto pojištění je
agentura práce povinna doložit ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.
§ 59
(1) Agentury práce jsou povinny vést evidenci
a) počtu volných míst, na které je požadováno zprostředkování
zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),
b) jimi umísťovaných fyzických osob,
c) jejich zaměstnanců, jimž zprostředkovávají zaměstnání podle § 14
odst. 1 písm. b).
(2) Agentury práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného
roku ministerstvu zejména tyto údaje za předchozí kalendářní rok
a) počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování
zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),
b) počet jimi umístěných fyzických osob,
c) počet jejich zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu
práce u uživatele, přičemž se uvede zvlášť počet občanů České
republiky, počet občanů Evropské unie, počet občanů ostatních členských
států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních
cizinců podle státní příslušnosti.
§ 60
(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b)
vydává ministerstvo na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o
a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,
b) povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území České
republiky, nebo
c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.
(2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické
osobě je dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům,
bezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na území České republiky.
(3) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické
osobě vymezené zákonem o volném pohybu služeb^9b) je dosažení věku
nejméně 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, odborná
způsobilost, bydliště na území České republiky a pokud takové bydliště
nemá, uvedení doručovací adresy na území České republiky.
(4) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně
odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku.
Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být
starší 3 měsíců; zahraniční fyzická osoba bezúhonnost dokládá též
odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem,
jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala
nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad
nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo
soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců. Za
účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle zvláštního
právního předpisu^39a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o
vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku
trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(5) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené
vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou odbornou praxi v oblasti
zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být
zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má střední vzdělání s
maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání
v konzervatoři a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti
zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být
zprostředkování zaměstnání povoleno.
(6) Uznávání odborné kvalifikace a praxe získané mimo území České
republiky se řídí zvláštním právním předpisem.
(7) Podmínkou udělení povolení právnické osobě je splňování podmínek
stanovených v odstavcích 2, 4 a 5 fyzickou osobou, která plní funkci
odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání (dále jen
„odpovědný zástupce“). V případě právnické osoby vymezené zákonem o
volném pohybu služeb^9b) je podmínkou udělení povolení ke
zprostředkování zaměstnání splňování podmínek uvedených v odstavcích 3
až 5 odpovědným zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce
odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle
věty třetí nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování
jako fyzická osoba.
(8) U právnických nebo fyzických osob uvedených v § 14 odst. 4 je
ministerstvo oprávněno přezkoumat jejich způsobilost poskytovat
zprostředkovatelskou činnost, pokud existuje důvodné podezření, že
dochází k závažnému ohrožení chráněných zájmů nebo k neoprávněnému
poskytování zprostředkovatelské činnosti. Při přezkoumání postupuje
ministerstvo podle zvláštních právních předpisů.
(9) Žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání se podává na
ministerstvu nebo prostřednictvím jednotných kontaktních míst^9b).
§ 60a
(1) Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání
právnické nebo fyzické osobě je souhlasné závazné stanovisko
Ministerstva vnitra vydané na základě žádosti ministerstva. V žádosti
ministerstvo uvede identifikační údaje právnické osoby a jejího
odpovědného zástupce, popřípadě odpovědných zástupců, nebo fyzické
osoby žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Ministerstvo
vnitra při zpracování svého závazného stanoviska posoudí udělení
povolení ke zprostředkování zaměstnání z hlediska veřejného pořádku,
bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.
(2) Při zajišťování informací potřebných pro vydání závazného
stanoviska podle odstavce 1 je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat si
opis z evidence Rejstříku trestů^39a) žádající fyzické osoby nebo osoby
oprávněné jednat jménem žádající právnické osoby anebo jejího
odpovědného zástupce, popřípadě odpovědných zástupců, a požádat o
informace k uvedeným osobám Policii České republiky, zpravodajské
služby nebo jiné orgány veřejné správy.
(3) Ministerstvo vnitra je povinno své závazné stanovisko k udělení
povolení ke zprostředkování zaměstnání doručit ministerstvu do 15
pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko. Pokud tak
neučiní do konce této lhůty, má se za to, že s udělením povolení ke
zprostředkování zaměstnání souhlasí.
§ 61
(1) Právnická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování
zaměstnání uvést
a) identifikační údaje právnické osoby,
b) předmět podnikání,
c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,
d) druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání
žádáno,
e) identifikační údaje odpovědného zástupce.
(2) Právnická osoba je povinna k žádosti připojit
a) potvrzení o bezúhonnosti odpovědného zástupce, má-li jím být
zahraniční fyzická osoba, a doklad o odborné způsobilosti odpovědného
zástupce,
b) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do
funkce,
c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.
(3) Fyzická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování
zaměstnání uvést
a) identifikační údaje fyzické osoby,
b) místo a předmět podnikání,
c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,
d) druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání
žádáno.
(4) Fyzická osoba je povinna k žádosti připojit
a) potvrzení o bezúhonnosti zahraniční fyzické osoby,
b) doklad o odborné způsobilosti,
c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.
(5)Doklady o splnění podmínek uvedených v § 60 odst. 2 až 5 musí být
předloženy v ověřeném opise nebo ověřené kopii^40), pokud zákon o
volném pohybu služeb^9b) nestanoví jinak. U cizojazyčných dokladů se
předkládá též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud zákon o
volném pohybu služeb^9b) nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
nestanoví jinak.
(6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování
zaměstnání je povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 5
při podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Případné
změny, které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna
oznamovat nejpozději do jednoho měsíce ministerstvu. V případě změny
odpovědného zástupce právnické osoby je nezbytné doložit doklady o
splnění podmínek stanovených v § 60. Při změnách údajů uvedených v
povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 62 odst. 1 písm. a) a b)
a podle § 62 odst. 2 písm. a) vydá ministerstvo nové rozhodnutí.
(7) V případě právnické nebo fyzické osoby vymezené zákonem o volném
pohybu služeb^9b) se podává žádost o povolení ke zprostředkování
zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. b) samostatně.
(8) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu
poplatku podle zvláštního právního předpisu.^41)
§ 61a
Povolení ke zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1
písm. a) a c) právnické nebo fyzické osobě vymezené zákonem o volném
pohybu služeb^9b) vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §
28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
§ 62
(1) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické osobě se
uvedou
a) identifikační údaje právnické osoby,
b) identifikační údaje odpovědného zástupce, s výjimkou rodného čísla a
místa narození,
c) forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování
zaměstnání povoluje,
d) doba, na kterou se povolení vydává.
(2) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném fyzické osobě se
uvedou
a) identifikační údaje fyzické osoby, s výjimkou rodného čísla a místa
narození,
b) forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování
zaměstnání povoluje,
c) doba, na kterou se povolení vydává.
(3) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu
3 let, s výjimkou povolení ke zprostředkování zaměstnání formou
uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) a c), které se právnickým nebo
fyzickým osobám, na něž se vztahuje zákon o volném pohybu služeb^9b),
vydává na dobu neurčitou. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané
na dobu určitou lze vydat opakovaně.
§ 63
(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká
a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,
b) výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku
zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo
d) rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.
(2) Ministerstvo rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání
odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba
a) přestane splňovat podmínky uvedené v § 60 pro udělení povolení ke
zprostředkování zaměstnání,
b) zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke
zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší
povinnosti vyplývající z tohoto zákona,
c) zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo
nedoloží ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto
pojištění,
d) poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 nebo 309
zákoníku práce,
e) opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59, nebo
f) o to požádá.
(3) Ministerstvo na základě podnětu Ministerstva vnitra zahájí řízení o
odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické osobě nebo
fyzické osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra vydá nové stanovisko
podle § 60a. Ministerstvo na základě nesouhlasného stanoviska
Ministerstva vnitra povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické
osobě nebo fyzické osobě rozhodnutím odejme.
(4) Bylo-li povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů
uvedených v odstavci 2 písm. b), d) a e) a v odstavci 3, může právnická
nebo fyzická osoba požádat o vydání povolení ke zprostředkování
zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o
odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.
(5) Ministerstvo v rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování
zaměstnání z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3 stanoví den, ke
kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou
činnost ukončit. Ode dne doručení rozhodnutí o odejmutí povolení ke
zprostředkování zaměstnání může právnická nebo fyzická osoba, které
bylo povolení ke zprostředkování zaměstnání odňato, vykonávat pouze
takové činnosti, které nejsou v rozporu s účelem vydaného rozhodnutí.
§ 64
Vláda může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže
formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.
§ 65
Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování
zaměstnání, vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62,
adresu agentury práce a seznam jejích pracovišť. Veřejně přístupná část
evidence obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až d) a v § 61
odst. 3 písm. a) až e) kromě rodného čísla, data a místa narození a
bydliště.
§ 66
Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k
výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu
Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b)
se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti
mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u
uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k
výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném
přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního
předpisu.^42) Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u
uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta nebo modrá
karta.
ČÁST TŘETÍ
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
§ 67
(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se
zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou
a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni
(dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),
b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo
druhém stupni^32a),
c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen
„osoby zdravotně znevýhodněné“).
(3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se
považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat
soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti
být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo
využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně
omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
(4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat
déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové
schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.
(5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2
písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu
sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním
postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím
úřadu práce.
(6) Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje
jiný právní předpis^41a).
§ 68
(1) Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým
poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační
údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech
jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním
důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením,
a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.
(2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně
pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro
statistické účely.
(3) Úřad práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto
zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním
postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými
do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.
Pracovní rehabilitace
§ 69
(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci.
Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle
bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně
rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit
zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou
osobu.
(2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a
udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na
základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní
spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její
identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je
osobou se zdravotním postižením.
(3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost
zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné
činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu
povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti.
(4) Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví
individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní
způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou
výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce;
přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 5).
(5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení
ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny
fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce, a na
základě doporučení okresní správy sociálního zabezpečení vydaného v
rámci kontrolní lékařské prohlídky též fyzické osoby, které přestaly
být invalidními. Zařazení těchto fyzických osob na pracovní
rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí; úřad
práce je povinen zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě
sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního
rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5
kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.
(6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní
rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku
práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a)
se použijí přiměřeně.
(7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah
individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s
prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.
§ 70
Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi
úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
pracovní rehabilitace určena,
c) obsah a délku pracovní rehabilitace,
d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace,
e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní
rehabilitace,
f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení
pracovní rehabilitace,
i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu
nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo
pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší,
než náležela, a lhůtu pro vrácení,
j) ujednání o vypovězení dohody.
§ 71
Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje
a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,^43)
b) přípravu k práci,
c) specializované rekvalifikační kurzy.
§ 72
(1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se
zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí,
dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.
(2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí
a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených
zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s
podporou asistenta,
b) v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech
právnické nebo fyzické osoby, nebo
c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků,
církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších
právnických a fyzických osob.
(3) O přípravě k práci uzavírá úřad práce s osobou se zdravotním
postižením písemnou dohodu, která obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) obsah přípravy k práci,
c) dobu a místo konání přípravy k práci,
d) způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a
dovedností,
e) ujednání o vypovězení dohody.
(4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané
právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.
(5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí úřadu
práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v
případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
§ 73
(1) Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci
osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na
přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na
pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá úřad práce se
zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
příprava k práci určena,
c) obsah a délku přípravy k práci,
d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci,
e) dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou
asistenta,
f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k
práci,
h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
i) závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její
poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho
zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a
lhůtu pro vrácení,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72
odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá úřad práce s touto osobou písemnou
dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje
a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí,
b) základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu
k práci,
c) místo a způsob provedení,
d) rozsah teoretické a praktické přípravy.
(3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která
je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským
zákoníkem.
§ 74
(1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány
specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za
stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109).
(2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
náleží na základě rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů
podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v
případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna
§ 75
(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem
pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem
práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2
let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního
místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.
(2) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se
zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s
těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v
národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s
úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na
vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním
postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším
zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné
mzdy.
(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném
a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na
penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve
splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno
posečkání daně.
(4) Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa
obsahuje
a) identifikační údaje zaměstnavatele,
b) místo a předmět podnikání.
(5) K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných
pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech
pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o
zřízení účtu u peněžního ústavu.
(6) Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) charakteristiku chráněného pracovního místa,
c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná
osobu se zdravotním postižením,
d) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno,
e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^45)
c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).
(8) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 7 písm. a)
nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně.^46)
(9) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření
chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která
se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí
tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že
vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat
samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě
jejího úmrtí.
(10) Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo
s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat
samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou
úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se
zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně
trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Dohoda o poskytnutí příspěvku
na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa
obsahuje údaje uvedené v odstavci 6 písm. a) a e) až j) a v odstavci 7.
Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci
3.
§ 76
(1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na
základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu
zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna
musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.
Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce
zaměstnavateli příspěvek.
(2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit
osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v
chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a
dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším
zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody
s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se
zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s
těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené
průměrné mzdy.
(3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném
a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na
penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve
splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno
posečkání daně.
(4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
c) závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech
zaměstná osoby se zdravotním postižením,
d) dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována,
e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
i) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(5) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.^45)
c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).
(6) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a)
nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně.^46)
(7) Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout
zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů
chráněné pracovní dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje
uvedené v odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se
poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše
tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v
národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním
postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na
jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.
Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich
průměrný roční přepočtený počet.
§ 77
(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku
chráněného pracovního místa a pracovních míst v chráněné pracovní
dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří
vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze
poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného
pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování
příspěvku.
(2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
§ 78
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
(1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním
postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek
na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro
poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo
zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.
(2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně
vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který
je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z
vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro
účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady
snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.
(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti
zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce
kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního
čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni
příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní
zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou
případů, kdy
a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení
se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo
b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni
příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel
tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5
pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce
dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil
úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu
práce doložit.
(4) Součástí žádosti je
a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců,
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a
zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,
b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním
postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního
poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně
odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek
požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při
opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti
pouze v případě změny této skutečnosti.
(5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne
tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se
zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento
pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek
v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě,
že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první.
Vznikne- li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve
stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek
žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z
nich. Vznikne- li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním
postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží
příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení
výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného
na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních
poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
(6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce
poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně
vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při
přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se
zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.
(7) Úřad práce vydá rozhodnutí o
a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro
poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3,
b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v
písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené úřadem
práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4,
c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům
včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch
zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se
zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6
příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v
písmenu a).
(8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí.
(9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel
povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do
státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů
vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je
porušením rozpočtové kázně^46).
(10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se
zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je
rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.
(11) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní
čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
(12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti
zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele
prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o
výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí
o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný
rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.
Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce
§ 79
Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce
a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob
se zdravotním postižením,
b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro
osoby se zdravotním postižením,
c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se
zdravotním postižením,
d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst
a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.
§ 80
Zaměstnavatelé jsou povinni
a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní
preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a
vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
b) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence
obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se
zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)],
d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním
postižením.
§ 81
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou
povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného
podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele.
Povinný podíl činí 4 %.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících
více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků
nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským
sdružením,^47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností
nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení
církví a náboženských společností^48) nebo obecně prospěšnou
společností,^49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním
výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou
osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné
zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
(3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou
zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c).
(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného
podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a
výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním
předpisem.
§ 82
(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí
za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl
zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit
povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy
za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů
Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel
do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím
úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je
právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou
osobou.
(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu
úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce
1 rozhodnutím podle daňového řádu.^50)
(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává příslušný správce
daně podle sídla zaměstnavatele.
§ 83
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února
následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82
odst. 2.
§ 84
Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit
údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
ČÁST ČTVRTÁ
ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ
HLAVA I
INFORMAČNÍ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE PŘI ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE
ZAHRANIČÍ
§ 85
Pro účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona se
za cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník (§
3 odst. 2) a rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3
odst. 3.
§ 86
(1) Zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa (§
35), která nelze obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a
projednají s ním záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu
práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce.
(2) Předchozí oznámení a projednání záměru zaměstnávat cizince se
nevyžaduje v případě zaměstnavatele, který hodlá zaměstnávat cizince,
a) kterému je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na
trhu práce (§ 97),
b) u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje (§ 98),
c) který žádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle § 94, nebo
d) který bude zaměstnán jako držitel zelené karty nebo modré karty.
Informační povinnost zaměstnavatele
§ 87
(1) Nastoupí-li do zaměstnání občan Evropské unie, jeho rodinný
příslušník (§ 3 odst. 2), rodinný příslušník občana České republiky
uvedený v § 3 odst. 3 nebo cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j)
až r), u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, jsou
zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto
osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány k
výkonu práce, povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušný
úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná
povinnost se vztahuje na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane
skutečnost, na jejímž základě již cizinec povolení k zaměstnání,
zelenou kartu nebo modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační
povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne,
kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání
nevyžaduje.
(2) Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je
zaměstnavatel povinen vést podle § 102 odst. 2. Každou změnu těchto
údajů je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou
tyto osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány
k výkonu práce, povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode
dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.
(3) Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které byly
osoby uvedené v odstavci 1 svým zahraničním zaměstnavatelem na základě
smlouvy vyslány k výkonu práce, je povinen nejpozději do 10
kalendářních dnů informovat příslušný úřad práce o ukončení jejich
zaměstnání nebo vyslání.
§ 88
(1) Zaměstnavatel je povinen písemně informovat příslušný úřad práce,
jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená
karta nebo modrá karta,
a) nenastoupil do práce, nebo
b) ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení
vydáno, a v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z
důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z
týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i
důvod ukončení zaměstnání.
(2) Informační povinnost podle odstavce 1 písm. a) musí zaměstnavatel
splnit v případě cizince, kterému byla vydána zelená karta nebo modrá
karta, nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno
jeho žádosti o vydání zelené karty nebo kdy byly splněny podmínky pro
vydání modré karty, a v případě cizince, kterému bylo vydáno povolení k
zaměstnání podle § 92, nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy
měl cizinec nastoupit na pracovní místo. Informační povinnost podle
odstavce 1 písm. b) musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 10
kalendářních dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání.
HLAVA II
POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCE
§ 89
Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li
platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České
republiky nebo je-li držitelem zelené karty nebo modré karty, pokud
tento zákon nestanoví jinak; za zaměstnání se pro tyto účely považuje i
plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby
zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního
nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo
členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva
pro družstvo.
§ 90
O vydání povolení k zaměstnání žádá cizinec písemně úřad práce
zpravidla před svým příchodem na území České republiky sám nebo
prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán nebo ke
kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce.
§ 91
(1) Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje
a) identifikační údaje cizince,
b) adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
c) číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
d) identifikační údaje budoucího zaměstnavatele,
e) druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být
zaměstnání vykonáváno,
f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.
(2) K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit
a) vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná,
b) doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného
zaměstnání,
c) další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo
jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.
(3) Doklady uvedené v odstavci 2 se předkládají v originálním znění a v
úředně ověřeném překladu do českého jazyka.
§ 92
(1) Povolení k zaměstnání může vydat úřad práce za podmínky, že se
jedná o ohlášené volné pracovní místo (§ 35), které nelze s ohledem na
požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit
jinak, a zaměstnavatel s úřadem práce předem projednal záměr
zaměstnávat cizince podle § 86. Při vydávání povolení k zaměstnání úřad
práce přihlíží k situaci na trhu práce.
(2) O povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí. Povolení se
vydává nejdéle na dobu 2 let.
(3) Povolení k zaměstnání obsahuje
a) identifikační údaje cizince,
b) místo výkonu práce,
c) druh práce,
d) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat
zaměstnání,
e) dobu, na kterou se vydává,
f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.
§ 93
zrušen
§ 94
(1) Platnost povolení k zaměstnání může úřad práce s přihlédnutím k
situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i
opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 2 let. O prodloužení platnosti
povolení k zaměstnání je cizinec oprávněn požádat příslušný úřad práce
nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti
vydaného povolení k zaměstnání.
(2) Žádost o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání obsahuje
stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání (§ 91). K
žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále
zaměstná.
(3) O prodloužení platnosti povolení k zaměstnání vydává úřad práce
rozhodnutí.
§ 95
(1) Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec,
jehož zaměstnavatelem je zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na
základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou vyslán k
výkonu práce na území České republiky.
(2) Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k
výkonu práce na území České republiky, je tuzemská právnická nebo
fyzická osoba povinna projednat s příslušným úřadem práce zejména počty
a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.
(3) Žádost o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává
právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce
na území České republiky. Tato osoba je odpovědna za to, že cizinci
mají platná povolení k zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu
jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem.
(4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 pronájem pracovní síly, může
úřad práce vydat cizinci povolení k zaměstnání, pokud bylo jeho
zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování
zaměstnání podle § 60 odst. 1 písm. b) a zároveň jsou splněny podmínky
stanovené v § 92 odst. 1.
§ 96
Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude sezónním
zaměstnancem zaměstnávaným činnostmi závislými na střídání ročních
období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi
jednotlivými zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně
6 měsíců.
§ 97
Splnění podmínek uvedených v § 92 odst. 1 se nevyžaduje při vydání
povolení k zaměstnání cizinci
a) který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování
svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na
dobu nejdéle jednoho roku. Toto období může být prodlouženo, nejdéle
však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů
platných v České republice,
b) do 26 let věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými
pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež,
jichž se Česká republika účastní,
c) který je duchovním církve registrované v České republice nebo
náboženské společnosti registrované v České republice,
d) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
e) kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za
stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,^3)
f) který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo
uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu,^51)
nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení
azylu.
§ 98
Povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta se nevyžaduje k
zaměstnání cizince
a) s povoleným trvalým pobytem,
b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního
úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní
organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou
mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je
Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,
c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,^51)
d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě
jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a
jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka,
akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo
vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo
studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice
zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí
montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a
opravářské práce,
e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě
mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a
živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,
g) zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na
území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,
h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil
vysílajícího státu podle zvláštního zákona,^52)
j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí
povolání (§ 5),
k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb
zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,^18)
l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o
společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c)^52a),
m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k
dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie^52b)
za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než
12 měsíců,
n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou
činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké
školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné
výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního
právního předpisu^52c),
o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné
vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské
vzdělání podle zákona o vysokých školách^9),
p) který na území České republiky pobývá na základě povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o
společné soužití rodiny s cizincem, jenž má statut dlouhodobě
pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území nebo
dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území
jiného členského státu Evropské unie, a který během tohoto pobytu byl
na území České republiky zaměstnán na základě povolení k zaměstnání
nebo zelené karty minimálně po dobu 12 měsíců, nebo
r) který na území České republiky pobývá na základě povolení k
dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o
společné soužití rodiny s cizincem, který má statut dlouhodobě
pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území – bývalého
držitele modré karty, nebo statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v
Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie,
jenž je bývalým držitelem modré karty.
§ 99
Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který
a) v České republice požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po
dobu 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
nebo
b) nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání
povolení k zaměstnání.
§ 100
(1) Platnost povolení k zaměstnání zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
c) uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo
d) neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za
účelem zaměstnání z jiného důvodu.
(2) Povolení k zaměstnání může úřad práce rozhodnutím odejmout,
jestliže zaměstnání je vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k
zaměstnání,s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku převedení podle § 41
odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo jestliže bylo povolení k
zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů.
(3) Příslušný orgán Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra
informuje o skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) příslušný úřad
práce.
§ 101
Podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání a podání žádosti o
prodloužení povolení k zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle
zvláštních právních předpisů.^41)
HLAVA III
EVIDENCE OBČANŮ EVROPSKÉ UNIE A CIZINCŮ
§ 102
(1) Úřad práce vede evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných
příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občana České
republiky uvedených v § 3 odst. 3, kteří nastoupili do zaměstnání,
evidenci cizinců, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání, evidenci
cizinců, kteří jsou držiteli zelené karty nebo modré karty, a evidenci
cizinců, u nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle § 98 písm.
a) až e) a j) až r). Evidence obsahuje údaje uvedené v § 92 odst. 3 a
dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové)
klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání a
vzdělání požadované pro výkon povolání.
(2) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich
rodinných příslušníků (§ 3 odst. 2) a rodinných příslušníků občana
České republiky uvedených v § 3 odst. 3, a evidenci cizinců, které
zaměstnává nebo kteří jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním
zaměstnavatelem. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm.
a), b), c) a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle
odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší
dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na
kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl
povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k
výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.
(3) Údaje o fyzických osobách uvedených v odstavci 1 a vedených v
evidenci úřadu práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze sdělovat, jen
dají-li k tomu tyto osoby písemný souhlas, nebo v případech, kdy tak
stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal
Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.
HLAVA IV
ZMOCNĚNÍ K PŘIJETÍ NÁRODNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ
§ 103
Pokud vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament
České republiky souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo právo
Evropských společenství umožňuje České republice zcela nebo částečně
pozastavit uplatňování předpisů Evropských společenství týkajících se
přístupu na trh práce, může vláda za podmínek stanovených touto
mezinárodní smlouvou nebo příslušným předpisem Evropských společenství
stanovit nařízením, vůči kterému státu a v jakém rozsahu Česká
republika této možnosti využije. Vláda může za stejných podmínek
stanovit nařízením podmínky přístupu na trh práce pro příslušníky
dotčeného státu.
ČÁST PÁTÁ
AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
HLAVA I
OPATŘENÍ A NÁSTROJE
§ 104
(1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k
zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku
zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na
trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.
(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou
zejména
a) rekvalifikace,
b) investiční pobídky,
c) veřejně prospěšné práce,
d) společensky účelná pracovní místa,
e) překlenovací příspěvek,
f) příspěvek na zapracování,
g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
§ 105
(1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž
a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem
zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro
volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu
přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných
nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části
třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,
c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).
(2) Úřad práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství
prostřednictvím odborných zařízení, například
pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických
pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.
(3) Dohoda mezi úřadem práce a odborným zařízením o provedení
poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) obsah a rozsah poradenské činnosti,
c) místo a způsob provedení poradenské činnosti,
d) termín provedení poradenské činnosti,
e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady,
f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky
nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho
zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely,
a lhůta a podmínky jejich vrácení,
g) ujednání o vypovězení dohody.
(4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem
poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce,
stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 106
V souladu s potřebami trhu práce mohou úřady práce ověřovat nové
nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování
a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti
schvaluje ministerstvo.
§ 107
(1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního
rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním
předpisem.^46) Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy
nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty
zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na
ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.
(2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí
třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky
nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým
organizacím.
HLAVA II
REKVALIFIKACE
§ 108
(1) Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení,
rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího
udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání
kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou
kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se
vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a
zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání
nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího
profesního vzdělávání.
(2) Rekvalifikaci může provádět pouze
a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona,
b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního
právního předpisu^52d),
c) škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a
školských zařízení^52e) nebo vysoká škola s akreditovaným studijním
programem podle zvláštního právního předpisu^52f), nebo
d) zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního
předpisu^52g),
(dále jen „rekvalifikační zařízení“).
(3) Vzdělávacím programem akreditovaným podle odstavce 2 písm. a) se
rozumí program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy udělena akreditace.
Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je
vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů
ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí
být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních
předpisů^52f). O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy povinno rozhodnout nejpozději do 90 dnů ode dne doručení
žádosti o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy může zřídit akreditační komisi jako
svůj poradní orgán a může si vyžádat stanovisko ministerstva k situaci
na trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne právní moci
rozhodnutí o jejím udělení.
(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odejmutí
akreditace, jestliže rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm.
a)
a) nedodržuje akreditovaný vzdělávací program,
b) není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, nebo
c) požádá o odejmutí akreditace.
(5) Rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) je oprávněno
vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.“.
(6) Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s úřadem práce
provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání,
může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.
(7) Dohoda mezi úřadem práce a rekvalifikačním zařízením o
rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být
uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci
o zaměstnání rekvalifikováni,
c) základní kvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do
rekvalifikace,
d) rozsah teoretické a praktické přípravy,
e) místo a způsob provedení rekvalifikace,
f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
znalostí a dovedností,
g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,
h) závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své
odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci,
i) závazek akreditovaného zařízení vrátit poskytnuté finanční
prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo
pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce,
než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,
j) ujednání o vypovězení dohody.
(8) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s
ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti
o akreditaci a organizace vzdělávání podle rekvalifikačního programu,
způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci.
§ 109
Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání
(1) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a
uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to
jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad
práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu
prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci
zajišťuje úřad práce příslušný podle místa bydliště uchazeče o
zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.
(2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a
musí v ní být uvedeny
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,
c) způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání,
d) podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů
spojených s rekvalifikací,
e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,
f) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit
náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci
nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově
získané kvalifikaci, a druhy nákladů, které bude povinen úřadu práce
uhradit,
g) ujednání o vypovězení dohody.
(3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^45)
c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).
(4) Porušení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 písm. a)
nebo b) na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací
nebo porušení povinnosti jeho vrácení je porušením rozpočtové
kázně.^46)
(5) Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní
spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním
předpisem.
§ 110
Rekvalifikace zaměstnanců
(1) Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího
pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se
provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo
rozšíření kvalifikace může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem
dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody
s úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu
zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje,
úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace
zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele
zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá
se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě
mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.
(2) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi úřadem práce a
zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena
písemně a musí v ní být uvedeny
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,
c) základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení
do rekvalifikace,
d) rozsah teoretické a praktické přípravy,
e) místo a způsob provedení rekvalifikace,
f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
znalostí a dovedností,
g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,
h) závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit
poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží
sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty
neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich
vrácení,
i) ujednání o vypovězení dohody.
(3) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,
c) rozsah teoretické a praktické přípravy,
d) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
znalostí a dovedností.
(4) Rekvalifikace zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo
rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v
práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada
mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace
uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího
zabezpečení.
(5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance
na teoretické nebo praktické přípravě, kterou
a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle
příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se
zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo
b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím
vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho
dosavadní kvalifikace. V tomto případě se postupuje podle příslušných
ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na
školení a studiu při zaměstnání.^54)
(6) Formy rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a
nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v
dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím
právním předpisem.
HLAVA III
INVESTIČNÍ POBÍDKY
§ 111
(1) Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti,
kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu
investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,^55) hmotně
podporuje
a) vytváření nových pracovních míst,
b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.
(2) Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a
praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní
zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným
zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.
(3) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být
poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní
oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená
pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat
investiční pobídky^55) nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra
nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených
míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat
investiční pobídky.
(4) Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být
poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na
rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy.
Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti, uvedená v
odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo
školení zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo
školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo
školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.
(5) Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou
podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje
ministerstvo.
(6) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních
míst musí obsahovat
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena,
c) datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem
zaměstnanců,
d) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,
e) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,
f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
g) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
h) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou
část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud
mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než
náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,
i) ujednání o vypovězení dohody.
(7) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení
nových zaměstnanců obsahuje
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo
školení,
c) obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení,
d) předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,
e) datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován
nebo školen,
f) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,
g) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,
h) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
j) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou
část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud
mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než
náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,
k) ujednání o vypovězení dohody.
(8) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora
rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a
nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich
poskytnutí.
(9) Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavců 6 a 7 nebo
nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle
zvláštního právního předpisu.^46)
(10) Územní oblastí se rozumí území okresu,^11) v němž je investiční
akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě
okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území
do obce, v níž je umístěna investiční akce, netrvá doba dojíždění
prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu.
(11) Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely
poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který
vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že
průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese,
v němž je investiční akce umístěna.
(12) Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši
hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti
na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími
ukazateli, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením.
(13) Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora podle
odstavce 1, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem
poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti
na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.
HLAVA IV
DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
§ 112
Veřejně prospěšné práce
(1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní
příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství,
úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných
činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných
obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12
po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu
umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na
základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli
poskytnout příspěvek.
(2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových
nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.
§ 113
Společensky účelná pracovní místa
(1) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa,
která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem
práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit
pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem
je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o
zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na
společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.
(2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je úřad práce povinen
vyžádat si vypracování odborného posudku.
(3) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního
místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o
příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry
nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek
průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí
předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst
na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné
pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.
(4) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního
místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o
příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry
nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit
šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10
pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno
společensky účelné pracovní místo činit maximálně osminásobek této
průměrné mzdy.
(5) Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního
místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na
zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být
poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na
vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání uvedeného v § 33 odst. 1
písm. a) a e), může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.
(6) Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa
za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud
osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou
výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.
(7) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího
kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
§ 114
Překlenovací příspěvek
(1) Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout
osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o
zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1.
Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které
vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek
poskytnut.
(2) Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců.
Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v
národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku
předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o
překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději
do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1.
Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího
kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.
(3) Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté
období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o
poskytnutí tohoto příspěvku.
(4) Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné
poskytnout překlenovací příspěvek, se považují
a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou
jednotku a služeb s ním spojených,
b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována
samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví
osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním
samostatné výdělečné činnosti.
(5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty
a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se
daň z přidané hodnoty za provozní náklad.
§ 115
zrušen
§ 116
Příspěvek na zapracování
(1) Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli
na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do
pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje
zvýšenou péči (§ 33).
(2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a
zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců.
Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává může činit
maximálně polovinu minimální mzdy.
§ 117
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
(1) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad
práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud
zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu
nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní
pracovní doby.^22)
(2) Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která
zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze
poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho
zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.
Poskytování příspěvků
§ 118
(1) O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky
zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek
na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat
a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby,
b) místo a předmět podnikání,
c) druh příspěvku, o který se žádá.
(2) K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky
zaměstnanosti je nutné přiložit
a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,
b) potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové
nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné
zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou
případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se
splácením splátek nebo povoleno posečkání daně,
c) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.
(3) Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou
potřebné k posouzení žádosti.
(4) Místně příslušným pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na
zřízení (§ 113 odst. 1 věta druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5)
společensky účelného pracovního místa je úřad práce, v jehož evidenci
je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné
pracovní místo umístěn.
§ 119
(1) O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti
uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými
osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů^6)
písemnou dohodu.
(2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat
a) identifikační údaje účastníků dohody,
b) účel poskytnutí příspěvku,
c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
d) výši a termín poskytnutí příspěvku,
e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
g) závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu
jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce,
než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,
h) ujednání o vypovězení dohody.
(3) V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v
rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další
ujednání, na kterých mají účastníci zájem.
(4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na
a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)
b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^45)
c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).
Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).
(5) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 4 písm. a)
nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně.^46)
(6) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem.
HLAVA V
CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI
§ 120
(1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v
oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených
programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů
financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a
dalších programů Evropského společenství.
(2) Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení
možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce;
součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a
harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje
vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského
charakteru ministerstvo.
(3) Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického
zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu
uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může
být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním
postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto
majetku.
(4) Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s
jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat
prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody
o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické
nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE
§ 121
Základní podmínky
(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba
a) mladší 15 let, nebo
b) starší 15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to
až do doby jejího ukončení.
(2) Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní
činnost (dále jen „činnost dítěte“) pro právnickou nebo fyzickou osobu,
která má tuto činnost v předmětu své činnosti (dále jen „provozovatel
činnosti“), jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro
něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti
na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní,
morální nebo společenský rozvoj.^57)
(3) Za činnost dítěte se nepovažuje
a) zájmová kulturní činnost v amatérských souborech a základních
uměleckých školách,
b) vystupování na uměleckých a kulturních akcích pořádaných školou,
školským zařízením nebo ústavem sociální péče nebo na akcích, na
kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně
podílí,
c) činnost konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských
zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,
d) účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti
za odměnu, nebo
e) činnost konaná v rámci mimoškolní výchovy a při ostatních
nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.
(4) Provozovatel činnosti je povinen zajistit
a) soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost
dítěte, případně i při dopravě na ni, pokud ho nevykonává zákonný
zástupce,
b) vhodné podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě
vykonávat.
(5) Na činnost dítěte se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce;
ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a) se použijí
přiměřeně.
§ 122
Povolování výkonu činnosti dítěte
(1) O povolení výkonu činnosti dítěte (dále jen „povolení“) rozhoduje
úřad práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte
nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě
svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný zástupce“).
(2) Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost
a) uměleckou a kulturní vytváření autorských děl nebo provádění
uměleckých výkonů podle zvláštního právního předpisu^58) a provádění
úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční,
b) reklamní provádění úkonů v reklamě^59) a propagaci výrobků, služeb
nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu,
c) sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti.
(3) Žádost o povolení musí obsahovat
a) identifikační údaje dítěte,
b) identifikační údaje zákonného zástupce dítěte; pokud se jedná o
cizince, který nemá na území České republiky bydliště, rovněž místo,
kde se na území České republiky zdržuje,
c) písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě
s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor,
d) lékařský posudek praktického lékaře pro děti a dorost o tom, že
činnost, kterou bude dítě vykonávat a doba jejího konání, vzhledem k
časovému vymezení jejího výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a
že dítě je ze zdravotního hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat.
Lékařský posudek v době vydání povolení nesmí být starší než 3 měsíce.
Posudek vydává lékař na základě žádosti zákonného zástupce dítěte.
Podkladem pro vydání posudku jsou údaje zpracované provozovatelem
činnosti v rozsahu písmene e),
e) druh činnosti, kterou bude dítě vykonávat, místo výkonu činnosti a
charakteristiku pracovních podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě
činnost vykonávat, a bude-li vykonávat více druhů takových činností,
uvádějí se u každého z druhů těchto činností,
f) identifikační údaje provozovatele činnosti,
g) dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat.
(4) Provozovatel činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně
náhrady škody na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti,
sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.
(5) Náhrada škody způsobené dítětem provozovateli činnosti nebo
provozovatelem činnosti dítěti se řídí občanským zákoníkem. Výše
náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout
v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství
za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího
kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Výši průměrné mzdy za první
až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí
ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením
uveřejněným ve Sbírce zákonů. Povinnost provozovatele činnosti nahradit
škodu je však dána i v případě, kdy provozovatel činnosti dodržel
povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci.
(6) V řízení o povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení
také provozovatel činnosti.
(7) Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte,
a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle místa, kde se zdržuje. V povolení
úřad práce stanoví rozsah a podmínky pro výkon činnosti upravující
rozvrh činnosti a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu činnosti,
způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální požadavky na
zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti.
(8) Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě
jdoucích, které následují po dni právní moci rozhodnutí úřadu práce o
povolení, nejdéle však do doby, do které je fyzická osoba považována
podle tohoto zákona za dítě. Bude-li vykonávat dítě činnost u více
provozovatelů, vydává se samostatné povolení k výkonu činnosti u
každého provozovatele.
(9) Úřad práce si může vyžádat vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany
dětí, zda mu nejsou známy skutečnosti, které by bránily dítěti ve
výkonu činnosti, nebo zda není činnost pro dítě vhodná.
§ 123
Obsah a časové vymezení povolení
(1) Dítě může činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení
vydaného pro určité dítě a určitou činnost, a to nejdéle
a) 2 hodiny denně u dítěte, které ještě neplní povinnou školní
docházku, přičemž celková délka výkonu činnosti za týden nesmí
přesáhnout 10 hodin,
b) 2 hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou
během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky, přičemž denní
doba výkonu činnosti nesmí přesáhnout 7 hodin,
c) 7 hodin denně pro činnost vykonávanou v období školních prázdnin,
přičemž celková délka výkonu činnosti za týden nesmí přesáhnout 35
hodin týdně.
Za dobu výkonu činnosti se považuje i doba potřebná pro přípravu na
výkon činnosti v místě výkonu činnosti.
(2) Doba odpočinku musí být stanovena v rozsahu nejméně dvakrát 15
minut a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a
půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby výkonu činnosti
nezapočítává.
(3) Vykonává-li dítě činnost pro více provozovatelů činnosti, doby
těchto činností se sčítají; jejich součet nesmí být vyšší, než je
uvedeno v odstavci 1.
(4) Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22. a 6. hodinou; pokud u
dítěte, které plní povinnou školní docházku, není následující den po
dnu, kdy končí tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti
zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou.
(5) Dítě musí mít po skončení výkonu denní činnosti nepřetržitý
odpočinek nejméně v délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5
jdoucích kalendářních dnů, nesmí vykonávat činnost nejméně v
následujících 2 po sobě jdoucích kalendářních dnech. V kalendářním
týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny.
(6) Úřad práce může na základě písemné žádosti zákonného zástupce
dítěte před uplynutím platnosti povolení prodloužit jeho platnost na
dobu nezbytně nutnou k dokončení činnosti dítěte, nejdéle na dobu 2
měsíců. Při rozhodování o prodloužení povolení vychází úřad práce z
údajů uvedených v žádosti o vydání povolení doplněných zákonným
zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení.
(7) O povolení je možno žádat opakovaně. Byla-li žádost o vydání
povolení zamítnuta s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání
povolení výkonu téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu
nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne, kterým nabylo právní moci
rozhodnutí úřadu práce o zamítnutí vydání povolení.
(8) Úřad práce rozhodnutí o povolení výkonu činnosti dítěte nebo
rozhodnutí o nepovolení výkonu činnosti dítěte bez zbytečného odkladu
doručí také příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.
(9) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vydaným povolením zůstávají
nedotčeny obsah a forma smluv, které se sjednávají podle zvláštních
právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající.
(10) Úřad práce vede evidenci povolení vydaných k činnosti dítěte.
Evidence obsahuje údaje uvedené v žádosti o povolení. Údaje z evidence
jsou určeny výhradně pro účely vydání povolení.
§ 124
Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte
(1) Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že
a) dítě vykonává činnost bez povolení,
b) provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo
c) podle lékařského posudku vydaného v době po vydání rozhodnutí o
povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný.
(2) Výkon činnosti je úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co
se o skutečnostech uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením
sděleným zákonnému zástupci dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne
sdělení tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte
ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti.
(3) Při důvodném podezření, že u dítěte došlo ke ztrátě zdravotní
způsobilosti k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím
dítěti výkon činnosti, je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař,
oblastní inspektorát práce a orgán sociálně-právní ochrany dítěte
povinen sdělit tyto skutečnosti příslušnému úřadu práce.
(4) Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může úřad práce učinit písemně
nebo ústně. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, je úřad práce povinen
provést o tomto ústním prohlášení zápis, a to téhož dne, kdy k
prohlášení došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá úřad práce na
místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení
obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti.
(5) Úřad práce je povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne
sdělení písemného nebo ústního prohlášení o zákazu činnosti dítěte
vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti dítěte.
ČÁST SEDMÁ
KONTROLNÍ ČINNOST
§ 125
Kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti vykonávají úřady práce,
ministerstvo a v rozsahu stanoveném v § 126 odst. 4 i celní úřady (dále
jen „orgány kontroly“).
§ 126
(1) Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u
a) zaměstnavatelů,
b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto
zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,
c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona,
(dále jen „kontrolovaná osoba“).
(2) Pro účely tohoto zákona se za pracovněprávní předpisy považují
právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele^62).
(3) Úřady práce jsou dále oprávněny kontrolovat výši průměrného
měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše
podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
(4) Oprávnění kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou
nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné
smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání,
zelenou kartou nebo modrou kartou, jsou-li podle tohoto zákona
vyžadovány, mají rovněž celní úřady. Celní úřady jsou oprávněny
kontrolovat i to, zda zaměstnavatelé plní oznamovací povinnosti podle §
87 a 88. Pro účely kontroly podle věty první a druhé poskytuje
ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup celním úřadům
informaci o povoleních k zaměstnání vydaných úřady práce a o písemných
informacích týkajících se cizinců, a to v rozsahu uvedeném v § 87, 88 a
§ 92 odst. 3. Celní úřad informuje o provedených kontrolách úřad práce
příslušný podle § 7 odst. 3 a v případě zjištění nedostatků předává
tomuto úřadu práce podklady pro zahájení správního řízení o uložení
pokuty.
(5) Oprávnění kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v § 108
odst. 2 písm. a) realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s
udělenou akreditací, má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Postup při provádění této kontroly se řídí zvláštním právním
předpisem^63).
(6) Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních právních
předpisů tím nejsou dotčena.
§ 127
Ministerstvo kontroluje
a) plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových
pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),
b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).
§ 128
Pro účely kontrolní činnosti se za zaměstnavatele považuje také
právnická osoba nebo fyzická osoba, která podniká podle zvláštních
právních předpisů,^16) i když nikoho nezaměstnává.
§ 129
Postup při provádění kontroly podle tohoto zákona se řídí zvláštním
právním předpisem,^63) pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro kontrolu
dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto
zákona a pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně platí
zvláštní právní předpisy.^64)
§ 130
Zaměstnanci orgánu kontroly, vyjma zaměstnanců celního úřadu, kteří
plní úkoly podle tohoto zákona, prokazují své oprávnění k této činnosti
služebním průkazem, jehož vzor a náležitosti stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem. Zaměstnanci celního úřadu se prokazují
služebním průkazem podle zvláštního právního předpisu.^65) Služební
průkaz vydává a odnímá ministerstvo.
§ 131
Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni vstupovat na pracoviště
kontrolovaných osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení
potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve
lhůtách k tomu určených, dále jsou oprávněni vyžadovat účast
kontrolovaných osob při projednávání výsledků kontroly a další
součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému
provedení kontroly. Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení
kontroly a poskytovat zaměstnancům orgánů kontroly potřebnou
součinnost.
§ 132
(1) Zaměstnanci orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti
vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti
kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a
nejde-li o manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání,
že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na
základě jiné smlouvy. U cizinců jsou dále oprávněni vyžadovat
předložení povolení k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a
povolení k pobytu, zelenou kartu nebo modrou kartu, pokud ji zákon
vyžaduje.
(2) Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další
skutečnosti uvedené v odstavci 1.
(3) Za nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 2 může kontrolní orgán
uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše
však do částky 50 000 Kč.
§ 133
Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa
určená a obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost
kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb
a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů.
§ 134
Zjistí-li orgán kontroly porušení povinností, jejichž dodržování je
oprávněn kontrolovat, je zaměstnanec orgánu kontroly, který kontrolu
provádí, povinen vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných
nedostatků ve lhůtách jím k tomu určených a podání písemné zprávy o
přijatých opatřeních.
§ 135
Orgán kontroly může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou
osobu, aby se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila
doklady potřebné k provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna
této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí
brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.
§ 136
zrušen
§ 137
Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu nebo
podnětu učiněného ústně do protokolu, informuje písemně o způsobu a
výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o
podnět ke kontrole z důvodu diskriminace, má v podnětu označená
diskriminovaná fyzická osoba právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke
skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.
§ 138
V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů v
působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Národního
bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby, kde by výkonem
kontroly mohlo dojít k ohrožení utajovaných informací, může být
kontrola prováděna jen se souhlasem příslušného ministerstva a v
zařízeních Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační
služby jen se souhlasem jejich ředitele.
Správní delikty
§ 139
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle
tohoto zákona,
b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,
c) vykonává nelegální práci, nebo
d) umožní výkon nelegální práce.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel
a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se
zdravotním postižením,
b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši
povinného podílu stanovenou v § 81,
c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců
pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede
evidenci v tomto zákoně stanovenou.
(3) Za přestupek
a) podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze
uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
b) podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,
c) podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 Kč,
d) podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
e) podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 140
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu
dopustí tím, že
a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle
tohoto zákona,
b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při
zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy, nebo
c) umožní výkon nelegální práce.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí
správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel
a) v rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se
zdravotním postižením,
b) nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši
povinného podílu stanovenou v § 81,
c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců
pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo
d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede
evidenci v tomto zákoně stanovenou.
(3) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
neprovede vyšetření zdravotního stavu podle § 9 odst. 1 nebo je
neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a
podle odstavce 2 písm. a) a b),
b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),
c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a d),
d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,
e) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).
§ 141
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže
správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává
příslušný úřad práce (§ 7 odst. 3).
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^8) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 142
Na správní řízení vedená podle části druhé tohoto zákona se nevztahuje
§ 79 odst. 5 správního řádu^67), s výjimkou správních řízení o odejmutí
povolení ke zprostředkování zaměstnání, zahájených podle § 63 odst. 2
písm. a) až d).
§ 143
Odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o
zaměstnání (§ 30), o zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti a
podpory při rekvalifikaci (§ 44), o snížení nebo zastavení výplaty
podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci (§ 55), o
odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání
povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5)
nemá odkladný účinek.
§ 144
Pro počítání času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání
času stanovená ve zvláštním právním předpise.^68) V případě, že pro
splnění podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé
dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů.
§ 145
Záměr zaměstnávat cizince na více místech výkonu práce projedná a
povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá úřad práce, který
o povolení rozhoduje,^67) po vyjádření úřadu práce, v jehož správním
obvodu má být zaměstnání vykonáváno.
§ 146
(1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí
a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je
poskytovateli do 15. února následujícího roku, s výjimkou příspěvků
poskytovaných zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů a
příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky, které nejsou poskytovány
zpětně, nemusí být vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být
čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.
(2) Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen poskytovateli
neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené
poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.^46)
§ 147
Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a
zaměstnanců obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení
§ 35, 80 a 81; povinnosti uvedené v § 35 a 81 se nevztahují na Český
báňský úřad a obvodní báňské úřady,^70) pokud jde o zaměstnávání
báňských inspektorů. Ustanovení § 35 se nevztahuje na vedoucí pracovní
místa obsazovaná jmenováním^71).
§ 147a
(1) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v úřadech práce jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili
při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním. Tato
povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti
mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají,
nebo ve veřejném zájmu ředitel příslušného úřadu práce. Tímto
ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům
příslušným podle zvláštních právních předpisů^71a).
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje rovněž na zaměstnance státu
zařazené k výkonu práce v celních úřadech, kteří vykonávají kontrolu
podle tohoto zákona, s tím, že povinnosti mlčenlivosti je může ve
veřejném zájmu zbavit vedoucí příslušného celního úřadu.
§ 147b
Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
osoby sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně
údaje rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
pro nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
její výši nebo výplatu, pro poskytování příspěvku v rámci aktivní
politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, pro povolení k zaměstnání cizince, pro výkon
umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte a pro
kontrolní činnost; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
§ 147c
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje
ministerstvu a úřadům práce pro výkon státní správy na úseku
zaměstnanosti
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců,
d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí
došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den,
který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území k narození došlo,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa
trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České
republiky,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,
l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
narození,
m) rodné číslo dítěte,
n) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození
dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o
osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo a jeho změny,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území
České republiky,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného
zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České
republiky,
p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,
r) u osvojení dítěte, které je cizincem, původní a nové jméno,
popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte,
datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí
právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení
dítěte,
s) jméno, popřípadě jména, a příjmení
1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,
2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu
rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo
který byl cizincem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem
nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem,
3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli,
4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,
kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a
datum narození,
t) údaje o zaměstnavateli a pracovním místě držitele modré karty.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát
narození,
d) rodné číslo a jeho změny.
(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
HLAVA II
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 148
Přechodná ustanovení
(1) Nárok na hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto
zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené
tímto zákonem.
(2) Výše hmotného zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se stanoví nově od splátky podpory v nezaměstnanosti
náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, se
posuzuje běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se
upraví podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení
podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4) Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem, sjednané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
posuzují podle dosavadních předpisů.
(5) Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo
fyzické osobě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po
dobu, na kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona může tato právnická nebo fyzická osoba na
základě tohoto povolení zprostředkovávat zaměstnání i formou
zaměstnávání fyzických osob za účelem jejich dočasného přidělení k
výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě.
(6) Právnická nebo fyzická osoba je povinna vztahy vzniklé v
souvislosti s dočasným přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k
jiné právnické nebo fyzické osobě upravit podle tohoto zákona
nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního
zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu
platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně
znevýhodněné podle tohoto zákona.
(8) Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního
zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností s těžším
zdravotním postižením a nejsou podle posudku orgánu sociálního
zabezpečení uznány plně invalidními, se po dobu platnosti tohoto
rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle
tohoto zákona.
(9) Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou
pracovní schopností podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.
155/2000 Sb. a zákona č. 474/2001 Sb., za rok 2004 se řídí dosavadními
právními předpisy.
(10) Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe
absolventům středních a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání
kvalifikace mladistvým pracovníkům, uzavřené podle § 6a zákona č.
9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na
úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb., které byly
uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
dosavadních předpisů.
(11) Pohledávky, které vznikly státu podle zákona č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vůči právnickým a fyzickým
osobám, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zanikly bez
právního nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále
se neevidují.
(12) Poskytování zálohy na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 474/2001 Sb., na čtvrtletí, ve
kterém nabude účinnosti tento zákon, a vyúčtování záloh poskytnutých v
roce 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.
(13) Práva a povinnosti vzniklé na základě dohod sjednaných podle
zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a
zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
(14) Pokud dítě vykonává činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona a bude ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po
dosažení věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po
uplynutí 30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte
povinen požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a
to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(15) Požádal-li zákonný zástupce dítěte o povolení výkonu činnosti
dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 14, může dítě vykonávat tuto činnost
bez tohoto povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo
sportovní činnosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
(16) Nepožádal-li zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 14 o
povolení výkonu činnosti dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po
uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.
(17) Cizinec, který jako společník, statutární orgán nebo člen
statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění
běžných úkolů pro obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen
statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů
pro družstvo, je povinen požádat o vydání povolení k zaměstnání
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(18) Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona jmenuje a
odvolává ředitele úřadů práce ministr práce a sociálních věcí.
Závěrečná ustanovení
§ 149
Úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy podle zákona č. 9/1991
Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jsou úřady práce podle
tohoto zákona.
§ 150
Zrušuje se:
1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
2. Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti.
3. Zákon č. 64/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku
zaměstnanosti.
4. Zákon č. 305/1991 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti.
5. Zákon č. 272/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku
zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb.
6. Zákon č. 369/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
7. Zákon č. 474/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8. Zákon č. 220/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9. Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových
pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních
pobídek.
10. Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.
324/1992 Sb.
11. Vyhláška č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů
se změněnou pracovní schopností.
12. Vyhláška č. 324/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb.
13. Vyhláška č. 399/1992 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky postupu
při sjednávání dohod mezi zaměstnavateli a úřady práce při omezení
provozní činnosti v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský
program.
14. Vyhláška č. 35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování
společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných
prací.
15. Vyhláška č. 232/1997 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce a sociálních věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění
pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností.
16. Vyhláška č. 242/2002 Sb., o bližších podmínkách poskytování
příspěvku zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se
změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a
vyúčtování tohoto příspěvku.
§ 151
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Příl.1
Názvy a sídla úřadů práce
1. Úřad práce v Benešově se sídlem v Benešově
2. Úřad práce v Berouně se sídlem v Berouně
3. Úřad práce v Blansku se sídlem v Blansku
4. Úřad práce Brno-město se sídlem v Brně
5. Úřad práce Brno-venkov se sídlem v Brně
6. Úřad práce v Bruntále se sídlem v Bruntále
7. Úřad práce v Břeclavi se sídlem v Břeclavi
8. Úřad práce v České Lípě se sídlem v České Lípě
9. Úřad práce v Českých Budějovicích se sídlem v Českých Budějovicích
10. Úřad práce v Českém Krumlově se sídlem v Českém Krumlově
11. Úřad práce v Děčíně se sídlem v Děčíně
12. Úřad práce v Domažlicích se sídlem v Domažlicích
13. Úřad práce ve Frýdku-Místku se sídlem ve Frýdku-Místku
14. Úřad práce v Havlíčkově Brodě se sídlem v Havlíčkově Brodě
15. Úřad práce v Hodoníně se sídlem v Hodoníně
16. Úřad práce v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové
17. Úřad práce v Chebu se sídlem v Chebu
18. Úřad práce v Chomutově se sídlem v Chomutově
19. Úřad práce v Chrudimi se sídlem v Chrudimi
20. Úřad práce v Jablonci nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou
21. Úřad práce v Jeseníku se sídlem v Jeseníku
22. Úřad práce v Jičíně se sídlem v Jičíně
23. Úřad práce v Jihlavě se sídlem v Jihlavě
24. Úřad práce v Jindřichově Hradci se sídlem v Jindřichově Hradci
25. Úřad práce v Karlových Varech se sídlem v Karlových Varech
26. Úřad práce v Karviné se sídlem v Karviné
27. Úřad práce v Kladně se sídlem v Kladně
28. Úřad práce v Klatovech se sídlem v Klatovech
29. Úřad práce v Kolíně se sídlem v Kolíně
30. Úřad práce v Kroměříži se sídlem v Kroměříži
31. Úřad práce v Kutné Hoře se sídlem v Kutné Hoře
32. Úřad práce v Liberci se sídlem v Liberci
33. Úřad práce v Litoměřicích se sídlem v Litoměřicích
34. Úřad práce v Lounech se sídlem v Lounech
35. Úřad práce v Mělníku se sídlem v Mělníku
36. Úřad práce v Mladé Boleslavi se sídlem v Mladé Boleslavi
37. Úřad práce v Mostě se sídlem v Mostě
38. Úřad práce v Náchodě se sídlem v Náchodě
39. Úřad práce v Novém Jičíně se sídlem v Novém Jičíně
40. Úřad práce v Nymburku se sídlem v Nymburku
41. Úřad práce v Olomouci se sídlem v Olomouci
42. Úřad práce v Opavě se sídlem v Opavě
43. Úřad práce v Ostravě se sídlem v Ostravě
44. Úřad práce v Pardubicích se sídlem v Pardubicích
45. Úřad práce v Pelhřimově se sídlem v Pelhřimově
46. Úřad práce v Písku se sídlem v Písku
47. Úřad práce v Plzni se sídlem v Plzni
48. Úřad práce Plzeň-jih se sídlem v Plzni
49. Úřad práce Plzeň-sever se sídlem v Plzni
50. Úřad práce hl. m. Prahy se sídlem v Praze
51. Úřad práce Praha-východ se sídlem v Praze
52. Úřad práce Praha-západ se sídlem v Praze
53. Úřad práce v Prachaticích se sídlem v Prachaticích
54. Úřad práce v Prostějově se sídlem v Prostějově
55. Úřad práce v Přerově se sídlem v Přerově
56. Úřad práce v Příbrami se sídlem v Příbrami
57. Úřad práce v Rakovníku se sídlem v Rakovníku
58. Úřad práce v Rokycanech se sídlem v Rokycanech
59. Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou
60. Úřad práce v Semilech se sídlem v Semilech
61. Úřad práce v Sokolově se sídlem v Sokolově
62. Úřad práce ve Strakonicích se sídlem ve Strakonicích
63. Úřad práce ve Svitavách se sídlem ve Svitavách
64. Úřad práce v Šumperku se sídlem v Šumperku
65. Úřad práce v Táboře se sídlem v Táboře
66. Úřad práce v Tachově se sídlem v Tachově
67. Úřad práce v Teplicích se sídlem v Teplicích
68. Úřad práce v Trutnově se sídlem v Trutnově
69. Úřad práce v Třebíči se sídlem v Třebíči
70. Úřad práce v Uherském Hradišti se sídlem v Uherském Hradišti
71. Úřad práce v Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem
72. Úřad práce v Ústí nad Orlicí se sídlem v Ústí nad Orlicí
73. Úřad práce ve Vsetíně se sídlem ve Vsetíně
74. Úřad práce ve Vyškově se sídlem ve Vyškově
75. Úřad práce ve Zlíně se sídlem ve Zlíně
76. Úřad práce ve Znojmě se sídlem ve Znojmě
77. Úřad práce ve Žďáru nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou
Příl.2
Úřady práce podle § 8 odst. 2 a vymezení jejich územních obvodů
1. Úřad práce hl. města Prahy.
Správním obvodem je území hl. města Prahy.
2. Úřad práce v Příbrami.
Správním obvodem jsou území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín,
Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ,
Příbram a Rakovník.
3. Úřad práce v Českých Budějovicích.
Správním obvodem jsou území okresů České Budějovice, Český Krumlov,
Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.
4. Úřad práce v Plzni.
Správním obvodem jsou území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město,
Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Tachov.
5. Úřad práce v Karlových Varech.
Správním obvodem jsou území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.
6. Úřad práce v Ústí nad Labem.
Správním obvodem jsou území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny,
Most, Teplice a Ústí nad Labem.
7. Úřad práce v Liberci.
Správním obvodem jsou území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Liberec a Semily.
8. Úřad práce v Hradci Králové.
Správním obvodem jsou území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod,
Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.
9. Úřad práce v Pardubicích.
Správním obvodem jsou území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí
nad Orlicí.^10)
10. Úřad práce v Jihlavě.
Správním obvodem jsou území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov,
Třebíč a Žďár nad Sázavou.
11. Úřad práce Brno-město.
Správním obvodem jsou území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov,
Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.
12. Úřad práce v Olomouci.
Správním obvodem jsou území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov
a Šumperk.
13. Úřad práce v Ostravě.
Správním obvodem jsou území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná,
Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.
14. Úřad práce ve Zlíně.
Správním obvodem jsou území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a
Zlín.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 382/2005 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Uchazeči o zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo mu k tomuto dni není
poskytována z důvodů uvedených v § 44 zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, a který ke dni podání žádosti o poskytování podpory v
nezaměstnanosti splnil podmínku stanovenou v § 43 odst. 1 písm. b) nebo
c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se podpůrčí doba upraví
podle tohoto zákona. Byla-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána
před účinností tohoto zákona a o podpoře v nezaměstnanosti nebylo dosud
pravomocně rozhodnuto, stanoví se délka podpůrčí doby podle tohoto
zákona.
2. Soustavná příprava na budoucí povolání se považuje za náhradní dobu
zaměstnání u uchazečů o zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence
uchazečů o zaměstnání po nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst.
1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, z důvodu uvedeného
v § 25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se
posuzuje podle tohoto zákona.
4. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na
vyhrazení společensky účelného pracovního místa uzavřených přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadní právní
úpravy.
5. Uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku na vyhrazení společensky
účelného pracovního místa na základě žádostí podaných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem.
Čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Fyzické osoby, které byly rozhodnutím okresní správy sociálního
zabezpečení uznány za osoby zdravotně znevýhodněné, se po dobu
platnosti tohoto rozhodnutí, maximálně však po dobu 3 let ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, považují za osoby zdravotně
znevýhodněné podle tohoto zákona.
Čl.XL zákona č. 112/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a o podpoře při rekvalifikaci,
která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Bude-li po nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodováno podle § 54
zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví se výše podpory v
nezaměstnanosti podle právních předpisů platných ke dni podání žádosti
o podporu v nezaměstnanosti a výše podpory při rekvalifikaci podle
právních předpisů platných ke dni nástupu na rekvalifikaci.
3. Maximální výše náhrady škody, která byla způsobena provozovateli
činnosti dítětem před účinností tohoto zákona, se posuzuje podle
dosavadních právních předpisů.
Čl.L zákona č. 264/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Správní řízení ve věcech týkajících se plnění povinnosti podle § 13
zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 220/2005 Sb., zahájená a
pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III zákona č. 213/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Za náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění tohoto zákona, se považuje i doba, kdy před
nabytím účinnosti tohoto zákona uchazeč o zaměstnání osobně pečoval o
osobu uvedenou v § 41 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 435/2004 Sb., ve
znění zákona č. 264/2006 Sb.
Čl.LX zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena
před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni
31. prosince 2007.
2. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními
předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.
Čl. XXVII zákona č. 306/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Za náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 písm. b) zákona č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se považuje též pobírání plného invalidního
důchodu před 1. lednem 2010.
2. Za fyzickou osobu, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna
výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, se považuje od 1.
ledna 2010 též fyzická osoba, která byla ke dni 31. prosince 2009 plně
invalidní podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění.
Čl. II zákona č. 382/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinností
tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
s výjimkou řízení o vydání povolení k zaměstnání, které se dokončí
podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí překlenovacího
příspěvku a příspěvku na dopravu zaměstnanců uzavřených přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 435/2004
Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
3. Bylo-li poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při
rekvalifikaci zastaveno z důvodu, že uchazeči o zaměstnání jsou
poskytovány dávky nemocenského pojištění z účasti na nemocenském
pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání
podle § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obnoví se její
poskytování od splátky podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při
rekvalifikaci náležející za první měsíc po nabytí účinnosti tohoto
zákona.
4. Zápočet doby vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání do podpůrčí
doby podle § 47 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se u uchazečů o
zaměstnání, kteří byli z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeni přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst.
2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k ukončení
zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Ministerstvo práce a sociálních věcí může rozhodnutím odejmout
povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané právnické nebo fyzické
osobě podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že Ministerstvo vnitra
v době platnosti tohoto povolení vyjádří nesouhlas s vydaným povolením
ke zprostředkování zaměstnání.
7. Doklad o absolvování rekvalifikace vydaný akreditovaným zařízením
nebo vzdělávacím nebo zdravotnickým zařízením s akreditovaným
vzdělávacím programem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje
za osvědčení o rekvalifikaci vydané podle § 108 odst. 2 a 5 zákona č.
435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Zařízení, které získalo akreditaci Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy k provádění rekvalifikace podle zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se po dobu platnosti této akreditace považuje za zařízení s
akreditovaným vzdělávacím programem podle zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 479/2008 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Posouzení zdravotního stavu zahájená podle § 8 odst. 1 písm. m) a n)
zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, a neskončená přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, dokončí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení
podle dosavadních právních předpisů. Lhůta pro vydání posudku se v
těchto případech prodlužuje o 30 pracovních dnů ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Úřady práce předají bezúplatně do 30. června 2009 okresním správám
sociálního zabezpečení příslušným podle místní příslušnosti úřadů práce
posudkové spisy, které vedly do 30. června 2009.
3. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
úřadech práce, kteří ke dni 30. června 2009 plnili úkoly při posuzování
zdravotního stavu a výkonu činností s tím souvisejících, přechází dnem
1. července 2009 na Českou správu sociálního zabezpečení.
4. Úřady práce dohodnou se zaměstnanci uvedenými v bodě 3 přechod
výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na Českou správu
sociálního zabezpečení. Takto provedená delimitace je závazná.
Nedojde-li k dohodě podle věty první nejpozději do 31. března 2009,
stanoví počty a pravidla delimitace vztahující se k dotčeným
zaměstnancům České republiky v úřadech práce Ministerstvo práce a
sociálních věcí.
5. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2008 se řídí právními
předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.
Čl. XI zákona č. 158/2009 Sb.
Řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV zákona č. 326/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Uchazeči o zaměstnání, kterému ke dni 1. listopadu 2009 neuplynula
celá podpůrčí doba stanovená podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění
účinném do dne 1. listopadu 2009, se výše podpory v nezaměstnanosti,
výše podpory při rekvalifikaci a délka podpůrčí doby s účinností od 1.
listopadu 2009 upraví podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
ode dne 1. listopadu 2009. O úpravě výše podpory v nezaměstnanosti,
výše podpory při rekvalifikaci a délky podpůrčí doby vydá úřad práce
rozhodnutí.
2. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem 1. listopadu
2009, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne
1. listopadu 2009.
3. Řízení, která nebyla pravomocně skončena do dne 31. prosince 2010,
se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31.
prosince 2010.
4. Nároky podle § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem
2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011.
Čl. LVI zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání, která nebyla
pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle
zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 149/2010 Sb.
Přechodné ustanovení
Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením za období přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí
právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. X zákona č. 347/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání zahájená podle §
30 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně
skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona
č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Ustanovení § 44 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje jen
na podporu v nezaměstnanosti, o niž uchazeč o zaměstnání požádal po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno povolení ke
zprostředkování zaměstnání do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je
povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit
Ministerstvu práce a sociálních věcí doklad o sjednání pojištění podle
§ 58a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak povolení ke zprostředkování
zaměstnání zaniká.
5. Řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání, která nebyla
pravomocně ukončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném v době
podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání.
6. Správní řízení o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání
podle § 63 odst. 2 písm. a) až d) zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
1) Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení
pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných
příslušníků uvnitř Společenství.
Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného
zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému
vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky.
Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro
uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého
odborného vzdělávání a přípravy.
Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.
Směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu pro
zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich
pracovní činnosti.
Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému
pro uznávání odborného vzdělávání a přípravy, kterou se doplňuje
Směrnice 89/48/EHS.
Směrnice Rady 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro
studenty.
Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých
pracovníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o
ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o
volném pohybu těchto údajů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996
o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí
zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo
etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví
obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002,
kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného
zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému
vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.
2) § 11 zákoníku práce.
3) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
4) § 8 odst. 1 zákoníku práce.
5) Například § 21 obchodního zákoníku.
6) Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské
zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 15a a 180f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
9) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
9a) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb.
9b) Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.
10) § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
11) Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky
a území obvodů hlavního města Prahy.
12) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
13) Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.
14) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů
14a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákoník práce.
16) Například živnostenský zákon.
17) Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.
18) Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.
19) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
20) Rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 2003, kterým se provádí
nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o vyřizování nabídek volných pracovních
míst a žádostí o zaměstnání.
21) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
23) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
24) § 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25) § 9 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
§ 11 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
26) § 18a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
27) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
28) Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 248/1992 Sb., o investičních
společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 70 a následující obchodního zákoníku.
30) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
30a) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
zákona č. 168/2005 Sb.
32a) § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
32b) § 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
32c) § 45a odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.
32d) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006
Sb.
32e) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32f) Zákon č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32g) § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
33) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.
34) § 131 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 157 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých
zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
35b) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
pozdějších předpisů.
36) § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
37) § 275 zákoníku práce.
38) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o
životním minimu.
39a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.
40) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti
(notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o
ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti
podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními
úřady, ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
41a) § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.
42) § 38a odst. 2 zákoníku práce.
42a) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování
služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007
Sb.
43) Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44) § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
45) § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona
č. 482/2004 Sb.
46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších
předpisů.
48) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení
církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o
církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu
uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.
49) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
50) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
51) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
52) § 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států
na území České republiky.
52a) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005
Sb.
52b) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
52c) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
52d) Například zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
52e) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
52f) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
52g) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v
elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 77/1965
Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.
53) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních).
54) § 141a zákoníku práce.
Vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském
zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb.
a vyhlášky č. 197/1994 Sb.
55) Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých
zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
57) § 11 zákoníku práce.
58) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
59) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění
zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
62) Zákon č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
63) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.
64) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů.
§ 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
65) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.
67) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
68) § 266 zákoníku práce.
69) § 7 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.
70) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
71) § 33 odst. 3 zákoníku práce.
71a) Například § 8 trestního zákona.
72) § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších
předpisů.
72a) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
73) § 67 zákoníku práce.
74) § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
No comments yet.
RSS feed for comments on this post. TrackBack URL