content top



Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – aktuální znění

435/2004 Sb.

ZÁKON

ze dne 13. května 2004

o zaměstnanosti

Změna: 202/2005 Sb.

Změna: 168/2005 Sb.

Změna: 253/2005 Sb.

Změna: 428/2005 Sb.

Změna: 350/2005 Sb.

Změna: 495/2005 Sb.

Změna: 382/2005 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.

Změna: 161/2006 Sb.

Změna: 264/2006 Sb. (část)

Změna: 109/2006 Sb., 115/2006 Sb.

Změna: 214/2006 Sb.

Změna: 165/2006 Sb.

Změna: 109/2006 Sb. (část), 112/2006 Sb., 264/2006 Sb.

Změna: 159/2007 Sb.

Změna: 181/2007 Sb.

Změna: 213/2007 Sb.

Změna: 379/2007 Sb.

Změna: 261/2007 Sb., 362/2007 Sb.

Změna: 57/2008 Sb.

Změna: 124/2008 Sb.

Změna: 479/2008 Sb. (část)

Změna: 129/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)

Změna: 479/2008 Sb.

Změna: 158/2009 Sb.

Změna: 362/2009 Sb.

Změna: 326/2009 Sb.

Změna: 223/2009 Sb.

Změna: 306/2008 Sb.

Změna: 227/2009 Sb., 149/2010 Sb.

Změna: 281/2009 Sb., 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY

§ 1

Tento  zákon  v  souladu  s  právem Evropských společenství^1) upravuje
zabezpečování  státní  politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení
plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.

HLAVA II

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 2

Státní politika zaměstnanosti

(1) Státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména

a) zabezpečování práva na zaměstnání,

b)  sledování  a  vyhodnocování  situace  na  trhu  práce, zpracovávání
prognóz  a  koncepcí  zaměstnanosti  a rozvoje lidských zdrojů na úseku
trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob,

c)  koordinaci  opatření  v  oblasti  zaměstnanosti  a rozvoje lidských
zdrojů   na   úseku   trhu   práce  v  souladu  s  evropskou  strategií
zaměstnanosti  a  podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního
fondu,

d)  tvorbu  a  koordinaci  jednotlivých programů a opatření k zajištění
priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu
práce,

e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,

f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem
zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce,

g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

h)   poskytování  informačních,  poradenských  a  zprostředkovatelských
služeb na trhu práce,

i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

j)  opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s
osobami  bez  ohledu  na  jejich  rasový  a etnický původ, s osobami se
zdravotním  postižením  a  s dalšími skupinami osob, které mají ztížené
postavení   na   trhu   práce,   pokud  jde  o  přístup  k  zaměstnání,
rekvalifikaci,  přípravu  k  práci a ke specializovaným rekvalifikačním
kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob,

k)  opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a
dalších  skupin  fyzických  osob,  které mají ztížené postavení na trhu
práce,

l)  usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České
republiky a z území České republiky do zahraničí.

(2)  Státní  politiku  zaměstnanosti  vytváří  stát a podílejí se na ní
další  subjekty  činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové
organizace;  při  provádění  státní politiky zaměstnanosti spolupracuje
stát  s  dalšími  subjekty  činnými  na  trhu práce, zejména s územními
samosprávnými   celky,  profesními  organizacemi,  sdruženími  osob  se
zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.

(3)  Státní  správu  v  oblasti  státní  politiky zaměstnanosti v České
republice vykonávají

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“),

b) úřady práce.

§ 3

Účastníci právních vztahů

(1) Účastníky právních vztahů podle tohoto zákona jsou

a) Česká republika zastupovaná ministerstvem a úřady práce,

b) fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem;^2) fyzickými
osobami  jsou  státní  občané  České  republiky  a za stejných podmínek
cizinci,^3)  kteří  splňují  podmínky  pro zaměstnávání stanovené tímto
zákonem,

c)  zaměstnavatelé;^4) za zaměstnavatele se považují rovněž organizační
složky   zahraniční  právnické  osoby  nebo  zahraniční  fyzické  osoby
oprávněné  podnikat  na území České republiky podle zvláštních právních
předpisů,^5)

d) právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních
předpisů^6) vykonávající činnosti podle tohoto zákona.

(2)  Státní  příslušník  jiného členského státu Evropské unie (dále jen
„občan  Evropské unie“) a jeho rodinný příslušník^7) mají stejné právní
postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České
republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3)  Rodinní  příslušníci občana České republiky, kteří nejsou státními
příslušníky  České  republiky ani jiného členského státu Evropské unie,
mají  v  právních  vztazích  upravených  tímto  zákonem  stejné  právní
postavení  jako  občan  České  republiky,  pokud  tento zákon nestanoví
jinak.

§ 4

Rovné   zacházení   a  zákaz  diskriminace  při  uplatňování  práva  na
zaměstnání

(1)  Účastníci právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou
povinni   zajišťovat   rovné   zacházení  se  všemi  fyzickými  osobami
uplatňujícími  právo  na zaměstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje
rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

(2)  Při  uplatňování  práva  na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá
diskriminace  z  důvodu  pohlaví,  sexuální  orientace,  rasového  nebo
etnického  původu,  národnosti,  státního občanství, sociálního původu,
rodu,  jazyka,  zdravotního  stavu, věku, náboženství či víry, majetku,
manželského  a  rodinného  stavu  nebo povinností k rodině, politického
nebo  jiného  smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo
politických   hnutích,  v  odborových  organizacích  nebo  organizacích
zaměstnavatelů;  diskriminace  z  důvodu  těhotenství nebo mateřství se
považuje  za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje
i  jednání  zahrnující  podněcování,  navádění  nebo vyvolávání nátlaku
směřujícího k diskriminaci.

(3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu uvedeného
v  odstavci  2,  pokud z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že
tento  důvod  představuje  podstatný  a rozhodující požadavek pro výkon
zaměstnání,  které  má  fyzická  osoba  vykonávat, a který je pro výkon
tohoto  zaměstnání  nezbytný;  cíl  sledovaný takovou výjimkou musí být
oprávněný a požadavek přiměřený.

(4)  Za  diskriminaci  se rovněž nepovažují zákonem stanovená opatření,
jejichž  cílem je předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z
příslušnosti  fyzické  osoby  ke  skupině  vymezené  některým  z důvodů
uvedených  v odstavci 2 a opatření přijímaná podle § 6 odst. 1 písm. e)
a § 8 odst. 1 písm. c).

(5) Přímou diskriminací se rozumí jednání, kdy je, bylo nebo by bylo na
základě  rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů s fyzickou
osobou  zacházeno  méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by
se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

(6)  Nepřímou  diskriminací  se  rozumí jednání, kdy zdánlivě neutrální
rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhodňuje či zvýhodňuje fyzickou
osobu vůči jiné na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních
důvodů; nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního stavu je i odmítnutí
nebo  opomenutí  přijmout  opatření,  která  jsou  v konkrétním případě
nezbytná,  aby  fyzická  osoba  se zdravotním postižením měla přístup k
zaměstnání.  Za  nepřímou  diskriminaci  se  nepovažuje, pokud zdánlivě
neutrální   rozhodnutí,   rozlišování   nebo   postup  jsou  objektivně
odůvodněny  cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené
a  nezbytné,  nebo  pokud  u osob se zdravotním postižením je právnická
nebo  fyzická osoba povinna učinit vhodná opatření k odstranění nevýhod
vyplývajících z takového rozhodnutí, rozlišování nebo postupu.

(7)  Obtěžováním  se  rozumí  jednání,  které je druhou fyzickou osobou
oprávněně  vnímáno  jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr
nebo  důsledek  vede  ke  snížení  důstojnosti  fyzické  osoby  nebo  k
vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí.

(8) Sexuálním obtěžováním se rozumí jakákoliv forma nežádoucího ústního
nebo  jiného  než  ústního  projevu  sexuální  povahy, jehož cílem nebo
výsledkem  je  narušení  důstojnosti  osoby,  zejména  když  se vytváří
zastrašující,   nepřátelské,   ponižující,  pokořující  nebo  urážející
prostředí.

(9)  Obtěžování  z  důvodu  příslušnosti k pohlaví, sexuální orientace,
rasového   nebo   etnického   původu,   zdravotního   postižení,  věku,
náboženství či víry a sexuální obtěžování se považuje za diskriminaci.

(10)  Dojde-li  při uplatňování práva na zaměstnání k porušování práv a
povinností  vyplývajících  z  rovného zacházení nebo k diskriminaci, má
fyzická osoba právo se domáhat, aby

a) bylo upuštěno od tohoto porušování,

b) byly odstraněny následky tohoto porušování a

c) jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

(11)  Pokud  byla  ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo
její  vážnost a nebylo postačující zajištění nápravy podle odstavce 10,
má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

(12)  Výši náhrady podle odstavce 11 určí na návrh fyzické osoby soud s
přihlédnutím  k  závažnosti  vzniklé  újmy  a  k okolnostem, za nichž k
porušení práv a povinností došlo.

§ 5

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) identifikačními údaji

1.  u  fyzické  osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné
příjmení,  státní  občanství,  rodné číslo nebo datum a místo narození,
nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,

2.  u  právnické  osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační
číslo osoby,

3.  u  fyzické  osoby,  která  je  podnikatelem,^8) obchodní firma nebo
jméno,   popřípadě  jména,  příjmení,  rodné  číslo,  místo  podnikání,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

4.  u  zahraniční  osoby  údaje  uvedené  pod bodem 2 nebo 3 a umístění
organizační složky v České republice,

b) bydlištěm

1.  u  státního  občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na
území České republiky,

2.  u  cizince,^3)  který  je  občanem Evropské unie nebo jeho rodinným
příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa
trvalého  nebo  přechodného  pobytu  na  území České republiky, a pokud
takový  pobyt  nemá,  adresa  místa,  kde  se  na území České republiky
obvykle zdržuje,

3.  u  cizince,^3)  který  není občanem Evropské unie ani jeho rodinným
příslušníkem  ani  rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa
místa trvalého pobytu na území České republiky,

4.  u  cizince^3),  který  není občanem Evropské unie ani jeho rodinným
příslušníkem  ani rodinným příslušníkem občana České republiky, a který
je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání
na  pracovní  pozici  vyžadující  vysokou  kvalifikaci (dále jen „modrá
karta“),  vydaným  podle  jiného právního předpisu^72a), adresa uvedená
jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců (§ 147c),

c) vážnými důvody důvody spočívající v

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,

2.  nezbytné  osobní  péči  o fyzickou osobu, která se podle zvláštního
právního  předpisu  považuje  za  osobu závislou na pomoci jiné fyzické
osoby  ve  stupni  II  (středně  těžká závislost), ve stupni III (těžká
závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o
zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto
podmínky  se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového
pojištění považuje za osobu blízkou,

3.  docházce  dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce
dítěte,

4.   místě   výkonu   nebo   povaze  zaměstnání  druhého  manžela  nebo
registrovaného partnera,

5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku
práce,

6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat
zaměstnání   nebo  plnit  povinnost  součinnosti  s  úřadem  práce  při
zprostředkování zaměstnání, nebo

7.  jiných  vážných  osobních důvodech, například etických, mravních či
náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele,

d)  soustavnou  přípravou  na  budoucí  povolání doba denního studia na
střední  škole,  konzervatoři,  vyšší  odborné škole a jazykové škole s
právem  státní  jazykové  zkoušky  a  doba prezenčního studia na vysoké
škole^9),  a  to  včetně  prázdnin,  které  jsou součástí školního nebo
akademického roku,

e) nelegální prací,

1.  pokud  fyzická  osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou
osobu  na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o
manžela nebo dítě této fyzické osoby, nebo

2.  pokud  fyzická  osoba-cizinec  vykonává  práci  v rozporu s vydaným
povolením  k  zaměstnání  nebo  bez tohoto povolení, je-li podle tohoto
zákona  vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za
účelem  zaměstnání  ve  zvláštních  případech (dále jen „zelená karta“)
vydaným  podle  zvláštního právního předpisu^9a) nebo bez zelené karty,
je-li  podle  tohoto zákona vyžadována, nebo v rozporu s modrou kartou,
nebo  bez modré karty, je-li podle tohoto zákona vyžadována; to neplatí
v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku
práce,

f)  povoláním  standardizovaný  souhrn pracovních činností podle jejich
obvyklého  seskupení  na  trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou
odbornou a další způsobilost.

HLAVA III

PŮSOBNOST MINISTERSTVA

§ 6

(1)  Ministerstvo  řídí  a  kontroluje výkon státní správy a dodržování
zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Přitom

a)   zpracovává   celostátní   koncepce   a  programy  státní  politiky
zaměstnanosti  a  řešení  stěžejních  otázek  na  trhu  práce,  zaujímá
stanoviska  k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které
zpracovávají jiné ústřední orgány státní správy,

b)  soustavně  sleduje  a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává
prognózy  vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky
a  nabídky  práce  a  k  vytváření  souladu  mezi  zdroji  a  potřebami
pracovních  sil  v  České  republice  a  přijímá opatření k usměrňování
pracovních  sil  ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil
do zahraničí,

c)  zabezpečuje  tvorbu  a  v  souladu s vývojem trhu práce aktualizaci
Národní soustavy povolání, která obsahuje

1. název a číselné označení povolání vyjádřené kódem,

2. stručný popis povolání,

3. pracovní činnosti v povolání,

4.  předpoklady  pro  výkon  povolání,  zejména kvalifikační, odborné a
zdravotní,

5.  další údaje související s povoláním, a zveřejňuje ji v elektronické
podobě   způsobem   umožňujícím  dálkový  přístup;  na  její  tvorbě  a
aktualizaci  spolupracuje  se  správními úřady a územními samosprávnými
celky a bere v úvahu návrhy osob působících na trhu práce,

d) řídí úřady práce,

e)  přijímá  opatření  na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a
ženami,  s  osobami  bez  ohledu na jejich rasový nebo etnický původ, s
osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají
ztížené  postavení  na  trhu  práce,  pokud jde o přístup k zaměstnání,
rekvalifikaci,  přípravě  k  práci  a  specializovaným  rekvalifikačním
kurzům, a přijímá opatření pro zaměstnávání těchto osob,

f)  spravuje  a  poskytuje  prostředky na zabezpečování státní politiky
zaměstnanosti,   rozhoduje   o   jejich   použití,   zajišťuje  národní
financování  opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů
na  úseku  trhu  práce,  která  jsou  obsažena  v programech Evropského
sociálního fondu, a zabezpečuje projekční řešení a programově technické
vybavení  informačního  systému  v  oblasti  zaměstnanosti a koordinuje
činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti,

g)  zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci
v  oblasti  zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, včetně
spolupráce s Evropským společenstvím,

h)  spolupracuje  s  příslušnými  orgány veřejné správy členských států
Evropské  unie  v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na
území jiného členského státu,

i)  zřizuje  státní  rekvalifikační  střediska a pracovně rehabilitační
střediska pro osoby se zdravotním postižením,

j)   vede   pro   účely  zaměstnanosti  centrální  evidenci  zájemců  o
zaměstnání,  uchazečů  o  zaměstnání,  osob  se  zdravotním postižením,
cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných
držiteli  zelené  karty, volných pracovních míst obsaditelných držiteli
modré karty, a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní
a reklamní činnosti dětí,

k)  uděluje  a  odnímá  povolení  právnickým  nebo  fyzickým  osobám ke
zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce,

l)  vykonává  kontrolní  činnost  v  rozsahu stanoveném tímto zákonem a
zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,

m)  zveřejňuje  v  elektronické  podobě  způsobem  umožňujícím  dálkový
přístup  písemné  materiály  vztahující  se  k  poskytování  prostředků
státního   rozpočtu   na   nástroje   a   opatření   aktivní   politiky
zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických
osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,

n) poskytuje Ministerstvu vnitra

1.  přehled  o  změnách údajů v udělených povoleních ke zprostředkování
zaměstnání,

2. přehled o pokutách uložených právnickým nebo fyzickým osobám, kterým
bylo  uděleno  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání,  za  porušení
povinností  vyplývajících z pracovněprávních předpisů podle § 126 odst.
2 nebo zvláštního právního předpisu^72).

(2)  Evidence  vedené podle odstavce 1 písm. j) vycházejí z údajů úřadů
práce  a  mohou  být  ministerstvem  a  úřady  práce využívány k plnění
povinností,  které  pro  ně vyplývají z tohoto zákona, a dále mohou být
využívány  k  účelům  stanoveným zvláštními právními předpisy; pro jiné
účely [například odstavec 1 písm. a) a b)] se údaje používají anonymně.

HLAVA IV

ÚŘADY PRÁCE A JEJICH PŮSOBNOST

§ 7

(1) Úřady práce jsou správní úřady. V čele úřadu práce je ředitel; jeho
jmenování a odvolání se řídí zvláštním právním předpisem.^10)

(2)   Správní   obvody  úřadů  práce  jsou  shodné  s  územními  obvody
okresů.^11)  Správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území
obvodů hlavního města Prahy.^11) Názvy a sídla úřadů práce jsou uvedeny
v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má
být zaměstnání vykonáváno, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4)  K  zabezpečení  spolupráce  na  trhu  práce  vytvářejí úřady práce
poradní  sbory  složené  zejména  ze  zástupců  odborových  organizací,
organizací  zaměstnavatelů,  družstevních  orgánů, organizací zdravotně
postižených  a  územních samosprávných celků. Účelem poradních sborů je
koordinace  při  realizaci  státní  politiky  zaměstnanosti  a  rozvoje
lidských   zdrojů  v  příslušném  správním  obvodu.  Poradní  sbory  se
vyjadřují  zejména  k  poskytování  příspěvků  zaměstnavatelům  v rámci
aktivní  politiky  zaměstnanosti,  programům  rekvalifikace, organizaci
poradenské  činnosti,  opatřením  na podporu rovného zacházení se všemi
fyzickými  osobami  uplatňujícími  právo  na  zaměstnání a k hromadnému
propouštění.

(5)  Úřady  práce  vytvářejí  za účelem posouzení vhodné formy pracovní
rehabilitace  osob  se  zdravotním postižením odborné pracovní skupiny,
složené zejména ze zástupců organizací zdravotně postižených a zástupců
zaměstnavatelů  zaměstnávajících  více  než  50  %  osob  se zdravotním
postižením.

§ 8

(1) Úřad práce

a)  zpracovává  koncepci  vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu,
soustavně  sleduje  a  vyhodnocuje  situaci  na  trhu  práce  a přijímá
opatření   na  ovlivnění  poptávky  a  nabídky  práce;  za  tím  účelem
spolupracuje   s   koordinačními   úřady  práce  a  může  vyžadovat  od
zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,

b)  spolupracuje  se  správními  úřady,  územními  samosprávnými celky,
orgány  sociálního  zabezpečení,  orgány  pomoci v hmotné nouzi, orgány
státní  zdravotní  správy,  zaměstnavateli  a  dalšími  subjekty  podle
zvláštních   právních   předpisů   při   tvorbě  a  realizaci  opatření
souvisejících s rozvojem trhu práce a se zaměstnaností,

c)  přijímá  opatření  na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a
ženami,  osobami  bez  ohledu  na jejich národnost, rasový nebo etnický
původ,  osobami  se  zdravotním  postižením a s dalšími skupinami osob,
které  mají  ztížené  postavení  na  trhu  práce, pokud jde o přístup k
zaměstnání,   rekvalifikaci,   přípravě   k   práci  a  specializovaným
rekvalifikačním  kurzům,  a  přijímá  opatření  pro zaměstnávání těchto
osob,

d)  zabezpečuje  a podporuje projekty a opatření související s rozvojem
lidských  zdrojů  v  oblasti  trhu  práce uskutečňované v jeho správním
obvodu,   včetně  účasti  na  mezinárodních  programech  a  projektech,
programech   a   projektech   s  mezinárodní  účastí  a  na  programech
financovaných  z  Evropských  strukturálních  fondů  a v rámci programů
zaměstnanosti a programů Evropského společenství, ověřuje nové nástroje
aktivní politiky zaměstnanosti,

e) provádí zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání a zájemcům
o  zaměstnání  a  poskytuje  další služby v oblasti zaměstnanosti podle
tohoto zákona,

f) poskytuje fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské, informační a
další služby v oblasti zaměstnanosti,

g)  zabezpečuje  uplatňování  nástrojů  aktivní  politiky zaměstnanosti
podle  tohoto  zákona,  poskytuje  příspěvky  z  prostředků  na aktivní
politiku  zaměstnanosti  a  vyplácí podporu v nezaměstnanosti a podporu
při rekvalifikaci,

h) poskytuje zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % zaměstnanců,
kteří  jsou  osobami  se  zdravotním  postižením,  příspěvek na podporu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením,

i)  vede  pro  účely  zaměstnanosti  evidenci  volných pracovních míst,
evidenci zájemců o zaměstnání, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidenci
osob  se  zdravotním postižením, evidenci cizinců a evidenci povolení k
výkonu umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dětí; údaje
z   těchto   evidencí   předává   do   centrálních   evidencí  vedených
ministerstvem [§ 6 odst. 1 písm. j)],

j) poskytuje na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi^12) údaje

1.  o  vedení  fyzické  osoby  v evidenci uchazečů o zaměstnání, včetně
důvodu vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,

2.   o  tom,  zda  je  uchazeči  o  zaměstnání  poskytována  podpora  v
nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a o její výši,

3.   o  tom,  zda  jde  o  osobu,  která  vyžaduje  zvýšenou  péči  při
zprostředkování zaměstnání,

4.  o  tom,  zda osoba nastoupila k výkonu krátkodobého zaměstnání nebo
odmítla  vykonávat  krátkodobé  zaměstnání zprostředkované úřadem práce
nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti (§ 120),

5.  o  tom, zda bylo zahájeno řízení o vyřazení uchazeče o zaměstnání z
evidence uchazečů o zaměstnání,

6.  o  tom,  že  uchazeč  o zaměstnání vykonává činnost uvedenou v § 25
odst. 3, a údaj o ukončení této činnosti,

7.  o  tom,  zda  uchazeči  o  zaměstnání  byl  úřadem práce vypracován
individuální akční plán,

k)  potvrzuje občanovi Evropské unie, jeho rodinnému příslušníkovi (§ 3
odst. 2) a rodinnému příslušníkovi občana České republiky uvedenému v §
3 odst. 3 pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu
dobu  vedení  v  evidenci uchazečů o zaměstnání a sezonnímu zaměstnanci
existenci  pracovní  smlouvy,  dohody o pracovní činnosti nebo dohody o
provedení práce,

l)  vykonává  kontrolní  činnost  v  rozsahu stanoveném tímto zákonem a
zákonem o volném pohybu služeb^9b), včetně ukládání pokut,

m) rozhoduje, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, popřípadě o tom,
že  fyzická  osoba  se  nepovažuje  za  osobu  zdravotně znevýhodněnou,
jestliže   se  nepodrobila  vyšetření  zdravotního  stavu  nebo  jinému
odbornému vyšetření a byla na tuto možnost upozorněna,

n)   poskytuje   Státnímu  úřadu  inspekce  práce  identifikační  údaje
zaměstnanců  vyslaných  k  výkonu  práce  na  území  České  republiky a
identifikační  údaje právnických a fyzických osob, k nimž byli vysláni,
potřebné  k  provádění  kontroly  dodržování pracovních podmínek těchto
zaměstnanců  stanovených jinými právními předpisy upravujícími pracovní
podmínky,

o)  zveřejňuje  v  elektronické  podobě  způsobem  umožňujícím  dálkový
přístup  písemné  materiály  vztahující  se  k  poskytování  prostředků
státního   rozpočtu   na   nástroje   a   opatření   aktivní   politiky
zaměstnanosti, s výjimkou materiálů obsahujících osobní údaje fyzických
osob, které nejsou přímými příjemci těchto prostředků,

p)  plní  další  povinnosti vyplývající z tohoto zákona a ze zvláštních
právních předpisů.^13)

(2)  Úřad  práce uvedený v příloze č. 2 pro územní obvod v této příloze
vymezený zabezpečuje kromě činností uvedených v odstavci 1

a)   zpracování   koncepce   a  strategie  zaměstnanosti  a  zpracování
statistik, rozborů a výhledů,

b)  koordinaci  činnosti  úřadů  práce  při  provádění aktivní politiky
zaměstnanosti,

c) činnost Evropských služeb zaměstnanosti,

d)  spolupráci  při  vytváření  mezinárodních  programů nebo programů s
mezinárodní  účastí týkajících se rozvoje lidských zdrojů a financování
z prostředků Evropských strukturálních fondů,

e)  zřizování  školicích  a  rekvalifikačních středisek, a pro osoby se
zdravotním postižením pracovně rehabilitačních středisek,

f)   spolupráci   v   otázkách  zabezpečování  zaměstnanosti,  mobility
pracovních  sil  a  rozvoje  lidských  zdrojů  s územními samosprávnými
celky,    příslušnými    odborovými    organizacemi    a   organizacemi
zaměstnavatelů,

g) zpracování podkladů pro udělování investičních pobídek.

HLAVA V

POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB A SOUČINNOST ZDRAVOTNICKÝCH
ZAŘÍZENÍ PŘI POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU FYZICKÝCH OSOB

§ 9

(1)  Zdravotnická zařízení jsou povinna za úhradu na žádost úřadů práce
do  15  dnů ode dne, kdy obdržela žádost, provést vyšetření zdravotního
stavu fyzické osoby (§ 21).

(2) Výše úhrady za výkony podle odstavce 1 se řídí seznamem zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami^14) a jinými právními předpisy^14a). Úhradu
poskytne  příslušný úřad práce, který si provedení výkonu vyžádal, a to
na základě vyúčtování předloženého zdravotnickým zařízením.

§ 9a

zrušen

§ 9b

zrušen

HLAVA VI

PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ

§ 10

Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat
a  o  práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu^15) (dále
jen  „zaměstnání“),  na  zprostředkování  zaměstnání  a  na  poskytnutí
dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 11

Fyzická  osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání
a  vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit
zaměstnání v zahraničí.

§ 12

(1)  Účastníkům  právních  vztahů  vznikajících  podle tohoto zákona je
zakázáno činit nabídky zaměstnání, které

a) mají diskriminační charakter,

b) nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo

c) odporují dobrým mravům.

(2)  Zaměstnavatel  nesmí  při  výběru  zaměstnanců vyžadovat informace
týkající  se  národnosti,  rasového  nebo etnického původu, politických
postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického
přesvědčení,  sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu s
§ 4 odst. 3 a 4, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní
údaje,  které  neslouží  k plnění povinností zaměstnavatele stanovených
zvláštním  právním  předpisem.  Na  žádost  uchazeče  o  zaměstnání  je
zaměstnavatel  povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje.
Hlediska  pro  výběr zaměstnanců musí zaručovat rovné příležitosti všem
fyzickým  osobám  ucházejícím  se  o zaměstnání. Ustanovení § 4 odst. 3
platí i zde.

§ 13

zrušen

ČÁST DRUHÁ

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 14

(1) Zprostředkováním zaměstnání se rozumí

a)  vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a
vyhledání  zaměstnanců  pro  zaměstnavatele,  který hledá nové pracovní
síly,

b)  zaměstnávání  fyzických  osob  za  účelem  výkonu  jejich práce pro
uživatele,  kterým  se  rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která
práci přiděluje a dohlíží na její provedení (dále jen „uživatel“),

c) poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.

(2)  Za  zprostředkování zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) se rovněž
považuje,  je-li  cizinec  vyslán  svým  zahraničním  zaměstnavatelem k
výkonu  práce  na  území  České  republiky  na základě smlouvy s českou
právnickou  nebo  fyzickou  osobou  a  obsahem této smlouvy je pronájem
pracovní síly.

(3) Zaměstnání zprostředkovávají za podmínek stanovených tímto zákonem

a) úřady práce,

b)  právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě
zprostředkování zaměstnání (dále jen „agentury práce“).

(4)  Právo  fyzických  nebo  právnických  osob  usazených^17) za účelem
zprostředkování  zaměstnání  v  jiném  členském  státě  Evropské unie v
souladu  s  jeho  právními předpisy poskytovat na území České republiky
služby v oblasti zprostředkování zaměstnání dočasně a ojediněle^18) tím
není  dotčeno;  tyto  osoby jsou však povinny nejpozději v den zahájení
této  činnosti  na  území  České republiky písemně oznámit ministerstvu
údaje uvedené v § 61 odst. 1 nebo 3 a dobu, po kterou bude tato činnost
vykonávána.

(5)  Úřady  práce  mohou  provádět  pouze  zprostředkovatelskou činnost
uvedenou  v  odstavci  1 písm. a) a c). Agentury práce mohou provádět i
zprostředkovatelskou činnost uvedenou v odstavci 1 písm. b).

(6)  Úřady  práce  a  agentury práce spolupracují při řešení situace na
trhu práce.

§ 15

Poradenství  pro  fyzické  osoby  se zaměřuje na posouzení osobnostních
předpokladů,  schopností  a  dovedností  a  na  doporučení  zaměstnání,
přípravy   na   budoucí   povolání,  volby  povolání  a  rekvalifikace.
Poradenství  pro  zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle
kvalifikačních  a  osobnostních předpokladů. Informační činnost spočívá
zejména  v  informování  o možnostech zaměstnání a o volných pracovních
místech a volných pracovních silách.

§ 16

Za   zprostředkování  zaměstnání  se  nepovažuje  zveřejňování  nabídek
zaměstnání  sdělovacími  prostředky nebo prostřednictvím elektronických
médií v případech, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost
mezi zaměstnavateli a fyzickými osobami, které se o práci ucházejí.

§ 17

(1)  Osobní  údaje  o  fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze
získávat,   zpracovávat   a  sdělovat  jen  pro  účely  zprostředkování
zaměstnání,  poskytování  příspěvků  na  nástroje  a  opatření  aktivní
politiky  zaměstnanosti,  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob se
zdravotním  postižením a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví
jinak, platí pro zpracování osobních údajů zvláštní právní předpis.^19)

(2)  Osobní  údaje o fyzických osobách, kterým úřad práce nebo agentura
práce  zprostředkovává  zaměstnání  nebo  poskytuje  další služby podle
tohoto  zákona,  lze zpracovávat pouze se souhlasem osob, jichž se tyto
údaje týkají.

(3) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce
zprostředkovává  zaměstnání  v rámci členských států Evropské unie, a k
předání  těchto údajů, jakož i údajů o dobách zaměstnání fyzických osob
v  České  republice  do  členských  států  Evropské  unie  a Evropskému
koordinačnímu  výboru se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních
údajů podle zvláštního právního předpisu.^19)

(4) Ke zpracování osobních údajů o fyzických osobách, kterým úřad práce
zprostředkovává zaměstnání mimo území členských států Evropské unie, ke
zpracování  osobních  údajů  o fyzických osobách, kterým agentury práce
zprostředkovávají  zaměstnání  do  zahraničí,  k  předání těchto údajů,
jakož  i  údajů o dobách zaměstnání fyzických osob v České republice do
zahraničí  se  vyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle
zvláštního právního předpisu.^19)

HLAVA II

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ÚŘADY PRÁCE

§ 18

(1)  Úřady  práce  zprostředkovávají  zaměstnání  na  celém území České
republiky;  v  případech stanovených vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k
jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
mohou  zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí
a  ze  zahraničí  na území České republiky. Zaměstnání do zahraničí lze
zprostředkovat  jen  se  souhlasem uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o
zaměstnání.

(2)  Úřady  práce  zprostředkovávají zaměstnání podle právních předpisů
Evropských   společenství   upravujících   volný  pohyb  osob  v  rámci
Evropských společenství.^20)

(3) Zprostředkování zaměstnání úřady práce je bezplatné.

§ 19

(1)  Fyzická  osoba si může zabezpečit zaměstnání prostřednictvím úřadu
práce,  a  to jako zájemce o zaměstnání nebo jako uchazeč o zaměstnání.
Informace  o  možnostech  zaměstnání  a volných pracovních místech může
fyzická osoba požadovat u kteréhokoliv úřadu práce.

(2)  Úřad  práce  je  povinen  poučit zájemce o zaměstnání a uchazeče o
zaměstnání  o  právech  a povinnostech, zejména o povinnosti poskytovat
úřadu  práce  potřebnou  součinnost  při zprostředkování zaměstnání a o
povinnosti řídit se pokyny tohoto úřadu.

§ 20

(1)  Fyzická  osoba  má  právo  na zprostředkování vhodného zaměstnání.
Vhodným zaměstnáním, pokud tento zákon nestanoví jinak, je zaměstnání

a)  které  zakládá  povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,^21)

b)  jehož  délka  pracovní  doby  činí  nejméně  80 % stanovené týdenní
pracovní doby,^22)

c)  které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než
3 měsíce a

d)  které  odpovídá  zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno
její   kvalifikaci,   schopnostem,  dosavadní  délce  doby  zaměstnání,
možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

(2)  Pro  uchazeče  o  zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o
zaměstnání  po  dobu  delší  než 1 rok, je vhodným zaměstnáním i takové
zaměstnání, které

a) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a), b) a d), nebo

b)  splňuje  podmínky  stanovené v odstavci 1 písm. a), c) a d) a délka
jeho  pracovní  doby  činí  nejméně  50  %  stanovené  týdenní pracovní
doby^22).

§ 21

(1)  Fyzická  osoba,  které  úřad  práce  poskytuje služby podle tohoto
zákona,  je  povinna  úřadu  práce  sdělit  údaje  o  svých zdravotních
omezeních  v  rozsahu  potřebném  pro  vyhledání  vhodného  zaměstnání,
rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace a dále
sdělit,  zda  je  osobou  se zdravotním postižením (§ 67). Uplatňuje-li
fyzická  osoba  pracovní  omezení  ze zdravotních důvodů, je povinna je
doložit  lékařským  posudkem^23)  registrujícího praktického lékaře pro
děti  a  dorost  nebo  pro  dospělé,  nebo v případě, že registrujícího
lékaře   nemá,   posudkem  jiného  ošetřujícího  lékaře^24)  (dále  jen
„ošetřující lékař“).

(2)  Fyzická  osoba  uvedená  v odstavci 1 je za účelem posouzení svého
zdravotního  stavu  a  vydání  lékařského  posudku povinna se na žádost
úřadu práce podrobit vyšetření

a) ve smluvním zdravotnickém zařízení určeném úřadem práce,^25) pokud

1.  žádá  o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo poskytnutí příspěvku
na vytvoření chráněného pracovního místa (§ 75), nebo

2.  uvádí zdravotní důvody, které jí brání v plnění povinností uchazeče
o zaměstnání, nebo v nástupu na rekvalifikaci,

3.  je lékařský posudek podmínkou pro zařazení uchazeče o zaměstnání do
příslušného rekvalifikačního kurzu,

b)  příslušným  lékařem  závodní  preventivní  péče,^26)  pokud  jde  o
posouzení   vhodnosti  doporučeného  zaměstnání  z  hlediska  zdravotní
způsobilosti;  v případě, že zaměstnavatel nemá sjednán smluvní vztah k
provádění závodní preventivní péče, ošetřujícím lékařem.

(3)  Fyzická  osoba  uvedená  v odstavci 1 je dále povinna se za účelem
posouzení   způsobilosti   k   výkonu   povolání,   na   které  má  být
rekvalifikována,   podrobit  psychologickému  vyšetření,  pokud  takové
vyšetření vyžaduje zvláštní právní předpis.

(4)  Náklady  spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2 a
psychologickým vyšetřením podle odstavce 3 hradí úřad práce.

§ 22

Zájemce o zaměstnání

(1)   Zájemcem  o  zaměstnání  je  fyzická  osoba,  která  má  zájem  o
zprostředkování  zaměstnání  a  za  tím  účelem  požádá  o  zařazení do
evidence  zájemců  o  zaměstnání  kterýkoliv  úřad práce na území České
republiky.  Zájemci  o  zaměstnání  úřad  práce  zprostředkovává vhodné
zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci.

(2)  Zájemce o zaměstnání je na základě písemné žádosti zařazen a veden
v evidenci zájemců o zaměstnání.

(3) Úřad práce ukončí vedení v evidenci zájemců o zaměstnání na základě
žádosti  zájemce  o  zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání
neposkytuje   úřadu  práce  při  zprostředkování  zaměstnání  potřebnou
součinnost  nebo  ji  maří.  Úřad práce je povinen po ukončení vedení v
evidenci  zájemců  o zaměstnání údaje týkající se jeho osoby zablokovat
do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

§ 23

Evidence zájemců o zaměstnání

Evidence  zájemců  o  zaměstnání  obsahuje  zejména identifikační údaje
zájemce  o  zaměstnání,  údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních
zkušenostech,  zájmu  o  určitá  zaměstnání  a údaje o jeho zdravotních
omezeních   souvisejících   se  zprostředkováním  zaměstnání.  Údaje  z
evidence   zájemců   o   zaměstnání  jsou  určeny  výhradně  pro  účely
zprostředkování zaměstnání a pro statistické účely.

Uchazeč o zaměstnání

§ 24

Uchazečem  o  zaměstnání  je  fyzická  osoba,  která  osobně  požádá  o
zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu
má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce
zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.

§ 25

(1)  Uchazečem  o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví
jinak,  pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště
a která není

a)  v  pracovněprávním  vztahu  nebo  ve  služebním poměru, s výjimkami
uvedenými v odstavcích 3 a 5,

b)  osobou  samostatně  výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně
činnou  se  považuje  fyzická  osoba,  která  se  pro účely důchodového
pojištění  podle  zvláštního  právního  předpisu^27)  považuje za osobu
samostatně výdělečně činnou,

c)  společníkem  nebo  jednatelem  společnosti  s ručením omezeným nebo
komanditistou  komanditní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní
vztah  k  této  společnosti  pro  společnost  práci, za kterou je touto
společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu
s  případným  výdělkem  (odměnou)  podle  odstavce  3 přesáhne polovinu
minimální mzdy,

d)   členem   představenstva  akciové  společnosti  vykonávajícím  mimo
pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou
je  touto  společností  odměňován  a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
odměna  spolu  s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne
polovinu minimální mzdy,

e)   členem   dozorčí  rady  obchodní  společnosti  vykonávajícím  mimo
pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou
je  touto  společností  odměňován  a jeho měsíční nebo průměrná měsíční
odměna  spolu  s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne
polovinu minimální mzdy,

f)  členem  družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu
pro  družstvo  práci,  za  kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční
nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle
odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,

g) soudcem,

h)  poslancem  nebo  senátorem  Parlamentu  nebo  poslancem  Evropského
parlamentu,

i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu
vypláceny  odměny  jako  členům  zastupitelstev  územních samosprávných
celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,

j) prezidentem republiky,

k) členem vlády,

l)  prezidentem,  viceprezidentem  nebo  členem  Nejvyššího kontrolního
úřadu,

m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochránce práv,

n)  členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu
pro  studium  totalitních  režimů,  předsedou Energetického regulačního
úřadu,  členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem
nebo zástupcem finančního arbitra

o)   nuceným   správcem   nebo   správcem   podle  zvláštního  právního
předpisu^28)  nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu,^29)
a to v době, kdy tuto činnost vykonává,

p)  pěstounem,  který  vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon
pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,^30) nebo kterému je
za  výkon  pěstounské  péče  vyplácena  odměna náležející pěstounovi ve
zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,^30a)

q) výdělečně činná v cizině, nebo

r) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání.

(2)  Uchazečem  o  zaměstnání  se  nemůže stát fyzická osoba v době, po
kterou

a) je uznána dočasně neschopnou práce,

b)   vykonává   trest   odnětí   svobody,  vykonává  ochranné  opatření
zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,

c)  pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po
porodu, nebo

d)  je invalidní ve třetím stupni^32a), s výjimkou fyzické osoby, která
je  invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela
mimořádných podmínek^32b).

(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání

a)  výkon  činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud
měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon  činnosti  na  základě dohody o provedení práce nebo dohody o
pracovní  činnosti,  pokud  měsíční odměna nebo odměna připadající na 1
měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč  o  zaměstnání  je  povinen úřadu práce výkon této činnosti bez
ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti
o  zprostředkování  zaměstnání  nebo  nejpozději v den nástupu k výkonu
této  činnosti,  a  ve  lhůtě  stanovené  úřadem  práce  dokládat  výši
měsíčního  výdělku  nebo  odměny. V případě výkonu více činností se pro
účely  splnění  podmínky  měsíčního  výdělku  měsíční  výdělky (odměny)
sčítají.

(4)  Podmínkou  pro  zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
je,  že  výkon  činností  uvedených  v  odstavci  3  není překážkou pro
poskytování   součinnosti  úřadu  práce  při  zprostředkování  vhodného
zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

(5)  Překážkou  pro vedení v evidenci není ani takové zaměstnání, které
není  pro  uchazeče  o  zaměstnání  vhodným  zaměstnáním  (§  20)  a je
zprostředkováno  úřadem  práce nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá
jeho zdravotnímu stavu (dále jen „krátkodobé zaměstnání“).

(6) Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je
neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu
se zpracováním osobních údajů (§ 17 odst. 2).

§ 26

Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání

(1)  Fyzická  osoba  se  zařadí  do evidence uchazečů o zaměstnání dnem
podání  písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá-li fyzická
osoba  o  zprostředkování  zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po
skončení  zaměstnání  nebo  jiných  činností, které jsou uvedeny v § 25
odst.  1,  nebo  činností,  které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za
náhradní  doby  zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání
ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.

(2)  Žádost o zprostředkování zaměstnání obsahuje zejména identifikační
údaje  uchazeče  o  zaměstnání  a souhlas s jejich zpracováním, údaje o
jeho  kvalifikaci,  získaných  pracovních  zkušenostech, zájmu o určitá
zaměstnání,  zdravotních omezeních a údaje, které uchazeče o zaměstnání
omezují v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání.

(3)  Nesplňuje-li  fyzická  osoba  podmínky  pro  zařazení  do evidence
uchazečů o zaměstnání, vydá o tom úřad práce rozhodnutí.

Evidence uchazečů o zaměstnání

§ 27

(1)  Evidence  uchazečů o zaměstnání obsahuje údaje uvedené v žádosti o
zprostředkování  zaměstnání  a  dále  údaje  o  průběhu zprostředkování
zaměstnání,   součinnosti  uchazeče  o  zaměstnání  s  úřadem  práce  a
poskytování  služeb  v  rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní
rehabilitace.  Údaje  z  evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro
účely  zprostředkování  zaměstnání,  pro  statistické účely a pro účely
stanovené zvláštními právními předpisy.

(2) Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání  osvědčuje  uchazeč  o  zaměstnání úřadu práce; změny těchto
skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit
nejpozději  do  8  kalendářních  dnů. Ve stejné lhůtě je povinen osobně
nebo  písemně  oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve
stanoveném termínu.

(3)  Nelze-li  skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci
uchazečů  o  zaměstnání  a jejich změny osvědčit jinak, může úřad práce
připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.

(4)  Uchazeči  o  zaměstnání,  který  změní v průběhu vedení v evidenci
uchazečů  o  zaměstnání  bydliště  a  splní  oznamovací povinnost podle
odstavce  2, převede úřad práce ke dni změny bydliště evidenci uchazeče
o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště.

§ 28

Uchazeč  o  zaměstnání  může  požádat  příslušný  úřad  práce  (§ 24) o
zprostředkování  zaměstnání  úřadem práce, v jehož správním obvodu se z
vážných  důvodů  skutečně  zdržuje.  Dohodnou-li  se  úřady práce do 10
kalendářních   dnů   ode   dne  podání  žádosti,  zprostředkovává  jeho
zaměstnání  a  vykonává  další  práva a povinnosti vyplývající z tohoto
zákona  úřad  práce,  v  jehož  správním obvodu se uchazeč o zaměstnání
skutečně   zdržuje.   Jestliže   se   úřady   práce   nedohodnou,  určí
ministerstvo,  který  úřad  práce  bude  zprostředkovávat  zaměstnání a
vykonávat další práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona.

§ 29

Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání

Uchazeči  o  zaměstnání  ukončí úřad práce vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání dnem

a) nástupu do zaměstnání, s výjimkou případů uvedených v § 25 odst. 3 a
5,  nebo  zahájení  jiných  činností  uvedených v § 25 odst. 1, a to na
základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče o zaměstnání,

b)  doručení  písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v
evidenci  uchazečů  o  zaměstnání,  pokud není dán některý z důvodů pro
vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30,

c)  nástupu  výkonu  trestu  odnětí  svobody, nástupu výkonu ochranného
opatření zabezpečovací detence,

d)   následujícím   po  dni  úmrtí  uchazeče  o  zaměstnání  nebo  dnem
následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého,

e)  následujícím  po  uplynutí  6  měsíců  ode  dne  vzetí  uchazeče  o
zaměstnání do vazby,

f)  zařazení  do  evidence  uchazečů  o  zaměstnání,  pokud  úřad práce
dodatečně   zjistil,  že  uchazeč  o  zaměstnání  nebyl  způsobilý  být
účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b),

g)  pozbytí  způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních
vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b), nebo

h) zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti.

§ 30

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

(1)  Uchazeče  o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání
rozhodnutím vyřadí, jestliže

a)  nastala  některá  ze  skutečností  bránících zařazení nebo vedení v
evidenci  uchazečů  o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou
skutečností  uvedených  v  §  25  odst.  2  písm. a) až c), a uchazeč o
zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,

b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů

1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3, nebo

2.  ve  lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí úřadu práce osobně nebo
písemně  další  skutečnosti,  které  mají  vliv  na zařazení a vedení v
evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na
úřad práce ve stanoveném termínu,

c)  uchazeč  o  zaměstnání  není podle lékařského posudku schopen plnit
povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání,

d)  uchazeč  o  zaměstnání  zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních
údajů, nebo

e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.

(2)  Uchazeče  o zaměstnání úřad práce z evidence uchazečů o zaměstnání
rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu

a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),

b)  odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se
rekvalifikačního  kurzu  ve  stanoveném  rozsahu teoretické a praktické
přípravy,  neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím
zařízením,  které  rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému
ověření  získaných  znalostí  a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání,
který  je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5
měsíců, odmítne nabídku úřadu práce na rekvalifikaci,

c)  neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu,
jeho  aktualizaci  nebo  vyhodnocování  anebo  neplní  podmínky  v  něm
stanovené (§ 33 odst. 2),

d)  odmítne  se  podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst.
2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo

e) maří součinnost s úřadem práce (§ 31).

(3)  Vyřazení  z  evidence  uchazečů  o zaměstnání se provede dnem, kdy
nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí
o  vyřazení  nelze  vydat  po  uplynutí  3  let  ode  dne,  kdy nastala
skutečnost  bránící  vedení  v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání podle
odstavce  1  písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost
vyplývající z odstavce 1 písm. b).

(4)  Uchazeč  o  zaměstnání,  který  byl  vyřazen z evidence uchazečů o
zaměstnání z některého z důvodů uvedených

a)  v  odstavci  1  písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné
žádosti  do  evidence  uchazečů  o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po
uplynutí  doby  3  měsíců  ode  dne  vyřazení  z  evidence  uchazečů  o
zaměstnání,

b)  v  odstavci  1  písm.  e)  a v odstavci 2, může být na základě nové
písemné  žádosti  do  evidence  uchazečů  o  zaměstnání  znovu  zařazen
nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů
o zaměstnání.

§ 31

Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s úřadem práce, jestliže

a)  je  podle  lékařského  posudku  schopen plnit povinnosti vůči úřadu
práce, a přesto je neplní,

b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce,

c)  se nedostaví na úřad práce ve stanoveném termínu bez vážných důvodů
[§ 5 písm. c)],

d) neplní povinnosti stanovené v § 21, nebo

e)  jiným  jednáním  zmaří  zprostředkování  zaměstnání  nebo nástup do
zaměstnání.

§ 32

(1)  Při skončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je úřad práce
povinen  vydat uchazeči o zaměstnání potvrzení o době vedení v evidenci
uchazečů  o  zaměstnání  a  o  poskytování  podpory v nezaměstnanosti a
podpory při rekvalifikaci.

(2)  Úřad  práce  je  povinen  po ukončení vedení v evidenci uchazečů o
zaměstnání  (§  29)  a vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30)
zablokovat  údaje  týkající  se  uchazeče  o  zaměstnání  do  doby, než
nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

§ 33

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

(1)  Při  zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o
zaměstnání,  kteří  ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z
jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména

a) fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67),

b) fyzické osoby do 20 let věku,

c) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,

d) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,

e) fyzické osoby starší 50 let věku,

f)  fyzické  osoby,  které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání
nepřetržitě déle než 5 měsíců,

g)  fyzické  osoby,  které  potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se
rozumí  zejména  fyzické  osoby,  které se přechodně ocitly v mimořádně
obtížných  poměrech  nebo  které v nich žijí, fyzické osoby společensky
nepřizpůsobené,  fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody
nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a
fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

(2)  Ke  zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce
slouží  individuální  akční  plán. Individuální akční plán je dokument,
který  vypracovává  úřad  práce  za  součinnosti uchazeče o zaměstnání.
Obsahem  individuálního  akčního  plánu  je zejména stanovení postupu a
časového  harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti
uplatnění  uchazeče  o  zaměstnání  na  trhu práce. Při určování obsahu
individuálního   akčního  plánu  se  vychází  z  dosažené  kvalifikace,
zdravotního   stavu,  možností  a  schopností  uchazeče  o  zaměstnání.
Individuální  akční  plán vypracuje úřad práce vždy, pokud je uchazeč o
zaměstnání  veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než
5  měsíců.  Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu
práce  při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a
vyhodnocování,  a  to  v  termínech  stanovených  úřadem práce, a plnit
podmínky v něm stanovené.

Volná pracovní místa

§ 34

Zaměstnavatel  získává  zaměstnance  v  potřebném počtu a struktuře sám
nebo  za  pomoci  úřadu  práce,  od  kterého může vyžadovat informace o
situaci  na  trhu  práce,  popřípadě  poradenskou  činnost  při  výběru
vhodných zaměstnanců z řad uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání
nebo za pomoci agentury práce.

§ 35

(1) Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému
úřadu  práce  volná  pracovní  místa  a jejich charakteristiku (§ 37) a
neprodleně,  nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto
míst.  Volnými  pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná
pracovní  místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo
je  hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Lhůta
pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo
obsazení pracovního místa.

(2)  Oznámení podle odstavce 1 může zaměstnavatel učinit, v případě, že
tak  stanoví  zvláštní  právní  předpis^32c),  též u místně příslušného
obecního   živnostenského   úřadu.  Živnostenský  úřad  předá  oznámení
příslušnému úřadu práce ve stanovené lhůtě^32d).

§ 36

Zaměstnavatel  na  vyžádání  úřadu  práce  vybere  z  hlášených volných
pracovních  míst  místa  vhodná  pro uchazeče o zaměstnání, kterým úřad
práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33).

§ 37

Úřad  práce  vede  evidenci  volných  pracovních  míst,  která obsahuje
identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního
místa,  to  je  určení  druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a
požadavky  stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace
o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní
místo  vyhrazené  nebo  vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Dále
evidence  obsahuje  informaci  o  tom,  zda  jde  o  zaměstnání na dobu
neurčitou  nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále
obsahovat  zejména  informace  o  možnostech  ubytování,  dojíždění  do
zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.

§ 37a

(1)  Ministerstvo  vede  centrální  evidenci  volných  pracovních  míst
obsaditelných  držiteli zelené karty. Centrální evidence obsahuje údaje
uvedené v § 37.

(2)  Volným  pracovním  místem  obsaditelným  držitelem zelené karty se
rozumí pracovní místo,

a)  které  nebylo  obsazeno  do  30 dnů od jeho oznámení úřadu práce, s
výjimkou  pracovních  míst úředníků územních samosprávných celků^32e) a
pracovních  míst  zaměstnanců,  kteří  ve  správních úřadech vykonávají
státní správu^32f), nebo

b)  které Ministerstvo průmyslu a obchodu označilo v centrální evidenci
volných  pracovních  míst  jako  místo  vhodné pro klíčový personál. Se
zveřejněním  pracovního  místa  v centrální evidenci volných pracovních
míst  obsaditelných  držiteli  zelené  karty  musí zaměstnavatel udělit
souhlas.

(3)  Zastupitelský  úřad  České  republiky vyznačí v centrální evidenci
volných  pracovních  míst  obsaditelných  držiteli  zelené karty podání
žádosti  o  vydání  zelené  karty  a  případné  zpětvzetí této žádosti.
Ministerstvo  vnitra  vyznačí  v  této evidenci podání žádosti o vydání
zelené  karty,  případné  zpětvzetí žádosti, pokud byla podána na území
České  republiky,  den,  kdy bylo rozhodnuto o vyhovění nebo nevyhovění
žádosti, a den vydání zelené karty.

(4)  Neprodleně po vydání zelené karty Ministerstvo vnitra elektronicky
sdělí  ministerstvu  identifikační  údaje  cizince, kterému byla vydána
zelená  karta,  a  pracovní  místo, pro které byla zelená karta vydána;
rovněž tak sdělí ministerstvu informace o prodloužení její platnosti, o
jejím zrušení, případně zániku.

(5)   Ministerstvo   v   centrální  evidenci  volných  pracovních  míst
obsaditelných  držiteli  zelené  karty  nezveřejní volné pracovní místo
nebo  volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho
obsazení  cizincem  ohrozilo situaci na trhu práce; u míst vhodných pro
klíčový  personál  tak  lze  učinit jen na základě předchozího souhlasu
ministra práce a sociálních věcí.

§ 37b

(1)  Ministerstvo  vede  centrální  evidenci  volných  pracovních  míst
obsaditelných  držiteli  modré karty. Centrální evidence obsahuje údaje
uvedené v § 37.

(2)  Volným  pracovním  místem  obsaditelným  držitelem  modré karty se
rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení
úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných
celků^32e)  a  pracovních  míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech
vykonávají  státní správu^32f), a současně jde o místo, pro jehož výkon
se vyžaduje vysoká kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^72a).
Se  zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních
míst  obsaditelných  držiteli  modré  karty  musí  zaměstnavatel udělit
souhlas.

(3)  Zastupitelský  úřad  České  republiky vyznačí v centrální evidenci
volných  pracovních  míst  obsaditelných  držiteli  modré  karty podání
žádosti  o  vydání  modré  karty  a  případné  zpětvzetí  této žádosti.
Ministerstvo  vnitra  vyznačí  v  této evidenci podání žádosti o vydání
modré  karty,  případné  zpětvzetí  žádosti, pokud byla podána na území
České republiky, den, kdy bylo rozhodnuto o žádosti, a den vydání modré
karty  nebo  den,  kdy  řízení  o  žádosti  o  vydání  modré karty bylo
zastaveno.  V  případě  změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení s
předchozím  souhlasem  Ministerstva  vnitra^72a)  vyznačí  Ministerstvo
vnitra  v  centrální evidenci volných míst obsaditelných držiteli modré
karty  podání  žádosti  o  souhlas  se  změnou zaměstnavatele, pracovní
místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu.

(4)  Neprodleně  po vydání modré karty Ministerstvo vnitra elektronicky
sdělí  ministerstvu  identifikační  údaje  cizince, kterému byla vydána
modrá  karta,  a  pracovní  místo,  pro  které byla modrá karta vydána;
rovněž  tak  sdělí  ministerstvu informace o prodloužení její platnosti
nebo o jejím zrušení.

(5) Ministerstvo nezařadí do centrální evidence volných pracovních míst
obsaditelných   držiteli   modré   karty   volné   pracovní   místo   u
zaměstnavatele, kterému byla v období posledních 12 měsíců před podáním
žádosti  o  modrou  kartu  pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu
nelegální  práce. Ministerstvo do centrální evidence volných pracovních
míst  obsaditelných  držiteli modré karty nezařadí volné pracovní místo
nebo  volné pracovní místo vedené v této evidenci vyřadí, pokud by jeho
obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce.

§ 38

Úřad  práce  volná  pracovní  místa  nabízí  uchazečům  o  zaměstnání a
zájemcům  o  zaměstnání  a  se  souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje,
včetně  zveřejnění  v  elektronických  médiích.  Úřad  práce nenabízí a
nezveřejňuje  nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru
nebo  jsou  v  rozporu  s  pracovněprávními  (§  126  odst. 2) a jinými
právními  předpisy  nebo  odporují  dobrým  mravům.  Úřad  práce rovněž
nenabízí   a   nezveřejňuje   nabídky   volných   pracovních   míst   u
zaměstnavatele,  kterému  byla  uložena  pokuta  za porušení povinnosti
vyplývající  z  pracovněprávních  předpisů  (§  126  odst.  2)  nebo za
porušení  povinnosti  vyplývající z právních předpisů, které kontroluje
Státní  úřad  inspekce  práce  nebo oblastní inspektorát práce, a to po
dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

HLAVA III

PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PODPORA PŘI REKVALIFIKACI

§ 39

(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který

a)  získal  v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností   dobu   důchodového   pojištění   podle  zvláštního  právního
předpisu^32g)   v   délce   alespoň  12  měsíců  (dále  jen  „předchozí
zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají
se jen jednou,

b)  požádal  úřad  práce,  u  kterého  je  veden  v evidenci uchazečů o
zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a

c)  ke  dni,  k  němuž  má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není
poživatelem starobního důchodu.

(2) Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,

a)  se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence
uchazečů  o  zaměstnání  zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z
důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících
se  k  jím  vykonávané  práci  zvlášť hrubým způsobem^33); to platí i v
případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,

b)  který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o
zaměstnání  bez  vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání
(§ 20) zprostředkované úřadem práce,

c)  kterému  vznikl  nárok  na  výsluhový  příspěvek  podle  zvláštních
právních  předpisů^34)  a  tento  příspěvek  je  vyšší  než  podpora  v
nezaměstnanosti,  která  by  uchazeči  o  zaměstnání náležela, pokud by
neměl nárok na výsluhový příspěvek,

d)  který  ke  dni,  k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána,
vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3.

(3) O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce.

§ 40

(1)  Nárok  na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který
se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce (§ 109) a ke dni, k
němuž  má  být  podpora  při  rekvalifikaci  přiznána, není poživatelem
starobního důchodu.

(2) O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce.

(3) Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace,
s výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1.

§ 41

(1)   Rozhodným   obdobím   pro   posuzování   nároků   na   podporu  v
nezaměstnanosti  a  podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před
zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

(2)  Není-li  splněna  podmínka  stanovená  v  §  39  odst.  1 písm. a)
předchozím  zaměstnáním, lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní
doby   zaměstnání.  Do  předchozího  zaměstnání  se  nezapočítává  doba
důchodového   pojištění   získaná  zaměstnáním  nebo  jinou  výdělečnou
činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a
3)   a  krátkodobým  zaměstnáním.  Překrývají-li  se  doba  důchodového
pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností a náhradní
doba  zaměstnání,  započítává  se  do předchozího zaměstnání přednostně
doba  důchodového  pojištění  získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností.

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

a) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),

b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

c) osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

d)  osobní  péče  o  fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního
předpisu  považuje  za  osobu  závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
stupni  II  (středně  těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost)
nebo ve stupni IV (úplná závislost)^3a), pokud s uchazečem o zaměstnání
trvale  žije  a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky
se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění
považuje za osobu blízkou,

e)   výkonu   dlouhodobé   dobrovolnické   služby  na  základě  smlouvy
dobrovolníka  s  vysílající  organizací,  které byla udělena akreditace
Ministerstvem  vnitra^35a),  nebo  výkonu  veřejné  služby  na  základě
smlouvy  o  výkonu  veřejné  služby^35b),  pokud rozsah vykonané služby
překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu,

f)  osobní  péče  o  fyzickou  osobu  mladší  10  let,  která  se podle
zvláštního  právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné
fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

(4)  Překrývají-li  se  náhradní  doby zaměstnání uvedené v odstavci 3,
započítávají se pouze jednou.

§ 42

(1)  Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění
stanovených  podmínek  ode  dne  podání  písemné  žádosti  o  podporu v
nezaměstnanosti.

(2)   Skutečnosti   rozhodné  pro  přiznání  a  poskytování  podpory  v
nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit, a to například
evidenčním  listem  důchodového  pojištění,  potvrzením  o  zaměstnání,
potvrzením  o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné
činnosti,  u  osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání
účasti  na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na
sociální  zabezpečení  a  příspěvek  na  státní politiku zaměstnanosti;
změny  těchto  skutečností  je  povinen  písemně  oznámit  úřadu  práce
nejpozději do 8 kalendářních dnů.

(3)  Jestliže  uchazeč  o  zaměstnání  požádá  o  poskytnutí  podpory v
nezaměstnanosti  nejpozději  do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání
nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 nebo činností, které jsou
podle  §  41  odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se
podpora  v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání
nebo uvedených činností.

§ 43

(1)  Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění
stanovených  podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o
zaměstnání

a) do 50 let věku 5 měsíců,

b) nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,

c) nad 55 let věku 11 měsíců.

(2)  Rozhodující  pro  délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání
dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

§ 44

(1)  Uchazeči  o  zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při
rekvalifikaci neposkytuje po dobu

a) poskytování starobního důchodu,

b)   poskytování   dávek   nemocenského  pojištění,  s  výjimkou  dávek
nemocenského  pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z
účasti  na  nemocenském  pojištění  z titulu výkonu činností podle § 25
odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5,

c) vazby.

(2)  Po  dobu  uvedenou  v  odstavci 1 úřad práce poskytování podpory v
nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci rozhodnutím zastaví.

(3)  Uchazeči  o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po
dobu  trvání  právního  vztahu,  na  jehož  základě vykonává některou z
činností  podle  §  25  odst. 3, a po dobu, po kterou je mu poskytována
podpora při rekvalifikaci.

§ 44a

Uchazeči  o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů
z  posledního  zaměstnání  odstupné^73),  odbytné nebo odchodné^74), se
podpora  v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá
výši  odstupného,  odbytného  nebo  odchodného; tato doba se určí podle
příslušného   násobku   průměrného  měsíčního  výdělku  nebo  měsíčního
služebního  příjmu,  kterým  byla  uchazeči o zaměstnání stanovena výše
odstupného,  odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není
dotčeno   poskytování   podpory  v  nezaměstnanosti  po  celkovou  dobu
stanovenou tímto zákonem.

§ 45

Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká

a) uplynutím podpůrčí doby,

b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 29), nebo

c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání (§ 30).

§ 46

Do podpůrčí doby se nezapočítává doba

a) po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění a
z  tohoto  důvodu  mu  nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti [§ 44
odst. 1 písm. b)],

b)  po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností podle §
25   odst.   3  a  z  tohoto  důvodu  mu  nebyla  vyplácena  podpora  v
nezaměstnanosti,

c)  poskytování  podpory  při  rekvalifikaci (§ 40, § 72 odst. 5 a § 74
odst. 2),

d) vazby.

§ 47

zrušen

§ 48

Uchazeč  o  zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do
evidence  uchazečů  o  zaměstnání  neuplynula  celá  podpůrčí doba a po
uplynutí  části  podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou
činností   dobu   důchodového   pojištění   podle  zvláštního  právního
předpisu^32g)  v  délce  alespoň  3  měsíců,  má  nárok  na  podporu  v
nezaměstnanosti  po  celou  podpůrčí  dobu. Jestliže získal zaměstnáním
nebo  jinou  výdělečnou  činností  dobu  důchodového  pojištění v délce
kratší  než  3  měsíce,  má  uchazeč  o  zaměstnání  nárok na podporu v
nezaměstnanosti  po  zbývající  část  podpůrčí  doby. Současně musí být
splněna  podmínka  celkové  doby  předchozího  zaměstnání [§ 39 odst. 1
písm. a)].

§ 49

(1)  Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením
do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok
na  podporu  v  nezaměstnanosti,  pokud  po uplynutí této podpůrčí doby
získal  zaměstnáním  nebo  jinou  výdělečnou  činností dobu důchodového
pojištění  v  délce  alespoň  6  měsíců;  tato  doba  se  nevyžaduje  v
případech,  kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou
činnost   ze  zdravotních  důvodů  nebo  skončil  zaměstnání  z  důvodů
uvedených   ve   zvláštním   právním   předpise^36)   nebo   proto,  že
zaměstnavatel  porušil  podstatnou  povinnost  vyplývající  z  právních
předpisů,  kolektivní  smlouvy  nebo  sjednaných  pracovních  podmínek.
Současně  musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání
[§ 39 odst. 1 písm. a)].

(2)  Do doby 6 měsíců podle odstavce 1 se nezapočítává doba důchodového
pojištění  získaná  zaměstnáním  nebo  jinou výdělečnou činností v době
vedení  v  evidenci  uchazečů  o  zaměstnání  (§  25  odst.  1  a  3) a
krátkodobým zaměstnáním.

Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci

§ 50

(1)  Výše  podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory při rekvalifikaci se
stanoví  procentní  sazbou  z průměrného měsíčního čistého výdělku,^37)
který  byl  u  uchazeče  o  zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro
pracovněprávní  účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném
období  podle  pracovněprávních  předpisů;^38)  pokud  se  u  něho tyto
pracovněprávní  předpisy  neuplatňovaly  vzhledem  k  úpravě  stanovené
zvláštními  právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své
poslední   ukončené   zaměstnání,   zjistí   se  pro  účely  podpory  v
nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý
výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.^38)

(2)  Výše  podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory  při rekvalifikaci u
uchazeče  o  zaměstnání,  který  naposledy  před  zařazením do evidence
uchazečů  o  zaměstnání  vykonával  samostatnou  výdělečnou činnost, se
stanoví  procentní  sazbou  z  posledního  vyměřovacího  základu^21)  v
rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

(3)  Procentní  sazba  podpory  v  nezaměstnanosti  činí první 2 měsíce
podpůrčí  doby  65  %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající
podpůrčí   dobu   45   %  průměrného  měsíčního  čistého  výdělku  nebo
vyměřovacího základu. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením
do  evidence  uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední
zaměstnání  sám  nebo  dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba
podpory  v  nezaměstnanosti  45  % průměrného měsíčního čistého výdělku
nebo  vyměřovacího  základu.  Ukončil-li  uchazeč o zaměstnání sám nebo
dohodou  ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň 1 bylo ukončeno
z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti ve výši procentní
sazby  podpory v nezaměstnanosti podle věty první. Vykonával-li uchazeč
o  zaměstnání  jako  poslední  před  zařazením  do  evidence uchazečů o
zaměstnání  samostatnou  výdělečnou  činnost,  ustanovení věty druhé se
nepoužije.   Procentní  sazba  podpory  při  rekvalifikaci  činí  60  %
průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

(4)  Ukončil-li  uchazeč  o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den
více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které
jsou  dobou  důchodového  pojištění,  výše  podpory v nezaměstnanosti a
podpory  při  rekvalifikaci  se stanoví z částky, která se rovná součtu
průměrných  měsíčních  čistých  výdělků  nebo součtu průměrného čistého
měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

(5)   Vypočtená   výše   podpory   v   nezaměstnanosti  a  podpory  při
rekvalifikaci se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(6)  Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné
mzdy  v  národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního
roku  předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o
podporu  v  nezaměstnanosti.  Maximální  výše podpory při rekvalifikaci
činí  0,65násobek  průměrné  mzdy  v  národním hospodářství za první až
třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.

(7)  U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek^34)
a  současně  mu  vznikne  nárok na podporu v nezaměstnanosti (§ 39), se
výše  podpory  v  nezaměstnanosti  stanoví  jako rozdíl mezi podporou v
nezaměstnanosti  stanovenou  podle  odstavce  3 věty první a výsluhovým
příspěvkem nebo příspěvkem za službu.

§ 51

(1)  Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve
výši  0,15násobku,  další  2  měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající
podpůrčí  dobu  0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1.
až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve
kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže

a)  splnil podmínku doby předchozího zaměstnání [§ 39 odst. 1 písm. a)]
započtením  náhradní  doby  a  tato  doba  se  posuzuje  jako  poslední
zaměstnání,

b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého
výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo

c)  nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací
základ.

(2)  Podpora  při  rekvalifikaci  se  uchazeči o zaměstnání v případech
uvedených  v  odstavci  1  stanoví  ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v
národním  hospodářství  za  první  až třetí čtvrtletí kalendářního roku
předcházejícího  kalendářnímu  roku,  ve  kterém  uchazeč  o zaměstnání
nastoupil na rekvalifikaci.

(3)  Podle  odstavců  1 a 2 se nepostupuje v případech uvedených v § 50
odst.  4,  pokud  je  znám alespoň jeden z průměrných měsíčních čistých
výdělků nebo vyměřovací základ.

§ 52

Uchazeči  o  zaměstnání,  jehož poslední výdělečná činnost před podáním
žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění,
který   však   splnil  podmínku  celkové  doby  předchozího  zaměstnání
stanovenou  v  §  39  odst.  1  písm.  a), se podpora v nezaměstnanosti
stanoví  z  průměrného  měsíčního  čistého  výdělku  nebo  vyměřovacího
základu,  kterého  dosáhl  v  posledním  zaměstnání nebo jiné výdělečné
činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění. Stejně se postupuje v
případech,  kdy  uchazeč  o  zaměstnání  před  zahájením  rekvalifikace
vykonával výdělečnou činnost, která není dobou důchodového pojištění.

§ 53

(1)  Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné
po  nabytí  právní  moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční
období,   a   to   nejpozději  v  následujícím  kalendářním  měsíci.  V
odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce
zúčtovány.

(2)  Jsou-li splněny podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti
nebo  podpory při rekvalifikaci jen po část kalendářního měsíce, náleží
podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v poměrné výši
odpovídající  počtu  kalendářních  dnů, kdy tyto podmínky byly splněny.
Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 54

(1)  Zjistí-li  se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora
při  rekvalifikaci  byla  uchazeči  o zaměstnání neprávem odepřena nebo
přiznána  anebo  poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo
přiznána  od  pozdějšího  dne,  než  od  kterého náležela, dodatečně se
přizná  nebo  zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným
orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního
vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) je neplatné.

(2)  Bylo-li  uchazeči  o  zaměstnání  neprávem  odepřeno  zařazení  do
evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při
splnění  stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o
její přiznání k pozdějšímu datu.

(3)  O  dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti nebo
podpory při rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.

(4)  Nárok  na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci
nebo  jejich  jednotlivých  splátek  zaniká uplynutím 5 let ode dne, od
kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.

§ 55

(1)  Zjistí-li  se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora
při   rekvalifikaci   byla  uchazeči  o  zaměstnání  přiznána  nebo  je
poskytována ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo
se  poskytuje  neprávem,  rozhodne  úřad  práce  o jejím snížení nebo o
zastavení  její  výplaty,  a  to  ode  dne  následujícího  po dni, jímž
uplynulo období, za které již byla vyplacena.

(2)   Byla-li   uchazeči   o   zaměstnání   jeho  zaviněním  podpora  v
nezaměstnanosti  nebo  podpora při rekvalifikaci přiznána a poskytována
neprávem nebo ve vyšší částce, než skutečně náležela, zejména proto, že
uchazeč  o  zaměstnání  zamlčel nebo nesprávně uvedl některou rozhodnou
skutečnost  nebo  nesplnil  svou  oznamovací  povinnost,  je  uchazeč o
zaměstnání povinen částky neprávem přijaté vrátit.

(3)  O  povinnosti  vrátit  podporu  v  nezaměstnanosti  a  podporu při
rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.

(4)  Nárok  na  vrácení  podpory  v  nezaměstnanosti  nebo  podpory při
rekvalifikaci   nebo   jejich  splátek  poskytnutých  neprávem  nebo  v
nesprávné  výši  zaniká  uplynutím 5 let ode dne, od kterého nenáležela
vůbec nebo v poskytnuté výši.

§ 56

(1)  Uchazeč  o  zaměstnání  je  povinen  vrátit  poskytnutou podporu v
nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci nebo jejich části, bylo-li

a)  příslušným  orgánem  rozhodnuto,  že skončení jeho pracovněprávního
vztahu je neplatné a tento vztah trvá i nadále,

b)  příslušným orgánem rozhodnuto, že výkon jiných výdělečných činností
uvedených v § 25 odst. 1 neskončil,

c)  úřadem  práce dodatečně zjištěno, že mu byl přiznán starobní důchod
nebo  invalidní  důchod  pro  invaliditu  třetího  stupně,  s  výjimkou
invalidního  důchodu  přiznaného  fyzické  osobě, která je invalidní ve
třetím  stupni  a  je  schopna  výdělečné činnosti za zcela mimořádných
podmínek^32b), nebo

d)  úřadem  práce  dodatečně  zjištěno,  že  mu  byly poskytovány dávky
nemocenského  pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které
jsou   uchazeči  o  zaměstnání  poskytovány  z  účasti  na  nemocenském
pojištění  z  titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání
podle § 25 odst. 5.

(2)  Podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je uchazeč o
zaměstnání  povinen  vrátit  úřadu  práce  za dobu, po kterou se jejich
poskytování překrývá s dobou

a)  trvání  pracovněprávního  vztahu  nebo  výkonu  jiných  výdělečných
činností, s výjimkou činností uvedených v § 25 odst. 5,

b) pobírání starobního důchodu,

c)  pobírání  invalidního  důchodu  pro  invaliditu  třetího  stupně, s
výjimkou   invalidního  důchodu  přiznaného  fyzické  osobě,  která  je
invalidní  ve  třetím  stupni  a je schopna výdělečné činnosti za zcela
mimořádných podmínek^32b), nebo

d) pobírání dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského
pojištění,  které  jsou  uchazeči  o zaměstnání poskytovány z účasti na
nemocenském  pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo
zaměstnání podle § 25 odst. 5.

(3)  O  povinnosti  vrátit  podporu  v  nezaměstnanosti  a  podporu při
rekvalifikaci vydá úřad práce rozhodnutí.

(4)   Nárok   na  vrácení  podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory  při
rekvalifikaci  nebo  jejich částí zaniká uplynutím 5 let ode dne jejich
přiznání.

§ 57

(1)   Podpora   v   nezaměstnanosti  a  podpora  při  rekvalifikaci  se
neposkytují  do  ciziny,  pokud  vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
ratifikaci  dal  Parlament  souhlas  a  jíž  je Česká republika vázána,
nestanoví jinak.

(2)  Výši  průměrné  mzdy  za  první až třetí čtvrtletí předcházejícího
kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

HLAVA IV

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ AGENTURAMI PRÁCE

§ 58

(1)  Agentury  práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území
České  republiky  nebo  z  území  České  republiky  do  zahraničí  a ze
zahraničí na území České republiky.

(2)  Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně
nebo  za  úhradu,  včetně  úhrady,  při  které  je  dosahován zisk. Při
zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které
je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada.

(3)  Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování
zaměstnání  za  úhradu  rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z
jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.

§ 58a

Agentury  práce  mohou  provádět  zprostředkování zaměstnání podle § 14
odst. 1 písm. b) jen za podmínky, že mají sjednáno pojištění pro případ
svého  úpadku  a  pro případ úpadku uživatele, a to ve výši zajišťující
výplatu  mzdy  do  výše  trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech
dočasně  přidělených zaměstnanců. Doklad o sjednání tohoto pojištění je
agentura  práce povinna doložit ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání.

§ 59

(1) Agentury práce jsou povinny vést evidenci

a)   počtu   volných  míst,  na  které  je  požadováno  zprostředkování
zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),

b) jimi umísťovaných fyzických osob,

c)  jejich  zaměstnanců,  jimž  zprostředkovávají zaměstnání podle § 14
odst. 1 písm. b).

(2)  Agentury  práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného
roku ministerstvu zejména tyto údaje za předchozí kalendářní rok

a)  počet  volných  míst,  na  která  bylo  požadováno  zprostředkování
zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a),

b) počet jimi umístěných fyzických osob,

c)  počet  jejich  zaměstnanců,  kteří  byli dočasně přiděleni k výkonu
práce   u  uživatele,  přičemž  se  uvede  zvlášť  počet  občanů  České
republiky, počet občanů Evropské unie, počet občanů ostatních členských
států  Evropského  hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních
cizinců podle státní příslušnosti.

§ 60

(1)  Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 3 písm. b)
vydává ministerstvo na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o

a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,

b)  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  cizinců  na  území České
republiky, nebo

c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.

(2)  Podmínkou  udělení  povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické
osobě   je   dosažení  věku  18  let,  způsobilost  k  právním  úkonům,
bezúhonnost, odborná způsobilost a bydliště na území České republiky.

(3)  Podmínkou  udělení  povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické
osobě  vymezené  zákonem  o  volném  pohybu služeb^9b) je dosažení věku
nejméně  18  let,  způsobilost  k  právním úkonům, bezúhonnost, odborná
způsobilost,  bydliště na území České republiky a pokud takové bydliště
nemá, uvedení doručovací adresy na území České republiky.

(4)  Za  bezúhonnou  se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně
odsouzena  pro  úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku.
Bezúhonnost  se  dokládá  výpisem  z  Rejstříku trestů, který nesmí být
starší  3  měsíců;  zahraniční  fyzická  osoba  bezúhonnost dokládá též
odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem,
jakož   i  státy,  ve  kterých  se  v  posledních  3  letech  zdržovala
nepřetržitě  déle  než  6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad
nevydává,  čestným  prohlášením  učiněným před příslušným správním nebo
soudním  orgánem  tohoto  státu.  Doklady nesmí být starší 3 měsíců. Za
účelem  doložení  bezúhonnosti  si ministerstvo vyžádá podle zvláštního
právního  předpisu^39a)  výpis  z  evidence  Rejstříku trestů. Žádost o
vydání  výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku
trestů  se  předávají  v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup.

(5)  Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené
vysokoškolské  vzdělání  a  nejméně  dvouletou odbornou praxi v oblasti
zprostředkování   zaměstnání   nebo   v   oboru,   pro   který  má  být
zprostředkování  zaměstnání povoleno, anebo která má střední vzdělání s
maturitní  zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání
v   konzervatoři   a   nejméně   pětiletou  odbornou  praxi  v  oblasti
zprostředkování   zaměstnání   nebo   v   oboru,   pro   který  má  být
zprostředkování zaměstnání povoleno.

(6)  Uznávání  odborné  kvalifikace  a  praxe  získané mimo území České
republiky se řídí zvláštním právním předpisem.

(7)  Podmínkou  udělení  povolení právnické osobě je splňování podmínek
stanovených  v  odstavcích  2, 4 a 5 fyzickou osobou, která plní funkci
odpovědného  zástupce  pro  účely  zprostředkování zaměstnání (dále jen
„odpovědný  zástupce“).  V  případě  právnické osoby vymezené zákonem o
volném   pohybu   služeb^9b)   je   podmínkou   udělení   povolení   ke
zprostředkování  zaměstnání splňování podmínek uvedených v odstavcích 3
až  5 odpovědným zástupcem. Fyzická osoba může být ustanovena do funkce
odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby. Fyzická osoba podle
věty  třetí  nesmí  být  současně držitelem povolení ke zprostředkování
jako fyzická osoba.

(8)  U  právnických  nebo  fyzických  osob  uvedených v § 14 odst. 4 je
ministerstvo   oprávněno   přezkoumat   jejich  způsobilost  poskytovat
zprostředkovatelskou  činnost,  pokud  existuje  důvodné  podezření, že
dochází  k  závažnému  ohrožení  chráněných  zájmů nebo k neoprávněnému
poskytování  zprostředkovatelské  činnosti.  Při  přezkoumání postupuje
ministerstvo podle zvláštních právních předpisů.

(9)  Žádost  o  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  se podává na
ministerstvu nebo prostřednictvím jednotných kontaktních míst^9b).

§ 60a

(1)  Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání
právnické   nebo   fyzické   osobě   je  souhlasné  závazné  stanovisko
Ministerstva  vnitra  vydané na základě žádosti ministerstva. V žádosti
ministerstvo   uvede  identifikační  údaje  právnické  osoby  a  jejího
odpovědného  zástupce,  popřípadě  odpovědných  zástupců,  nebo fyzické
osoby  žádající  o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Ministerstvo
vnitra  při  zpracování  svého  závazného  stanoviska  posoudí  udělení
povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání z hlediska veřejného pořádku,
bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.

(2)   Při   zajišťování   informací  potřebných  pro  vydání  závazného
stanoviska podle odstavce 1 je Ministerstvo vnitra oprávněno vyžádat si
opis z evidence Rejstříku trestů^39a) žádající fyzické osoby nebo osoby
oprávněné   jednat   jménem   žádající  právnické  osoby  anebo  jejího
odpovědného  zástupce,  popřípadě  odpovědných  zástupců,  a  požádat o
informace  k  uvedeným  osobám  Policii  České  republiky, zpravodajské
služby nebo jiné orgány veřejné správy.

(3)  Ministerstvo  vnitra  je  povinno své závazné stanovisko k udělení
povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  doručit  ministerstvu  do 15
pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko. Pokud tak
neučiní  do  konce  této  lhůty, má se za to, že s udělením povolení ke
zprostředkování zaměstnání souhlasí.

§ 61

(1)  Právnická osoba je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování
zaměstnání uvést

a) identifikační údaje právnické osoby,

b) předmět podnikání,

c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,

d)  druhy  prací,  pro  které je povolení ke zprostředkování zaměstnání
žádáno,

e) identifikační údaje odpovědného zástupce.

(2) Právnická osoba je povinna k žádosti připojit

a)  potvrzení  o  bezúhonnosti  odpovědného  zástupce,  má-li  jím  být
zahraniční  fyzická  osoba, a doklad o odborné způsobilosti odpovědného
zástupce,

b)  prohlášení  odpovědného  zástupce,  že  souhlasí  s  ustanovením do
funkce,

c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.

(3)  Fyzická  osoba  je povinna v žádosti o povolení ke zprostředkování
zaměstnání uvést

a) identifikační údaje fyzické osoby,

b) místo a předmět podnikání,

c) formu zprostředkování (§ 14 odst. 1), pro kterou je povolení žádáno,

d)  druhy  prací,  pro  které je povolení ke zprostředkování zaměstnání
žádáno.

(4) Fyzická osoba je povinna k žádosti připojit

a) potvrzení o bezúhonnosti zahraniční fyzické osoby,

b) doklad o odborné způsobilosti,

c) adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět.

(5)Doklady  o  splnění  podmínek uvedených v § 60 odst. 2 až 5 musí být
předloženy  v  ověřeném  opise  nebo  ověřené  kopii^40), pokud zákon o
volném  pohybu  služeb^9b)  nestanoví jinak. U cizojazyčných dokladů se
předkládá  též  jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud zákon o
volném  pohybu  služeb^9b)  nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž
ratifikaci  dal  Parlament  souhlas  a  jíž  je Česká republika vázána,
nestanoví jinak.

(6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování
zaměstnání  je  povinna doložit skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 5
při  podání  žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Případné
změny,  které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna
oznamovat  nejpozději  do  jednoho měsíce ministerstvu. V případě změny
odpovědného  zástupce  právnické  osoby  je  nezbytné doložit doklady o
splnění  podmínek  stanovených  v  §  60. Při změnách údajů uvedených v
povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 62 odst. 1 písm. a) a b)
a podle § 62 odst. 2 písm. a) vydá ministerstvo nové rozhodnutí.

(7)  V  případě  právnické nebo fyzické osoby vymezené zákonem o volném
pohybu  služeb^9b)  se  podává  žádost  o  povolení  ke zprostředkování
zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. b) samostatně.

(8)  Vydání  povolení  ke  zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu
poplatku podle zvláštního právního předpisu.^41)

§ 61a

Povolení  ke  zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1
písm.  a)  a  c) právnické nebo fyzické osobě vymezené zákonem o volném
pohybu  služeb^9b) vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle §
28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.

§ 62

(1) V povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické osobě se
uvedou

a) identifikační údaje právnické osoby,

b) identifikační údaje odpovědného zástupce, s výjimkou rodného čísla a
místa narození,

c)  forma  zprostředkování  a druhy prací, pro které se zprostředkování
zaměstnání povoluje,

d) doba, na kterou se povolení vydává.

(2)  V  povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném fyzické osobě se
uvedou

a)  identifikační údaje fyzické osoby, s výjimkou rodného čísla a místa
narození,

b)  forma  zprostředkování  a druhy prací, pro které se zprostředkování
zaměstnání povoluje,

c) doba, na kterou se povolení vydává.

(3)  Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na dobu
3  let,  s  výjimkou  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  formou
uvedenou  v  §  14  odst.  1  písm.  a)  a c), které se právnickým nebo
fyzickým  osobám,  na něž se vztahuje zákon o volném pohybu služeb^9b),
vydává na dobu neurčitou. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydané
na dobu určitou lze vydat opakovaně.

§ 63

(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká

a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,

b)  výmazem  podniku  zahraniční  osoby nebo organizační složky podniku
zahraniční osoby z obchodního rejstříku,

c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo

d) rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.

(2)  Ministerstvo  rozhodnutím  povolení  ke zprostředkování zaměstnání
odejme, jestliže právnická nebo fyzická osoba

a)  přestane  splňovat  podmínky uvedené v § 60 pro udělení povolení ke
zprostředkování zaměstnání,

b)   zprostředkovává  zaměstnání  v  rozporu  s  vydaným  povolením  ke
zprostředkování  zaměstnání  nebo  s  dobrými  mravy, nebo jinak poruší
povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

c) zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění podle § 58a nebo
nedoloží ministerstvu do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
o  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  doklad  o sjednání tohoto
pojištění,

d)  poruší  povinnost,  kterou  agenturám  práce  ukládá § 308 nebo 309
zákoníku práce,

e) opakovaně nesplní oznamovací povinnost uloženou v § 59, nebo

f) o to požádá.

(3) Ministerstvo na základě podnětu Ministerstva vnitra zahájí řízení o
odnětí  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  právnické osobě nebo
fyzické  osobě. V tomto řízení Ministerstvo vnitra vydá nové stanovisko
podle   §   60a.   Ministerstvo  na  základě  nesouhlasného  stanoviska
Ministerstva  vnitra  povolení  ke zprostředkování zaměstnání právnické
osobě nebo fyzické osobě rozhodnutím odejme.

(4)  Bylo-li  povolení  ke zprostředkování zaměstnání odejmuto z důvodů
uvedených v odstavci 2 písm. b), d) a e) a v odstavci 3, může právnická
nebo  fyzická  osoba  požádat  o  vydání  povolení  ke  zprostředkování
zaměstnání  nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o
odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.

(5)  Ministerstvo  v  rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování
zaměstnání  z  důvodů  uvedených  v  odstavcích  2  a 3 stanoví den, ke
kterému  je  právnická  nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou
činnost  ukončit.  Ode  dne  doručení rozhodnutí o odejmutí povolení ke
zprostředkování  zaměstnání  může  právnická  nebo fyzická osoba, které
bylo  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání odňato, vykonávat pouze
takové činnosti, které nejsou v rozporu s účelem vydaného rozhodnutí.

§ 64

Vláda  může nařízením stanovit druhy prací, které agentura práce nemůže
formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.

§ 65

Evidenci  agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování
zaměstnání,  vede ministerstvo. Evidence obsahuje údaje uvedené v § 62,
adresu agentury práce a seznam jejích pracovišť. Veřejně přístupná část
evidence  obsahuje údaje uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) až d) a v § 61
odst.  3  písm.  a)  až e) kromě rodného čísla, data a místa narození a
bydliště.

§ 66

Zprostředkování  zaměstnání  formou  dočasného  přidělení zaměstnance k
výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu

Zprostředkováním zaměstnání agenturou práce podle § 14 odst. 1 písm. b)
se  rozumí  uzavření  pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti
mezi  fyzickou  osobou  a  agenturou  práce  za  účelem  výkonu práce u
uživatele.  Agentura  práce  může  svého zaměstnance dočasně přidělit k
výkonu  práce  pro  uživatele  jen na základě písemné dohody o dočasném
přidělení  zaměstnance  uzavřené s uživatelem podle zvláštního právního
předpisu.^42)  Agentura  práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u
uživatele  zaměstnance,  kterému  byla  vydána  zelená karta nebo modrá
karta.

ČÁST TŘETÍ

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

§ 67

(1)  Fyzickým  osobám  se  zdravotním  postižením  (dále  jen „osoby se
zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

(2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

a)  orgánem  sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni
(dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),

b)  orgánem  sociálního  zabezpečení  uznány  invalidními v prvním nebo
druhém stupni^32a),

c)  rozhodnutím  úřadu  práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen
„osoby zdravotně znevýhodněné“).

(3)  Za  zdravotně  znevýhodněnou  osobu  podle  odstavce 2 písm. c) se
považuje   fyzická   osoba,  která  má  zachovánu  schopnost  vykonávat
soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti
být  nebo  zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo
využít  dosavadní  kvalifikaci  nebo  kvalifikaci získat jsou podstatně
omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(4)  Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona
považuje  nepříznivý  stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat
déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové
schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění.

(5)  Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2
písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu
sociálního   zabezpečení.   Skutečnost,  že  je  osobou  se  zdravotním
postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím
úřadu práce.

(6) Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje
jiný právní předpis^41a).

§ 68

(1)  Úřad  práce  vede  evidenci  osob se zdravotním postižením, kterým
poskytuje  služby  podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační
údaje  o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech
jejího  pracovního  uplatnění  ze  zdravotních  důvodů, údaje o právním
důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením,
a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

(2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně
pro  účely  začlenění  a  setrvání  těchto  osob  na  trhu  práce a pro
statistické účely.

(3)  Úřad  práce je povinen po ukončení poskytování služeb podle tohoto
zákona  nebo  poté,  co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním
postižením,  údaje  týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými
do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování.

Pracovní rehabilitace

§ 69

(1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci.
Pracovní  rehabilitaci  zabezpečuje  úřad  práce místně příslušný podle
bydliště  osoby  se  zdravotním  postižením  ve  spolupráci  s pracovně
rehabilitačními  středisky  nebo může na základě písemné dohody pověřit
zabezpečením  pracovní  rehabilitace  jinou  právnickou  nebo  fyzickou
osobu.

(2)  Pracovní  rehabilitace  je  souvislá činnost zaměřená na získání a
udržení  vhodného  zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na
základě  její  žádosti  zabezpečují  úřady  práce  a hradí náklady s ní
spojené.   Žádost   osoby   se   zdravotním  postižením  obsahuje  její
identifikační  údaje;  součástí  žádosti  je  doklad osvědčující, že je
osobou se zdravotním postižením.

(3)   Pracovní   rehabilitace   zahrnuje  zejména  poradenskou  činnost
zaměřenou  na  volbu  povolání,  volbu  zaměstnání  nebo jiné výdělečné
činnosti,  teoretickou  a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou
výdělečnou  činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu
povolání  a  vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti.

(4)  Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví
individuální  plán  pracovní  rehabilitace  s ohledem na její zdravotní
způsobilost,   schopnost  vykonávat  soustavné  zaměstnání  nebo  jinou
výdělečnou  činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce;
přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 5).

(5)   Na   pracovní   rehabilitaci  mohou  být  na  základě  doporučení
ošetřujícího  lékaře  vydaného  jménem zdravotnického zařízení zařazeny
fyzické  osoby,  které  jsou  uznány  za  dočasně neschopné práce, a na
základě  doporučení  okresní  správy  sociálního zabezpečení vydaného v
rámci  kontrolní  lékařské  prohlídky též fyzické osoby, které přestaly
být   invalidními.   Zařazení   těchto   fyzických   osob  na  pracovní
rehabilitaci  nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí; úřad
práce  je  povinen  zařazení  písemně  oznámit příslušné okresní správě
sociálního  zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního
rozsahu   a   celkové  délky  trvání  pracovní  rehabilitace,  a  do  5
kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení.

(6)  Na  osoby  se  zdravotním  postižením,  které  se účastní pracovní
rehabilitace  mimo  zaměstnání,  se  vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku
práce;  ustanovení  §  103  až  106  zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o
zajištění  dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a)
se použijí přiměřeně.

(7)   Ministerstvo   stanoví   prováděcím   právním   předpisem   obsah
individuálního  plánu  pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s
prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady.

§ 70

Dohoda  o  zabezpečení  pracovní  rehabilitace  podle § 69 odst. 1 mezi
úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b)  identifikační  údaje  osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
pracovní rehabilitace určena,

c) obsah a délku pracovní rehabilitace,

d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace,

e)  způsob,  výši  a  podmínky  úhrady  nákladů na zabezpečení pracovní
rehabilitace,

f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení
pracovní rehabilitace,

i)  závazek  právnické  nebo  fyzické  osoby  vrátit poskytnutou úhradu
nákladů  nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo
pokud  jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší,
než náležela, a lhůtu pro vrácení,

j) ujednání o vypovězení dohody.

§ 71

Teoretická  a  praktická  příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou
činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje

a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,^43)

b) přípravu k práci,

c) specializované rekvalifikační kurzy.

§ 72

(1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se
zdravotním  postižením  na  vhodné pracovní místo a k získání znalostí,
dovedností  a  návyků  nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné
výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

(2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí

a)  na  pracovištích  jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených
zdravotnímu  stavu  této  osoby;  příprava k práci může být prováděna s
podporou asistenta,

b)  v  chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech
právnické nebo fyzické osoby, nebo

c)  ve  vzdělávacích  zařízeních  státu,  územních samosprávných celků,
církví  a  náboženských  společností,  občanských  sdružení  a  dalších
právnických a fyzických osob.

(3)  O  přípravě  k  práci  uzavírá  úřad  práce s osobou se zdravotním
postižením písemnou dohodu, která obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) obsah přípravy k práci,

c) dobu a místo konání přípravy k práci,

d)  způsob  jejího  zabezpečení  a  způsob ověření získaných znalostí a
dovedností,

e) ujednání o vypovězení dohody.

(4)  Dokladem  o  absolvování  přípravy  k  práci  je  osvědčení vydané
právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.

(5)  Osobě  se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
pojištění,  starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
náleží  po  dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí úřadu
práce  podpora  při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v
případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

§ 73

(1)  Zaměstnavateli,  který provádí na svém pracovišti přípravu k práci
osob  se  zdravotním  postižením,  může  úřad  práce uhradit náklady na
přípravu  k  práci  těchto  osob.  O  přípravě  k  práci  prováděné  na
pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá úřad práce se
zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b)  identifikační  údaje  osoby se zdravotním postižením, pro kterou je
příprava k práci určena,

c) obsah a délku přípravy k práci,

d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci,

e)  dobu,  po  kterou  bude  příprava  k  práci  prováděna  s  podporou
asistenta,

f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

g)  podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k
práci,

h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

i)  závazek  zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její
poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho
zaviněním  poskytnuta  neprávem  nebo  v  částce vyšší, než náležela, a
lhůtu pro vrácení,

j) ujednání o vypovězení dohody.

(2)  O  přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72
odst.  2  písm.  b)  a  c)]  uzavírá úřad práce s touto osobou písemnou
dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje

a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí,

b)  základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu
k práci,

c) místo a způsob provedení,

d) rozsah teoretické a praktické přípravy.

(3)  Náhrada  škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která
je  prováděna  podle  §  72  odst.  2  písm. b) a c), se řídí občanským
zákoníkem.

§ 74

(1)   Pro   osoby  se  zdravotním  postižením  mohou  být  organizovány
specializované  rekvalifikační  kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za
stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109).

(2)  Osobě  se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského
pojištění,  starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu),
náleží  na  základě  rozhodnutí úřadu práce po dobu konání těchto kurzů
podpora  při  rekvalifikaci.  Podpora  při  rekvalifikaci  náleží  i  v
případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna

§ 75

(1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem
pro  osobu  se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem
práce.  Chráněné  pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2
let  ode  dne  sjednaného  v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního
místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek.

(2)  Příspěvek  na  vytvoření  chráněného pracovního místa pro osobu se
zdravotním  postižením  může  činit maximálně osminásobek a pro osobu s
těžším  zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v
národním   hospodářství   za   první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
kalendářního  roku.  Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s
úřadem  práce  10  a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na
vytvoření  jednoho  chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním
postižením   činit   maximálně  desetinásobek  a  pro  osobu  s  těžším
zdravotním  postižením  maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné
mzdy.

(3)  Příspěvek  se  poskytuje  za  podmínky,  že  zaměstnavatel  nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném
a  na  penále  na  veřejné  zdravotní  pojištění nebo na pojistném a na
penále   na   sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na  státní  politiku
zaměstnanosti,  s  výjimkou  případů,  kdy  bylo  povoleno  splácení ve
splátkách  a  není  v  prodlení  se  splácením  splátek  nebo  povoleno
posečkání daně.

(4)  Žádost  o  příspěvek  na  vytvoření  chráněného  pracovního  místa
obsahuje

a) identifikační údaje zaměstnavatele,

b) místo a předmět podnikání.

(5)  K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných
pracovních  míst  a  jejich  počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech
pojistného  na  sociální  pojištění  a  příspěvku  na  státní  politiku
zaměstnanosti,  pojistného  na  veřejné  zdravotní pojištění a doklad o
zřízení účtu u peněžního ústavu.

(6) Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) charakteristiku chráněného pracovního místa,

c)  závazek  zaměstnavatele,  že na vytvořeném pracovním místě zaměstná
osobu se zdravotním postižením,

d) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno,

e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

i)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,

j) ujednání o vypovězení dohody.

(7)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na

a)  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)

b)  ostatní  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^45)

c)  další  podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).

Nedojde-li  v  dohodě  k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).

(8)  Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 7 písm. a)
nebo  b)  nebo  nevrácení  příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně.^46)

(9)  Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření
chráněného  pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která
se  rozhodne  vykonávat  samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí
tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že
vrácení  příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat
samostatnou  výdělečnou  činnost  ze zdravotních důvodů, nebo v případě
jejího úmrtí.

(10)  Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo
s   osobou  se  zdravotním  postižením,  která  se  rozhodne  vykonávat
samostatnou  výdělečnou  činnost,  poskytnout  i příspěvek na částečnou
úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se
zdravotním  postižením;  roční  výše  příspěvku  může  činit  maximálně
trojnásobek  průměrné  mzdy  v  národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí  předchozího kalendářního roku. Dohoda o poskytnutí příspěvku
na  částečnou  úhradu  provozních  nákladů  chráněného pracovního místa
obsahuje údaje uvedené v odstavci 6 písm. a) a e) až j) a v odstavci 7.
Příspěvek  se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci
3.

§ 76

(1)  Chráněná  pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na
základě  dohody  s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se
zdravotním  postižením,  kde  je  v  průměrném ročním přepočteném počtu
zaměstnáno  nejméně  60  %  těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna
musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.
Na   vytvoření   chráněné   pracovní   dílny   poskytuje   úřad   práce
zaměstnavateli příspěvek.

(2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit
osminásobek  průměrné  mzdy  v  národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí  předchozího  kalendářního  roku  na  každé  pracovní místo v
chráněné  pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a
dvanáctinásobek  této  mzdy  na  pracovní  místo  pro  osobu  s  těžším
zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody
s  úřadem  práce  10  a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně,
může  příspěvek  na  vytvoření  jednoho  pracovního  místa pro osobu se
zdravotním  postižením  činit  maximálně  desetinásobek  a  pro osobu s
těžším  zdravotním  postižením  maximálně  čtrnáctinásobek výše uvedené
průměrné mzdy.

(3)  Příspěvek  se  poskytuje  za  podmínky,  že  zaměstnavatel  nemá v
evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném
a  na  penále  na  veřejné  zdravotní  pojištění nebo na pojistném a na
penále   na  sociálním  zabezpečení  a  příspěvku  na  státní  politiku
zaměstnanosti,  s  výjimkou  případů,  kdy  bylo  povoleno  splácení ve
splátkách  a  není  v  prodlení  se  splácením  splátek  nebo  povoleno
posečkání daně.

(4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně,

c)   závazek  zaměstnavatele,  že  na  vytvořených  pracovních  místech
zaměstná osoby se zdravotním postižením,

d) dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována,

e) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

f) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

g) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

h) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

i)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  příspěvek nebo jeho poměrnou část,
pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než
náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,

j) ujednání o vypovězení dohody.

(5)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na

a)  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)

b)  ostatní  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.^45)

c)  další  podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).

Nedojde-li  v  dohodě  k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).

(6)  Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a)
nebo  b)  nebo  nevrácení  příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně.^46)

(7)  Úřad  práce  může  na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout
zaměstnavateli  i  příspěvek  na  částečnou  úhradu  provozních nákladů
chráněné  pracovní  dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje
uvedené  v  odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se
poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše
tohoto  příspěvku  může  činit  maximálně  čtyřnásobek  průměrné mzdy v
národním   hospodářství   za   první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním
postižením,  a  maximálně  šestinásobek  výše  uvedené průměrné mzdy na
jednoho  zaměstnance,  který  je osobou s těžším zdravotním postižením.
Pro  zjištění  počtu  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami  se zdravotním
postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich
průměrný roční přepočtený počet.

§ 77

(1)  Ministerstvo  stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku
chráněného  pracovního  místa  a  pracovních  míst  v chráněné pracovní
dílně,  způsob  výpočtu  ročního  přepočteného počtu zaměstnanců, kteří
vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze
poskytnout  příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného
pracovního  místa  a  chráněné  pracovní  dílny,  a  způsob poskytování
příspěvku.

(2)  Výši  průměrné  mzdy  za  první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

§ 78

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

(1)  Zaměstnavateli  zaměstnávajícímu  více než 50 % osob se zdravotním
postižením  z  celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek
na  podporu  zaměstnávání  těchto  osob.  Příslušným  úřadem  práce pro
poskytování   příspěvku   je  úřad  práce,  v  jehož  obvodu  má  sídlo
zaměstnavatel,  který  je  právnickou  osobou,  nebo  v jehož obvodu má
bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

(2)   Příspěvek   náleží   zaměstnavateli   měsíčně  ve  výši  skutečně
vynaložených  mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který
je  osobou  se  zdravotním  postižením,  včetně  pojistného na sociální
zabezpečení  a  příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného
na  veřejné  zdravotní  pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z
vyměřovacího  základu  tohoto  zaměstnance,  nejvýše však 8 000 Kč. Pro
účely  stanovení  výše  příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady
snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.

(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti
zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce
kalendářního  měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního
čtvrtletí.  Příspěvek  se  poskytuje  za  podmínky, že k poslednímu dni
příslušného  kalendářního  čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní
zachyceny  daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále
na  sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
na  pojistném  a  na  penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou
případů, kdy

a)  bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení
se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo

b)  součet  všech  splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni
příslušného  kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel
tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po
kalendářním  čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5
pracovních  dnů  ode  dne,  kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce
dozvěděl  v  případě,  že  si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil
úřad  práce  sám;  uhrazení  nedoplatku  je zaměstnavatel povinen úřadu
práce doložit.

(4) Součástí žádosti je

a)  doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců,
zaměstnanců,   kteří   jsou   osobami   se   zdravotním  postižením,  a
zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,

b)   jmenný  seznam  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami  se  zdravotním
postižením,  a  zaměstnanců,  kteří  jsou  osobami  s těžším zdravotním
postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního
poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně
odvedeného  pojistného  na  sociální  zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

c)  doložení  skutečnosti,  že  zaměstnanec,  na  kterého  je příspěvek
požadován,  je  osobou  se  zdravotním  postižením  (§ 67 odst. 5). Při
opakovaném  poskytování  příspěvku  je  toto  doložení součástí žádosti
pouze v případě změny této skutečnosti.

(5)  Požádá-li  o  příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne
tomu  zaměstnavateli,  u  něhož  vznikl zaměstnanci, který je osobou se
zdravotním   postižením,   pracovní  poměr  nejdříve.  Skončí-li  tento
pracovní  poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek
v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě,
že  požádalo  více  zaměstnavatelů,  postupuje  se  podle  věty  první.
Vznikne-  li  zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve
stejný  den  pracovní  poměr  u  více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek
žádají,  příspěvek  na  tohoto  zaměstnance  nelze poskytnout žádnému z
nich.   Vznikne-   li   zaměstnanci,  který  je  osobou  se  zdravotním
postižením,  více  pracovních  poměrů  u  téhož  zaměstnavatele, náleží
příspěvek  měsíčně  ve  výši  uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení
výše  příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného
na  sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného  na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl  z  vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních
poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

(6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením

a)  za  čtvrtletí,  ve  kterém  je  na  tohoto zaměstnance úřadem práce
poskytován  jiný  příspěvek,  jehož výše se stanoví na základě skutečně
vyplacených  mzdových  nákladů  na  zaměstnance,  včetně  pojistného na
sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného  na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl  z  vyměřovacího  základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při
přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),

b)  za  čtvrtletí,  ve  kterém  byl  zaměstnanec,  který  je  osobou se
zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.

(7) Úřad práce vydá rozhodnutí o

a)  poskytnutí  příspěvku,  pokud  zaměstnavatel  splňuje  podmínky pro
poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3,

b)  neposkytnutí  příspěvku,  pokud  nejsou  splněny podmínky uvedené v
písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené úřadem
práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4,

c)  neposkytnutí  části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům
včetně  pojistného  na  sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na  státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch
zaměstnanců,  u  kterých  zaměstnavatel  nedoloží,  že  jsou osobami se
zdravotním  postižením,  nebo  na  které  nelze podle odstavce 5 nebo 6
příspěvek  poskytnout;  současně  musí  být  splněny podmínky uvedené v
písmenu a).

(8)  Příspěvek  je  splatný  nejpozději  do 14 kalendářních dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí.

(9)  Poskytnutý  příspěvek  nebo  jeho  poměrnou  část je zaměstnavatel
povinen  prostřednictvím  úřadu  práce  ve  stanovené  lhůtě  odvést do
státního  rozpočtu,  jestliže  mu  byl  na  základě  nesprávných  údajů
vyplacen  neprávem  nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je
porušením rozpočtové kázně^46).

(10)  Pro  zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se
zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je
rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

(11)   Způsob  výpočtu  průměrného  přepočteného  počtu  zaměstnanců  a
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní
čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(12)   Ministerstvo  může  na  základě  písemné  a  odůvodněné  žádosti
zaměstnavatele  ve  výjimečných  případech  hodných  zvláštního zřetele
prominout  splnění  podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o
výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí
o  prominutí  splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný
rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce

§ 79

Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od úřadu práce

a)  informace  a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob
se zdravotním postižením,

b)  součinnost  při  vyhrazování  pracovních  míst zvláště vhodných pro
osoby se zdravotním postižením,

c)  spolupráci  při  vytváření  vhodných  pracovních  míst pro osoby se
zdravotním postižením,

d)  spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst
a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

§ 80

Zaměstnavatelé jsou povinni

a)  rozšiřovat  podle  svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní
preventivní  péče  možnost  zaměstnávání  osob se zdravotním postižením
individuálním  přizpůsobováním  pracovních míst a pracovních podmínek a
vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,

b) spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,

c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence
obsahuje  údaje  o  důvodu,  na  základě  kterého byla uznána osobou se
zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)],

d)  vést  evidenci  pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním
postižením.

§ 81

(1)  Zaměstnavatelé  s  více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou
povinni  zaměstnávat  osoby  se zdravotním postižením ve výši povinného
podílu  těchto  osob  na  celkovém  počtu  zaměstnanců  zaměstnavatele.
Povinný podíl činí 4 %.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b)  odebíráním  výrobků  nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících
více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
nebo  zadáváním  zakázek  těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků
nebo   služeb   chráněných  pracovních  dílen  provozovaných  občanským
sdružením,^47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností
nebo  právnickou  osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení
církví   a   náboženských   společností^48)   nebo   obecně  prospěšnou
společností,^49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním
výrobků  nebo  služeb  od  osob  se  zdravotním  postižením, které jsou
osobami   samostatně   výdělečně   činnými   a   nezaměstnávají   žádné
zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3)  Zaměstnavatelé,  kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou
zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c).

(4)   Pro   zjištění   celkového  počtu  zaměstnanců,  celkového  počtu
zaměstnanců,  kteří  jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného
podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

(5)  Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a
výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním
předpisem.

§ 82

(1)  Výše  odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí
za  každou  osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl
zaměstnat,  2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za
první  až  třetí  čtvrtletí  kalendářního  roku, v němž povinnost plnit
povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy
za  první  až  třetí  čtvrtletí  vyhlásí  ministerstvo na základě údajů
Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel
do  15.  února  následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím
úřadu  práce,  v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je
právnickou  osobou,  nebo  bydliště  zaměstnavatele,  který je fyzickou
osobou.

(3)  Nesplní-li  zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu
úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce
1 rozhodnutím podle daňového řádu.^50)

(4)  Vymáhání  odvodu  do  státního rozpočtu vykonává příslušný správce
daně podle sídla zaměstnavatele.

§ 83

Plnění  povinného  podílu  zaměstnávání  osob se zdravotním postižením,
včetně   způsobů   plnění,   je  zaměstnavatel  povinen  do  15.  února
následujícího  roku  písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82
odst. 2.

§ 84

Správní  úřady  jsou  povinny  na  výzvu příslušného úřadu práce sdělit
údaje   potřebné   pro   provedení  kontroly  plnění  povinného  podílu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

ČÁST ČTVRTÁ

ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE ZAHRANIČÍ

HLAVA I

INFORMAČNÍ  POVINNOST  ZAMĚSTNAVATELE  PŘI  ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZE
ZAHRANIČÍ

§ 85

Pro  účely zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí podle tohoto zákona se
za  cizince nepovažuje občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník (§
3  odst.  2)  a rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3
odst. 3.

§ 86

(1)  Zaměstnavatelé  mohou  získávat cizince na volná pracovní místa (§
35),  která  nelze  obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a
projednají  s ním záměr zaměstnávat cizince, včetně jejich počtu, druhu
práce, kterou budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce.

(2)  Předchozí  oznámení  a  projednání  záměru  zaměstnávat cizince se
nevyžaduje v případě zaměstnavatele, který hodlá zaměstnávat cizince,

a)  kterému  je vydáváno povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na
trhu práce (§ 97),

b) u kterého se povolení k zaměstnání nevyžaduje (§ 98),

c) který žádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle § 94, nebo

d) který bude zaměstnán jako držitel zelené karty nebo modré karty.

Informační povinnost zaměstnavatele

§ 87

(1)  Nastoupí-li  do  zaměstnání  občan  Evropské  unie,  jeho  rodinný
příslušník  (§  3  odst.  2), rodinný příslušník občana České republiky
uvedený  v  § 3 odst. 3 nebo cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j)
až   r),   u   kterého   se  nevyžaduje  povolení  k  zaměstnání,  jsou
zaměstnavatel  nebo  právnická  nebo  fyzická osoba, ke které jsou tyto
osoby  svým  zahraničním  zaměstnavatelem  na základě smlouvy vyslány k
výkonu  práce,  povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušný
úřad práce nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná
povinnost  se  vztahuje  na  případy,  kdy za trvání zaměstnání nastane
skutečnost,  na  jejímž  základě  již  cizinec  povolení  k zaměstnání,
zelenou  kartu nebo modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační
povinnost  musí  být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne,
kdy  nastala  skutečnost,  na  jejímž  základě se povolení k zaměstnání
nevyžaduje.

(2)  Písemná  informace  obsahuje  údaje  vedené  v evidenci, kterou je
zaměstnavatel  povinen  vést  podle  § 102 odst. 2. Každou změnu těchto
údajů je zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou
tyto  osoby svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy vyslány
k  výkonu práce, povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode
dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.

(3)  Zaměstnavatel  nebo  právnická  nebo  fyzická osoba, ke které byly
osoby  uvedené v odstavci 1 svým zahraničním zaměstnavatelem na základě
smlouvy   vyslány   k   výkonu  práce,  je  povinen  nejpozději  do  10
kalendářních  dnů  informovat  příslušný  úřad  práce o ukončení jejich
zaměstnání nebo vyslání.

§ 88

(1)  Zaměstnavatel  je povinen písemně informovat příslušný úřad práce,
jestliže  cizinec,  kterému  bylo  vydáno povolení k zaměstnání, zelená
karta nebo modrá karta,

a) nenastoupil do práce, nebo

b)  ukončil  zaměstnání  před  uplynutím  doby, na kterou bylo povolení
vydáno, a v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z
důvodů  uvedených  v  § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z
týchž  důvodů  anebo  okamžitým  zrušením  podle § 56 zákoníku práce, i
důvod ukončení zaměstnání.

(2)  Informační  povinnost podle odstavce 1 písm. a) musí zaměstnavatel
splnit  v  případě cizince, kterému byla vydána zelená karta nebo modrá
karta,  nejpozději  do  45  kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno
jeho  žádosti  o vydání zelené karty nebo kdy byly splněny podmínky pro
vydání modré karty, a v případě cizince, kterému bylo vydáno povolení k
zaměstnání  podle  § 92, nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy
měl  cizinec  nastoupit  na  pracovní místo. Informační povinnost podle
odstavce  1  písm.  b)  musí  zaměstnavatel  splnit  nejpozději  do  10
kalendářních dnů ode dne, kdy cizinec ukončil zaměstnání.

HLAVA II

POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCE

§ 89

Cizinec  může  být  přijat do zaměstnání a zaměstnáván jen tehdy, má-li
platné  povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území České
republiky  nebo  je-li  držitelem  zelené karty nebo modré karty, pokud
tento zákon nestanoví jinak; za zaměstnání se pro tyto účely považuje i
plnění   úkolů   vyplývajících  z  předmětu  činnosti  právnické  osoby
zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního
nebo  jiného  orgánu  obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo
členem  družstva  nebo  členem statutárního nebo jiného orgánu družstva
pro družstvo.

§ 90

O  vydání  povolení  k  zaměstnání  žádá  cizinec  písemně  úřad  práce
zpravidla  před  svým  příchodem  na  území  České  republiky  sám nebo
prostřednictvím  zaměstnavatele,  u  kterého  má  být zaměstnán nebo ke
kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce.

§ 91

(1) Žádost o vydání povolení k zaměstnání obsahuje

a) identifikační údaje cizince,

b) adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,

c) číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,

d) identifikační údaje budoucího zaměstnavatele,

e)  druh  práce,  místo  výkonu  práce  a  dobu,  po kterou by mělo být
zaměstnání vykonáváno,

f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.

(2) K žádosti o vydání povolení je nutno přiložit

a) vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná,

b)  doklady  osvědčující  odbornou  způsobilost  pro výkon požadovaného
zaměstnání,

c)  další  doklady,  jestliže  to  vyplývá z charakteru zaměstnání nebo
jestliže  to  stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

(3) Doklady uvedené v odstavci 2 se předkládají v originálním znění a v
úředně ověřeném překladu do českého jazyka.

§ 92

(1)  Povolení  k  zaměstnání  může  vydat úřad práce za podmínky, že se
jedná  o ohlášené volné pracovní místo (§ 35), které nelze s ohledem na
požadovanou  kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit
jinak,   a   zaměstnavatel   s  úřadem  práce  předem  projednal  záměr
zaměstnávat cizince podle § 86. Při vydávání povolení k zaměstnání úřad
práce přihlíží k situaci na trhu práce.

(2)  O  povolení k zaměstnání vydává úřad práce rozhodnutí. Povolení se
vydává nejdéle na dobu 2 let.

(3) Povolení k zaměstnání obsahuje

a) identifikační údaje cizince,

b) místo výkonu práce,

c) druh práce,

d)  identifikační  údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat
zaměstnání,

e) dobu, na kterou se vydává,

f) další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání.

§ 93

zrušen

§ 94

(1)  Platnost  povolení  k  zaměstnání může úřad práce s přihlédnutím k
situaci  na  trhu  práce  cizinci  na  jeho  žádost  prodloužit, a to i
opakovaně,  vždy  však  nejdéle  na dobu 2 let. O prodloužení platnosti
povolení  k zaměstnání je cizinec oprávněn požádat příslušný úřad práce
nejdříve  3  měsíce  a  nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti
vydaného povolení k zaměstnání.

(2)  Žádost  o  prodloužení  platnosti  povolení  k zaměstnání obsahuje
stejné  náležitosti  jako  žádost  o  povolení  k  zaměstnání (§ 91). K
žádosti je nutno přiložit vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále
zaměstná.

(3)  O  prodloužení  platnosti  povolení k zaměstnání vydává úřad práce
rozhodnutí.

§ 95

(1)  Povolení  k zaměstnání se vyžaduje i v případě, má-li být cizinec,
jehož  zaměstnavatelem  je  zahraniční subjekt, svým zaměstnavatelem na
základě  smlouvy  s  českou  právnickou  nebo  fyzickou osobou vyslán k
výkonu práce na území České republiky.

(2) Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců k
výkonu  práce  na  území  České  republiky,  je tuzemská právnická nebo
fyzická osoba povinna projednat s příslušným úřadem práce zejména počty
a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.

(3)  Žádost  o vydání povolení k zaměstnání pro vysílané cizince podává
právnická  nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán k výkonu práce
na  území  České  republiky.  Tato osoba je odpovědna za to, že cizinci
mají  platná  povolení  k  zaměstnání a povolení k pobytu po celou dobu
jejich vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

(4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 pronájem pracovní síly, může
úřad  práce  vydat  cizinci  povolení  k  zaměstnání,  pokud  bylo jeho
zahraničnímu   zaměstnavateli   vydáno   povolení   ke  zprostředkování
zaměstnání  podle § 60 odst. 1 písm. b) a zároveň jsou splněny podmínky
stanovené v § 92 odst. 1.

§ 96

Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude sezónním
zaměstnancem  zaměstnávaným  činnostmi  závislými  na  střídání ročních
období,  avšak  nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi
jednotlivými  zaměstnáními na území České republiky uplyne doba nejméně
6 měsíců.

§ 97

Splnění  podmínek  uvedených  v  §  92 odst. 1 se nevyžaduje při vydání
povolení k zaměstnání cizinci

a)  který  bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování
svých  dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na
dobu  nejdéle  jednoho  roku. Toto období může být prodlouženo, nejdéle
však  na  dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů
platných v České republice,

b)  do  26  let  věku zaměstnávaného příležitostnými a časově omezenými
pracemi  v  rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež,
jichž se Česká republika účastní,

c)  který  je  duchovním  církve  registrované  v  České republice nebo
náboženské společnosti registrované v České republice,

d)  o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

e)  kterému  bylo  uděleno  vízum  za  účelem strpění pobytu nebo mu za
stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,^3)

f)  který  je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo
uděleno  vízum  k  pobytu  nad  90  dní  za  účelem strpění pobytu,^51)
nejdříve  však  po  uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení
azylu.

§ 98

Povolení  k  zaměstnání,  zelená karta nebo modrá karta se nevyžaduje k
zaměstnání cizince

a) s povoleným trvalým pobytem,

b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního
úřadu   nebo   rodinným  příslušníkem  zaměstnance  mezinárodní  vládní
organizace  se  sídlem  na  území  České republiky, pokud je vyhlášenou
mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je
Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,

c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,^51)

d)  jehož  výkon  práce  na  území České republiky nepřesáhne 7 po sobě
jdoucích  kalendářních  dnů  nebo  celkem  30  dnů v kalendářním roce a
jde-li   zároveň   o   výkonného   umělce,   pedagogického  pracovníka,
akademického   pracovníka  vysoké  školy,  vědeckého,  výzkumného  nebo
vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo
studenta  do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice
zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí
montáž   na  základě  obchodní  smlouvy,  případně  provádí  záruční  a
opravářské práce,

e)  o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci
dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,

f)  který  je  členem  záchranné  jednotky a poskytuje pomoc na základě
mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a
živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,

g)  zaměstnávaného  v  mezinárodní  dopravě, pokud je k výkonu práce na
území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,

h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,

i)   který  je  vojenským  nebo  civilním  personálem  ozbrojených  sil
vysílajícího státu podle zvláštního zákona,^52)

j)  který  se  na území České republiky soustavně připravuje na budoucí
povolání (§ 5),

k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb
zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,^18)

l)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
dlouhodobému  pobytu  za  účelem  společného  soužití  rodiny, jde-li o
společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c)^52a),

m)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie^52b)
za účelem zaměstnání, pokud od vydání tohoto povolení uplynulo více než
12 měsíců,

n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou
činnost  jako  pedagogický  pracovník  nebo akademický pracovník vysoké
školy  nebo  vědecký,  výzkumný  nebo  vývojový  pracovník  ve  veřejné
výzkumné  instituci  nebo  jiné  výzkumné  organizaci  podle zvláštního
právního předpisu^52c),

o)  který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné
vzdělání  v  konzervatoři  podle  školského  zákona  nebo vysokoškolské
vzdělání podle zákona o vysokých školách^9),

p)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
dlouhodobému  pobytu  za  účelem  společného  soužití  rodiny, jde-li o
společné   soužití   rodiny  s  cizincem,  jenž  má  statut  dlouhodobě
pobývajícího   rezidenta   v   Evropském  společenství  na  území  nebo
dlouhodobě  pobývajícího  rezidenta  v  Evropském společenství na území
jiného  členského  státu Evropské unie, a který během tohoto pobytu byl
na  území  České  republiky  zaměstnán na základě povolení k zaměstnání
nebo zelené karty minimálně po dobu 12 měsíců, nebo

r)  který  na  území  České  republiky  pobývá  na  základě  povolení k
dlouhodobému  pobytu  za  účelem  společného  soužití  rodiny, jde-li o
společné   soužití  rodiny  s  cizincem,  který  má  statut  dlouhodobě
pobývajícího  rezidenta  v  Evropském  společenství na území – bývalého
držitele  modré  karty, nebo statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta v
Evropském  společenství  na území jiného členského státu Evropské unie,
jenž je bývalým držitelem modré karty.

§ 99

Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, který

a)  v  České  republice  požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po
dobu  12  měsíců  ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany,
nebo

b)  nesplňuje  některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání
povolení k zaměstnání.

§ 100

(1) Platnost povolení k zaměstnání zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

c) uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen pobyt, nebo

d)  neudělením,  nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za
účelem zaměstnání z jiného důvodu.

(2)  Povolení  k  zaměstnání  může  úřad  práce  rozhodnutím  odejmout,
jestliže  zaměstnání  je  vykonáváno  v  rozporu  s vydaným povolením k
zaměstnání,s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku převedení podle § 41
odst.  1  písm.  c)  zákoníku  práce,  nebo  jestliže  bylo  povolení k
zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů.

(3)  Příslušný  orgán  Policie České republiky nebo Ministerstvo vnitra
informuje  o  skutečnosti  uvedené v odstavci 1 písm. d) příslušný úřad
práce.

§ 101

Podání  žádosti  o  vydání  povolení  k  zaměstnání  a podání žádosti o
prodloužení  povolení  k  zaměstnání podléhají správnímu poplatku podle
zvláštních právních předpisů.^41)

HLAVA III

EVIDENCE OBČANŮ EVROPSKÉ UNIE A CIZINCŮ

§ 102

(1)  Úřad  práce  vede  evidenci občanů Evropské unie, jejich rodinných
příslušníků  (§  3  odst.  2)  a  rodinných  příslušníků  občana  České
republiky  uvedených  v  §  3  odst. 3, kteří nastoupili do zaměstnání,
evidenci  cizinců,  kterým  bylo vydáno povolení k zaměstnání, evidenci
cizinců,  kteří jsou držiteli zelené karty nebo modré karty, a evidenci
cizinců,  u  nichž se nevyžaduje povolení k zaměstnání podle § 98 písm.
a)  až  e) a j) až r). Evidence obsahuje údaje uvedené v § 92 odst. 3 a
dále  pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové)
klasifikace   ekonomických   činností,  nejvyšší  dosažené  vzdělání  a
vzdělání požadované pro výkon povolání.

(2) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů Evropské unie, jejich
rodinných  příslušníků  (§  3  odst.  2) a rodinných příslušníků občana
České  republiky  uvedených  v  §  3 odst. 3, a evidenci cizinců, které
zaměstnává  nebo  kteří  jsou k němu vysláni k výkonu práce zahraničním
zaměstnavatelem.  Evidence  obsahuje údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm.
a),  b),  c)  a e) a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle
odvětvové   (oborové)   klasifikace   ekonomických  činností,  nejvyšší
dosažené  vzdělání,  vzdělání  požadované  pro výkon povolání, dobu, na
kterou  jim  bylo  vydáno  povolení  k  zaměstnání  a na kterou jim byl
povolen  pobyt,  den  nástupu  a den skončení zaměstnání nebo vyslání k
výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem.

(3)  Údaje  o  fyzických  osobách  uvedených  v odstavci 1 a vedených v
evidenci  úřadu  práce nebo v evidenci zaměstnavatele lze sdělovat, jen
dají-li  k  tomu  tyto osoby písemný souhlas, nebo v případech, kdy tak
stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal
Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.

HLAVA IV

ZMOCNĚNÍ K PŘIJETÍ NÁRODNÍCH OPATŘENÍ V OBLASTI ZAMĚSTNÁVÁNÍ

§ 103

Pokud  vyhlášená  mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament
České  republiky souhlas a kterou je Česká republika vázána, nebo právo
Evropských  společenství  umožňuje  České republice zcela nebo částečně
pozastavit  uplatňování  předpisů Evropských společenství týkajících se
přístupu  na  trh  práce,  může  vláda  za  podmínek  stanovených touto
mezinárodní  smlouvou nebo příslušným předpisem Evropských společenství
stanovit  nařízením,  vůči  kterému  státu  a  v  jakém  rozsahu  Česká
republika  této  možnosti  využije.  Vláda  může  za  stejných podmínek
stanovit  nařízením  podmínky  přístupu  na  trh  práce pro příslušníky
dotčeného státu.

ČÁST PÁTÁ

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

HLAVA I

OPATŘENÍ A NÁSTROJE

§ 104

(1)  Aktivní  politika  zaměstnanosti  je souhrn opatření směřujících k
zajištění   maximálně  možné  úrovně  zaměstnanosti.  Aktivní  politiku
zaměstnanosti  zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na
trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou
zejména

a) rekvalifikace,

b) investiční pobídky,

c) veřejně prospěšné práce,

d) společensky účelná pracovní místa,

e) překlenovací příspěvek,

f) příspěvek na zapracování,

g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

§ 105

(1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž

a)  poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem
zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro
volbu  povolání,  pro  zprostředkování  vhodného  zaměstnání, pro volbu
přípravy  k  práci  osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných
nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,

b)  podpora  zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části
třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,

c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120).

(2)   Úřad  práce  může  na  základě  dohody  zabezpečovat  poradenství
prostřednictvím odborných zařízení, například
pedagogicko-psychologických    poraden    a   bilančně   diagnostických
pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností.

(3)   Dohoda  mezi  úřadem  práce  a  odborným  zařízením  o  provedení
poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) obsah a rozsah poradenské činnosti,

c) místo a způsob provedení poradenské činnosti,

d) termín provedení poradenské činnosti,

e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady,

f)  závazek  odborného  zařízení  vrátit poskytnuté finanční prostředky
nebo  jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho
zaviněním  byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely,
a lhůta a podmínky jejich vrácení,

g) ujednání o vypovězení dohody.

(4)   Charakteristiku   jednotlivých   poradenských  činností  a  forem
poradenství  a  druhy  nákladů s ním spojených, které hradí úřad práce,
stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 106

V  souladu  s  potřebami  trhu  práce  mohou  úřady práce ověřovat nové
nástroje  a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování
a  náklady  na  nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti
schvaluje ministerstvo.

§ 107

(1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního
rozpočtu  a  hospodaření  s těmito prostředky se řídí zvláštním právním
předpisem.^46)  Z  těchto  prostředků  lze rovněž přispívat na programy
nebo   opatření  regionálního  a  celostátního  charakteru  a  projekty
zahraničních  subjektů  přispívající  ke  zvýšení  zaměstnanosti  a  na
ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

(2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí
třetí  a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky
nelze  poskytnout  organizačním  složkám  státu  a státním příspěvkovým
organizacím.

HLAVA II

REKVALIFIKACE

§ 108

(1)  Rekvalifikací  se  rozumí  získání  nové  kvalifikace  a  zvýšení,
rozšíření   nebo   prohloubení  dosavadní  kvalifikace,  včetně  jejího
udržování  nebo  obnovování.  Za  rekvalifikaci  se  považuje i získání
kvalifikace  pro  pracovní  uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou
kvalifikaci  nezískala.  Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se
vychází  z  dosavadní  kvalifikace,  zdravotního  stavu,  schopností  a
zkušeností  fyzické  osoby, která má být rekvalifikována formou získání
nových  teoretických  znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího
profesního vzdělávání.

(2) Rekvalifikaci může provádět pouze

a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona,

b)  zařízení  s  akreditovaným  vzdělávacím  programem podle zvláštního
právního předpisu^52d),

c)  škola  v  rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a
školských  zařízení^52e)  nebo  vysoká  škola s akreditovaným studijním
programem podle zvláštního právního předpisu^52f), nebo

d)   zařízení   se  vzdělávacím  programem  podle  zvláštního  právního
předpisu^52g),

(dále jen „rekvalifikační zařízení“).

(3)  Vzdělávacím  programem  akreditovaným podle odstavce 2 písm. a) se
rozumí  program,  kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím
Ministerstva   školství,  mládeže  a  tělovýchovy  udělena  akreditace.
Akreditace  se  uděluje  na  základě písemné žádosti, jejíž součástí je
vymezení  obsahu  a  rozsahu  vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů
ověřování  výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí
být  v  souladu  s  cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních
předpisů^52f). O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy  povinno  rozhodnout  nejpozději do 90 dnů ode dne doručení
žádosti  o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si Ministerstvo
školství,  mládeže  a  tělovýchovy  může zřídit akreditační komisi jako
svůj  poradní orgán a může si vyžádat stanovisko ministerstva k situaci
na  trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne právní moci
rozhodnutí o jejím udělení.

(4)  Ministerstvo  školství,  mládeže a tělovýchovy rozhodne o odejmutí
akreditace, jestliže rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm.
a)

a) nedodržuje akreditovaný vzdělávací program,

b) není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, nebo

c) požádá o odejmutí akreditace.

(5)  Rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) je oprávněno
vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.“.

(6)  Rekvalifikačnímu  zařízení, které na základě dohody s úřadem práce
provádí  rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání,
může úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací.

(7)   Dohoda   mezi   úřadem   práce   a  rekvalifikačním  zařízením  o
rekvalifikaci  uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být
uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci
o zaměstnání rekvalifikováni,

c)   základní   kvalifikační   předpoklady  potřebné  pro  zařazení  do
rekvalifikace,

d) rozsah teoretické a praktické přípravy,

e) místo a způsob provedení rekvalifikace,

f)  doba  zahájení  a  ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
znalostí a dovedností,

g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

h)  závazek  rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své
odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci,

i)   závazek   akreditovaného   zařízení   vrátit  poskytnuté  finanční
prostředky  nebo  jejich  část,  pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo
pokud  mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce,
než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení,

j) ujednání o vypovězení dohody.

(8)   Ministerstvo   školství,   mládeže   a  tělovýchovy  v  dohodě  s
ministerstvem  stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti
o  akreditaci  a organizace vzdělávání podle rekvalifikačního programu,
způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci.

§ 109

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání

(1)  Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi úřadem práce a
uchazečem  o  zaměstnání  nebo  zájemcem  o  zaměstnání, vyžaduje-li to
jejich  uplatnění  na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad
práce  náklady  rekvalifikace  a může mu poskytnout příspěvek na úhradu
prokázaných  nutných  nákladů  spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci
zajišťuje   úřad  práce  příslušný  podle  místa  bydliště  uchazeče  o
zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.

(2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a
musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována,

c) způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání,

d) podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů
spojených s rekvalifikací,

e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností,

f)  závazek  uchazeče  o  zaměstnání  nebo zájemce o zaměstnání uhradit
náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci
nebo  odmítne  nastoupit  do  vhodného  zaměstnání  odpovídajícího nově
získané  kvalifikaci,  a  druhy nákladů, které bude povinen úřadu práce
uhradit,

g) ujednání o vypovězení dohody.

(3)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na

a)  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)

b)  ostatní  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^45)

c)  další  podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).

Nedojde-li  v  dohodě  k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).

(4)  Porušení  podmínek  poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 písm. a)
nebo b) na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací
nebo   porušení   povinnosti   jeho  vrácení  je  porušením  rozpočtové
kázně.^46)

(5)  Formy  rekvalifikace,  druhy  nákladů rekvalifikace a nákladů s ní
spojených,  které  hradí  úřad  práce,  stanoví ministerstvo v dohodě s
Ministerstvem   školství,  mládeže  a  tělovýchovy  prováděcím  právním
předpisem.

§ 110

Rekvalifikace zaměstnanců

(1) Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího
pracovního  uplatnění  jeho  zaměstnanců.  Rekvalifikace zaměstnanců se
provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
O   rekvalifikaci  zaměstnanců  spočívající  v  získání,  zvýšení  nebo
rozšíření  kvalifikace  může  úřad  práce  uzavřít  se  zaměstnavatelem
dohodu.  Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody
s   úřadem   práce,  mohou  být  zaměstnavateli  nebo  rekvalifikačnímu
zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje,
úřadem   práce   plně   nebo  částečně  hrazeny  náklady  rekvalifikace
zaměstnanců  a  náklady  s  ní  spojené.  Jestliže  pro  zaměstnavatele
zabezpečuje  rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá
se  dohoda  mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě
mezi úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.

(2)   Dohoda   o   rekvalifikaci   zaměstnanců   mezi  úřadem  práce  a
zaměstnavatelem,  případně  rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena
písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni,

c)  základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení
do rekvalifikace,

d) rozsah teoretické a praktické přípravy,

e) místo a způsob provedení rekvalifikace,

f)  doba  zahájení  a  ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
znalostí a dovedností,

g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady,

h)   závazek   zaměstnavatele  nebo  rekvalifikačního  zařízení  vrátit
poskytnuté   finanční  prostředky  nebo  jejich  část,  pokud  nedodrží
sjednané  podmínky,  nebo  pokud  mu  jeho  zaviněním  byly  poskytnuty
neprávem  nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich
vrácení,

i) ujednání o vypovězení dohody.

(3)   Dohoda   o   rekvalifikaci  zaměstnanců  mezi  zaměstnavatelem  a
zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován,

c) rozsah teoretické a praktické přípravy,

d)  doba  zahájení  a  ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných
znalostí a dovedností.

(4)  Rekvalifikace  zaměstnanců  spočívající  v  získání,  zvýšení nebo
rozšíření  kvalifikace  se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v
práci  na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada
mzdy  ve  výši  průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace
uskutečňuje,  jen  pokud  je  to  nezbytné  vzhledem  ke způsobu jejího
zabezpečení.

(5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance
na teoretické nebo praktické přípravě, kterou

a)   je   zaměstnavatel  povinen  zabezpečovat  pro  zaměstnance  podle
příslušných  právních  předpisů  a  které  je  zaměstnanec  povinen  se
zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo

b)  zaměstnanec  absolvuje  z  vlastního  zájmu, aniž by z hlediska jím
vykonávané  práce  u  zaměstnavatele  byla  nezbytná potřeba změny jeho
dosavadní  kvalifikace.  V tomto případě se postupuje podle příslušných
ustanovení  pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na
školení a studiu při zaměstnání.^54)

(6)  Formy  rekvalifikace  zaměstnanců,  druhy  nákladů rekvalifikace a
nákladů  s ní spojených, které hradí úřad práce, stanoví ministerstvo v
dohodě  s  Ministerstvem  školství,  mládeže  a  tělovýchovy prováděcím
právním předpisem.

HLAVA III

INVESTIČNÍ POBÍDKY

§ 111

(1)  Investiční  pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti,
kterým  se  u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu
investiční  pobídky  podle  zvláštního  právního  předpisu,^55)  hmotně
podporuje

a) vytváření nových pracovních míst,

b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.

(2)  Školením  se  pro  účely  investičních pobídek rozumí teoretické a
praktické  vzdělávání,  získávání  znalostí  a  dovedností pro pracovní
zařazení    zaměstnanců,   které   odpovídají   požadavkům   stanoveným
zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.

(3)  Hmotná  podpora  na  vytváření  nových  pracovních  míst  může být
poskytnuta  zaměstnavateli,  který vytvoří nová pracovní místa v územní
oblasti,  ve  které  je  průměrná  míra  nezaměstnanosti  za 2 ukončená
pololetí  předcházející  datu  předložení  záměru zaměstnavatele získat
investiční   pobídky^55)  nejméně  o  50  %  vyšší  než  průměrná  míra
nezaměstnanosti  v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených
míst  se  zahrnují  místa  vytvářená  ode  dne předložení záměru získat
investiční pobídky.

(4)  Hmotná  podpora  rekvalifikace  nebo  školení zaměstnanců může být
poskytnuta  zaměstnavateli  na částečnou úhradu nákladů, které budou na
rekvalifikaci  nebo  školení  nových  zaměstnanců  skutečně vynaloženy.
Podmínka  minimální  míry  nezaměstnanosti  v územní oblasti, uvedená v
odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo
školení   zaměstnanců.   Do   celkového  počtu  rekvalifikovaných  nebo
školených  zaměstnanců  se  zahrnují  zaměstnanci  rekvalifikovaní nebo
školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky.

(5)  Hmotnou  podporu  na  vytváření  nových  pracovních míst a hmotnou
podporu   rekvalifikace   nebo  školení  nových  zaměstnanců  poskytuje
ministerstvo.

(6)  Dohoda  o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních
míst musí obsahovat

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena,

c)   datum,   do   kterého   budou  místa  obsazena  dohodnutým  počtem
zaměstnanců,

d) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,

e) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,

f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

g) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,

h)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  hmotnou podporu nebo její poměrnou
část,  pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud
mu  byla  jeho  zaviněním  poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než
náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory,

i) ujednání o vypovězení dohody.

(7)  Dohoda  o  poskytnutí  hmotné  podpory  rekvalifikace nebo školení
nových zaměstnanců obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b)  počet  zaměstnanců,  kteří  budou  zařazeni  do  rekvalifikace nebo
školení,

c) obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení,

d) předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení,

e)  datum,  do  kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován
nebo školen,

f) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít,

g) výši a termín poskytnutí hmotné podpory,

h) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory,

j)  závazek  zaměstnavatele  vrátit  hmotnou podporu nebo její poměrnou
část,  pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud
mu  byla  jeho  zaviněním  poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než
náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory,

k) ujednání o vypovězení dohody.

(8) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora
rekvalifikace  nebo  školení  nových  zaměstnanců jsou účelově určeny a
nemohou  být  použity  na  jiný  účel, než je uvedený v dohodě o jejich
poskytnutí.

(9)  Nedodržení  podmínek sjednaných v dohodě podle odstavců 6 a 7 nebo
nevrácení  hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové
kázně  a  bude  postihováno  odvodem za porušení rozpočtové kázně podle
zvláštního právního předpisu.^46)

(10)  Územní  oblastí  se rozumí území okresu,^11) v němž je investiční
akce  umístěna,  nebo  spádová  oblast.  Do spádové oblasti patří kromě
okresu,  v  němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území
do  obce,  v  níž  je  umístěna  investiční akce, netrvá doba dojíždění
prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu.

(11)  Průměrná  míra  nezaměstnanosti  ve  spádové oblasti se pro účely
poskytnutí  hmotné  podpory  použije  pouze  pro  zaměstnavatele, který
vytvoří  více  než  1  000  nových  pracovních míst, a to v případě, že
průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese,
v němž je investiční akce umístěna.

(12)  Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši
hmotné  podpory  na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti
na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími
ukazateli, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením.

(13)  Zaměstnavateli,  kterému  byla  poskytnuta  hmotná  podpora podle
odstavce  1,  nelze  po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem
poskytnout  další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti
na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora.

HLAVA IV

DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI

§ 112

Veřejně prospěšné práce

(1)  Veřejně  prospěšnými  pracemi  se  rozumí  časově omezené pracovní
příležitosti  spočívající  zejména  v  údržbě  veřejných  prostranství,
úklidu  a  údržbě  veřejných  budov  a komunikací nebo jiných obdobných
činnostech  ve  prospěch  obcí  nebo  ve  prospěch státních nebo jiných
obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12
po  sobě  jdoucích  kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu
umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na
základě  dohody  s  úřadem  práce,  který  na  ně  může  zaměstnavateli
poskytnout příspěvek.

(2)  Příspěvek  lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových
nákladů  na  zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na
sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného  na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

§ 113

Společensky účelná pracovní místa

(1)  Společensky  účelnými  pracovními  místy se rozumí pracovní místa,
která  zaměstnavatel  zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem
práce  a  obsazuje  je  uchazeči  o  zaměstnání,  kterým nelze zajistit
pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem
je  i  pracovní  místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o
zaměstnání   za   účelem   výkonu  samostatné  výdělečné  činnosti.  Na
společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.

(2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je úřad práce povinen
vyžádat si vypracování odborného posudku.

(3)  Výše  příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního
místa,  pokud  v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o
příspěvek  míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry
nezaměstnanosti  v  České  republice,  může maximálně činit čtyřnásobek
průměrné  mzdy  v  národním  hospodářství  za  první až třetí čtvrtletí
předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst
na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné
pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.

(4)  Výše  příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního
místa,  pokud  v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o
příspěvek  míra  nezaměstnanosti  v daném okrese dosahuje průměrné míry
nezaměstnanosti  v  České republice nebo je vyšší, může maximálně činit
šestinásobek  průměrné  mzdy  v národním hospodářství za první až třetí
čtvrtletí  předchozího  kalendářního  roku  a  při  zřízení více než 10
pracovních  míst  na  základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno
společensky  účelné  pracovní  místo  činit  maximálně osminásobek této
průměrné mzdy.

(5)  Příspěvek  na  vyhrazení  jednoho  společensky účelného pracovního
místa  může  být  poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na
zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na
sociální  zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného  na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe
odvedl  z  vyměřovacího  základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být
poskytován  nejdéle  po  dobu  6  měsíců.  Přijme-li  zaměstnavatel  na
vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání uvedeného v § 33 odst. 1
písm. a) a e), může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.

(6)  Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa
za  účelem  výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud
osoba   samostatně   výdělečně  činná  přestane  vykonávat  samostatnou
výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

(7)  Výši  průměrné  mzdy  za  první  až  třetí  čtvrtletí  předchozího
kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

§ 114

Překlenovací příspěvek

(1) Překlenovací příspěvek může úřad práce na základě dohody poskytnout
osobě  samostatně  výdělečně  činné,  která  přestala  být  uchazečem o
zaměstnání  a  které  byl  poskytnut  příspěvek  podle  §  113 odst. 1.
Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které
vznikly  a  byly  uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek
poskytnut.

(2)  Překlenovací  příspěvek  se  poskytuje  nejdéle  na dobu 5 měsíců.
Měsíční  výše  příspěvku  činí  nejvýše  0,25násobku  průměrné  mzdy  v
národním  hospodářství  za  první  až třetí čtvrtletí kalendářního roku
předcházejícího  kalendářnímu  roku,  ve  kterém byla uzavřena dohoda o
překlenovacím  příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději
do  30  kalendářních  dnů  ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1.
Výši   průměrné  mzdy  za  první  až  třetí  čtvrtletí  předcházejícího
kalendářního   roku  vyhlásí  ministerstvo  na  základě  údajů  Českého
statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

(3)  Překlenovací  příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté
období  a  je  splatný  do  30  kalendářních  dnů  od uzavření dohody o
poskytnutí tohoto příspěvku.

(4)  Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné
poskytnout překlenovací příspěvek, se považují

a)  nájemné  a  služby  s  ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou
jednotku a služeb s ním spojených,

b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

c)  náklady  na  opravu  a  údržbu  objektu,  ve  kterém je provozována
samostatná  výdělečná  činnost,  pokud  je  tento objekt ve vlastnictví
osoby  samostatně  výdělečně  činné  a  náklady  souvisí s provozováním
samostatné výdělečné činnosti.

(5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty
a  osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se
daň z přidané hodnoty za provozní náklad.

§ 115

zrušen

§ 116

Příspěvek na zapracování

(1)  Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli
na  základě  s  ním  uzavřené  dohody,  pokud  zaměstnavatel přijímá do
pracovního  poměru  uchazeče  o  zaměstnání,  kterému úřad práce věnuje
zvýšenou péči (§ 33).

(2)  Příspěvek  se  poskytuje  na  základě  dohody  mezi úřadem práce a
zaměstnavatelem.  Příspěvek  lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců.
Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává může činit
maximálně polovinu minimální mzdy.

§ 117

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

(1)  Příspěvek  při  přechodu  na  nový podnikatelský program může úřad
práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud
zaměstnavatel  přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu
nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní
pracovní doby.^22)

(2)  Příspěvek  lze  poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která
zaměstnancům  přísluší  podle  pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze
poskytovat  maximálně  po  dobu  6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho
zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

Poskytování příspěvků

§ 118

(1)  O  poskytnutí  příspěvků  na  jednotlivé nástroje aktivní politiky
zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek
na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat

a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby,

b) místo a předmět podnikání,

c) druh příspěvku, o který se žádá.

(2)  K  žádosti  o  příspěvek  na  jednotlivé nástroje aktivní politiky
zaměstnanosti je nutné přiložit

a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti,

b)  potvrzení  o  tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové
nedoplatky,  nemá  nedoplatek  na  pojistném  a  na  penále  na veřejné
zdravotní  pojištění  nebo  na  pojistném  a  na  penále  na  sociálním
zabezpečení  a  příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou
případů,  kdy  bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se
splácením splátek nebo povoleno posečkání daně,

c) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

(3)  Úřad  práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou
potřebné k posouzení žádosti.

(4)  Místně  příslušným  pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na
zřízení  (§  113  odst.  1  věta  druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5)
společensky  účelného  pracovního místa je úřad práce, v jehož evidenci
je  veden  uchazeč  o  zaměstnání,  který  bude  na  společensky účelné
pracovní místo umístěn.

§ 119

(1)  O  poskytnutí  příspěvku  v  rámci  aktivní politiky zaměstnanosti
uzavírá  úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými
osobami  a  dalšími  subjekty  podle  zvláštních  právních  předpisů^6)
písemnou dohodu.

(2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) účel poskytnutí příspěvku,

c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

d) výši a termín poskytnutí příspěvku,

e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

g)  závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu
jeho  zaviněním  byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce,
než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku,

h) ujednání o vypovězení dohody.

(3)  V  závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v
rámci  aktivní  politiky  zaměstnanosti  lze  v  dohodě sjednat i další
ujednání, na kterých mají účastníci zájem.

(4)  Úřad  práce  je  povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí
příspěvku na

a)  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za porušení
rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^44)

b)  ostatní  podmínky,  jejichž  porušení  bude  postihováno odvodem za
porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,^45)

c)  další  podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně
podle zvláštního právního předpisu^46).

Nedojde-li  v  dohodě  k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o
podmínky stanovené podle písmene a).

(5)  Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 4 písm. a)
nebo  b)  nebo  nevrácení  příspěvku ve stanoveném termínu je porušením
rozpočtové kázně.^46)

(6) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo
prováděcím právním předpisem.

HLAVA V

CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI

§ 120

(1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v
oblasti   zaměstnanosti   mohou  být  řešeny  prostřednictvím  cílených
programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů
financovaných  v  rámci  Strukturálních fondů Evropského společenství a
dalších programů Evropského společenství.

(2)  Cíleným  programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení
možnosti  fyzických  osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce;
součástí   programu   je   stanovení  podmínek  pro  jeho  provádění  a
harmonogram  čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje
vláda  České  republiky  a  programy  obecního,  okresního  a krajského
charakteru ministerstvo.

(3)  Cíleným  programem je i program na podporu obnovy nebo technického
zhodnocení  hmotného  investičního  majetku,  který slouží k pracovnímu
uplatnění  osob  se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může
být  zaměstnavatelům  zaměstnávajícím  více než 50 % osob se zdravotním
postižením  poskytnut  příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto
majetku.

(4)  Při  plnění  cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s
jinými  subjekty  nebo  je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat
prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody
o  zajišťování  cíleného  programu  je i ujednání o příspěvku právnické
nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu.

ČÁST ŠESTÁ

VÝKON UMĚLECKÉ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ NEBO REKLAMNÍ ČINNOSTI DÍTĚTE

§ 121

Základní podmínky

(1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba

a) mladší 15 let, nebo

b)  starší  15 let, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku, a to
až do doby jejího ukončení.

(2) Dítě může vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní
činnost (dále jen „činnost dítěte“) pro právnickou nebo fyzickou osobu,
která  má  tuto činnost v předmětu své činnosti (dále jen „provozovatel
činnosti“),  jen jestliže je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro
něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti
na  výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní,
morální nebo společenský rozvoj.^57)

(3) Za činnost dítěte se nepovažuje

a)  zájmová  kulturní  činnost  v  amatérských  souborech  a základních
uměleckých školách,

b)  vystupování  na  uměleckých  a kulturních akcích pořádaných školou,
školským  zařízením  nebo  ústavem  sociální  péče  nebo  na akcích, na
kterých se škola, školské zařízení nebo ústav sociální péče organizačně
podílí,

c)  činnost  konaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách a školských
zařízeních v souladu se vzdělávacími programy,

d)  účast na uměleckých a sportovních soutěžích, pokud nejde o činnosti
za odměnu, nebo

e)   činnost   konaná  v  rámci  mimoškolní  výchovy  a  při  ostatních
nekomerčních zájmových aktivitách, která není vykonávána za odměnu.

(4) Provozovatel činnosti je povinen zajistit

a)  soustavný  dohled  způsobilou  osobou  v době dohodnuté pro činnost
dítěte,  případně  i  při  dopravě  na  ni, pokud ho nevykonává zákonný
zástupce,

b)  vhodné  podmínky odpovídající charakteru činnosti, kterou bude dítě
vykonávat.

(5)  Na  činnost  dítěte  se  vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce;
ustanovení  §  103  až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění
dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci^42a) se použijí
přiměřeně.

§ 122

Povolování výkonu činnosti dítěte

(1)  O  povolení výkonu činnosti dítěte (dále jen „povolení“) rozhoduje
úřad  práce na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte
nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě
svěřeno rozhodnutím soudu (dále jen „zákonný zástupce“).

(2) Pro účely povolení podle odstavce 1 se považuje za činnost

a)  uměleckou  a  kulturní  vytváření  autorských  děl  nebo  provádění
uměleckých  výkonů  podle  zvláštního právního předpisu^58) a provádění
úkonů zejména v oblasti hudební, pěvecké a taneční,

b)  reklamní  provádění úkonů v reklamě^59) a propagaci výrobků, služeb
nebo jiných objektů a předmětů a činnost v modelingu,

c) sportovní provádění sportovních výkonů na veřejnosti.

(3) Žádost o povolení musí obsahovat

a) identifikační údaje dítěte,

b)  identifikační  údaje  zákonného  zástupce  dítěte; pokud se jedná o
cizince,  který  nemá  na území České republiky bydliště, rovněž místo,
kde se na území České republiky zdržuje,

c)  písemný souhlas dítěte s tím, že bude činnost vykonávat, je-li dítě
s ohledem na věk a rozumovou vyspělost schopno vyjádřit svůj názor,

d)  lékařský  posudek  praktického  lékaře  pro děti a dorost o tom, že
činnost,  kterou  bude  dítě vykonávat a doba jejího konání, vzhledem k
časovému  vymezení jejího výkonu, je přiměřená z hlediska zdravotního a
že  dítě  je  ze zdravotního hlediska způsobilé tuto činnost vykonávat.
Lékařský  posudek v době vydání povolení nesmí být starší než 3 měsíce.
Posudek  vydává  lékař  na  základě  žádosti zákonného zástupce dítěte.
Podkladem  pro  vydání  posudku  jsou  údaje  zpracované provozovatelem
činnosti v rozsahu písmene e),

e)  druh  činnosti, kterou bude dítě vykonávat, místo výkonu činnosti a
charakteristiku  pracovních  podmínek a pracovišť, ve kterých bude dítě
činnost  vykonávat,  a  bude-li vykonávat více druhů takových činností,
uvádějí se u každého z druhů těchto činností,

f) identifikační údaje provozovatele činnosti,

g) dobu, po kterou bude dítě činnost vykonávat.

(4)  Provozovatel  činnosti je povinen pro případ náhrady škody, včetně
náhrady  škody  na zdraví, ke které by mohlo dojít při výkonu činnosti,
sjednat pojištění; sjednání pojištění musí být uvedeno v povolení.

(5)   Náhrada  škody  způsobené  dítětem  provozovateli  činnosti  nebo
provozovatelem  činnosti  dítěti  se  řídí  občanským  zákoníkem.  Výše
náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout
v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy v národním hospodářství
za   první   až   třetí  čtvrtletí  kalendářního  roku  předcházejícího
kalendářnímu roku, ve kterém vznikla škoda. Výši průměrné mzdy za první
až   třetí   čtvrtletí   předcházejícího   kalendářního   roku  vyhlásí
ministerstvo  na  základě  údajů  Českého  statistického úřadu sdělením
uveřejněným ve Sbírce zákonů. Povinnost provozovatele činnosti nahradit
škodu  je  však  dána  i  v  případě, kdy provozovatel činnosti dodržel
povinnosti  vyplývající  z  právních předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci.

(6)  V  řízení  o  povolení výkonu činnosti dítěte je účastníkem řízení
také provozovatel činnosti.

(7)  Povolení vydává úřad práce příslušný podle trvalého pobytu dítěte,
a pokud dítě nemá trvalý pobyt, podle místa, kde se zdržuje. V povolení
úřad  práce  stanoví  rozsah  a  podmínky pro výkon činnosti upravující
rozvrh  činnosti  a odpočinku v závislosti na rozsahu a druhu činnosti,
způsob  zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti a minimální požadavky na
zajištění vhodných pracovních podmínek k výkonu činnosti.

(8) Povolit dítěti výkon činnosti lze nejdéle na dobu 12 měsíců po sobě
jdoucích,  které  následují po dni právní moci rozhodnutí úřadu práce o
povolení,  nejdéle  však  do doby, do které je fyzická osoba považována
podle  tohoto  zákona  za  dítě.  Bude-li vykonávat dítě činnost u více
provozovatelů,  vydává  se  samostatné  povolení  k  výkonu  činnosti u
každého provozovatele.

(9) Úřad práce si může vyžádat vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany
dětí,  zda  mu  nejsou  známy  skutečnosti,  které by bránily dítěti ve
výkonu činnosti, nebo zda není činnost pro dítě vhodná.

§ 123

Obsah a časové vymezení povolení

(1)  Dítě  může  činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení
vydaného pro určité dítě a určitou činnost, a to nejdéle

a)  2  hodiny  denně  u  dítěte,  které  ještě  neplní  povinnou školní
docházku,   přičemž  celková  délka  výkonu  činnosti  za  týden  nesmí
přesáhnout 10 hodin,

b)  2  hodiny ve vyučovací den a 12 hodin týdně pro činnost vykonávanou
během období školního vyučování mimo hodiny školní výuky, přičemž denní
doba výkonu činnosti nesmí přesáhnout 7 hodin,

c)  7  hodin  denně pro činnost vykonávanou v období školních prázdnin,
přičemž  celková  délka  výkonu  činnosti  za týden nesmí přesáhnout 35
hodin týdně.

Za  dobu  výkonu  činnosti  se považuje i doba potřebná pro přípravu na
výkon činnosti v místě výkonu činnosti.

(2)  Doba  odpočinku  musí  být  stanovena v rozsahu nejméně dvakrát 15
minut  a jednou 45 minut, pokud má dítě vykonávat činnost v rozsahu 4 a
půl hodiny denně a více. Tato doba odpočinku se do doby výkonu činnosti
nezapočítává.

(3)  Vykonává-li  dítě  činnost  pro  více provozovatelů činnosti, doby
těchto  činností  se  sčítají;  jejich  součet  nesmí být vyšší, než je
uvedeno v odstavci 1.

(4)  Dítě nesmí činnost vykonávat v době mezi 22. a 6. hodinou; pokud u
dítěte,  které  plní  povinnou školní docházku, není následující den po
dnu,  kdy  končí  tato doba, dnem školního vyučování, je výkon činnosti
zakázán v době mezi 22.30 a 6. hodinou.

(5)  Dítě  musí  mít  po  skončení  výkonu  denní  činnosti nepřetržitý
odpočinek  nejméně  v  délce 14 hodin. Pokud vykonává činnost po sobě 5
jdoucích   kalendářních   dnů,   nesmí   vykonávat  činnost  nejméně  v
následujících  2  po  sobě  jdoucích  kalendářních dnech. V kalendářním
týdnu nesmí dítě činnost vykonávat alespoň 2 kalendářní dny.

(6)  Úřad  práce  může  na  základě  písemné žádosti zákonného zástupce
dítěte  před  uplynutím  platnosti povolení prodloužit jeho platnost na
dobu  nezbytně  nutnou  k  dokončení činnosti dítěte, nejdéle na dobu 2
měsíců.  Při  rozhodování  o  prodloužení povolení vychází úřad práce z
údajů  uvedených  v  žádosti  o  vydání  povolení  doplněných  zákonným
zástupcem o nové skutečnosti rozhodné pro vydání povolení.

(7)  O  povolení  je  možno  žádat  opakovaně.  Byla-li žádost o vydání
povolení  zamítnuta  s ohledem na lékařský posudek, lze žádost o vydání
povolení  výkonu  téže činnosti konané za stejných podmínek podat znovu
nejdříve  po  uplynutí  3  měsíců  ode  dne,  kterým nabylo právní moci
rozhodnutí úřadu práce o zamítnutí vydání povolení.

(8)  Úřad  práce  rozhodnutí  o  povolení  výkonu  činnosti dítěte nebo
rozhodnutí  o  nepovolení výkonu činnosti dítěte bez zbytečného odkladu
doručí také příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.

(9)  Pokud  tento  zákon  nestanoví  jinak, vydaným povolením zůstávají
nedotčeny  obsah  a  forma  smluv, které se sjednávají podle zvláštních
právních předpisů, jakož i nároky z nich vyplývající.

(10)  Úřad  práce  vede  evidenci  povolení vydaných k činnosti dítěte.
Evidence  obsahuje údaje uvedené v žádosti o povolení. Údaje z evidence
jsou určeny výhradně pro účely vydání povolení.

§ 124

Řízení o zákazu výkonu činnosti dítěte

(1) Úřad práce výkon činnosti dítěte zakáže, jestliže zjistí, že

a) dítě vykonává činnost bez povolení,

b)  provozovatel činnosti při výkonu činnosti dítěte porušil povinnosti
stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, nebo

c)  podle  lékařského  posudku  vydaného  v době po vydání rozhodnutí o
povolení není výkon této činnosti pro dítě vhodný.

(2) Výkon činnosti je úřad práce povinen zakázat bezprostředně poté, co
se  o  skutečnostech  uvedených v odstavci 1 dozvěděl, a to prohlášením
sděleným  zákonnému  zástupci  dítěte a provozovateli činnosti. Ode dne
sdělení  tohoto prohlášení má zákonný zástupce povinnost činnost dítěte
ukončit; takovou povinnost má i provozovatel činnosti.

(3)  Při  důvodném  podezření,  že  u  dítěte došlo ke ztrátě zdravotní
způsobilosti  k výkonu činnosti nebo k jiným skutečnostem znemožňujícím
dítěti  výkon  činnosti,  je zákonný zástupce dítěte, ošetřující lékař,
oblastní  inspektorát  práce  a  orgán  sociálně-právní  ochrany dítěte
povinen sdělit tyto skutečnosti příslušnému úřadu práce.

(4)  Prohlášení o zákazu činnosti dítěte může úřad práce učinit písemně
nebo  ústně.  Bylo-li  prohlášení  učiněno ústně, je úřad práce povinen
provést  o  tomto  ústním  prohlášení  zápis,  a  to  téhož  dne, kdy k
prohlášení  došlo. Bylo-li prohlášení učiněno ústně, vydá úřad práce na
místě písemné potvrzení. Prohlášení učiněné písemně a písemné potvrzení
obdrží zákonný zástupce dítěte a provozovatel činnosti.

(5)  Úřad  práce  je  povinen nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne
sdělení  písemného  nebo  ústního  prohlášení  o zákazu činnosti dítěte
vydat rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti dítěte.

ČÁST SEDMÁ

KONTROLNÍ ČINNOST

§ 125

Kontrolní  činnost  na  úseku  zaměstnanosti  vykonávají  úřady  práce,
ministerstvo a v rozsahu stanoveném v § 126 odst. 4 i celní úřady (dále
jen „orgány kontroly“).

§ 126

(1) Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u

a) zaměstnavatelů,

b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto
zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,

c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona,

(dále jen „kontrolovaná osoba“).

(2)  Pro  účely  tohoto  zákona  se za pracovněprávní předpisy považují
právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele^62).

(3)  Úřady  práce  jsou  dále  oprávněny  kontrolovat  výši  průměrného
měsíčního  čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše
podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.

(4)  Oprávnění  kontrolovat,  zda cizinec vykonává práci pro právnickou
nebo  fyzickou  osobu  na  základě  pracovněprávního  vztahu  nebo jiné
smlouvy  a  zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání,
zelenou   kartou  nebo  modrou  kartou,  jsou-li  podle  tohoto  zákona
vyžadovány,  mají  rovněž  celní  úřady.  Celní  úřady  jsou  oprávněny
kontrolovat i to, zda zaměstnavatelé plní oznamovací povinnosti podle §
87  a  88.  Pro  účely  kontroly  podle  věty  první  a druhé poskytuje
ministerstvo   způsobem   umožňujícím  dálkový  přístup  celním  úřadům
informaci  o povoleních k zaměstnání vydaných úřady práce a o písemných
informacích týkajících se cizinců, a to v rozsahu uvedeném v § 87, 88 a
§  92 odst. 3. Celní úřad informuje o provedených kontrolách úřad práce
příslušný  podle  §  7  odst. 3 a v případě zjištění nedostatků předává
tomuto  úřadu  práce  podklady  pro zahájení správního řízení o uložení
pokuty.

(5)  Oprávnění kontrolovat, zda rekvalifikační zařízení uvedené v § 108
odst.  2 písm. a) realizuje akreditovaný vzdělávací program v souladu s
udělenou  akreditací,  má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Postup   při   provádění   této  kontroly  se  řídí  zvláštním  právním
předpisem^63).

(6)   Kontrolní  oprávnění  jiných  orgánů  podle  zvláštních  právních
předpisů tím nejsou dotčena.

§ 127

Ministerstvo kontroluje

a)  plnění  dohod  o  poskytnutí  hmotné  podpory  na  vytváření nových
pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),

b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).

§ 128

Pro  účely  kontrolní  činnosti  se  za  zaměstnavatele  považuje  také
právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba,  která podniká podle zvláštních
právních předpisů,^16) i když nikoho nezaměstnává.

§ 129

Postup  při  provádění  kontroly  podle tohoto zákona se řídí zvláštním
právním  předpisem,^63) pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro kontrolu
dodržování  podmínek  čerpání prostředků státního rozpočtu podle tohoto
zákona  a  pro  uplatňování  sankcí při porušení rozpočtové kázně platí
zvláštní právní předpisy.^64)

§ 130

Zaměstnanci  orgánu  kontroly,  vyjma  zaměstnanců celního úřadu, kteří
plní úkoly podle tohoto zákona, prokazují své oprávnění k této činnosti
služebním  průkazem,  jehož  vzor  a  náležitosti  stanoví ministerstvo
prováděcím  právním  předpisem.  Zaměstnanci celního úřadu se prokazují
služebním  průkazem  podle  zvláštního  právního předpisu.^65) Služební
průkaz vydává a odnímá ministerstvo.

§ 131

Zaměstnanci  orgánů  kontroly  jsou  oprávněni  vstupovat na pracoviště
kontrolovaných  osob, požadovat od nich a jejich zaměstnanců předložení
potřebných  dokladů,  podání  úplných  zpráv, informací a vysvětlení ve
lhůtách   k   tomu   určených,  dále  jsou  oprávněni  vyžadovat  účast
kontrolovaných   osob   při  projednávání  výsledků  kontroly  a  další
součinnost  potřebnou  k  vytvoření  podmínek  k  nerušenému a rychlému
provedení  kontroly.  Kontrolované osoby jsou povinny umožnit provedení
kontroly   a   poskytovat   zaměstnancům   orgánů   kontroly  potřebnou
součinnost.

§ 132

(1)  Zaměstnanci  orgánů kontroly jsou oprávněni při kontrolní činnosti
vyžadovat   od   fyzických   osob,   které  se  zdržují  na  pracovišti
kontrolované  osoby  a vykonávají pro ni práci, osvědčení totožnosti, a
nejde-li  o  manžela nebo dítě kontrolované fyzické osoby, i prokázání,
že  tuto  práci  vykonávají  na základě pracovněprávního vztahu nebo na
základě   jiné   smlouvy.  U  cizinců  jsou  dále  oprávněni  vyžadovat
předložení  povolení  k zaměstnání, pokud zákon jeho vydání vyžaduje, a
povolení  k  pobytu,  zelenou  kartu  nebo modrou kartu, pokud ji zákon
vyžaduje.

(2) Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další
skutečnosti uvedené v odstavci 1.

(3)  Za  nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 2 může kontrolní orgán
uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše
však do částky 50 000 Kč.

§ 133

Pracovištěm  kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa
určená  a  obvyklá  pro  výkon  činnosti kontrolované osoby. Za činnost
kontrolované osoby se považuje zajištění výroby nebo poskytování služeb
a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů.

§ 134

Zjistí-li  orgán  kontroly  porušení  povinností, jejichž dodržování je
oprávněn  kontrolovat,  je  zaměstnanec orgánu kontroly, který kontrolu
provádí,  povinen vyžadovat na kontrolované osobě odstranění zjištěných
nedostatků  ve  lhůtách  jím  k tomu určených a podání písemné zprávy o
přijatých opatřeních.

§ 135

Orgán  kontroly  může  v  odůvodněných  případech  vyzvat kontrolovanou
osobu,  aby  se v určené lhůtě dostavila k orgánu kontroly a předložila
doklady  potřebné  k  provedení kontroly; kontrolovaná osoba je povinna
této  výzvy  uposlechnout,  pokud  neprokáže  vážnou překážku, která jí
brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.

§ 136

zrušen

§ 137

Provádí-li  orgán  kontroly  kontrolu na základě písemného podnětu nebo
podnětu  učiněného  ústně  do  protokolu, informuje písemně o způsobu a
výsledcích  kontroly  toho, kdo podnět podal, je-li znám. Jedná-li se o
podnět  ke  kontrole  z  důvodu  diskriminace,  má  v  podnětu označená
diskriminovaná  fyzická  osoba  právo vyjádřit se k obsahu podnětu a ke
skutečnostem zjištěným orgánem kontroly.

§ 138

V  zařízeních  ozbrojených  sil  a  ozbrojených  bezpečnostních sborů v
působnosti   Ministerstva  obrany,  Ministerstva  vnitra,  Ministerstva
spravedlnosti   a   Ministerstva   financí,   v   zařízeních  Národního
bezpečnostního  úřadu  a Bezpečnostní informační služby, kde by výkonem
kontroly  mohlo  dojít  k  ohrožení  utajovaných  informací,  může  být
kontrola  prováděna  jen  se  souhlasem  příslušného  ministerstva  a v
zařízeních  Národního  bezpečnostního  úřadu  a Bezpečnostní informační
služby jen se souhlasem jejich ředitele.

Správní delikty

§ 139

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a)  poruší  zákaz  diskriminace  nebo  nezajistí  rovné zacházení podle
tohoto zákona,

b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení,

c) vykonává nelegální práci, nebo

d) umožní výkon nelegální práce.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel

a)  v  rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
postižením  nebo  evidenci  pracovních  míst  vyhrazených  pro osoby se
zdravotním postižením,

b)  nesplní  povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši
povinného podílu stanovenou v § 81,

c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců
pro  účely  zákona  č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo

d)  nesplní  oznamovací  povinnost  podle  tohoto  zákona  nebo  nevede
evidenci v tomto zákoně stanovenou.

(3) Za přestupek

a)  podle  odstavce  1  písm.  a)  a podle odstavce 2 písm. a) a b) lze
uložit pokutu do 1 000 000 Kč,

b) podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,

c) podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 10 000 Kč,

d) podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

e) podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 140

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se správního deliktu
dopustí tím, že

a)  poruší  zákaz  diskriminace  nebo  nezajistí  rovné zacházení podle
tohoto zákona,

b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při
zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy, nebo

c) umožní výkon nelegální práce.

(2)  Právnická  osoba  nebo  podnikající  fyzická osoba se dále dopustí
správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel

a)  v  rozporu s § 80 nevede evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním
postižením  nebo  evidenci  pracovních  míst  vyhrazených  pro osoby se
zdravotním postižením,

b)  nesplní  povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši
povinného podílu stanovenou v § 81,

c) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců
pro  účely  zákona  č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, nebo

d)  nesplní  oznamovací  povinnost  podle  tohoto  zákona  nebo  nevede
evidenci v tomto zákoně stanovenou.

(3)   Zdravotnické  zařízení  se  dopustí  správního  deliktu  tím,  že
neprovede  vyšetření  zdravotního  stavu  podle  §  9  odst.  1 nebo je
neprovede ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 1.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a)  1  000  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a
podle odstavce 2 písm. a) a b),

b) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b),

c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) a d),

d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3,

e) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c).

§ 141

(1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
právní povinnosti zabránila.

(2)  Při  určení  výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.

(4)  Správní  delikty  podle  tohoto  zákona v prvním stupni projednává
příslušný úřad práce (§ 7 odst. 3).

(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(6)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
osoby^8)  nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 142

Na  správní řízení vedená podle části druhé tohoto zákona se nevztahuje
§ 79 odst. 5 správního řádu^67), s výjimkou správních řízení o odejmutí
povolení  ke  zprostředkování zaměstnání, zahájených podle § 63 odst. 2
písm. a) až d).

§ 143

Odvolání  proti rozhodnutí úřadu práce o vyřazení z evidence uchazečů o
zaměstnání  (§  30),  o  zastavení  výplaty podpory v nezaměstnanosti a
podpory  při  rekvalifikaci  (§  44),  o snížení nebo zastavení výplaty
podpory  v  nezaměstnanosti  a  podpory  při  rekvalifikaci  (§  55), o
odejmutí povolení k zaměstnání cizinci (§ 100) a o vydání nebo nevydání
povolení činnosti dítěte a o zákazu činnosti dítěte (§ 124 odst. 1 a 5)
nemá odkladný účinek.

§ 144

Pro  počítání  času podle tohoto zákona platí obdobně úprava o počítání
času  stanovená  ve  zvláštním  právním předpise.^68) V případě, že pro
splnění  podmínky vzniku nároku podle tohoto zákona je nutné jednotlivé
dny sčítat, považuje se za měsíc 30 kalendářních dnů.

§ 145

Záměr  zaměstnávat  cizince  na  více  místech  výkonu práce projedná a
povolení k zaměstnání pro více míst výkonu práce vydá úřad práce, který
o  povolení  rozhoduje,^67)  po vyjádření úřadu práce, v jehož správním
obvodu má být zaměstnání vykonáváno.

§ 146

(1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí
a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je
poskytovateli  do  15.  února  následujícího roku, s výjimkou příspěvků
poskytovaných  zpětně  na  základě  předložených vyúčtovaných nákladů a
příspěvku  podle  §  78  odst.  1.  Příspěvky, které nejsou poskytovány
zpětně,  nemusí  být  vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být
čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.

(2)  Nevyčerpanou  část  příspěvku  je  příjemce  povinen poskytovateli
neprodleně   vrátit;  nesplnění  této  povinnosti  ve  lhůtě  stanovené
poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.^46)

§ 147

Na  zaměstnávání  příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a
zaměstnanců  obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení
§  35,  80  a 81; povinnosti uvedené v § 35 a 81 se nevztahují na Český
báňský  úřad  a  obvodní  báňské  úřady,^70)  pokud  jde o zaměstnávání
báňských  inspektorů. Ustanovení § 35 se nevztahuje na vedoucí pracovní
místa obsazovaná jmenováním^71).

§ 147a

(1)  Zaměstnanci  státu  zařazení  k  výkonu práce v úřadech práce jsou
povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili
při  plnění  pracovních  povinností  nebo  v  souvislosti  s  ním. Tato
povinnost  trvá  i  po  skončení  pracovněprávního  vztahu.  Povinnosti
mlčenlivosti  je  může  zbavit  ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají,
nebo   ve   veřejném  zájmu  ředitel  příslušného  úřadu  práce.  Tímto
ustanovením není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům
příslušným podle zvláštních právních předpisů^71a).

(2)  Ustanovení  odstavce  1  se  vztahuje  rovněž na zaměstnance státu
zařazené  k  výkonu  práce v celních úřadech, kteří vykonávají kontrolu
podle  tohoto  zákona,  s  tím,  že  povinnosti mlčenlivosti je může ve
veřejném zájmu zbavit vedoucí příslušného celního úřadu.

§ 147b

Státní  orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
osoby  sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně
údaje  rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
pro  nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
její  výši  nebo  výplatu,  pro  poskytování  příspěvku v rámci aktivní
politiky  zaměstnanosti,  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob se
zdravotním  postižením,  pro  povolení  k zaměstnání cizince, pro výkon
umělecké,  kulturní,  sportovní  nebo  reklamní  činnosti  dítěte a pro
kontrolní  činnost;  mohou  tak  učinit  způsobem  umožňujícím  dálkový
přístup.

§ 147c

(1)   Ministerstvo   vnitra  nebo  Policie  České  republiky  poskytuje
ministerstvu   a   úřadům  práce  pro  výkon  státní  správy  na  úseku
zaměstnanosti

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d)  údaje  z  registru  rodných  čísel o fyzických osobách, kterým bylo
přiděleno  rodné  číslo,  avšak  nejsou vedeny v informačních systémech
uvedených v písmenech b) a c).

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d)  datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v
cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území
České  republiky,  datum  úmrtí,  místo  a stát, na jehož území k úmrtí
došlo;  je-li  vydáno  rozhodnutí  soudu  o prohlášení za mrtvého, den,
který  je  v  rozhodnutí  uveden jako den smrti nebo den, který subjekt
údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto
rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  popřípadě jejich změna, rodné
příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změna,

d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a
stát, na jehož území k narození došlo,

e) rodné číslo a jeho změny,

f) státní občanství,

g)  adresa  místa  trvalého  pobytu,  včetně  předchozích  adres  místa
trvalého pobytu,

h)  počátek  trvalého  pobytu,  popřípadě  datum  zrušení údaje o místu
trvalého  pobytu  nebo  datum  ukončení  trvalého pobytu na území České
republiky,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

j)  rodné  číslo  otce,  matky,  popřípadě jiného zákonného zástupce; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

l)  rodné  číslo  manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno
rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho
narození,

m) rodné číslo dítěte,

n)  u  osvojení  dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení
dítěte,  původní  a  nové  rodné  číslo  dítěte, datum a místo narození
dítěte,  rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o
osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

o)  datum,  místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České
republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

p)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změna,

d) místo a stát narození,

e) rodné číslo a jeho změny,

f) státní občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

k)  správní  vyhoštění  a  doba,  po kterou není umožněn vstup na území
České republiky,

l)  rodinný  stav,  datum  a  místo jeho změny, jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

m)  jméno,  popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a
jeho  rodné  číslo;  v  případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum
narození,

n)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení  otce,  matky, popřípadě jiného
zákonného  zástupce,  pokud  jsou  cizinci,  a  jejich  rodné  číslo; v
případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo,
jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

o)  vyhoštění  a  doba,  po  kterou  není  umožněn vstup na území České
republiky,

p)  datum,  místo  a  okres  úmrtí;  jde-li  o  úmrtí  mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

q)  den,  který  byl  v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

r)  u  osvojení  dítěte,  které  je  cizincem,  původní  a  nové jméno,
popřípadě  jména,  příjmení  dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte,
datum  a  místo  narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí
právní  moci  rozhodnutí  o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení
dítěte,

s) jméno, popřípadě jména, a příjmení

1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince,

2.   nezletilého   cizince,   který  byl  cizinci,  nebo  jeho  manželu
rozhodnutím  příslušného  orgánu  svěřen do náhradní rodinné péče, nebo
který  byl  cizincem  nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem
nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem,

3.  osamělého  cizince  staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince,
který  se  o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o
sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli,

4.  cizince,  který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo
sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

5.  rodiče  nezletilého  cizince  a jeho rodné číslo; jde-li o cizince,
kteří  nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a
datum narození,

t) údaje o zaměstnavateli a pracovním místě držitele modré karty.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c)  místo  narození;  u  fyzické  osoby  narozené v cizině místo a stát
narození,

d) rodné číslo a jeho změny.

(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel,   se  využijí  z  agendového  informačního  systému  evidence
obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou
ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7)  Z  poskytovaných  údajů  lze  v konkrétním případě použít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

HLAVA II

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 148

Přechodná ustanovení

(1)  Nárok  na  hmotné zabezpečení přiznaný přede dnem účinnosti tohoto
zákona zaniká od splátky hmotného zabezpečení náležející za první měsíc
ode  dne  nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže nejsou po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona splněny podmínky pro jeho poskytování stanovené
tímto zákonem.

(2)  Výše  hmotného  zabezpečení přiznaného přede dnem nabytí účinnosti
tohoto  zákona  se  stanoví  nově  od splátky podpory v nezaměstnanosti
náležející za první měsíc ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3)  Uchazeči  o  zaměstnání, kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona   poskytováno  hmotné  zabezpečení  uchazečů  o  zaměstnání,  se
posuzuje  běh podpůrčí doby podle tohoto zákona; délka podpůrčí doby se
upraví  podle tohoto zákona, pokud skutečnosti rozhodné pro prodloužení
podpůrčí doby doloží do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(4)  Nároky vyplývající z dohody o rekvalifikaci mezi zaměstnavatelem a
zaměstnancem,  sjednané  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
posuzují podle dosavadních předpisů.

(5)  Povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání  vydané  právnické  nebo
fyzické  osobě  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je platné po
dobu,  na  kterou bylo vydáno s tím, že po dobu 4 měsíců ode dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona  může  tato  právnická  nebo fyzická osoba na
základě   tohoto   povolení   zprostředkovávat   zaměstnání   i  formou
zaměstnávání  fyzických  osob  za  účelem  jejich dočasného přidělení k
výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě.

(6)   Právnická   nebo  fyzická  osoba  je  povinna  vztahy  vzniklé  v
souvislosti  s  dočasným  přidělením svého zaměstnance k výkonu práce k
jiné   právnické   nebo  fyzické  osobě  upravit  podle  tohoto  zákona
nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7)  Fyzické  osoby,  které  byly rozhodnutím okresní správy sociálního
zabezpečení uznány za osoby se změněnou pracovní schopností, se po dobu
platnosti  tohoto  rozhodnutí,  maximálně  však  po  dobu 3 let ode dne
nabytí   účinnosti   tohoto   zákona,   považují   za  osoby  zdravotně
znevýhodněné podle tohoto zákona.

(8)  Fyzické  osoby,  které  byly rozhodnutím okresní správy sociálního
zabezpečení  uznány  za  osoby se změněnou pracovní schopností s těžším
zdravotním   postižením   a  nejsou  podle  posudku  orgánu  sociálního
zabezpečení  uznány  plně  invalidními,  se  po  dobu  platnosti tohoto
rozhodnutí,  maximálně  však  po  dobu  3  let ode dne nabytí účinnosti
tohoto  zákona,  považují za osoby s těžším zdravotním postižením podle
tohoto zákona.

(9)  Způsob zjišťování plnění povinnosti zaměstnávat občany se změněnou
pracovní  schopností  podle § 24 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,
ve  znění  zákona  č.  305/1991  Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č.
155/2000  Sb. a zákona č. 474/2001 Sb., za rok 2004 se řídí dosavadními
právními předpisy.

(10) Práva a povinnosti vyplývající z dohod o zabezpečení odborné praxe
absolventům  středních  a vysokých škol a z dohod o zabezpečení získání
kvalifikace  mladistvým  pracovníkům,  uzavřené  podle  §  6a zákona č.
9/1991  Sb.,  o  zaměstnanosti  a  působnosti orgánů České republiky na
úseku  zaměstnanosti,  ve  znění  zákona  č.  272/1992  Sb., které byly
uzavřeny  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle
dosavadních předpisů.

(11)  Pohledávky,  které  vznikly  státu  podle zákona č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti,  ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vůči právnickým a fyzickým
osobám,  které  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  zanikly bez
právního  nástupce, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají a dále
se neevidují.

(12)  Poskytování zálohy na příspěvek podle § 24a zákona č. 1/1991 Sb.,
o  zaměstnanosti,  ve  znění  zákona  č. 474/2001 Sb., na čtvrtletí, ve
kterém  nabude účinnosti tento zákon, a vyúčtování záloh poskytnutých v
roce 2004 se řídí dosavadními právními předpisy.

(13)  Práva  a  povinnosti  vzniklé  na  základě dohod sjednaných podle
zákona  č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a
zákona  č.  9/1991  Sb.,  o  zaměstnanosti  a  působnosti  orgánů České
republiky  na  úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, přede
dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  posuzují podle dosavadních
právních předpisů.

(14)  Pokud  dítě  vykonává  činnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona  a  bude  ji vykonávat nadále před dosažením věku 15 let nebo po
dosažení  věku 15 let, ale před ukončením povinné školní docházky, i po
uplynutí  30 dnů po účinnosti tohoto zákona, je zákonný zástupce dítěte
povinen  požádat úřad práce o povolení výkonu takové činnosti dítěte, a
to nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(15)  Požádal-li  zákonný  zástupce  dítěte  o povolení výkonu činnosti
dítěte ve lhůtě uvedené v odstavci 14, může dítě vykonávat tuto činnost
bez  tohoto  povolení do dne rozhodnutí o povolení výkonu umělecké nebo
sportovní  činnosti,  nejdéle  však  po  dobu  3  měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

(16)  Nepožádal-li  zákonný zástupce ve lhůtě stanovené v odstavci 14 o
povolení  výkonu  činnosti  dítěte, nesmí dítě ode dne následujícího po
uplynutí uvedené lhůty tuto činnost vykonávat.

(17)   Cizinec,  který  jako  společník,  statutární  orgán  nebo  člen
statutárního  nebo  jiného orgánu obchodní společnosti zajišťuje plnění
běžných  úkolů  pro  obchodní společnost anebo jako člen družstva, člen
statutárního nebo jiného orgánu družstva zajišťuje plnění běžných úkolů
pro  družstvo,  je  povinen  požádat  o  vydání  povolení  k zaměstnání
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(18)  Do  doby  nabytí  úplné  účinnosti  služebního  zákona  jmenuje a
odvolává ředitele úřadů práce ministr práce a sociálních věcí.

Závěrečná ustanovení

§ 149

Úřady  práce  a  Úřad práce hlavního města Prahy podle zákona č. 9/1991
Sb.,  o  zaměstnanosti  a  působnosti  orgánů  České republiky na úseku
zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších  předpisů, jsou úřady práce podle
tohoto zákona.

§ 150

Zrušuje se:

1. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

2.  Zákon  č.  9/1991  Sb.,  o  zaměstnanosti a působnosti orgánů České
republiky na úseku zaměstnanosti.

3.  Zákon  č.  64/1991  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
zaměstnanosti.

4.  Zákon  č.  305/1991  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti.

5.  Zákon  č.  272/1992  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb.

6.  Zákon  č.  369/2000  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

7.  Zákon  č.  474/2001  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

8.  Zákon  č.  220/2002  Sb.,  kterým  se  mění  zákon č. 1/1991 Sb., o
zaměstnanosti,  ve  znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., o
zaměstnanosti   a   působnosti   orgánů   České   republiky   na  úseku
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

9. Nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových
pracovních  míst  a  rekvalifikaci  zaměstnanců  v  rámci  investičních
pobídek.

10.  Vyhláška  č.  21/1991  Sb.,  o  bližších  podmínkách zabezpečování
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č.
324/1992 Sb.

11.  Vyhláška č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů
se změněnou pracovní schopností.

12.  Vyhláška  č.  324/1992  Sb.,  kterou  se  mění a doplňuje vyhláška
Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 21/1991 Sb.

13. Vyhláška č. 399/1992 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky postupu
při  sjednávání  dohod  mezi  zaměstnavateli  a úřady práce při omezení
provozní  činnosti  v  souvislosti  s  přechodem  na nový podnikatelský
program.

14.  Vyhláška  č.  35/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zřizování
společensky  účelných  pracovních  míst a vytváření veřejně prospěšných
prací.

15.  Vyhláška  č.  232/1997  Sb.,  kterou se mění vyhláška Ministerstva
práce  a  sociálních  věcí České republiky č. 115/1992 Sb., o provádění
pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností.

16.  Vyhláška  č.  242/2002  Sb.,  o  bližších  podmínkách  poskytování
příspěvku  zaměstnavatelům  zaměstnávajícím  více  než  50  % občanů se
změněnou  pracovní  schopností  z  celkového  počtu svých zaměstnanců a
vyúčtování tohoto příspěvku.

§ 151

Účinnost

Tento  zákon  nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího
po dni jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

Příl.1

Názvy a sídla úřadů práce

1. Úřad práce v Benešově se sídlem v Benešově

2. Úřad práce v Berouně se sídlem v Berouně

3. Úřad práce v Blansku se sídlem v Blansku

4. Úřad práce Brno-město se sídlem v Brně

5. Úřad práce Brno-venkov se sídlem v Brně

6. Úřad práce v Bruntále se sídlem v Bruntále

7. Úřad práce v Břeclavi se sídlem v Břeclavi

8. Úřad práce v České Lípě se sídlem v České Lípě

9. Úřad práce v Českých Budějovicích se sídlem v Českých Budějovicích

10. Úřad práce v Českém Krumlově se sídlem v Českém Krumlově

11. Úřad práce v Děčíně se sídlem v Děčíně

12. Úřad práce v Domažlicích se sídlem v Domažlicích

13. Úřad práce ve Frýdku-Místku se sídlem ve Frýdku-Místku

14. Úřad práce v Havlíčkově Brodě se sídlem v Havlíčkově Brodě

15. Úřad práce v Hodoníně se sídlem v Hodoníně

16. Úřad práce v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové

17. Úřad práce v Chebu se sídlem v Chebu

18. Úřad práce v Chomutově se sídlem v Chomutově

19. Úřad práce v Chrudimi se sídlem v Chrudimi

20. Úřad práce v Jablonci nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou

21. Úřad práce v Jeseníku se sídlem v Jeseníku

22. Úřad práce v Jičíně se sídlem v Jičíně

23. Úřad práce v Jihlavě se sídlem v Jihlavě

24. Úřad práce v Jindřichově Hradci se sídlem v Jindřichově Hradci

25. Úřad práce v Karlových Varech se sídlem v Karlových Varech

26. Úřad práce v Karviné se sídlem v Karviné

27. Úřad práce v Kladně se sídlem v Kladně

28. Úřad práce v Klatovech se sídlem v Klatovech

29. Úřad práce v Kolíně se sídlem v Kolíně

30. Úřad práce v Kroměříži se sídlem v Kroměříži

31. Úřad práce v Kutné Hoře se sídlem v Kutné Hoře

32. Úřad práce v Liberci se sídlem v Liberci

33. Úřad práce v Litoměřicích se sídlem v Litoměřicích

34. Úřad práce v Lounech se sídlem v Lounech

35. Úřad práce v Mělníku se sídlem v Mělníku

36. Úřad práce v Mladé Boleslavi se sídlem v Mladé Boleslavi

37. Úřad práce v Mostě se sídlem v Mostě

38. Úřad práce v Náchodě se sídlem v Náchodě

39. Úřad práce v Novém Jičíně se sídlem v Novém Jičíně

40. Úřad práce v Nymburku se sídlem v Nymburku

41. Úřad práce v Olomouci se sídlem v Olomouci

42. Úřad práce v Opavě se sídlem v Opavě

43. Úřad práce v Ostravě se sídlem v Ostravě

44. Úřad práce v Pardubicích se sídlem v Pardubicích

45. Úřad práce v Pelhřimově se sídlem v Pelhřimově

46. Úřad práce v Písku se sídlem v Písku

47. Úřad práce v Plzni se sídlem v Plzni

48. Úřad práce Plzeň-jih se sídlem v Plzni

49. Úřad práce Plzeň-sever se sídlem v Plzni

50. Úřad práce hl. m. Prahy se sídlem v Praze

51. Úřad práce Praha-východ se sídlem v Praze

52. Úřad práce Praha-západ se sídlem v Praze

53. Úřad práce v Prachaticích se sídlem v Prachaticích

54. Úřad práce v Prostějově se sídlem v Prostějově

55. Úřad práce v Přerově se sídlem v Přerově

56. Úřad práce v Příbrami se sídlem v Příbrami

57. Úřad práce v Rakovníku se sídlem v Rakovníku

58. Úřad práce v Rokycanech se sídlem v Rokycanech

59. Úřad práce v Rychnově nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou

60. Úřad práce v Semilech se sídlem v Semilech

61. Úřad práce v Sokolově se sídlem v Sokolově

62. Úřad práce ve Strakonicích se sídlem ve Strakonicích

63. Úřad práce ve Svitavách se sídlem ve Svitavách

64. Úřad práce v Šumperku se sídlem v Šumperku

65. Úřad práce v Táboře se sídlem v Táboře

66. Úřad práce v Tachově se sídlem v Tachově

67. Úřad práce v Teplicích se sídlem v Teplicích

68. Úřad práce v Trutnově se sídlem v Trutnově

69. Úřad práce v Třebíči se sídlem v Třebíči

70. Úřad práce v Uherském Hradišti se sídlem v Uherském Hradišti

71. Úřad práce v Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem

72. Úřad práce v Ústí nad Orlicí se sídlem v Ústí nad Orlicí

73. Úřad práce ve Vsetíně se sídlem ve Vsetíně

74. Úřad práce ve Vyškově se sídlem ve Vyškově

75. Úřad práce ve Zlíně se sídlem ve Zlíně

76. Úřad práce ve Znojmě se sídlem ve Znojmě

77. Úřad práce ve Žďáru nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou

Příl.2

Úřady práce podle § 8 odst. 2 a vymezení jejich územních obvodů

1. Úřad práce hl. města Prahy.

Správním obvodem je území hl. města Prahy.

2. Úřad práce v Příbrami.

Správním  obvodem  jsou  území  okresů  Benešov, Beroun, Kladno, Kolín,
Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ,
Příbram a Rakovník.

3. Úřad práce v Českých Budějovicích.

Správním  obvodem  jsou  území  okresů České Budějovice, Český Krumlov,
Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

4. Úřad práce v Plzni.

Správním  obvodem  jsou  území  okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město,
Plzeň-sever, Plzeň-jih, Rokycany a Tachov.

5. Úřad práce v Karlových Varech.

Správním obvodem jsou území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov.

6. Úřad práce v Ústí nad Labem.

Správním  obvodem jsou území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny,
Most, Teplice a Ústí nad Labem.

7. Úřad práce v Liberci.

Správním  obvodem  jsou  území  okresů  Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
Liberec a Semily.

8. Úřad práce v Hradci Králové.

Správním  obvodem  jsou  území  okresů  Hradec  Králové, Jičín, Náchod,
Rychnov nad Kněžnou a Trutnov.

9. Úřad práce v Pardubicích.

Správním  obvodem  jsou území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí
nad Orlicí.^10)

10. Úřad práce v Jihlavě.

Správním  obvodem jsou území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov,
Třebíč a Žďár nad Sázavou.

11. Úřad práce Brno-město.

Správním  obvodem  jsou  území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov,
Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

12. Úřad práce v Olomouci.

Správním  obvodem jsou území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov
a Šumperk.

13. Úřad práce v Ostravě.

Správním  obvodem  jsou  území  okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná,
Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.

14. Úřad práce ve Zlíně.

Správním obvodem jsou území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a
Zlín.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 382/2005 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Uchazeči  o  zaměstnání,  kterému je ke dni nabytí účinnosti tohoto
zákona  poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo mu k tomuto dni není
poskytována  z  důvodů  uvedených  v  §  44  zákona  č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti,  a  který  ke dni podání žádosti o poskytování podpory v
nezaměstnanosti splnil podmínku stanovenou v § 43 odst. 1 písm. b) nebo
c)  zákona  č.  435/2004  Sb., o zaměstnanosti, se podpůrčí doba upraví
podle  tohoto zákona. Byla-li žádost o podporu v nezaměstnanosti podána
před účinností tohoto zákona a o podpoře v nezaměstnanosti nebylo dosud
pravomocně  rozhodnuto,  stanoví  se  délka  podpůrčí doby podle tohoto
zákona.

2.  Soustavná příprava na budoucí povolání se považuje za náhradní dobu
zaměstnání  u  uchazečů  o  zaměstnání, kteří byli zařazeni do evidence
uchazečů o zaměstnání po nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Doba, po kterou byl uchazeč o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 30 odst.
1  písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, z důvodu uvedeného
v  §  25  odst.  2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se
posuzuje podle tohoto zákona.

4.  Práva  a  povinnosti  vzniklé  z  dohod  o  poskytnutí příspěvku na
vyhrazení  společensky  účelného pracovního místa uzavřených přede dnem
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se  posuzují  podle dosavadní právní
úpravy.

5.  Uzavírání  dohod  o  poskytnutí  příspěvku na vyhrazení společensky
účelného pracovního místa na základě žádostí podaných přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se řídí tímto zákonem.

Čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb.

Přechodné ustanovení

Fyzické   osoby,  které  byly  rozhodnutím  okresní  správy  sociálního
zabezpečení   uznány  za  osoby  zdravotně  znevýhodněné,  se  po  dobu
platnosti  tohoto  rozhodnutí,  maximálně  však  po  dobu 3 let ode dne
nabytí   účinnosti   tohoto   zákona,   považují   za  osoby  zdravotně
znevýhodněné podle tohoto zákona.

Čl.XL zákona č. 112/2006 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Řízení  o  podpoře v nezaměstnanosti a o podpoře při rekvalifikaci,
která  nebyla  pravomocně  skončena  před  účinností  tohoto zákona, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2.  Bude-li  po  nabytí  účinnosti tohoto zákona rozhodováno podle § 54
zákona  č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti, stanoví se výše podpory v
nezaměstnanosti  podle právních předpisů platných ke dni podání žádosti
o  podporu  v  nezaměstnanosti  a  výše podpory při rekvalifikaci podle
právních předpisů platných ke dni nástupu na rekvalifikaci.

3.  Maximální  výše  náhrady  škody, která byla způsobena provozovateli
činnosti  dítětem  před  účinností  tohoto  zákona,  se  posuzuje podle
dosavadních právních předpisů.

Čl.L zákona č. 264/2006 Sb.

Přechodné ustanovení

Správní  řízení  ve  věcech  týkajících se plnění povinnosti podle § 13
zákona  č.  435/2004  Sb.,  ve znění zákona č. 220/2005 Sb., zahájená a
pravomocně  neskončená  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto zákona, se
dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III zákona č. 213/2007 Sb.

Přechodné ustanovení

Za  náhradní dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.,
o  zaměstnanosti,  ve znění tohoto zákona, se považuje i doba, kdy před
nabytím  účinnosti  tohoto zákona uchazeč o zaměstnání osobně pečoval o
osobu  uvedenou v § 41 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 435/2004 Sb., ve
znění zákona č. 264/2006 Sb.

Čl.LX zákona č. 261/2007 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena
před 1. lednem 2008, se dokončí podle právních předpisů účinných ke dni
31. prosince 2007.

2.  Poskytování  příspěvku  na  podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením  za  čtvrté  kalendářní čtvrtletí roku 2007 se řídí právními
předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2007.

Čl. XXVII zákona č. 306/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Za  náhradní  dobu zaměstnání podle § 41 odst. 3 písm. b) zákona č.
435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti,  ve  znění  účinném  ode  dne  nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  se považuje též pobírání plného invalidního
důchodu před 1. lednem 2010.

2.  Za fyzickou osobu, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna
výdělečné  činnosti  za  zcela  mimořádných podmínek, se považuje od 1.
ledna  2010 též fyzická osoba, která byla ke dni 31. prosince 2009 plně
invalidní  podle  §  39  odst.  1  písm.  b)  zákona č. 155/1995 Sb., o
důchodovém pojištění.

Čl. II zákona č. 382/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinností
tohoto   zákona,   se   dokončí   podle   zákona  č.  435/2004  Sb.,  o
zaměstnanosti,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
s  výjimkou  řízení  o  vydání  povolení k zaměstnání, které se dokončí
podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.

2.  Práva  a  povinnosti  vzniklé  z  dohod o poskytnutí překlenovacího
příspěvku  a  příspěvku  na  dopravu  zaměstnanců uzavřených přede dnem
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona  se posuzují podle zákona č. 435/2004
Sb.,  o  zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.

3.  Bylo-li  poskytování  podpory  v  nezaměstnanosti  nebo podpory při
rekvalifikaci  zastaveno  z  důvodu,  že  uchazeči  o  zaměstnání  jsou
poskytovány  dávky  nemocenského  pojištění  z  účasti  na  nemocenském
pojištění  z  titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání
podle  §  25  odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
účinném   do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  obnoví  se  její
poskytování  od  splátky  podpory  v  nezaměstnanosti  nebo podpory při
rekvalifikaci  náležející  za  první  měsíc  po nabytí účinnosti tohoto
zákona.

4.  Zápočet  doby vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání do podpůrčí
doby  podle  §  47  zákona  č.  435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
účinném  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  u  uchazečů o
zaměstnání,  kteří byli z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazeni přede
dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, řídí zákonem č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5.  Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst.
2  písm.  b)  zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném
ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se  nepřihlíží k ukončení
zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6.  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí  může rozhodnutím odejmout
povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání vydané právnické nebo fyzické
osobě  podle  zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě, že Ministerstvo vnitra
v  době platnosti tohoto povolení vyjádří nesouhlas s vydaným povolením
ke zprostředkování zaměstnání.

7.  Doklad  o  absolvování rekvalifikace vydaný akreditovaným zařízením
nebo   vzdělávacím   nebo   zdravotnickým   zařízením  s  akreditovaným
vzdělávacím programem do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje
za  osvědčení  o rekvalifikaci vydané podle § 108 odst. 2 a 5 zákona č.
435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8.  Zařízení, které získalo akreditaci Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy  k  provádění rekvalifikace podle zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti,  ve  znění  účinném  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona,  se  po  dobu  platnosti této akreditace považuje za zařízení s
akreditovaným  vzdělávacím  programem  podle  zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. IV zákona č. 479/2008 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Posouzení zdravotního stavu zahájená podle § 8 odst. 1 písm. m) a n)
zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  a  neskončená  přede  dnem nabytí účinnosti
tohoto  zákona, dokončí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení
podle  dosavadních  právních  předpisů.  Lhůta  pro vydání posudku se v
těchto  případech  prodlužuje  o  30  pracovních  dnů  ode  dne  nabytí
účinnosti tohoto zákona.

2.  Úřady  práce předají bezúplatně do 30. června 2009 okresním správám
sociálního zabezpečení příslušným podle místní příslušnosti úřadů práce
posudkové spisy, které vedly do 30. června 2009.

3.  Výkon  práv  a  povinností  z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v
úřadech práce, kteří ke dni 30. června 2009 plnili úkoly při posuzování
zdravotního  stavu a výkonu činností s tím souvisejících, přechází dnem
1. července 2009 na Českou správu sociálního zabezpečení.

4.  Úřady  práce  dohodnou  se  zaměstnanci  uvedenými v bodě 3 přechod
výkonu  práv  a  povinností  z pracovněprávních vztahů na Českou správu
sociálního   zabezpečení.   Takto   provedená  delimitace  je  závazná.
Nedojde-li  k  dohodě  podle  věty první nejpozději do 31. března 2009,
stanoví   počty   a   pravidla  delimitace  vztahující  se  k  dotčeným
zaměstnancům  České  republiky  v  úřadech  práce  Ministerstvo práce a
sociálních věcí.

5.  Poskytování  příspěvku  na  podporu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením  za  čtvrté  kalendářní čtvrtletí roku 2008 se řídí právními
předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.

Čl. XI zákona č. 158/2009 Sb.

Řízení   o   poskytnutí  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob  se
zdravotním  postižením,  která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. IV zákona č. 326/2009 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Uchazeči  o zaměstnání, kterému ke dni 1. listopadu 2009 neuplynula
celá  podpůrčí  doba  stanovená  podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění
účinném  do  dne  1. listopadu 2009, se výše podpory v nezaměstnanosti,
výše  podpory při rekvalifikaci a délka podpůrčí doby s účinností od 1.
listopadu  2009  upraví  podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném
ode  dne  1.  listopadu  2009. O úpravě výše podpory v nezaměstnanosti,
výše  podpory  při  rekvalifikaci a délky podpůrčí doby vydá úřad práce
rozhodnutí.

2.  Řízení,  která  nebyla  pravomocně skončena přede dnem 1. listopadu
2009,  se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne
1. listopadu 2009.

3.  Řízení,  která nebyla pravomocně skončena do dne 31. prosince 2010,
se  dokončí  podle  zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném do dne 31.
prosince 2010.

4.  Nároky  podle  § 50a zákona o zaměstnanosti přiznané před 1. lednem
2011 zůstávají zachovány i po 1. lednu 2011.

Čl. LVI zákona č. 223/2009 Sb.

Přechodné ustanovení

Řízení   o   povolení   ke  zprostředkování  zaměstnání,  která  nebyla
pravomocně  skončena  přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto zákona, se
dokončí  a  práva  a  povinnosti  s  nimi související se posuzují podle
zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

Čl. II zákona č. 149/2010 Sb.

Přechodné ustanovení

Poskytování  příspěvku  na  podporu  zaměstnávání  osob  se  zdravotním
postižením  za  období  přede  dnem  účinnosti  tohoto  zákona  se řídí
právními předpisy účinnými do dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. X zákona č. 347/2010 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena
do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se dokončí podle zákona č.
435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.

2.  Řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání zahájená podle §
30  odst.  1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
účinném  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně
skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona
č.  435/2004  Sb.,  o  zaměstnanosti,  ve  znění  účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.

3.  Ustanovení § 44 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve
znění  účinném  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje jen
na podporu v nezaměstnanosti, o niž uchazeč o zaměstnání požádal po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.  Právnická  nebo  fyzická  osoba,  které  bylo  vydáno  povolení  ke
zprostředkování  zaměstnání  do  dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je
povinna  do  3  měsíců  ode  dne nabytí účinnosti tohoto zákona doložit
Ministerstvu  práce a sociálních věcí doklad o sjednání pojištění podle
§ 58a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne
nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  jinak  povolení  ke zprostředkování
zaměstnání zaniká.

5.  Řízení  o  povolení  ke  zprostředkování  zaměstnání,  která nebyla
pravomocně  ukončena  do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí
podle  zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném v době
podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání.

6.  Správní  řízení  o  odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání
podle  §  63  odst.  2  písm.  a)  až  d)  zákona  č.  435/2004  Sb., o
zaměstnanosti,  ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
zahájená  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.

1)  Směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení
pohybu   a   pobytu  pracovníků  členských  států  a  jejich  rodinných
příslušníků uvnitř Společenství.

Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného
zacházení  pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému
vzdělávání a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky.

Směrnice  Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro
uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého
odborného vzdělávání a přípravy.

Směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu.

Směrnice  Rady  90/365/EHS  ze  dne  28. června 1990 o právu pobytu pro
zaměstnance  a  osoby  samostatně  výdělečně  činné  po skončení jejich
pracovní činnosti.

Směrnice Rady 92/51/EHS ze dne 18. června 1992 o druhém obecném systému
pro  uznávání  odborného  vzdělávání  a  přípravy,  kterou  se doplňuje
Směrnice 89/48/EHS.

Směrnice  Rady  93/96/EHS  ze  dne  29.  října  1993 o právu pobytu pro
studenty.

Směrnice  Rady  94/33/ES  ze  dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých
pracovníků.

Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o
ochraně  fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o
volném pohybu těchto údajů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996
o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.

Směrnice  Rady  2000/43/ES  ze  dne  29.  června 2000, kterou se zavádí
zásada  rovného  zacházení  s  osobami  bez  ohledu na jejich rasu nebo
etnický původ.

Směrnice  Rady  2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví
obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002,
kterou  se  mění  směrnice  Rady  76/207/EHS  o zavedení zásady rovného
zacházení  pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému
vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.

2) § 11 zákoníku práce.

3) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

4) § 8 odst. 1 zákoníku práce.

5) Například § 21 obchodního zákoníku.

6) Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších   předpisů,  zákon  č.  129/2000  Sb.,  o  krajích  (krajské
zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

7) § 15a a 180f zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

9)  Zákon  č.  561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném  a  jiném  vzdělávání  (školský  zákon),  ve  znění pozdějších
předpisů.

Zákon  č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

9a) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb.

9b) Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.

10)  § 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců
ve  správních  úřadech  a  o  odměňování těchto zaměstnanců a ostatních
zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

11)  Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky
a území obvodů hlavního města Prahy.

12) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

13) Například zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

14)  Vyhláška  č.  134/1998  Sb.,  kterou  se vydává seznam zdravotních
výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů

14a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákoník práce.

16) Například živnostenský zákon.

17) Čl. 43 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.

18) Čl. 49 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství.

19) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

20)  Rozhodnutí  Komise  ze  dne  23.  prosince 2003, kterým se provádí
nařízení  Rady (EHS) č. 1612/68 o vyřizování nabídek volných pracovních
míst a žádostí o zaměstnání.

21)  Zákon  č.  589/1992  Sb.,  o  pojistném  na sociální zabezpečení a
příspěvku   na  státní  politiku  zaměstnanosti,  ve  znění  pozdějších
předpisů.

23)  §  77  zákona  č.  20/1966  Sb.,  o  péči  o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.

24) § 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25)  § 9 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
§ 11 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

26) § 18a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.

27) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

28)  Například  zákon  č.  21/1992  Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů,  zákon  č.  328/1991  Sb.,  o  konkursu a vyrovnání, ve znění
pozdějších   předpisů,   zákon   č.   248/1992   Sb.,   o  investičních
společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.

29) § 70 a následující obchodního zákoníku.

30) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

30a)  § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění
zákona č. 168/2005 Sb.

32a)  § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

32b)  § 39 odst. 4 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.

32c)  §  45a  odst.  1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb.

32d)  § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 214/2006
Sb.

32e) Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

32f) Zákon č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32g) § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

33) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.

34)  §  131  a  násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
znění pozdějších předpisů.

§  157  a  násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

35a)  Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých
zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.

35b)  Zákon  č.  111/2006  Sb.,  o  pomoci  v  hmotné  nouzi,  ve znění
pozdějších předpisů.

36) § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

37) § 275 zákoníku práce.

38)  Zákon  č.  1/1992  Sb.,  o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o
průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

39)  §  3 odst. 2 písm. e) a odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o
životním minimu.

39a)  Zákon  č.  269/1994  Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších
předpisů.

40)  Například  zákon  č.  358/1992  Sb.,  o notářích a jejich činnosti
(notářský  řád),  ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1993 Sb., o
ověřování  shody  opisů  nebo  kopie  s listinou a o ověřování pravosti
podpisu  obecními  úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními
úřady, ve znění pozdějších předpisů.

41)  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.

41a)  §  8  odst.  1  písm.  c)  zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a
provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.

42) § 38a odst. 2 zákoníku práce.

42a)  Zákon  č.  309/2006  Sb.,  kterým  se  upravují  další  požadavky
bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o
zajištění  bezpečnosti  a  ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování
služeb  mimo  pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti  a  ochrany  zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007
Sb.

43) Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

44)  §  44a  odst.  4  písm.  c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech   a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (rozpočtová
pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

45) § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona
č. 482/2004 Sb.

46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

47)  Zákon  č.  83/1990  Sb.,  o sdružování občanů, ve znění pozdějších
předpisů.

48)  Zákon  č.  3/2002  Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení
církví  a  náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o
církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu
uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.

49) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

50) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

51) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

52)  §  5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států
na území České republiky.

52a)  §  42a  odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005
Sb.

52b) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.

52c) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

52d)  Například zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání
způsobilosti  výkonu  nelékařských  zdravotnických  povolání a k výkonu
činností   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně
některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o nelékařských zdravotnických
povoláních),  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o
sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

52e) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

52f) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon  č.  179/2006  Sb.,  o  ověřování  a  uznávání  výsledků  dalšího
vzdělávání  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon  o uznávání výsledků
dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

52g)  Například  vyhláška  č.  50/1978  Sb.,  o  odborné způsobilosti v
elektrotechnice,  ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 77/1965
Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.

53)   Zákon   č.   96/2004  Sb.,  o  podmínkách  získávání  a  uznávání
způsobilosti  k  výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu
činností   souvisejících  s  poskytováním  zdravotní  péče  a  o  změně
některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o nelékařských zdravotnických
povoláních).

54) § 141a zákoníku práce.

Vyhláška   č.   140/1968  Sb.,  o  pracovních  úlevách  a  hospodářském
zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb.
a vyhlášky č. 197/1994 Sb.

55)  Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých
zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

56)  Zákon  č.  111/1994  Sb.,  o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.

57) § 11 zákoníku práce.

58) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s
právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

59)  Zákon  č.  40/1995  Sb.,  o  regulaci reklamy a o změně a doplnění
zákona  č.  468/1991  Sb.,  o  provozování  rozhlasového  a televizního
vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

62) Zákon č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

63)  Zákon  č.  552/1991  Sb.,  o  státní kontrole, ve znění pozdějších
předpisů.

64)  Zákon  č.  320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů.

§ 44 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

65) Zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky.

67) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

68) § 266 zákoníku práce.

69) § 7 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb.

70)  Zákon  č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

71) § 33 odst. 3 zákoníku práce.

71a) Například § 8 trestního zákona.

72)  §  3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších
předpisů.

72a) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.

73) § 67 zákoníku práce.

74)  §  138  a  násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve
znění pozdějších předpisů.

§  155  a  násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

Žádné komentáře »

Zatím nemáte žádné komentáře.

RSS (komentáře k příspěvku) TrackBack URL

Napsat komentář