content top



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – aktuální znění

40/1964 Sb.

Občanský zákoník

ze dne 26. února 1964

Změna: 58/1969 Sb.

Změna: 146/1971 Sb.

Změna: 131/1982 Sb. (část)

Změna: 131/1982 Sb.

Změna: 94/1988 Sb.

Změna: 188/1988 Sb.

Změna: 87/1990 Sb.

Změna: 105/1990 Sb., 116/1990 Sb.

Změna: 87/1991 Sb.

Změna: 509/1991 Sb.

Změna: 264/1992 Sb.

Změna: 267/1994 Sb.

Změna: 104/1995

Změna: 118/1995 Sb.

Změna: 94/1996 Sb.

Změna: 89/1996 Sb.

Změna: 227/1997 Sb.

Změna: 91/1998 Sb.

Změna: 165/1998 Sb.

Změna: 363/1999 Sb.

Změna: 27/2000 Sb.

Změna: 103/2000 Sb.

Změna: 159/1999 Sb., 227/2000 Sb.

Změna: 367/2000 Sb.

Změna: 229/2001 Sb.

Změna: 501/2001 Sb.

Změna: 317/2001 Sb.

Změna: 135/2002 Sb.

Změna: 125/2002 Sb., 136/2002 Sb., 320/2002 Sb.

Změna: 476/2002 Sb., 88/2003 Sb.

Změna: 135/2002 Sb. (část), 47/2004 Sb.

Změna: 480/2004 Sb.

Změna: 37/2004 Sb., 278/2004 Sb., 554/2004 Sb.

Změna: 359/2005 Sb.

Změna: 56/2006 Sb.

Změna: 107/2006 Sb.

Změna: 57/2006 Sb.

Změna: 160/2006 Sb.

Změna: 115/2006 Sb.

Změna: 315/2006 Sb.

Změna: 443/2006 Sb.

Změna: 264/2006 Sb.

Změna: 296/2007 Sb.

Změna: 230/2008 Sb.

Změna: 384/2008 Sb.

Změna: 215/2009 Sb.

Změna: 285/2009 Sb.

Změna: 306/2008 Sb.

Změna: 227/2009 Sb.

Změna: 155/2010 Sb.

Preambule zrušena

Zrušeno

Čl.I

Zrušen.

Čl.II

Zrušen.

Čl.III

Zrušen.

Čl.IV

Zrušen.

Čl.V

Zrušen.

Čl.VI

Zrušen.

Čl.VII

Zrušen.

Čl.VIII

Zrušen.

Federální  shromáždění  České  a  Slovenské  Federativní  Republiky  se
usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

HLAVA PRVNÍ

Občanskoprávní vztahy a jejich ochrana

§ 1 [komentář]

(1)  Úprava  občanskoprávních  vztahů  přispívá k naplňování občanských
práv   a   svobod,   zejména   ochrany   osobnosti  a  nedotknutelnosti
vlastnictví.

(2)  Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických
osob,  majetkové  vztahy  mezi  těmito osobami a státem, jakož i vztahy
vyplývající  z  práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy
neupravují jiné zákony.^1)

(3)  Právní  vztahy  vznikající  z  výsledků  duševní  tvořivé činnosti
upravují zvláštní zákony.

§ 2 [komentář]

(1)  Občanskoprávní  vztahy  vznikají  z  právních  úkonů nebo z jiných
skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.

(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.

(3)  Účastníci  občanskoprávních  vztahů  si  mohou  vzájemná  práva  a
povinnosti  upravit  dohodou  odchylně  od  zákona,  jestliže  to zákon
výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že
se od něj nelze odchýlit.

§ 3 [komentář]

(1)  Výkon  práv  a  povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů
nesmí  bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných
a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

(2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy
dbají   o  to,  aby  nedocházelo  k  ohrožování  a  porušování  práv  z
občanskoprávních  vztahů  a  aby  případné  rozpory mezi účastníky byly
odstraněny především jejich dohodou.

§ 4 [komentář]

Proti  tomu,  kdo  právo  ohrozí  nebo poruší, lze se domáhat ochrany u
orgánu,  který  je  k  tomu  povolán.  Není-li  v zákoně stanoveno něco
jiného, je tímto orgánem soud.

§ 5 [komentář]

Došlo-li  ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany
u  příslušného  orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat,
nebo  uložit,  aby  byl  obnoven  předešlý stav. Tím není dotčeno právo
domáhat se ochrany u soudu.

§ 6 [komentář]

Jestliže  hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo
je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit.

HLAVA DRUHÁ

Účastníci občanskoprávních vztahů

ODDÍL PRVNÍ

Fyzické osoby

§ 7 [komentář]

(1)  Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením.
Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé.

(2)  Smrtí  tato  způsobilost  zanikne.  Jestliže  smrt  nelze prokázat
předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li
její  smrt  jinak.  Za  mrtvou  soud  prohlásí také nezvěstnou fyzickou
osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije.

§ 8 [komentář]

(1)  Způsobilost  fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a
brát  na  sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném
rozsahu zletilostí.

(2)  Zletilosti  se  nabývá  dovršením  osmnáctého roku. Před dosažením
tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá
zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství
za neplatné.

§ 9 [komentář]

Nezletilí  mají  způsobilost  jen  k takovým právním úkonům, které jsou
svou  povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich
věku.

§ 10 [komentář]

(1)  Jestliže  fyzická  osoba  pro  duševní  poruchu,  která  není  jen
přechodná,  není vůbec schopna činit právní úkony, soud ji způsobilosti
k právním úkonům zbaví.

(2)  Jestliže  fyzická  osoba  pro  duševní  poruchu,  která  není  jen
přechodná,  anebo  pro  nadměrné  požívání  alkoholických  nápojů  nebo
omamných  prostředků či jedů je schopna činit jen některé právní úkony,
soud  její  způsobilost  k  právním  úkonům  omezí  a  rozsah omezení v
rozhodnutí určí.

(3)  Soud  zbavení nebo omezení způsobilosti změní nebo zruší, změní-li
se nebo odpadnou-li důvody, které k nim vedly.

Ochrana osobnosti

§ 11 [komentář]

Fyzická  osoba  má  právo  na  ochranu  své osobnosti, zejména života a
zdraví,  občanské  cti  a  lidské  důstojnosti, jakož i soukromí, svého
jména a projevů osobní povahy.

§ 12 [komentář]

(1)  Písemnosti  osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a
zvukové  záznamy  týkající  se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní
povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.

(2)  Svolení  není  třeba,  použijí-li  se  písemnosti  osobní  povahy,
podobizny,  obrazové  snímky  nebo  obrazové a zvukové záznamy k účelům
úředním na základě zákona.

(3)  Podobizny,  obrazové  snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou
bez  svolení  fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též
pro  vědecké  a  umělecké  účely  a  pro tiskové, filmové, rozhlasové a
televizní  zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s
oprávněnými zájmy fyzické osoby.

§ 13 [komentář]

(1)  Fyzická  osoba  má  právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od
neoprávněných  zásahů  do  práva  na  ochranu  její osobnosti, aby byly
odstraněny  následky  těchto  zásahů  a  aby  jí  bylo  dáno  přiměřené
zadostiučinění.

(2)  Pokud  by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1
zejména  proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby
nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu
nemajetkové újmy v penězích.

(3) Výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti
vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

§ 14

Zrušen.

§ 15 [komentář]

Po  smrti  fyzické  osoby  přísluší  uplatňovat  právo  na ochranu její
osobnosti  manželu  nebo  partnerovi^1a) a dětem, a není-li jich, jejím
rodičům.

§ 16 [komentář]

Kdo  neoprávněným  zásahem do práva na ochranu osobnosti způsobí škodu,
odpovídá za ni podle ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.

§ 17

Zrušen.

ODDÍL DRUHÝ

Právnické osoby

§ 18 [komentář]

(1) Způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.

(2) Právnickými osobami jsou

a) sdružení fyzických nebo právnických osob,

b) účelová sdružení majetku,

c) jednotky územní samosprávy,

d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.

§ 19 [komentář]

(1)  Ke  zřízení  právnické  osoby  je  potřebná  písemná  smlouva nebo
zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2)   Právnické  osoby  vznikají  dnem,  ke  kterému  jsou  zapsány  do
obchodního  nebo  do  jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní
zákon nestanoví jinak.

§ 19a [komentář]

(1)  Způsobilost  právnické  osoby  nabývat práva a povinnosti může být
omezena jen zákonem.

(2)  Právnické  osoby,  které  se zapisují do obchodního nebo do jiného
zákonem  určeného  rejstříku,  mohou nabývat práva a povinnosti ode dne
účinnosti  zápisu  do  tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak.

§ 19b [komentář]

(1)  Právnické  osoby  mají svůj název, který musí být určen při jejich
zřízení.

(2)  Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat
u  soudu,  aby  se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil
závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které
může být požadováno i v penězích.

(3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti
právnické osoby.

§ 19c [komentář]

(1)  Při  zřízení  právnické  osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické
osoby  nesmí  být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo
rozsahu její činnosti.

(2)  Zapisuje-li  se  právnická  osoba do veřejného rejstříku, postačí,
uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické
osoby.  Plnou  adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného
rejstříku.

(3) Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu,
kdo  se  dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická
osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

§ 20 [komentář]

(1)  Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu
jsou  oprávněni  smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou
nebo zákonem (statutární orgány).

(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci
nebo  členové,  pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické
osoby  nebo  je  to  vzhledem  k  jejich  pracovnímu  zařazení obvyklé.
Překročí-li  tyto  osoby  své  oprávnění,  vznikají  práva a povinnosti
právnické  osobě  jen  pokud  se  právní  úkon  týká  předmětu činnosti
právnické  osoby  a  jen  tehdy,  jde-li  o  překročení, o kterém druhý
účastník nemohl vědět.

§ 20a [komentář]

(1)  Právnická  osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby, nebo splněním
účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2)  Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem
určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní
zákony nestanoví jinak.

(3) Před zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokud celé
její  jmění  nenabývá  právní  nástupce  nebo  zvláštní zákon nestanoví
jinak.

(4)  Ustanovení  obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností
se  přiměřeně  použijí  i  pro  likvidaci jiné právnické osoby, pokud z
ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného.

zrušeno

§ 20b

zrušen

§ 20c

zrušen

§ 20d

zrušen

§ 20e

zrušen

Zájmová sdružení právnických osob

§ 20f [komentář]

K  ochraně  svých  zájmů  nebo  k dosažení jiného účelu mohou právnické
osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen „sdružení“).

§ 20g [komentář]

K  založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená
zakladateli,  nebo  schválení  založení  sdružení na ustavující členské
schůzi.  O  založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující
seznam  zakládajících  členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a
bydliště  (sídla)  a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující
členské  schůzi  musí  být  přiloženy stanovy a určení osob oprávněných
jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze.

§ 20h [komentář]

(1)  Stanovy  sdružení  určí  název, sídlo a předmět činnosti sdružení,
úpravu  majetkových  poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti
členů,  orgány  sdružení  a  vymezení jejich působnosti, způsob zrušení
sdružení  a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdružení
lze vázat na určitý členský příspěvek.

(2)  Stanovy  schvalují  zakladatelé  nebo  ustavující  členská schůze.
Stanovy určí způsob, jímž se stanovy mění a doplňují.

§ 20i [komentář]

(1)  Sdružení  je  právnickou  osobou,  jež  odpovídá  svým majetkem za
nesplnění svých povinností.

(2)  Sdružení  nabývá  právní způsobilosti zápisem do registru sdružení
vedeného  u  krajského  úřadu^2)  příslušného  podle sídla sdružení. Do
registru  se zapisuje název a sídlo sdružení, identifikační číslo osoby
(dále   jen   „identifikační   číslo“)   sdružení  poskytnuté  správcem
základního   registru  osob^2a),  předmět  činnosti  sdružení,  orgány,
kterými   sdružení  jedná,  a  jméno  a  adresa  trvalého  pobytu  osob
vykonávajících jejich působnost.

(3)  K  návrhu  na  zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva
nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává
osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.

§ 20j [komentář]

(1)  Před  zánikem  sdružení  se  vyžaduje  likvidace,  jestliže  jmění
sdružení nepřechází na právního nástupce.

(2) Sdružení zaniká výmazem z registrace.

§ 21 [komentář]

Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou.

HLAVA TŘETÍ

Zastoupení

§ 22 [komentář]

(1)  Zástupcem je ten, kdo je oprávněn jednat za jiného jeho jménem. Ze
zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(2)  Zastupovat  jiného  nemůže  ten, kdo sám není způsobilý k právnímu
úkonu,  o  který  jde,  ani  ten,  jehož  zájmy jsou v rozporu se zájmy
zastoupeného.

§ 23 [komentář]

Zastoupení  vzniká  na  základě  zákona nebo rozhodnutí státního orgánu
(zákonné zastoupení) anebo na základě dohody o plné moci.

§ 24 [komentář]

Zástupce  musí  jednat  osobně; dalšího zástupce si může ustanovit, jen
jestliže  je to právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. I
z  právních  úkonů  dalšího  zástupce vznikají práva a povinnosti přímo
zastoupenému.

§ 25

zrušen

Zákonné zastoupení

§ 26 [komentář]

Pokud  nejsou  fyzické  osoby k právním úkonům způsobilé, jednají za ně
jejich zákonní zástupci.

§ 27 [komentář]

(1)  Kdo  je  zákonným  zástupcem  nezletilého dítěte, upravuje zákon o
rodině.

(2)  Zákonným  zástupcem  fyzické  osoby,  která byla rozhodnutím soudu
zbavena  způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním
úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník.

(3)  Nemůže-li  být  opatrovníkem  ustanoven příbuzný fyzické osoby ani
jiná   osoba,  která  splňuje  podmínky  pro  ustanovení  opatrovníkem,
ustanoví   soud   opatrovníkem  orgán  místní  správy,  popřípadě  jeho
zařízení, jestliže je oprávněno vystupovat svým jménem (§ 18 odst. 1).

§ 28 [komentář]

Jestliže  zákonní  zástupci  jsou  povinni  též spravovat majetek těch,
které  zastupují,  a  nejde-li  o  běžnou  záležitost, je k nakládání s
majetkem třeba schválení soudu.

§ 29 [komentář]

Soud  může  ustanovit  opatrovníka  také  tomu,  jehož pobyt není znám,
jestliže  je  to třeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný
zájem.  Za  týchž  podmínek  může  soud  ustanovit opatrovníka i tehdy,
jestliže je to třeba z jiného vážného důvodu.

§ 30 [komentář]

Dojde-li  ke  střetnutí  zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného
nebo  ke  střetnutí  zájmů  těch,  kteří  jsou zastoupeni týmž zákonným
zástupcem, ustanoví soud zvláštního zástupce.

Zastoupení na základě plné moci

§ 31 [komentář]

(1)  Při  právním  úkonu  je  možné  dát  se  zastoupit  fyzickou  nebo
právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci,
v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění.

(2)  Při  plné  moci  udělené  právnické  osobě  vzniká právo jednat za
zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán
udělí plnou moc.

(3) Plnou moc lze udělit i několika zmocněncům společně. Není-li v plné
moci  udělené  několika  zmocněncům  určeno  jinak, musí jednat všichni
společně.

(4)  Je-li  třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být
plná  moc  udělena  písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy,
netýká-li se jen určitého právního úkonu.

§ 32 [komentář]

(1)  Nevyplývá-li  z  právního  úkonu, že někdo jedná za někoho jiného,
platí, že jedná vlastním jménem.

(2) Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat,
vzniknou   tím   práva  a  povinnosti  přímo  zmocniteli.  Pokyny  dané
zmocněnci,  které nevyplývají z plné moci, nemají vliv na právní účinky
jednání, ledaže by byly známé osobám, vůči kterým zmocněnec jednal.

(3)  Je-li  zmocnitel  v  dobré  víře anebo věděl-li nebo musel vědět o
určité  okolnosti,  přihlíží  se  k  tomu  i  u zmocněnce, ledaže jde o
okolnosti,  o  kterých  se  zmocněnec dozvěděl před udělením plné moci.
Zmocnitel,  který  není  v  dobré  víře, nemůže se dovolávat dobré víry
zmocněnce.

§ 33 [komentář]

(1)  Překročil-li  zmocněnec  své oprávnění vyplývající z plné moci, je
zmocnitel  vázán  jen  pokud toto překročení schválil. Neoznámí-li však
zmocnitel  osobě,  se  kterou  zmocněnec  jednal,  svůj  nesouhlas  bez
zbytečného  odkladu  po  tom,  co  se  o překročení oprávnění dozvěděl,
platí, že překročení schválil.

(2)   Překročil-li  zmocněnec  při  jednání  své  oprávnění  jednat  za
zmocnitele  nebo  jedná-li  někdo  za jiného bez plné moci, je z tohoto
jednání  zavázán  sám,  ledaže  ten,  za koho bylo jednáno, právní úkon
dodatečně   bez  zbytečného  odkladu  schválí.  Neschválí-li  zmocnitel
překročení  plné moci nebo jednání bez plné moci, může osoba, se kterou
bylo  jednáno,  na zmocněnci požadovat buď splnění závazku nebo náhradu
škody způsobené jeho jednáním.

(3)  Ustanovení  odstavce  2  neplatí,  jestliže  osoba, se kterou bylo
jednáno, o nedostatku plné moci věděla.

§ 33a [komentář]

(1)  Zmocněnec  je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho
jednala za zmocnitele

a) je-li výslovně oprávněn podle plné moci udělit plnou moc jiné osobě,

b) je-li zmocněncem právnická osoba.

(2) Z právních úkonů dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel.

§ 33b [komentář]

(1) Plná moc zanikne

a) provedením úkonu, na který byla omezena,

b) je-li odvolána zmocnitelem,

c) je-li vypovězena zmocněncem,

d) zemře-li zmocněnec.

(2) Plná moc zaniká smrtí zmocnitele, nevyplývá-li z jejího obsahu něco
jiného,  pokud  zvláštní  zákon^2e)  nestanoví jinak. Zánikem právnické
osoby,  jež  je zmocněncem nebo zmocnitelem, zaniká plná moc jen tehdy,
nepřecházejí-li její práva a závazky na jinou osobu.

(3) Zmocnitel se nemůže platně vzdát práva plnou moc kdykoliv odvolat.

(4)  Dokud  odvolání  plné  moci není zmocněnci známé, mají jeho právní
úkony  účinky,  jako  kdyby plná moc ještě trvala. Tohoto ustanovení se
však  nemůže  dovolávat  ten, kdo o odvolání plné moci věděl nebo musel
vědět.

(5)  Oznámil-li  zmocnitel jiné osobě, že udělil plnou moc zmocněnci na
určité  úkony,  může  se  vůči  ní  dovolávat  odvolání  plné moci, jen
oznámil-li  jí  toto  odvolání  před  jednáním zmocněnce nebo když tato
osoba v době jednání zmocněnce o tomto odvolání věděla.

(6) Zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec plnou moc, je zmocněnec
povinen  učinit  ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho
právní  nástupce  neutrpěl  újmu  na svých právech. Úkony takto učiněné
mají  stejné  právní  účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud
neodporují tomu, co zařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci.

HLAVA ČTVRTÁ

Právní úkony

§ 34 [komentář]

Právní  úkon  je  projev  vůle  směřující zejména ke vzniku, změně nebo
zániku  těch  práv  nebo  povinností,  které  právní předpisy s takovým
projevem spojují.

§ 35 [komentář]

(1)  Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát
výslovně  nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl
účastník projevit.

(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich
jazykového  vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon
učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

(3)  Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co
způsob  jejich  vyjádření  obvykle  znamená.  Přitom se přihlíží k vůli
toho,  kdo  právní  úkon  učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl
právní úkon určen.

§ 36 [komentář]

(1)  Vznik,  změnu  nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění
podmínky.  K  podmínce  nemožné,  na  kterou  je vázán zánik práva nebo
povinnosti, se nepřihlíží.

(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní
následky  úkonu  nastanou.  Podmínka  je rozvazovací, jestliže na jejím
splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.

(3)  Jestliže  účastník,  jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její
splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

(4)  K  splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně
účastník,  který  neměl  právo  tak  učinit  a jemuž je její splnění na
prospěch.

(5)  Nevyplývá-li  z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se
za to, že podmínka je odkládací.

§ 37 [komentář]

(1)   Právní   úkon   musí  být  učiněn  svobodně  a  vážně,  určitě  a
srozumitelně; jinak je neplatný.

(2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

(3)  Právní  úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho
význam nepochybný.

§ 38 [komentář]

(1)   Neplatný  je  právní  úkon,  pokud  ten,  kdo  jej  učinil,  nemá
způsobilost k právním úkonům.

(2)  Rovněž  je  neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše,
která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

§ 39 [komentář]

Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu
nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

§ 40 [komentář]

(1)  Nebyl-li  právní  úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo
dohoda účastníků, je neplatný.

(2)  Písemně  uzavřená  dohoda  může  být  změněna  nebo  zrušena pouze
písemně.

(3)  Písemný  právní  úkon  je platný, je-li podepsán jednající osobou;
činí-li  právní  úkon  více  osob,  nemusí  být  jejich podpisy na téže
listině,  ledaže právní předpis stanoví jinak. Podpis může být nahrazen
mechanickými  prostředky  v  případech, kdy je to obvyklé. Je-li právní
úkon  učiněn  elektronickými prostředky, může být podepsán elektronicky
podle zvláštních předpisů.

(4)  Písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn telegraficky,
dálnopisem  nebo  elektronickými  prostředky,  jež  umožňují  zachycení
obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila.

(5) K písemným právním úkonům těch, kteří nemohou číst a psát, je třeba
úředního zápisu. Úřední zápis se nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst
nebo  psát,  schopnost  seznámit  se  s obsahem právního úkonu s pomocí
přístrojů  nebo  speciálních  pomůcek  nebo prostřednictvím jiné osoby,
kterou si zvolí, a je schopný vlastnoručně listinu podepsat.

§ 40a [komentář]

Jde-li  o  důvod  neplatnosti  právního úkonu podle ustanovení § 49a, §
140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2
a  3  považuje  se  právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým
úkonem  dotčen,  neplatnosti  právního  úkonu  nedovolá. Neplatnosti se
nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní
úkon  učiněn  ve  formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li
právní  úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je
neplatný  pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže
se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.

§ 41 [komentář]

Vztahuje-li  se  důvod  neplatnosti  jen  na  část  právního  úkonu, je
neplatnou  jen  tato  část,  pokud  z povahy právního úkonu nebo z jeho
obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část
nelze oddělit od ostatního obsahu.

§ 41a [komentář]

(1) Má-li neplatný právní úkon náležitosti jiného právního úkonu, který
je  platný,  lze se jej dovolat, je-li z okolností zřejmé, že vyjadřuje
vůli jednající osoby.

(2) Má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný
úkon,  odpovídá-li  to  vůli  účastníků  a jsou-li splněny všechny jeho
náležitosti.  Neplatnosti  takového  právního  úkonu se nelze dovolávat
vůči účastníku, který jej považoval za nezastřený.

§ 42 [komentář]

Vznikne-li pro neplatnost právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle
ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti za škodu.

§ 42a [komentář]

Odporovatelnost

(1)  Věřitel  se  může  domáhat,  aby  soud určil, že dlužníkovy právní
úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči
němu  právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti
dlužníkovi  z  jeho  odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li
již uspokojen.

(2)   Odporovat  je  možné  právním  úkonům,  které  dlužník  učinil  v
posledních  třech  letech  v  úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být
tento  úmysl  druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé
dlužníka  zkráceni  a  k  nimž  došlo  v  posledních  třech letech mezi
dlužníkem  a  osobami  jemu  blízkými  (§ 116, 117), nebo které dlužník
učinil  v  uvedeném  čase  ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu,
když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité
pečlivosti nemohla poznat.

(3)  Právo  odporovat  právním  úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž
prospěch  byl  právní  úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného
úkonu dlužníka prospěch.

(4)  Právní  úkon,  kterému  věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu
neúčinný  potud,  že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z
toho,  co  odporovatelným  právním  úkonem  ušlo  z dlužníkova majetku;
není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto
úkonu prospěch.

Smlouvy

§ 43 [komentář]

Účastníci  jsou  povinni  dbát,  aby  při  úpravě smluvních vztahů bylo
odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů.

Návrh na uzavření smlouvy

§ 43a [komentář]

(1) Projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo
více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen „návrh“),
jestliže  je  dostatečně  určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby
byl vázán v případě jeho přijetí.

(2)  Návrh  působí  od  doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i
když  je  neodvolatelný,  může  navrhovatel  zrušit,  dojde-li projev o
zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem.

(3)  Dokud  nebyla  smlouva  uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže
odvolání  dojde  osobě, které je určeno, dříve, než tato osoba odeslala
přijetí návrhu.

(4) Návrh nemůže být odvolán

a)  během  lhůty,  která  je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho
obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo

b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost.

§ 43b [komentář]

(1) Návrh, i když je neodvolatelný, zaniká

a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí,

b)  uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy
a  k  rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu
nebo

c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli.

(2)  Ústní  návrh  zaniká,  není-li  přijat ihned, ledaže z jeho obsahu
vyplývá něco jiného.

(3)  Lhůta  pro  přijetí návrhu určená navrhovatelem v telegramu počíná
běžet  od  okamžiku, kdy je telegram podán k odeslání, a lhůta určená v
dopisu, od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data
uvedeného  na  obálce.  Lhůta  pro  přijetí návrhu určená navrhovatelem
telefonicky,  dálnopisně  nebo  jinými prostředky umožňujícími okamžité
sdělení  začíná  běžet  od  okamžiku,  kdy  návrh dojde osobě, které je
určen.

Přijetí návrhu

§ 43c [komentář]

(1)  Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné
její  včasné  jednání  z  něhož  lze  dovodit její souhlas, je přijetím
návrhu.

(2)  Včasné  přijetí  návrhu  nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření
souhlasu  s  obsahem  návrhu  dojde  navrhovateli. Přijetí lze odvolat,
jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

(3)   Pozdní  přijetí  má  přesto  účinky  včasného  přijetí,  jestliže
navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a
to ústně nebo odesláním zprávy.

(4)  Jestliže  z  dopisu  nebo  jiné  písemnosti, jež vyjadřují přijetí
návrhu,  vyplývá,  že  byly odeslány za takových okolností, že by došly
navrhovateli  včas,  kdyby jejich přeprava probíhala obvyklým způsobem,
má  pozdní  přijetí  účinky  včasného  přijetí,  ledaže navrhovatel bez
odkladu  vyrozumí ústně osobu, které byl návrh určen, že považuje návrh
za zaniklý, nebo jí v tomto smyslu odešle zprávu.

§ 44 [komentář]

(1)  Smlouva  je  uzavřena  okamžikem,  kdy  přijetí návrhu na uzavření
smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají
přijetí návrhu.

(2)  Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné
změny,  je  odmítnutím  návrhu  a  považuje  se za nový návrh. Přijetím
návrhu  je  však  odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými
slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy.

(3)  Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá,
že  úmyslem  navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen,
se  staly  stranou  smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto
osoby návrh přijmou.

§ 45 [komentář]

(1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

(2)  Dojde-li  projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel
použil nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje se
podle ustanovení o omylu (§ 49a).

§ 46 [komentář]

(1)  Písemnou  formu  musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i
jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.

(2)  Pro  uzavření  smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému
návrhu  a  k  jeho  písemnému  přijetí.  Jde-li  o  smlouvu  o  převodu
nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.

§ 47 [komentář]

(1)   Jestliže  zákon  stanoví,  že  ke  smlouvě  je  třeba  rozhodnutí
příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím.

(2)  Nebyl-li  podán do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutí
podle odstavce 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.

§ 48 [komentář]

(1)  Od  smlouvy  může  účastník  odstoupit, jen jestliže je to v tomto
zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

(2)  Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním
předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

§ 49 [komentář]

Účastník,   který  uzavřel  smlouvu  v  tísni  za  nápadně  nevýhodných
podmínek, má právo od smlouvy odstoupit.

§ 49a [komentář]

Právní  úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu,
vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a
osoba,  které  byl  právní  úkon  určen  tento omyl vyvolala nebo o něm
musela  vědět.  Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto
osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní.

§ 50 [komentář]

(1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je
tato  osoba  ze  smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas.
Dlužník  má  proti  ní  tytéž  námitky  jako  proti tomu, s kým smlouvu
uzavřel.  Vzdá-li  se  tato  osoba svého práva, zanikne dluh, nebylo-li
dohodnuto,  že  v  tomto  případě  má  být  plněno tomu, s nímž dlužník
smlouvu uzavřel.

(3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji
uzavřeli;  právo  na plnění má účastník, který plnění ve prospěch třetí
osoby  vyhradí,  nebylo-li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí
osoba souhlas odepřela.

§ 50a [komentář]

(1)  Účastníci  se  mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou
smlouvu;   musí   se   však   přitom  dohodnout  o  jejích  podstatných
náležitostech.

(2)  Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho
roku  domáhat  u  soudu,  aby  prohlášení  vůle  bylo nahrazeno soudním
rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

(3)  Tento  závazek  zaniká,  pokud okolnosti, ze kterých účastníci při
vzniku  závazku  vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě
požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

§ 50b [komentář]

Ustanovení  §  50a  se  použije  přiměřeně  i  na  smlouvy,  kterými se
účastníci  dohodli,  že  obsah smlouvy bude ještě doplněn, pokud přitom
dali nepochybně najevo, že smlouva má platit, i kdyby k dohodě o zbytku
obsahu smlouvy nedošlo.

§ 51 [komentář]

Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena;
smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

HLAVA PÁTÁ

SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY

§ 51a [komentář]

Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^2b) a
upravuje  ochranu  spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé
povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv.

nadpis vypuštěn

nadpis vypuštěn

§ 52 [komentář]

(1)  Spotřebitelskými  smlouvami  jsou  smlouvy  kupní, smlouvy o dílo,
případně  jiné  smlouvy,  pokud smluvními stranami jsou na jedné straně
spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

(2)  Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v
rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

(3)  Spotřebitelem  je  fyzická  osoba,  která  při  uzavírání a plnění
smlouvy  nejedná  v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti
nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

§ 53 [komentář]

(1)  Pro  uzavření  smlouvy  mohou být použity prostředky komunikace na
dálku,  které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti
smluvních  stran.  Prostředky  komunikace  na  dálku  se rozumí zejména
neadresovaný  tisk,  adresovaný  tisk,  typový dopis, reklama v tisku s
objednávkovým   tiskopisem,  katalog,  telefon  s  (lidskou)  obsluhou,
telefon  bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext),
rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a
televizní  obrazovka),  elektronická  pošta,  faxový přístroj, televize
(televizní  nákup,  teleshopping),  veřejná  komunikační síť, například
internet.

(2)  Prostředky  komunikace  na  dálku  umožňující individuální jednání
mohou  být  použity  jen  tehdy,  jestliže  spotřebitel  jejich použití
neodmítl. Pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být
použity  automatické  telefonní  systémy  bez  (lidské) obsluhy, faxové
přístroje  a automatické rozesílání elektronické pošty. Použitím těchto
prostředků  komunikace  na  dálku  nesmí  spotřebiteli  vzniknout žádné
náklady.

(3)  Při použití prostředků komunikace na dálku musí být obsahem návrhu
informace  nutné  k  uzavření  smlouvy  ve  smyslu obecných náležitostí
smlouvy  upravených  v  této  části  a  podstatných náležitostí smlouvy
stanovených  v  části  osmé  zákona. Tyto informace musí být poskytnuty
určitým  a srozumitelným způsobem s přihlédnutím k zásadám dobré víry a
k ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitelů.

(4)  Při  jednání  prostřednictvím  některého  prostředku komunikace na
dálku  musí  být  spotřebiteli  s dostatečným předstihem před uzavřením
smlouvy poskytnuty zejména tyto informace:

a)   obchodní  firma  nebo  jména  a  příjmení  a  identifikační  číslo
dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u
zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území
České  republiky,  byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku
nebo  jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena,
a  kontaktní  údaje,  zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní
číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty,

b)  údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele
režimu povolování,

c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb,

d)  cena  zboží  nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena
včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány,

e) náklady na dodání,

f) způsob platby, dodání nebo plnění,

g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 8,

h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku,

i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.

K  informacím  podle  písmen  a)  a b) zajistí dodavatel trvalý veřejný
přístup;  nedodržení této povinnosti se považuje za nepředání informací
podle § 53 odst. 7.

(5) Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku
komunikace  na  dálku,  je  dodavatel povinen prostřednictvím některého
prostředku  komunikace  na  dálku neprodleně potvrdit její obdržení; to
neplatí  při  uzavírání smlouvy výlučně výměnou elektronické pošty nebo
obdobnou   individuální   komunikací.  Objednávka  a  potvrzení  jejího
obdržení jsou považovány za doručené, pokud se s nimi strany, jimž byly
určeny, mohou seznámit.

(6)  Po  uzavření  smlouvy  při použití prostředků komunikace na dálku,
nejpozději  však před plněním, musí být spotřebiteli písemně poskytnuty
tyto informace:

a)  obchodní  jméno  a  identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické
osoby a bydliště v případě fyzické osoby,

b)  informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od
smlouvy,

c) informace o službách po prodeji a o zárukách,

d)  podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo
platnost je delší než 1 rok.

(7)  Byla-li  smlouva  uzavřena  při  použití  prostředků komunikace na
dálku,  má  spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a
bez  jakékoliv  sankce  do  14  dnů  od  převzetí plnění. V případě, že
dodavatel  nepředal  spotřebiteli  informace,  které  je povinen předat
písemně  nebo  jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 6,
činí  tato  lhůta  pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliže
však  jsou  informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení
tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní.

(8)  Kromě  případů,  kdy  je  odstoupení od smlouvy výslovně ujednáno,
nemůže spotřebitel odstoupit podle odstavce 7 od smluv

a)  na  poskytování  služeb,  jestliže  s  jejich  plněním  bylo s jeho
souhlasem započato před uplynutím lhůty 14 dnů od převzetí plnění,

b)  na  dodávku  zboží  nebo  služeb, jejichž cena závisí na výchylkách
finančního trhu nezávisle na vůli dodavatele,

c)  na  dodávku zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho
osobu,  jakož  i  zboží,  které  podléhá  rychlé zkáze, opotřebení nebo
zastarání,

d)   na  dodávku  audio  a  video  nahrávek  a  počítačových  programů,
porušil-li spotřebitel jejich originální obal,

e) na dodávku novin, periodik a časopisů,

f) spočívajících ve hře nebo loterii.

(9)  Poskytuje-li  dodavatel  plnění  spotřebiteli bez objednávky, není
spotřebitel  povinen  dodavateli  jeho  plnění  vrátit  ani  jej  o tom
vyrozumět.

(10)  Uplatní-li  spotřebitel  právo  na  odstoupení  od  smlouvy podle
odstavce  7,  má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených
nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit
spotřebiteli   zaplacené  finanční  částky  nejpozději  do  30  dnů  od
odstoupení.

§ 53a [komentář]

(1)  Při použití elektronických prostředků^2e) musí být součástí návrhu
kromě  informací  podle  §  53  odst.  3 rovněž informace o tom, zda je
smlouva  po  svém  uzavření dodavatelem archivována a zda je přístupná,
informace  o  jednotlivých  technických  krocích  vedoucích  k uzavření
smlouvy, informace o jazycích, v nichž lze smlouvu uzavřít, informace o
možnosti  zjištění  a  opravování  chyb vzniklých při zadávání dat před
podáním  objednávky  a informace o kodexech chování, které jsou pro něj
závazné  nebo  které  dobrovolně  dodržuje,  a  jejich přístupnosti při
použití  elektronických  prostředků;  to  neplatí  při  jednání výlučně
výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

(2)  Před  podáním  objednávky  musí  být  při  použití  elektronických
prostředků  spotřebiteli  umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje v
ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně
výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.

(3)  Smlouva  a  všeobecné  obchodní  podmínky  musí  být  spotřebiteli
poskytnuty ve formě, která umožňuje archivaci a reprodukci.

(4) Pro odstoupení od smlouvy platí § 53 odst. 7 obdobně.

§ 54 [komentář]

Ustanovení  o smlouvách sjednávaných podle § 53 odst. 2 až 9 a § 53a se
nevztahují na smlouvy

a)  o finančních službách (§ 54a); ustanovení § 53 odst. 1 až 3 a 5 a §
53a se na tyto smlouvy použijí,

b)  uzavírané prostřednictvím prodejních automatů nebo automatizovaných
obchodních provozoven,

c)    uzavírané    provozovateli   prostředků   komunikace   na   dálku
prostřednictvím veřejných telefonů,

d)  uzavírané na výstavbu či prodej nemovitosti nebo týkající se jiných
práv k nemovitosti, s výjimkou nájmu,

e) uzavírané na základě dražeb,

f)  na  dodávku  potravin,  nápojů  nebo  jiného  zboží  běžné spotřeby
dodávaného stálými doručovateli do domácnosti nebo sídla spotřebitele,

g)  o  ubytování,  dopravě, stravování nebo využití volného času, pokud
dodavatel poskytuje tato plnění v určeném termínu nebo době.

§ 54a [komentář]

Smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku

(1)  Smlouvami  o finančních službách se pro účely smluv uzavíraných na
dálku  upravených v tomto zákoně rozumí smlouvy týkající se bankovních,
platebních,  úvěrových  nebo  pojistných  služeb,  smlouvy  týkající se
penzijního  připojištění,  smlouvy týkající se poskytování investičních
služeb  nebo  smlouvy  týkající  se  obchodů  na  trhu  s  investičními
nástroji. V případě pochybností se má za to, že za smlouvu o finančních
službách  se pro účely smluv uzavíraných na dálku vždy považuje smlouva
uzavíraná v rámci předmětu podnikatelské činnosti podle první věty, kde
na   straně  dodavatele  vystupuje  banka,  pobočka  zahraniční  banky,
devizové  místo,  instituce  elektronických peněz, stavební spořitelna,
spořitelní    nebo    úvěrní    družstvo,    pojišťovna,    pojišťovací
zprostředkovatel,  pojišťovací  makléř,  pojišťovací agent, obchodník s
cennými  papíry, penzijní fond, investiční společnost, investiční fond,
organizátor  regulovaného  trhu  nebo investiční zprostředkovatel, nebo
zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání.

(2)   Jsou-li  pro  uzavření  smlouvy  o  finančních  službách  použity
prostředky  komunikace  na dálku uvedené v § 53 odst. 1, které umožňují
uzavřít   smlouvu   bez   současné  fyzické  přítomnosti  dodavatele  a
spotřebitele  (dále  jen  „smlouva  o  finančních službách uzavíraná na
dálku“), je dodavatel povinen splnit povinnosti uvedené v § 54b až 54d.
Některé   povinnosti   při   uzavírání   smluv  o  pojistných  službách
uzavíraných  na  dálku  jsou  upraveny  odchylně  ve  zvláštním právním
předpise^2c).

(3)  U  smlouvy  o  finančních  službách uzavírané na dálku, na základě
které  jsou  činěny operace stejné nebo obdobné povahy, se ustanovení §
54b  až  54d  na  tyto  operace nevztahují. Uzavírají-li stejné smluvní
strany,  které  spolu uzavřely smlouvu o finančních službách uzavíranou
na  dálku,  další navazující smlouvy o finančních službách uzavírané na
dálku  stejné  nebo  obdobné  povahy,  nepoužijí  se na tyto navazující
smlouvy  ustanovení  §  54b  odst. 2 až 6; to neplatí v případě, kdy od
uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok.

(4)  Pro  účely  smluv  o  finančních  službách uzavíraných na dálku se
rozumí

a) provozovatelem prostředku komunikace na dálku fyzická nebo právnická
osoba, jejíž podnikatelská činnost zahrnuje zpřístupňování jednoho nebo
více prostředků komunikace na dálku dodavatelům,

b)  trvalým  nosičem  dat jakýkoli předmět, který umožňuje spotřebiteli
uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po
dobu  přiměřenou  účelu  těchto  informací, a který umožňuje reprodukci
těchto informací v nezměněné podobě,

c)  spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy o
finančních  službách  uzavírané  na  dálku nejedná v rámci své obchodní
nebo jiné podnikatelské činnosti.

(5)  Ustanovení § 54b odst. 2, § 54b odst. 3 písm. a) a b), § 54b odst.
4  písm.  b),  c),  f)  a  g) a § 54b odst. 5 písm. a) se nepoužijí při
uzavírání   smluv  o  platebních  službách  podle  zákona  upravujícího
platební styk.

§ 54b [komentář]

Poskytování informací

(1)  Spotřebiteli  musí  být  při  jednání  prostřednictvím některého z
prostředků  komunikace na dálku s dostatečným předstihem před uzavřením
smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku poskytnuty informace o
dodavateli,  o  poskytované  finanční  službě,  o  smlouvě o finančních
službách  uzavírané  na dálku a o možných způsobech mimosoudního řešení
sporů nebo možných náhradách z garančních fondů.

(2)  Spotřebiteli  musí  být  v  souladu  s odstavcem 1 poskytnuty tyto
informace o dodavateli:

a)  obchodní  firma, název nebo jméno a příjmení a identifikační číslo,
pokud mu bylo přiděleno, dodavatele,

b) hlavní předmět podnikání dodavatele,

c)   sídlo  dodavatele,  který  je  právnickou  osobou,  nebo  bydliště
dodavatele,  který je fyzickou osobou, případně jiné adresy, které mají
význam pro vztah mezi spotřebitelem a dodavatelem,

d)  obchodní  firma, název nebo jméno a příjmení a identifikační číslo,
pokud  mu bylo přiděleno, zástupce dodavatele v členském státě Evropské
unie,  ve  kterém  má  spotřebitel  bydliště,  jestliže takový zástupce
existuje (dále jen „zástupce dodavatele“),

e) sídlo zástupce dodavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště
zástupce  dodavatele,  který  je fyzickou osobou, případně jiné adresy,
které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zástupcem dodavatele,

f)  obchodní  firma,  název  nebo  jméno  a  příjmení zprostředkovatele
uzavření smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku s dodavatelem
(dále  jen  „zprostředkovatel“),  a  identifikační číslo, pokud mu bylo
přiděleno, pokud s takovýmto zprostředkovatelem spotřebitel jedná,

g) titul, na základě kterého zprostředkovatel se spotřebitelem jedná,

h)  sídlo  zprostředkovatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště
zprostředkovatele,  který  je  fyzickou  osobou,  případně jiné adresy,
které mají význam pro vztah mezi spotřebitelem a zprostředkovatelem,

i) informace o tom, zda je dodavatel registrován v obchodním nebo jiném
obdobném  rejstříku  a  pokud je dodavatel registrován, pak informace o
jeho   registračním   čísle   nebo   jiném   odpovídajícím   prostředku
identifikace dodavatele v takovém rejstříku,

j)  název  a  sídlo  orgánu  odpovědného za výkon dohledu nebo státního
dozoru  nad  činností  dodavatele,  pokud  dodavatel podniká na základě
povolení.

(3)  Spotřebiteli  musí  být  v  souladu  s odstavcem 1 poskytnuty tyto
informace o poskytované finanční službě:

a) název a hlavní charakteristiky poskytované služby,

b)  celková  cena  poskytované  služby  pro  spotřebitele  včetně všech
poplatků,   daní   placených   prostřednictvím   dodavatele   a  jiných
souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak
veškeré   informace   o   způsobu   výpočtu   konečné  ceny  umožňující
spotřebiteli ověřit si konečnou cenu,

c)  možná  rizika  mimo  kontrolu  dodavatele  spojená  s  poskytovanou
finanční službou, včetně případného upozornění, že minulé výnosy nejsou
zárukou výnosů budoucích,

d)   existence   dalších   daní  nebo  nákladů,  které  nejsou  hrazeny
prostřednictvím dodavatele nebo jím nejsou vybírány,

e)  případná  omezení období, po které zůstávají poskytnuté informace v
platnosti,

f)  možné  způsoby  placení  za  poskytnutou službu a způsob poskytnutí
služby,

g)  případné  dodatečné  náklady pro spotřebitele za použití prostředků
komunikace na dálku, pokud jsou dodavatelem účtovány.

(4)  Spotřebiteli  musí  být  v  souladu  s odstavcem 1 poskytnuty tyto
informace o smlouvě o finančních službách uzavírané na dálku:

a)  o  možnosti či nemožnosti odstoupit od smlouvy podle § 54c odst. 1,
zejména  o lhůtách k jeho uplatnění, podmínkách jeho uplatnění, částce,
jejíž  zaplacení  může být na spotřebiteli požadováno podle § 54c odst.
6, a informace o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení od smlouvy,

b)  o  minimální době trvání smlouvy o finančních službách uzavírané na
dálku  v  případě  trvajícího  nebo  opakovaného poskytování finančních
služeb,

c)  o právu dodavatele nebo spotřebitele na předčasné nebo jednostranné
ukončení  smlouvy  o  finančních službách uzavírané na dálku na základě
smluvních podmínek, včetně případných smluvních pokut,

d)  praktické pokyny pro uplatnění práva na odstoupení, obsahující mimo
jiné adresu, na niž má být zasláno oznámení o odstoupení,

e) označení členského státu nebo členských států Evropské unie, jejichž
právní  předpisy  bere  dodavatel  za  základ  pro  vytvoření vztahů se
spotřebitelem před uzavřením smlouvy o finančních službách uzavírané na
dálku,

f)  o  smluvní  doložce o rozhodném právu smlouvy o finančních službách
uzavírané  na dálku a o příslušnosti soudu v případě sporů vzniklých ze
smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku,

g)  o jazyku, případně jazycích, ve kterých bude dodavatel se souhlasem
spotřebitele  komunikovat  se  spotřebitelem  během  trvání  smlouvy  o
finančních  službách uzavírané na dálku a ve kterých budou spotřebiteli
poskytnuty smluvní podmínky a další informace podle tohoto paragrafu.

(5)  Spotřebiteli  musí  být  v  souladu  s odstavcem 1 poskytnuty tyto
informace  o možných způsobech nápravy porušení povinností ze smlouvy o
finančních službách uzavírané na dálku:

a)   o   existenci   a   způsobu   mimosoudního   vyřizování  stížností
spotřebitelů,  včetně  možnosti  obrátit  se  se stížností na příslušný
orgán dohledu,

b)  o existenci garančních fondů, zejména Garančního fondu obchodníků s
cennými papíry, a Fondu pojištění vkladů.

(6)  Z informací poskytnutých podle odstavců 2 až 5 musí být patrno, že
slouží k obchodním účelům.

(7)   Informace   poskytnuté  spotřebiteli  před  uzavřením  smlouvy  o
finančních  službách  uzavírané na dálku musí být v souladu s uzavřenou
smlouvou.

(8) Veškeré smluvní podmínky a informace podle odstavců 2 až 5 musí být
dány spotřebiteli k dispozici písemně v dostatečném předstihu před tím,
než  je  spotřebitel smlouvou uzavíranou na dálku nebo nabídkou na její
uzavření vázán.

(9)  Jestliže  byla  smlouva  o  finančních službách uzavíraná na dálku
uzavřena  na  žádost  spotřebitele  s použitím prostředků komunikace na
dálku,  které  neumožňují  poskytnutí  smluvních podmínek a informací v
souladu  s  odstavcem  8,  musí  dodavatel  splnit svou povinnost podle
odstavce 8 okamžitě po uzavření této smlouvy.

(10)  V  případě  hlasové telefonní komunikace musí být spotřebiteli na
začátku  hovoru  zahájeného  dodavatelem  sdělen obchodní účel hovoru a
informace sloužící k dostatečné identifikaci dodavatele. Jestliže s tím
vysloví  spotřebitel  souhlas,  je možné mu místo informací uvedených v
odstavcích  2  až 5 sdělit pouze informace o osobě, která je v kontaktu
se  spotřebitelem,  a  její  spojení  s  dodavatelem  a informace podle
odstavce  3  písm.  a), b) a d) a podle odstavce 4 písm. a), s výjimkou
informace  o  důsledcích  neuplatnění  práva pro odstoupení od smlouvy.
Dodavatel  dále informuje spotřebitele o tom, že další informace jsou k
dispozici   na   vyžádání,  a  o  povaze  těchto  informací.  Povinnost
dodavatele dodat informace podle odstavce 8 tím není dotčena.

(11)  Spotřebitel  má  právo  obdržet  kdykoli  během  trvání smlouvy o
finančních  službách uzavírané na dálku na svou žádost smluvní podmínky
v  tištěné podobě, případně změnit způsob komunikace na dálku, pokud to
není  v  rozporu  s  povahou  poskytovaných  finančních  služeb  nebo s
uzavřenou smlouvou o finančních službách uzavíranou na dálku.

(12)  Pokud  dodavatel  při  uzavírání  smlouvy  o  finančních službách
uzavírané  na  dálku neposkytne spotřebiteli informace podle odstavců 1
až  11  nebo  mu  poskytne  klamavé  informace, má spotřebitel právo od
uzavřené  smlouvy  o  finančních službách uzavírané na dálku odstoupit.
Toto  právo může spotřebitel uplatnit ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se
o  porušení  povinností  dodavatele  podle  odstavců  1 až 11 dozví. Na
odstoupení  spotřebitele od smlouvy se použijí ustanovení § 54c odst. 6
až 9 obdobně.

§ 54c [komentář]

Právo na odstoupení

(1)  Od smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku má spotřebitel
právo  odstoupit bez uvedení důvodů a bez jakékoli smluvní sankce (dále
jen  „právo  na  odstoupení“)  ve  lhůtě  14  dnů ode dne uzavření této
smlouvy  nebo  ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy mu byly předány informace v
souladu  s  §  54b  odst.  8  nebo  9,  nastal-li tento den po uzavření
smlouvy.  Od  smlouvy  o  penzijním  připojištění uzavírané na dálku má
spotřebitel  právo  na odstoupení ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření této
smlouvy  nebo  ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byly předány informace v
souladu  s  §  54b  odst.  8  nebo  9,  nastal-li tento den po uzavření
smlouvy.

(2)  Spotřebitel  nemá právo na odstoupení u finančních služeb, jejichž
cena  závisí  na  pohybech  cen  na  finančních trzích, které dodavatel
nemůže  ovlivnit, jako jsou služby vztahující se k devizovým hodnotám a
investičním  nástrojům^2d). Právo na odstoupení dále spotřebitel nemá u
smluv, z nichž bylo zcela splněno oběma smluvními stranami na výslovnou
žádost spotřebitele před výkonem spotřebitelova práva na odstoupení.

(3)  Spotřebitel  vykoná  své  právo  na  odstoupení oznámením zaslaným
prokazatelným způsobem v souladu s praktickými pokyny podle § 54b odst.
4  písm.  d); lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud
bylo oznámení písemně odesláno před uplynutím této lhůty.

(4)  Pokud  je  se  smlouvou  o finančních službách uzavíranou na dálku
spojena  jiná  smlouva  uzavíraná  na  dálku  vztahující  se ke službám
poskytovaným  dodavatelem  nebo  jinou  osobou  na  základě  smlouvy  s
dodavatelem,  pak  se  tato  smlouva od počátku ruší, pokud spotřebitel
využije své právo na odstoupení podle odstavce 1.

(5) Ve lhůtě pro odstoupení podle odstavce 1 může dodavatel začít plnit
smlouvu  o  finančních  službách  uzavíranou na dálku až poté, co s tím
spotřebitel vysloví souhlas.

(6)  Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy o finančních službách uzavírané
na  dálku,  dodavatel po něm může požadovat neprodlené zaplacení částky
pouze za do té doby skutečně poskytnutou službu. Požadovaná částka musí
být přiměřená rozsahu již poskytnuté služby.

(7)  Dodavatel  nesmí  od  spotřebitele  požadovat  zaplacení částky za
poskytnutou  službu podle odstavce 6, pokud zahájil plnění smlouvy před
uplynutím   lhůty   pro   odstoupení  podle  odstavce  1  bez  souhlasu
spotřebitele  nebo pokud neprokáže, že spotřebitele informoval o částce
podle § 54b odst. 4 písm. a).

(8) Dodavatel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 30
dnů  ode  dne odstoupení, kdy mu bylo doručeno oznámení o odstoupení od
smlouvy  o  finančních  službách  uzavírané  na dálku podle odstavce 3,
vrátit  spotřebiteli  všechny  peněžní  prostředky  od  něj  přijaté na
základě  smlouvy  o  finančních službách uzavírané na dálku, s výjimkou
částky  zaplacené  spotřebitelem  za  již skutečně poskytnuté služby na
základě této smlouvy podle odstavce 6.

(9)  Spotřebitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě
30  dnů  ode  dne,  kdy  zaslal  dodavateli oznámení o odstoupení podle
odstavce 3, vrátit dodavateli všechny jím poskytnuté peněžní prostředky
nebo  jiný  majetek  od  něj  přijatý  na  základě smlouvy o finančních
službách uzavírané na dálku.

§ 54d [komentář]

(1)  Pokud dodavatel poskytne spotřebiteli finanční službu bez výslovné
objednávky  spotřebitele,  nemá  spotřebitel  povinnost  za tuto službu
zaplatit  a  neplynou  mu z této skutečnosti ani žádné jiné povinnosti.
Mlčení   spotřebitele   nelze   považovat  za  souhlas  s  poskytováním
finančních služeb.

(2)  Na  smlouvy  o  finančních  službách uzavírané na dálku se obdobně
použijí ustanovení o spotřebitelských smlouvách podle § 55 a 56.

(3)  Provozovatel  prostředku  komunikace  na dálku zajistí, aby na jím
provozovaném prostředku komunikace na dálku nebyly poskytovány finanční
služby  poskytované  na dálku, pokud byly pravomocným soudním rozsudkem
nebo  správním rozhodnutím označeny jako nesplňující požadavky týkající
se spotřebitelských smluv stanovené tímto zákonem.

(4)  Aniž  je  dotčeno ustanovení § 54c odst. 7, nese důkazní břemeno o
splnění  svých  povinností  informovat spotřebitele a důkazní břemeno o
získání souhlasu spotřebitele s uzavřením, popřípadě s plněním, smlouvy
o  finančních  službách  uzavírané na dálku dodavatel. Jakékoli smluvní
ujednání,  které  stanovuje,  že  důkazní  břemena podle předchozí věty
nese, byť jen z části, spotřebitel, je nepřípustné ve smyslu § 56 odst.
3.

§ 55 [komentář]

(1)  Smluvní  ujednání  spotřebitelských  smluv  se nemohou odchýlit od
zákona  v  neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát
práv,  které  mu  zákon  poskytuje,  nebo  jinak  zhoršit  své  smluvní
postavení.

(2) Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná.

(3)  V  pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro
spotřebitele příznivější.

§ 56 [komentář]

(1)  Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu
s   požadavkem   dobré  víry  znamenají  k  újmě  spotřebitele  značnou
nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

(2)  Ustanovení  odstavce  1  se  nevztahuje na smluvní ujednání, která
vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

(3) Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která

a)   vylučují   nebo  omezují  odpovědnost  dodavatele  za  jednání  či
opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví,

b)  vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti
za vady či odpovědnosti za škodu,

c)  stanoví,  že  smlouva  je  pro spotřebitele závazná, zatímco plnění
dodavatele  je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé
výlučně na vůli dodavatele,

d)  dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění
i  v  případě,  že  spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní
odstoupí,

e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného
důvodu a spotřebitele nikoli,

f)  opravňují  dodavatele,  aby  bez  důvodů hodných zvláštního zřetele
vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby,

g)  zavazují  spotřebitele  k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost
seznámit před uzavřením smlouvy,

h)  dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu
sjednaného ve smlouvě,

i)  stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění,
nebo  dodavatele  opravňují  k  zvýšení  ceny  zboží či služeb, aniž by
spotřebitel  byl  oprávněn  od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v
době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena,

j)  přikazují  spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že
dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly,

k)  dovolují  dodavateli  převést  práva  a  povinnosti  ze smlouvy bez
souhlasu  spotřebitele,  dojde-li  převodem ke zhoršení dobytnosti nebo
zajištění pohledávky spotřebitele.

bez nadpisu

§ 57 [komentář]

(1)  Byla-li  spotřebitelská  smlouva  uzavřena mimo prostory obvyklé k
podnikání  dodavatele  nebo  nemá-li  dodavatel  žádné  stálé  místo  k
podnikání,  může  spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 14 dnů od
jejího  uzavření;  nedošlo-li  dosud ke splnění dodávky zboží či služeb
dodavatelem,  může  od  smlouvy  odstoupit  bez  uvedení  důvodů  a bez
jakékoliv  sankce  do  1  měsíce.  To neplatí ohledně smluv, u nichž si
spotřebitel  výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky.
Dodavatel  je  zároveň  povinen  vrátit spotřebiteli zaplacené finanční
částky do 30 dnů od odstoupení od smlouvy.

(2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od
smlouvy  nejpozději  při  uzavření  smlouvy;  písemné  upozornění  musí
obsahovat  i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně
bydliště či sídla takové osoby.

(3)   Při  porušení  povinnosti  stanovené  v  předchozím  odstavci  má
spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na smlouvy

a)  jejichž  předmětem  je  výstavba,  prodej,  nájem nebo jiné právo k
nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení do
ní začleněných,

b)  na  dodávku  potravin  nebo  jiného zboží běžné spotřeby dodávaného
stálými  doručovateli  do  domácnosti  spotřebitele  nebo do jiného jím
určeného místa,

c)  na  dodávku  zboží  nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogu
dodavatele,  s nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v nepřítomnosti
dodavatele,  za předpokladu, že mezi stranami má pokračovat spojení při
plnění  uzavřené nebo jiné smlouvy, a za předpokladu, že spotřebitel má
právo  odstoupit  od  smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je s
tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě,

d) pojistné a o cenných papírech.

Zvláštní  ustanovení  o  ochraně  spotřebitele  při uzavírání smlouvy o
užívání budovy nebo její části na časový úsek

§ 58 [komentář]

(1)  Spotřebitelská  smlouva, ve které se sjednává mezi spotřebitelem a
poskytovatelem  právo  užívat  budovu  nebo  její část na jeden či více
stanovených  nebo  stanovitelných  časových úseků během roku a která je
uzavřena  na  dobu  delší než 3 roky, musí mít písemnou formu, musí být
vyhotovena  v  českém  jazyce a vedle náležitostí příslušného smluvního
typu musí obsahovat také

a) jméno, příjmení, datum narození a bydliště spotřebitele,

b)  obchodní  firmu,  sídlo,  předmět  podnikání  a identifikační číslo
poskytovatele,  který  je  právnickou  osobou, a jméno a příjmení osoby
oprávněné jednat jeho jménem,

c)  jméno  a  příjmení,  popřípadě  obchodní  firmu,  bydliště, předmět
podnikání  a  identifikační  číslo  poskytovatele,  který  je  fyzickou
osobou,

d)  jméno  a  příjmení,  bydliště  nebo  sídlo vlastníka budovy či její
části,

e) právní vztah poskytovatele k budově či její části,

f)  vymezení  práva  užívat  budovu  či  její  část  na  jeden  či více
stanovených  nebo  stanovitelných  časových  úseků během roku, které je
předmětem  smlouvy,  a  stanovení  podmínek,  za kterých lze toto právo
uplatnit na území státu, v němž se budova nalézá, a prohlášení, že byly
tyto podmínky respektovány,

g)  polohové  určení, přesný popis a vybavenost budovy či její části, u
budovy též evidenční nebo popisné číslo,

h)  informaci  o  stupni  rozestavěnosti  budovy  či její části, včetně
rozestavěnosti  inženýrských  sítí  a  termínu dokončení, uvedení čísla
stavebního   povolení  a  úplného  názvu  a  adresy  stavebního  úřadu,
informace  o  podmínkách vypořádání provedených plateb, pokud budova či
její část nebude dokončena řádně a včas,

i)  vymezení  základních  služeb,  které  se s právem užívání poskytují
(například  osvětlení, voda, vytápění), a rozsah dalších služeb, včetně
služeb spojených s právem užívat společné prostory a zařízení,

j) vymezení rozsahu užívání společných prostor a zařízení,

k) vymezení zásad, kterými se bude řídit správa, údržba a opravy budovy
či její části,

l)  stanovení data, od kterého lze čerpat právo vyplývající ze smlouvy,
dobu  jeho  trvání,  přesné stanovení časových úseků nebo způsob jejich
určení,

m) cenu, kterou spotřebitel uhradí za právo užívat budovu či její část,
odhad  a  způsob  výpočtu  variabilní částky splatné za kalendářní rok,
jejíž  součástí  jsou  zálohy na úhradu za užívání společných prostor a
zařízení,  na poskytování služeb, na správu objektu, na opravy a údržbu
budovy,  místní  poplatky  a  příspěvky  na  tvorbu  rezerv  pro  krytí
neočekávaných rizik, jakož i další platby spojené s užíváním,

n) způsob platby,

o)   podmínky   pro   zapojení   do   systému  výměny  užívacího  práva
organizovaného poskytovatelem nebo třetí stranou určenou poskytovatelem
a o veškerých nákladech s tím spojených,

p)   poučení  o  právu  na  odstoupení  od  smlouvy,  včetně  stanovení
náležitostí  a  formy oznámení o odstoupení, způsobu a místa doručení a
označení  osoby,  které  se toto oznámení doručuje, druh a výše plateb,
jejichž úhradu může v takovém případě poskytovatel požadovat,

r)  podmínky  převodu  nebo  přechodu práva vyplývajícího ze smlouvy na
třetí osobu,

s) datum uzavření smlouvy.

(2)  Jestliže  smlouva  neobsahuje  některou z těchto náležitostí, není
neplatná;  spotřebitel  však  má  právo  v  tomto  případě  od  smlouvy
odstoupit ve lhůtách uvedených v § 63.

§ 59 [komentář]

(1)  Poskytovatelem  se  rozumí  osoba,  která  při  uzavírání a plnění
smlouvy  jedná  v  rámci  své podnikatelské činnosti a která přenechává
právo uvedené ve smlouvě.

(2)  Budovou  nebo  její částí se rozumí stavba určená pro bydlení nebo
stavba určená pro ubytování.

§ 60 [komentář]

(1)  Poskytovatel  je povinen před uzavřením smlouvy písemně poskytnout
každé  osobě, která o to požádá, úplné a pravdivé informace uvedené v §
58  odst.  1  s  výjimkou  písmen  a), l) a s) a poučení, jak a kde lze
získat další informace.

(2)  Písemné  informace poskytnuté před uzavřením smlouvy jsou nedílnou
součástí   smlouvy.  Změny  poskytnutých  informací,  pokud  se  strany
nedohodnou  jinak,  mohou  vyplývat  pouze  z  okolností,  které nemůže
poskytovatel   ovlivnit.   Na   každou   změnu  těchto  informací  musí
poskytovatel  spotřebitele  nejpozději  10  dnů  před uzavřením smlouvy
písemně upozornit.

(3)  Údaj,  kde  lze  informace podle odstavce 1 získat, musí obsahovat
rovněž každá reklama týkající se práva užívat budovu či její část.

§ 61 [komentář]

Poskytovatel nesmí na spotřebiteli požadovat

a) žádné jiné platby než ty, které jsou dohodnuty ve smlouvě,

b)  jakékoli  platby před uzavřením smlouvy ani po dobu, po kterou může
spotřebitel  uplatnit právo na odstoupení od smlouvy podle § 63 odst. 1
písm. a) až c).

Nadpis vypuštěn

§ 62 [komentář]

Jestliže  cena  je  plně  nebo částečně hrazena úvěrem, který poskytuje
poskytovatel, nebo úvěrem poskytnutým třetí osobou na základě smlouvy o
poskytování  úvěru  mezi  třetí  osobou a poskytovatelem, a spotřebitel
využije  svého  práva  odstoupit  od  smlouvy, musí poskytovatel zrušit
smlouvu  o úvěru uzavřenou se spotřebitelem nebo zajistit její zrušení.
Zrušení  této  smlouvy  nesmí  být  spojováno  s uplatněním jakýchkoliv
sankcí ze strany poskytovatele nebo třetí osoby.

HLAVA ŠESTÁ

Zrušena

Nadpis vypuštěn

§ 63 [komentář]

(1) Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě

a) 15 kalendářních dnů od uzavření smlouvy bez uvedení důvodu,

b)   3   měsíců   od  uzavření  smlouvy,  jestliže  smlouva  neobsahuje
náležitosti   podle   §  58  odst.  1;  jestliže  však  jsou  chybějící
náležitosti  v  průběhu  této lhůty řádně předány, má spotřebitel právo
odstoupit  od smlouvy s uvedením důvodu ve lhůtě 15 kalendářních dnů od
poskytnutí těchto náležitostí,

c)  15  kalendářních  dnů  ode dne uplynutí tříměsíční lhůty s uvedením
důvodu, jestliže poskytovatel neposkytne spotřebiteli náležitosti podle
§ 58 odst. 1 ani do 3 měsíců od podpisu smlouvy a spotřebitel neuplatní
právo na odstoupení od smlouvy podle písmene b),

d)  3 měsíců od sjednaného termínu dokončení rozestavěné budovy či její
části, jestliže nebyla v tomto termínu dokončena řádně a včas.

(2)  Uplatní-li  spotřebitel  právo  na  odstoupení  od  smlouvy  podle
odstavce  1,  má  poskytovatel  právo  pouze  na  náhradu  prokazatelně
vynaložených  výdajů  spojených  s uzavřením a následným odstoupením od
smlouvy  [§  58  odst. 1 písm. p)]. Uplatnění práva na odstoupení podle
odstavce  1  písm.  b),  c)  a  d)  nesmí  být  ze strany poskytovatele
spojováno s žádnými finančními nároky.

§ 64 [komentář]

(1) Spotřebitel nesmí být zbaven ochrany dle předchozích ustanovení bez
ohledu  na právo, kterým se smluvní vztah řídí, pokud se budova či její
část  nachází  na  území  České republiky nebo má-li spotřebitel trvalý
pobyt v České republice.

(2)  Stejná ochrana náleží spotřebiteli v případech, kdy se budova nebo
její část nachází na území členského státu Evropské unie.

§ 65 [komentář]

Má-li  spotřebitel trvalý pobyt mimo území České republiky v některém z
členských  států  Evropské unie nebo je jeho státním příslušníkem, musí
být  smlouva  vyhotovena  rovněž  v  jazyce  či  jednom z jazyků tohoto
členského  státu.  Výběr  jazyka  v  tomto případě náleží spotřebiteli.
Poskytovatel  je  povinen  v takovém případě předat spotřebiteli úřední
překlad  smlouvy v jazyce či v jednom z jazyků členského státu Evropské
unie, v němž se budova či její část nachází.

§ 66

Zrušen.

§ 67

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 68

Zrušen.

§ 69

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 70

Zrušen.

HLAVA SEDMÁ

Zrušena

Nadpis vypuštěn

§ 71

Zrušen.

§ 72

Zrušen.

§ 73

Zrušen.

§ 74

Zrušen.

§ 75

Zrušen.

§ 76

Zrušen.

§ 77

Zrušen.

§ 78

Zrušen.

§ 79

Zrušen.

§ 80

Zrušen.

§ 81

Zrušen.

§ 82

Zrušen.

§ 83

Zrušen.

§ 84

Zrušen.

§ 85

Zrušen.

§ 86

Zrušen.

§ 87

Zrušen.

§ 88

Zrušen.

§ 89

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 90

Zrušen.

§ 91

Zrušen.

§ 92

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 93

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 94

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 95

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 96

Zrušen.

§ 97

Zrušen.

§ 98

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 99

Zrušen.

HLAVA OSMÁ

Promlčení

§ 100 [komentář]

(1)  Právo  se  promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně
stanovené  (§  101  až  110).  K promlčení soud přihlédne jen k námitce
dlužníka.   Dovolá-li  se  dlužník  promlčení,  nelze  promlčené  právo
věřiteli přiznat.

(2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.
Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve,
než zajištěná pohledávka.

(3)  Nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na
jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá.

Promlčecí doba

§ 101 [komentář]

Pokud  není  v  dalších  ustanoveních  uvedeno jinak, je promlčecí doba
tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

§ 102 [komentář]

U  práv,  která  musí  být  uplatněna  nejprve u fyzické nebo právnické
osoby,  počíná  běžet  promlčecí  doba  ode  dne,  kdy bylo právo takto
uplatněno.

§ 103 [komentář]

Bylo-li  dohodnuto  plnění  ve  splátkách,  počíná běžet promlčecí doba
jednotlivých  splátek  ode  dne  jejich  splatnosti.  Stane-li  se  pro
nesplnění  některé  ze  splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet
promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 104 [komentář]

zrušen

§ 105 [komentář]

Jde-li  o  právo  oprávněného  dědice na vydání dědictví (§ 485), počne
běžet  promlčecí  doba  od  právní  moci  rozhodnutí, jímž bylo dědické
řízení skončeno.

§ 106 [komentář]

(1)  Právo  na  náhradu  škody  se  promlčí za dva roky ode dne, kdy se
poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

(2)  Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li
o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události,
z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

(3)  Jestliže  škoda  vznikla  porušením  právní  povinnosti v důsledku
poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku^2e) jiným než poškozeným,
anebo   v   důsledku  přímého  nebo  nepřímého  vyžadování  úplatku  od
poškozeného  (dále  jen  „korupční  jednání“),  právo  na náhradu takto
vzniklé  škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o
škodě  a  o tom, kdo za ni odpovídá, nejdéle však za deset let ode dne,
kdy došlo ke korupčnímu jednání.

§ 107 [komentář]

(1)  Právo  na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva
roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení
a kdo se na jeho úkor obohatil.

(2)  Nejpozději  se  právo  na  vydání  plnění z bezdůvodného obohacení
promlčí  za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset
let ode dne, kdy k němu došlo.

(3) Jsou-li účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy povinni vzájemně si
vrátit vše, co podle ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen
tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení namítat.

§ 108 [komentář]

Práva  z  přepravy se promlčují za jeden rok s výjimkou práv na náhradu
škody u přepravy osob.

§ 109 [komentář]

Právo  odpovídající  věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti
let vykonáváno.

§ 110 [komentář]

(1)  Bylo-li  právo  přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného
orgánu,  promlčuje  se  za  deset  let  ode  dne,  kdy  mělo  být podle
rozhodnutí  plněno. Bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu
i  výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li
však  v  uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí
této lhůty.

(2)  Stejná  promlčecí doba platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo
plnění  v  rozhodnutí  nebo  v uznání práva rozloženo; promlčecí doba u
jednotlivých  splátek  počíná  ode  dne  jejich splatnosti. Stane-li se
nesplněním  některé  ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet
desetiletá promlčecí doba od splatnosti nesplněné splátky.

(3)  Úroky  a  opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li
však  o  práva  pravomocně  přiznaná  nebo  písemně  uznaná, platí tato
promlčecí  doba,  jen  pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž
splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

Běh promlčecí doby

§ 111 [komentář]

Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.

§ 112 [komentář]

Uplatní-li  věřitel  v  promlčecí  době  právo  u  soudu  nebo u jiného
příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba
od  tohoto  uplatnění  po dobu řízení neběží. To platí i o právu, které
bylo  pravomocně  přiznáno  a  pro  které  byl  u  soudu  nebo u jiného
příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

§ 113 [komentář]

Jde-li  o  práva  osob, které musí mít zákonného zástupce, nebo o práva
proti   těmto  osobám,  promlčení  nepočne,  dokud  jim  zástupce  není
ustanoven.  Již  započaté promlčení probíhá dále, avšak neskončí, dokud
neuplyne  rok  po tom, kdy těmto osobám bude zákonný zástupce ustanoven
nebo kdy překážka jinak pomine.

§ 114 [komentář]

Jde-li  o  právo  mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými
dětmi  a  jinými  zastoupenými  osobami  na druhé straně, promlčení ani
nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i
o právech mezi manžely.

HLAVA DEVÁTÁ

Vymezení některých pojmů

Domácnost

§ 115 [komentář]

Domácnost  tvoří  fyzické  osoby,  které  spolu  trvale žijí a společně
uhrazují náklady na své potřeby.

Osoby blízké

§ 116 [komentář]

Osobou   blízkou  je  příbuzný  v  řadě  přímé,  sourozenec  a  manžel,
partner^1a); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za
osoby  sobě  navzájem  blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z
nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

§ 117 [komentář]

Stupeň  příbuzenství  dvou  osob se určuje podle počtu zrození, jimiž v
řadě  přímé  pochází jedna od druhé a v řadě pobočné obě od nejbližšího
společného předka.

Věci a práva

§ 118 [komentář]

(1)  Předmětem  občanskoprávních  vztahů  jsou  věci, a pokud to jejich
povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

(2)  Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové
prostory.

§ 119 [komentář]

(1) Věci jsou movité nebo nemovité.

(2) Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

§ 120 [komentář]

(1) Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být
odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

(2) Stavba není součástí pozemku.

§ 121 [komentář]

(1) Příslušenstvím věci jsou věci, které náleží vlastníku věci hlavní a
jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

(2)  Příslušenstvím  bytu  jsou  vedlejší místnosti a prostory určené k
tomu, aby byly s bytem užívány.

(3)  Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z
prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

Počítání času

§ 122 [komentář]

(1)  Lhůta  určená  podle dní počíná dnem, který následuje po události,
jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct
dní.

(2)  Konec  lhůty  určené  podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den,
který  se  pojmenováním  nebo  číslem shoduje se dnem, na který připadá
událost,  od  níž  lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci,
připadne konec lhůty na jeho poslední den.

(3)  Připadne-li  poslední  den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

ČÁST DRUHÁ

Věcná práva

HLAVA PRVNÍ

Vlastnické právo

§ 123 [komentář]

Vlastník  je  v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet,
užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.

§ 124 [komentář]

Všichni  vlastníci  mají  stejná  práva a povinnosti a poskytuje se jim
stejná právní ochrana.

Nadpis zrušen

Nadpis zrušen

§ 125 [komentář]

(1) Zvláštní zákon upravuje vlastnictví k bytům a nebytovým prostorám.

(2)  Zvláštní zákon stanoví, které věci mohou být předmětem vlastnictví
pouze státu nebo určených právnických osob.

§ 126 [komentář]

(1)  Vlastník  má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického
práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom,
kdo mu ji neprávem zadržuje.

(2) Obdobné právo na ochranu má i ten, kdo je oprávněn mít věc u sebe.

Nadpis zrušen

§ 127 [komentář]

(1)  Vlastník  věci  se  musí  zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou
poměrům  obtěžoval  jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.
Proto  zejména  nesmí  ohrozit  sousedovu  stavbu nebo pozemek úpravami
pozemku  nebo  úpravami  stavby  na  něm zřízené bez toho, že by učinil
dostatečné  opatření  na  upevnění  stavby nebo pozemku, nesmí nad míru
přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem,
plyny,  parami,  pachy,  pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a
vibracemi,  nesmí  nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a
nešetrně,  popřípadě  v  nevhodné  roční  době  odstraňovat ze své půdy
kořeny  stromu  nebo  odstraňovat  větve  stromu  přesahující  na  jeho
pozemek.

(2)  Je-li  to  potřebné a nebrání-li to účelnému využívání sousedících
pozemků   a  staveb,  může  soud  po  zjištění  stanoviska  příslušného
stavebního  úřadu  rozhodnout,  že  vlastník pozemku je povinen pozemek
oplotit.

(3)  Vlastníci  sousedících  pozemků  jsou povinni umožnit na nezbytnou
dobu  a  v  nezbytné  míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na
nich  stojící,  pokud  to  nezbytně  vyžaduje  údržba a obhospodařování
sousedících  pozemků  a staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na
stavbě,   je  ten,  kdo  škodu  způsobil,  povinen  ji  nahradit;  této
odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 128 [komentář]

(1)  Vlastník  je  povinen  strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém
veřejném  zájmu  byla  na  nezbytnou  dobu v nezbytné míře a za náhradu
použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

(2)  Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit,
nelze-li  dosáhnout  účelu  jinak,  a to jen na základě zákona, jen pro
tento účel a za náhradu.

Držba

§ 129 [komentář]

(1)  Držitelem  je  ten,  kdo  s  věcí  nakládá jako s vlastní nebo kdo
vykonává právo pro sebe.

(2)  Držet  lze  věci,  jakož  i  práva,  která připouštějí trvalý nebo
opětovný výkon.

Nadpis zrušen

§ 130 [komentář]

(1) Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že
mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má
za to, že držba je oprávněná.

(2)  Nestanoví-li  zákon  jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako
vlastník,  zejména  má  též  právo  na  plody  a  užitky z věci po dobu
oprávněné držby.

(3)  Oprávněný  držitel  má  vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů,
které  účelně  vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu
odpovídajícím  zhodnocení  věci  ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady
související s údržbou a provozem se však nenahrazují.

§ 130a

Zrušen.

§ 131 [komentář]

(1)  Neoprávněný  držitel je povinen vždy vydat věc vlastníkovi spolu s
jejími  plody  a  užitky  a  nahradit  škodu, která neoprávněnou držbou
vznikla. Může si odpočítat náklady nutné pro údržbu a provoz věci.

(2)  Neoprávněný  držitel  si  může  od  věci  oddělit  to, čím ji svým
nákladem zhodnotil, pokud je to možné bez zhoršení podstaty věci.

Nabývání vlastnictví

§ 132 [komentář]

(1)  Vlastnictví  věci  lze  nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou,
děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností
stanovených zákonem.

(2)  Nabývá-li  se  vlastnictví  rozhodnutím státního orgánu, nabývá se
vlastnictví  dnem  v  něm  určeným,  a  není-li určen, dnem právní moci
rozhodnutí.

Nadpis vypuštěn

§ 132a

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 133 [komentář]

(1)  Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví
převzetím  věci,  není-li  právním  předpisem  stanoveno nebo účastníky
dohodnuto jinak.

(2)   Převádí-li   se  nemovitá  věc  na  základě  smlouvy,  nabývá  se
vlastnictví  vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů,
pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.^2f)

(3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem
evidence  v  katastru  nemovitostí,^2e) nabývá se vlastnictví okamžikem
účinnosti této smlouvy.

§ 134 [komentář]

Vydržení

(1)  Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v
držbě  po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li
o nemovitost.

(2)  Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem
vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo
zákonem určených právnických osob (§ 125).

(3)  Do  doby  podle  odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v
oprávněné držbě právní předchůdce.

(4)  Pro  počátek  a  trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně
ustanovení o běhu promlčecí doby.

§ 135 [komentář]

(1)  Kdo  najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li
vlastník  znám,  je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k
nálezu  došlo.  Nepřihlásí-li  se  o  ni vlastník do 6 měsíců od jejího
odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce.

(2)  Nálezce  má  právo  na  náhradu nutných výdajů a na nálezné, které
tvoří  deset  procent  ceny  nálezu. Zvláštní právní předpis může jinak
upravit oprávnění toho, kdo věc našel nebo ohlásil.

(3)  Přihlásí-li  se  vlastník  věci,  která  byla odevzdána obci podle
odstavce  1, před uplynutím lhůty 6 měsíců od jejího odevzdání obci, je
vlastník  věci  povinen nahradit obci náklady, které jí v souvislosti s
opatrováním věci vznikly.

(4)  Ustanovení  odstavců  1  až  3  platí  přiměřeně i na věci skryté,
jejichž vlastník není znám, a na věci opuštěné.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije, stanoví-li zvláštní právní
předpis^2e) jinak.

Nadpis vypuštěn

§ 135a [komentář]

Vlastníku  věci náležejí i přírůstky věci, i když byly odděleny od věci
hlavní.

Nadpis vypuštěn

§ 135b [komentář]

(1)  Zpracuje-li  někdo  v  dobré  víře cizí věc na věc novou, stává se
vlastníkem  nové  věci ten, jehož podíl na ní je větší. Je však povinen
uhradit  druhému  vlastníku  cenu  toho,  o co se jeho majetek zmenšil.
Jsou-li  podíly  stejné  a  účastníci  se nedohodnou, rozhodne na návrh
kteréhokoliv z nich soud.

(2)  Zpracuje-li  někdo  cizí  věc, ač je mu známo, že mu nepatří, může
vlastník  věci  žádat  o  její  vydání a navrácení do předešlého stavu.
Není-li  navrácení  do  předešlého  stavu  možné nebo účelné, určí soud
podle  všech  okolností,  kdo  je vlastníkem věci a jaká náhrada náleží
vlastníkovi nebo zpracovateli, nedojde-li mezi nimi k dohodě.

§ 135c [komentář]

(1)  Zřídí-li  někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může
soud  na  návrh  vlastníka  pozemku  rozhodnout,  že  stavbu  je  třeba
odstranit  na  náklady  toho,  kdo  stavbu  zřídil  (dále jen „vlastník
stavby“).

(2)  Pokud  by  odstranění  stavby  nebylo  účelné,  přikáže ji soud za
náhradu  do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku
souhlasí.

(3)  Soud  může  uspořádat  poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem
stavby  i  jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je
nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

HLAVA DRUHÁ

Spoluvlastnictví a společné jmění

§ 136 [komentář]

(1) Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.

(2) Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely.

Podílové spoluvlastnictví

§ 137 [komentář]

(1) Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a
povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

(2) Není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak,
jsou podíly všech spoluvlastníků stejné.

§ 138

Zrušen.

§ 139 [komentář]

(1)  Z  právních  úkonů  týkajících  se  společné věci jsou oprávněni a
povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.

(2)  O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou,
počítanou  podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li
se  většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka
soud.

(3)   Jde-li  o  důležitou  změnu  společné  věci,  mohou  přehlasovaní
spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

§ 140 [komentář]

Převádí-li  se  spoluvlastnický  podíl,  mají  spoluvlastníci předkupní
právo,  ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se
spoluvlastníci  o  výkonu  předkupního práva, mají právo vykoupit podíl
poměrně podle velikosti podílů.

§ 141 [komentář]

(1)  Spoluvlastníci  se  mohou dohodnout o zrušení spoluvlastnictví a o
vzájemném vypořádání; je-li předmětem spoluvlastnictví nemovitost, musí
být dohoda písemná.

(2)  Každý  ze  spoluvlastníků  je  povinen  vydat ostatním na požádání
písemné  potvrzení  o  tom,  jak  se vypořádali, neměla-li již dohoda o
zrušení spoluvlastnictví a o vzájemném vypořádání písemnou formu.

§ 142 [komentář]

(1) Nedojde-li k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na
návrh  některého  spoluvlastníka  soud.  Přihlédne  přitom  k velikosti
podílů  a  účelnému  využití  věci. Není-li rozdělení věci dobře možné,
přikáže   soud   věc   za   přiměřenou   náhradu   jednomu   nebo  více
spoluvlastníkům;  přihlédne  přitom  k  tomu,  aby věc mohla být účelně
využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej
a výtěžek rozdělí podle podílů.

(2)  Z  důvodů  zvláštního  zřetele  hodných  soud nezruší a nevypořádá
spoluvlastnictví  přikázáním  věci  za  náhradu  nebo  prodejem  věci a
rozdělením výtěžku.

(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud
zřídit  věcné  břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka
jiné  nově  vzniklé  nemovitosti. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
nemůže  být  na  újmu  osobám,  kterým  příslušejí práva na nemovitosti
váznoucí.

Společné jmění manželů

§ 143 [komentář]

(1) Společné jmění manželů tvoří

a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání
manželství,  s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku
nabytého   jedním   z   manželů  za  majetek  náležející  do  výlučného
vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží
osobní  potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů
o  restituci  majetku  jednoho  z  manželů,  který  měl  vydanou věc ve
vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako
právnímu nástupci původního vlastníka,^3)

b)  závazky,  které  některému  z  manželů nebo oběma manželům společně
vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku,
který  náleží  výhradně  jednomu  z  nich,  a  závazků,  jejichž rozsah
přesahuje  míru  přiměřenou  majetkovým  poměrům manželů, které převzal
jeden z nich bez souhlasu druhého.

(2)  Stane-li  se  jeden  z  manželů  za  trvání manželství společníkem
obchodní  společnosti  nebo  členem  družstva, nezakládá nabytí podílu,
včetně  akcií,  ani  nabytí členských práv a povinností členů družstva,
účast  druhého  manžela  na  této společnosti nebo družstvu, s výjimkou
bytových družstev.

§ 143a [komentář]

(1)  Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit
nebo  zúžit  stanovený  rozsah  společného  jmění  manželů. Takto mohou
manželé  změnit  rozsah  majetku  a  závazků  nabytých  či  vzniklých v
budoucnosti,  ale  i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné
jmění.  Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty
a  závazky.  Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží
do  společného  jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich,
nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

(2)  Manželé  mohou  dále  smlouvou  uzavřenou formou notářského zápisu
vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku
manželství,  pokud  nejde  o  věci  tvořící  obvyklé  vybavení společné
domácnosti.

(3)  Muž  a  žena,  kteří  chtějí  uzavřít  manželství,  mohou smlouvou
uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy
v manželství obdobně.

(4)   Manželé   se   mohou  vůči  jiné  osobě  na  smlouvu  uvedenou  v
předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této
smlouvy znám.

§ 144 [komentář]

Pokud  není  prokázán  opak,  má  se za to, že majetek nabytý a závazky
vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

§ 145 [komentář]

(1)  Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba
manželé společně.

(2)  Obvyklou  správu  majetku náležejícího do společného jmění manželů
může  vykonávat  každý  z  manželů.  V ostatních záležitostech je třeba
souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.

(3)  Závazky,  které  tvoří  společné  jmění  manželů, plní oba manželé
společně a nerozdílně.

(4)  Z  právních  úkonů  týkajících  se  společného  jmění manželů jsou
oprávněni a povinni oba manželé společně a nerozdílně.

§ 146 [komentář]

Majetek  ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů
použít  k  podnikání  se  souhlasem  druhého  manžela. Souhlas je třeba
udělit  při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho
části.  K  dalším  právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas
druhého manžela není třeba.

§ 147 [komentář]

Manželé  mohou  smlouvou  uzavřenou  formou  notářského  zápisu upravit
správu  společného  jmění  odchylně.  Stejně mohou upravit správu svého
budoucího společného jmění muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství.
Ustanovení § 143a odst. 4 platí zde obdobně.

§ 148 [komentář]

(1)  Soud  může  ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit
společné  jmění  manželů  až  na věci tvořící obvyklé vybavení společné
domácnosti.

(2) Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na
věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z
manželů   získal  oprávnění  k  podnikatelské  činnosti  nebo  se  stal
neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti.

(3)  Je-li  podnikatelská  činnost po rozhodnutí soudu podle odstavce 2
vykonávána  podnikatelem  společně  nebo  za pomoci manžela, který není
podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném
písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy
rovným dílem.

(4) Jestliže o společném jmění manželů bylo rozhodnuto podle odstavce 1
nebo 2, může být rozšířeno do předchozího rozsahu jen rozhodnutím soudu
vydaným na návrh jednoho z manželů.

§ 148a

zrušen

§ 149 [komentář]

(1) Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.

(2)  Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž
se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich
společného  jmění  jsou  stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat,
aby  mu  bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je
povinen  nahradit,  co  ze  společného  majetku bylo vynaloženo na jeho
ostatní  majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů
vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

(3)  Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí,
k  tomu,  jak  se  každý  z  manželů  staral o rodinu, a k tomu, jak se
zasloužil  o  nabytí  a  udržení  společného  jmění.  Při  určení  míry
přičinění  je  třeba  vzít  též  zřetel  k  péči o děti a k obstarávání
společné domácnosti.

(4)  V  případech uvedených v § 143a odst. 1 a § 148 odst. 1 se použijí
ustanovení odstavců 2 a 3 obdobně.

§ 149a [komentář]

Pokud  se  dohody  mezi  manžely  podle  ustanovení  § 143 a 149 týkají
nemovitostí,  musí  mít  písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do
katastru.

§ 150 [komentář]

(1)  Dohoda  o  vypořádání  společného  jmění manželů musí mít písemnou
formu.  Jestliže  do  společného  jmění  manželů náleží též nemovitost,
nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

(2) Práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena.

(3) Neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z
manželů soud.

(4)  Nedošlo-li  do  tří  let od zániku společného jmění manželů k jeho
vypořádání  dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh
na  jeho  vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že
se  manželé  vypořádali  podle  stavu,  v  jakém  každý  z nich věci ze
společného  jmění  manželů  pro  potřebu  svou, své rodiny a domácnosti
výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých
věcech  platí,  že  jsou  v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou
spoluvlastníků   jsou   stejné;   totéž  platí  přiměřeně  o  ostatních
majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

§ 151 [komentář]

Jestliže za trvání manželství společné jmění zaniklo, může být obnoveno
jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů.

HLAVA TŘETÍ

Práva k cizím věcem

nadpis zrušen

§ 151a

Zrušen.

§ 151b

Zrušen.

§ 151c

Zrušen.

§ 151d

Zrušen.

§ 151e

Zrušen.

§ 151f

Zrušen.

§ 151g

Zrušen.

nadpis zrušen

§ 151h

Zrušen.

§ 151i

Zrušen.

§ 151j

Zrušen.

nadpis zrušen

§ 151k

Zrušen.

§ 151l

Zrušen.

§ 151m

Zrušen.

Věcná břemena

§ 151n [komentář]

(1)  Věcná  břemena  omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho
jiného  tak,  že  je  povinen  něco  trpět, něčeho se zdržet, nebo něco
konat.   Práva   odpovídající   věcným  břemenům  jsou  spojena  buď  s
vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě.

(2)  Věcná  břemena  spojená  s  vlastnictvím  nemovitosti přecházejí s
vlastnictvím věci na nabyvatele.

(3) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva
odpovídajícího  věcnému  břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést
přiměřeně  náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její
vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.

§ 151o [komentář]

(1)  Věcná  břemena  vznikají  písemnou  smlouvou, na základě závěti ve
spojení  s  výsledky  řízení  o  dědictví,  schválenou  dohodou dědiců,
rozhodnutím  příslušného  orgánu  nebo  ze  zákona.  Právo odpovídající
věcnému  břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení §
134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je
nutný vklad do katastru nemovitostí.

(2)  Smlouvou  může  zřídit  věcné  břemeno vlastník nemovitosti, pokud
zvláštní zákon nedává toto právo i dalším osobám.

(3)  Není-li  vlastník  stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a
přístup  vlastníka  ke  stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh
vlastníka  stavby  zřídit  věcné  břemeno  ve prospěch vlastníka stavby
spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.

§ 151p [komentář]

(1)  Věcná  břemena  zanikají  rozhodnutím  příslušného  orgánu nebo ze
zákona. K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný
vklad do katastru nemovitostí.

(2)  Věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již
nemůže  sloužit  potřebám  oprávněné  osoby nebo prospěšnějšímu užívání
její  nemovitosti;  přechodnou  nemožností  výkonu  práva věcné břemeno
nezaniká.

(3)  Vznikne-li  změnou  poměrů  hrubý  nepoměr  mezi věcným břemenem a
výhodou  oprávněného,  může  soud  rozhodnout,  že  se věcné břemeno za
přiměřenou  náhradu  omezuje  nebo  zrušuje.  Nelze-li pro změnu poměrů
spravedlivě  trvat  na  věcném  plnění,  může  soud  rozhodnout, aby se
namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění.

(4)  Patří-li  právo  odpovídající  věcnému břemeni určité osobě, věcné
břemeno  zanikne  nejpozději  její  smrtí  nebo  zánikem. Věcná břemena
zřízená  v  souvislosti  s  provozem  podniku^3f)  přecházejí  při jeho
převodu či přechodu na nabyvatele podniku. To platí i v případě převodu
nebo  přechodu  takové  části  podniku, která může být provozována jako
samostatný podnik.

§ 151r

Zrušen.

Nadpis zrušen

§ 151s

Zrušen.

§ 151t

Zrušen.

§ 151u

Zrušen.

§ 151v

Zrušen.

ČÁST TŘETÍ

Zrušena

HLAVA TŘETÍ A [ČÁSTI DRUHÉ (§ 152 – § 180)] PRÁVO ZÁSTAVNÍ A ZADRŽOVACÍ

ODDÍL PRVNÍ

Zástavní právo

§ 152 [komentář]

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který
jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout
uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.

§ 153 [komentář]

(1)  Zástavou  může  být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc
hromadná,  soubor  věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to
jeho  povaha  připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle
zvláštního   zákona,   obchodní   podíl,   cenný   papír  nebo  předmět
průmyslového vlastnictví.

(2)  Zástavní  právo  se  vztahuje  i  na  příslušenství,  přírůstky  a
neoddělené plody zástavy.

(3)   Pohledávka  může  být  zajištěna  zástavním  právem  na  několika
samostatných zástavách (vespolné zástavní právo).

§ 154 [komentář]

Ustanovení  tohoto  zákona  se  použijí pro zástavní právo k obchodnímu
podílu,  pro  zástavní  právo  k cenným papírům, popřípadě pro zástavní
právo  opírající se o cenné papíry (například hypoteční zástavní list),
nebo  pro  zástavní  právo  k předmětům průmyslového vlastnictví, pokud
zvláštní  zákony,  které  tato  zástavní práva upravují, nestanoví něco
jiného.

§ 155 [komentář]

(1)   Zástavním   právem  může  být  zajištěna  pohledávka  peněžitá  i
nepeněžitá.   Zástavní  právo  se  vztahuje  i  na  příslušenství  této
pohledávky.

(2) Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době
vzniku zástavního práva.

(3)  Zástavním  právem  může  být  zajištěna  i  pohledávka, která má v
budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění
podmínky.

(4)  Zástavním právem mohou být do sjednané výše zajištěny i pohledávky
určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat
v určité době.

(5)  Zástavní  právo  se  vztahuje  i  na  nároky zástavního věřitele z
odstoupení  od  smlouvy,  podle  které  vznikla  zajištěná  pohledávka,
nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného.

Vznik zástavního práva

§ 156 [komentář]

(1)  Zástavní  právo  vzniká  na  základě  písemné smlouvy (§ 552) nebo
rozhodnutí  soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek
stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí
soudu  nebo  správního  úřadu.  Zástavní  právo  může vzniknout také ze
zákona.

(2)  Zástavní  smlouva  musí  obsahovat  označení zástavy a pohledávky,
kterou zástava zajišťuje.

(3)  Jsou-li  zástavou  nemovité  věci,  které  se neevidují v katastru
nemovitostí,  věci  hromadné,  soubory věcí nebo movité věci, k nimž má
zástavní  právo  vzniknout,  aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli
nebo třetí osobě (§ 157 odst. 2 a 3), musí být zástavní smlouva sepsána
ve formě notářského zápisu.

§ 157 [komentář]

(1) Zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům
ve  vlastnictví  podle  zvláštního  právního předpisu vzniká vkladem do
katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

(2)  Zástavní právo k movitým věcem vzniká jejich odevzdáním zástavnímu
věřiteli, nestanoví-li zákon jinak.

(3) Odevzdání movité věci zástavnímu věřiteli podle odstavce 2 může být
nahrazeno  jejím  předáním do úschovy nebo ke skladování pro zástavního
věřitele nebo pro zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to dohodnuto
v zástavní smlouvě.

Nadpis vypuštěn

§ 158 [komentář]

(1) Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v
katastru  nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, zástavní právo k
souboru věcí a zástavní právo k movitým věcem, k nimž má podle zástavní
smlouvy  vzniknout  zástavní  právo,  aniž by byly odevzdány zástavnímu
věřiteli  nebo  třetí  osobě  (§  157  odst.  2 a 3), vzniká zápisem do
Rejstříku   zástav  vedeného  Notářskou  komorou  České  republiky;  to
neplatí,   bylo-li   zástavní  právo  zřízeno  rozhodnutím  soudu  nebo
správního úřadu.

(2)  Zápis  zástavního  práva  do Rejstříku zástav provede notář, který
sepsal  zástavní  smlouvu  ve  formě  notářského zápisu, bezodkladně po
uzavření zástavní smlouvy.

§ 159 [komentář]

(1)  Zástavní  právo  k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy, pokud v ní
není ujednáno něco jiného.

(2)  Zástavní  právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky
(poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o
něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního
práva.

§ 160 [komentář]

(1)  Zástavní  právo  na  základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu
vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v
katastru  nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, zástavní právo k
souboru  věcí a zástavní právo k movitým věcem, k nimž vzniklo zástavní
právo,  aniž  by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě (§
157  odst.  2  a 3), vzniklé na základě rozhodnutí soudu nebo správního
úřadu se zaznamenává v Rejstříku zástav vedeném Notářskou komorou České
republiky.

§ 161 [komentář]

(1) Dá-li někdo do zástavy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka nebo
osoby,  která  má  k  věci  jiné  věcné právo neslučitelné se zástavním
právem,   vznikne  zástavní  právo,  jen  je-li  movitá  věc  odevzdána
zástavnímu  věřiteli  a  ten  ji  přijme  v  dobré víře, že zástavce je
oprávněn věc zastavit.

(2)  Cizí  nemovitá  věc, věc hromadná, soubor věcí a byt nebo nebytový
prostor  ve  vlastnictví  podle  zvláštního  zákona  mohou  být dány do
zástavy  jen  se souhlasem vlastníka a osoby, která k nim má jiné věcné
právo  neslučitelné  se  zástavním  právem.  Totéž platí, jde-li o cizí
pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl, cenný papír a předmět
průmyslového vlastnictví.

Práva a povinnosti za trvání zástavního práva

§ 162 [komentář]

(1)  Zástavní  věřitel,  jemuž  byla  zástava odevzdána, je oprávněn ji
držet  po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen starat se o ni
s   péčí  řádného  hospodáře,  zejména  ji  opatrovat  a  chránit  před
poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li zástavnímu věřiteli plněním
této povinnosti účelně vynaložené náklady, má proti zástavnímu dlužníku
právo na jejich náhradu.

(2) Užívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky, plody a užitky může
zástavní věřitel jen se souhlasem zástavce.

(3)  Dojde-li  během doby, v níž zástavní věřitel má u sebe zástavu, ke
ztrátě,  zničení  nebo  poškození zástavy, odpovídá zástavní věřitel za
vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu.

(4) Je-li zástava odevzdána třetí osobě, nesmí tato osoba převzatou věc
odevzdat  další osobě ani ji použít nebo umožnit její použití jinému; v
ostatním  má  tato  osoba  práva  a  povinnosti  schovatele  (§  747  a
následující), není-li dohodnuto jinak.

§ 163 [komentář]

(1)  Zástavní  dlužník  je  povinen  zdržet  se  všeho,  čím se zástava
zhoršuje na újmu zástavního věřitele.

(2)  Ztratí-li  zástava  na  ceně tak, že zajištění pohledávky se stane
nedostatečným,  zástavní  věřitel  má  právo  od  dlužníka  žádat,  aby
zajištění  bez  zbytečného  odkladu  přiměřeně doplnil. Neučiní-li tak,
stane se ta část pohledávky, která není zajištěna, splatnou.

§ 164 [komentář]

(1)  Zástavní  právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zastavené
věci, souboru věcí a bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle
zvláštního  zákona,  nestanoví-li  zákon  jinak.  Totéž platí, jde-li o
každého  pozdějšího věřitele zastavené pohledávky, o každého pozdějšího
oprávněného  ze  zastaveného  jiného  majetkového  práva  nebo předmětu
průmyslového  vlastnictví  a  o každého pozdějšího majitele zastaveného
obchodního podílu nebo cenného papíru.

(2)  Ten,  vůči  němuž  působí  zástavní  právo  podle  odstavce  1, má
postavení zástavního dlužníka.

Uspokojení ze zástavy

§ 165 [komentář]

(1)  Není-li  pohledávka  zajištěná  zástavním  právem splněna včas, má
zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení
zástavy.  Totéž  právo má zástavní věřitel, jestliže pohledávka byla po
své   splatnosti   splněna   jen   částečně   nebo   nebylo-li  splněno
příslušenství pohledávky.

(2) Vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné
pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv.

§ 165a [komentář]

(1) Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě
nebo  soudním prodejem zástavy. Při nařízení soudního prodeje zástavy a
při prodeji zástavy soudem se postupuje podle občanského soudního řádu.

(2)  Je-li  pohledávka  zajištěna více zástavami, může zástavní věřitel
navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich nebo, je-li to třeba k uspokojení
pohledávky, může navrhnout i prodej více nebo všech těchto zástav.

(3)   Právo   zástavního  věřitele  domáhat  se  uspokojení  pohledávky
zajištěné  zástavním  právem  u  soudu  po  dlužníku  není ustanoveními
odstavců 1 a 2 dotčeno.

§ 166 [komentář]

(1) Ten, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě není přípustný,
musí  své  právo  uplatnit  žalobou  u  soudu  podanou proti zástavnímu
věřiteli a dražebníkovi na určení nepřípustnosti prodeje zástavy.

(2)  Žalobu  podle  odstavce  1  lze podat do 1 měsíce ode dne doručení
oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů
přede dnem zahájení veřejné dražby.

(3) Veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci
2; je-li v této lhůtě podána žaloba podle odstavce 1, lze ji vykonat až
poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

(4)  Ten,  kdo  podal  bezdůvodně  žalobu  podle odstavce 1, je povinen
nahradit  zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje
zástavy za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně
ve věci, jestliže zástavní věřitel uplatnil právo na náhradu této škody
v  průběhu  řízení  o  žalobě  před  soudem  prvního  stupně;  na návrh
zástavního věřitele může soud již v průběhu řízení rozhodnout o tom, že
je  povinen  složit  do úschovy u soudu zálohu až do výše možné náhrady
škody. Ustanovení první věty o zástavním věřiteli platí obdobně též pro
dražebníka.

§ 167 [komentář]

(1)  Je-li  zástavou pohledávka, poddlužník je povinen splnit svůj dluh
po splatnosti zastavené pohledávky zástavnímu věřiteli.

(2)  Je-li  předmětem  plnění zastavené pohledávky věc, vzniká předáním
této  věci zástavnímu věřiteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo
k pohledávce tím zaniká.

Nadpis vypuštěn

§ 168 [komentář]

Je-li  zástavou jiné majetkové právo, postupuje se při jeho zpeněžení s
přihlédnutím  k povaze tohoto práva přiměřeně podle § 165a nebo podle §
167, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.

Neplatná ujednání

§ 169 [komentář]

Ujednání  zástavních  smluv,  dohod  o vypořádání dědictví a samostatně
uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že

a) zástavní dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit,

b)  zástavní  dlužník  nebo  zástavce nesmí nemovitou věc nebo byt nebo
nebytový  prostor  ve  vlastnictví  podle  zvláštního  zákona  zastavit
jinému, dalšímu věřiteli,

c)  zástavní  věřitel může uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak,
než je stanoveno zákonem,

d)  zástavní  věřitel  se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího
uspokojení prodejem zástavy,

e)  při  prodlení  s  plněním  zajištěné  pohledávky  zástava  propadne
zástavnímu  věřiteli,  nebo  že si ji zástavní věřitel může ponechat za
určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Zánik zástavního práva

§ 170 [komentář]

(1) Zástavní právo zaniká

a) zánikem zajištěné pohledávky,

b) zánikem zástavy,

c)  vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným
úkonem,

d) uplynutím doby, na niž bylo zřízeno,

e) složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou
cenu zástavy,

f)  písemnou  smlouvou  uzavřenou  mezi zástavním věřitelem a zástavním
dlužníkem nebo zástavcem,

g) v případech stanovených zvláštními právními předpisy.

(2) Promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká.

§ 171 [komentář]

(1) Zanikne-li zástavní právo k nemovitým věcem, k nimž vzniklo vkladem
do katastru nemovitostí, provede se k témuž dni jeho výmaz.

(2)  Zanikne-li  zástavní  právo  zapsané  nebo zaznamenané v Rejstříku
zástav  vedeném  Notářskou  komorou České republiky, provede kterýkoliv
notář  jeho  výmaz,  požádá-li  o  něj zástavní věřitel nebo bude-li mu
zánik zástavního práva prokázán.

Nadpis vypuštěn

§ 172 [komentář]

Zástavní právo nezaniká, vztahuje-li se i na nároky zástavního věřitele
z  odstoupení  od  smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka (§
155 odst. 5).

Podzástavní právo

§ 173 [komentář]

(1) Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním
právem, jestliže zástavou je věc.

(2)  Ke  vzniku  podzástavního  práva  není  třeba  souhlasu  vlastníka
zastavené  věci.  Podzástavní právo je však proti němu účinné, jen když
jeho  vznik  mu  byl  písemně oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka
zajištěna  zástavním právem k nemovité věci nebo k bytu nebo nebytovému
prostoru  ve  vlastnictví  podle  zvláštního zákona, vzniká podzástavní
právo vkladem do katastru nemovitostí.

§ 174 [komentář]

(1)  Jestliže  zástavní  věřitel (podzástavce) předá zastavenou movitou
věc,  kterou  má  u  sebe,  podzástavnímu  věřiteli,  nezbavuje  se tím
odpovědnosti za plnění povinností jejímu zástavci.

(2) Není-li splatná pohledávka, která je zajištěna podzástavním právem,
včas  splněna,  může podzástavní věřitel uplatnit uspokojení ze zástavy
místo zástavního věřitele (podzástavce).

(3)  Na  podzástavní  právo  se  použijí  ustanovení  o zástavním právu
přiměřeně.

ODDÍL DRUHÝ

Zadržovací právo

Nadpis vypuštěn

§ 175 [komentář]

(1)  Kdo  je  povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji
zadržet  k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž
by jinak byl povinen věc vydat.

(2)  Zadržovací  právo vzniká i k zajištění dosud nesplatné pohledávky,
zahájením  insolvenčního  řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící
úpadek dlužníka.

§ 176 [komentář]

(1)  Zadržovací  právo  nemá  osoba,  která má věc, k níž by mohlo toto
právo  vzniknout,  u  sebe  neprávem,  zejména  jestliže se jí zmocnila
svémocně nebo lstí.

(2) Zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo,
aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího
práva;  to  neplatí,  bylo-li zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se
řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

§ 177 [komentář]

(1)  Zadržovací  právo  vznikne  jednostranným  úkonem oprávněné osoby,
kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc.

(2)  Oprávněná  osoba  je  povinna  bez  zbytečného  odkladu  vyrozumět
dlužníka  o  zadržení věci a jeho důvodech; jestliže smlouva, na jejímž
základě  má  věc  u  sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění
písemné.

§ 178 [komentář]

Ohledně  opatrování  zadržené  věci a úhrady nákladů s tím spojených má
ten,  kdo  věc  zadržuje,  postavení,  jaké má zástavní věřitel ohledně
zástavy.

Nadpis vypuštěn

§ 179 [komentář]

Na  základě  zadržovacího  práva  má  věřitel právo při výkonu soudního
rozhodnutí  na  přednostní  uspokojení  z  výtěžku zadržované věci před
jiným věřitelem, a to i zástavním věřitelem.

§ 180 [komentář]

(1)  Zadržovací  právo  zaniká  zánikem  zajištěné  pohledávky, zánikem
zadržené věci, anebo vydáním zadržené věci dlužníku.

(2)  Toto  právo  zaniká  i  tehdy, jestliže dlužník poskytne oprávněné
osobě s jejím souhlasem jinou jistotu.

§ 181

Zrušen.

§ 182

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 183

Zrušen.

§ 184

Zrušen.

§ 185

Zrušen.

§ 186

Zrušen.

§ 187

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 188

Zrušen.

§ 189

Zrušen.

HLAVA DRUHÁ

Zrušena

§ 190

Zrušen.

§ 191

Zrušen.

§ 192

Zrušen.

§ 193

Zrušen.

§ 194

Zrušen.

§ 195

Zrušen.

HLAVA TŘETÍ

Zrušena

§ 196

Zrušen.

§ 197

Zrušen.

HLAVA ČTVRTÁ

Zrušena.

§ 198

Zrušen.

§ 199

Zrušen.

§ 200

Zrušen.

§ 201

Zrušen.

§ 202

Zrušen.

§ 203

Zrušen.

§ 203a

Zrušen.

§ 204

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 205

Zrušen.

§ 206

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 207

Zrušen.

§ 208

Zrušen.

§ 209

Zrušen.

nadpis vypuštěn

§ 210

Zrušen.

§ 211

Zrušen.

§ 212

Zrušen.

§ 213

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 214

Zrušen.

§ 215

Zrušen.

§ 216

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 217

Zrušen.

§ 218

Zrušen.

§ 219

Zrušen.

§ 220

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 221

Zrušen.

ČÁST ČTVRTÁ

Zrušena

HLAVA PRVNÍ

Zrušena

§ 222

Zrušen.

§ 223

Zrušen.

§ 224

Zrušen.

§ 225

Zrušen.

§ 226

Zrušen.

§ 227

Zrušen.

§ 228

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 229

Zrušen.

§ 230

Zrušen.

§ 231

Zrušen.

§ 232

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 233

Zrušen.

§ 234

Zrušen.

§ 235

Zrušen.

§ 236

Zrušen.

§ 237

Zrušen.

§ 238

Zrušen.

HLAVA DRUHÁ

Zrušena

§ 239

Zrušen.

§ 240

Zrušen.

§ 241

Zrušen.

§ 242

Zrušen.

§ 243

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 244

Zrušen.

§ 245

Zrušen.

§ 246

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 247

Zrušen.

§ 248

Zrušen.

§ 249

Zrušen.

§ 250

Zrušen.

§ 251

Zrušen.

§ 252

Zrušen.

§ 253

Zrušen.

§ 254

Zrušen.

§ 255

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 256

Zrušen.

HLAVA TŘETÍ

Zrušena

§ 257

Zrušen.

§ 258

Zrušen.

§ 259

Zrušen.

§ 260

Zrušen.

§ 261

Zrušen.

§ 262

Zrušen.

HLAVA ČTVRTÁ

Zrušena

§ 263

Zrušen.

§ 263a

Zrušen.

§ 264

Zrušen.

§ 265

Zrušen.

§ 266

Zrušen.

§ 267

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 268

Zrušen.

§ 269

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 270

Zrušen.

§ 271

Zrušen.

§ 272

Zrušen.

§ 273

Zrušen.

§ 274

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 275

Zrušen.

HLAVA PÁTÁ

Zrušena

§ 276

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 277

Zrušen.

§ 278

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 279

Zrušen.

§ 280

Zrušen.

§ 281

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 282

Zrušen.

§ 283

Zrušen.

HLAVA ŠESTÁ

Zrušena

§ 284

Zrušen.

§ 285

Zrušen.

§ 286

Zrušen.

§ 287

Zrušen.

§ 288

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 289

Zrušen.

§ 290

Zrušen.

§ 291

Zrušen.

§ 292

Zrušen.

§ 293

Zrušen.

§ 294

Zrušen.

§ 295

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 296

Zrušen.

§ 297

Zrušen.

§ 298

Zrušen.

§ 299

Zrušen.

HLAVA SEDMÁ

Zrušena

§ 300

Zrušen.

§ 301

Zrušen.

§ 302

Zrušen.

§ 303

Zrušen.

§ 304

Zrušen.

§ 305

Zrušen.

§ 306

Zrušen.

HLAVA OSMÁ

Zrušena

ODDÍL PRVNÍ

Zrušen

§ 307

Zrušen.

§ 308

Zrušen.

§ 309

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 310

Zrušen.

§ 311

Zrušen.

ODDÍL DRUHÝ

Zrušen

§ 312

Zrušen.

§ 313

Zrušen.

§ 314

Zrušen.

§ 315

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 316

Zrušen.

§ 317

Zrušen.

§ 318

Zrušen.

ODDÍL TŘETÍ

Zrušen

§ 319

Zrušen.

§ 320

Zrušen.

HLAVA DEVÁTÁ

Zrušena

§ 321

Zrušen.

§ 322

Zrušen.

§ 323

Zrušen.

§ 324

Zrušen.

HLAVA DESÁTÁ

Zrušena

ODDÍL PRVNÍ

Zrušen

§ 325

Zrušen.

§ 326

Zrušen.

§ 327

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 328

Zrušen.

§ 329

Zrušen.

§ 330

Zrušen.

§ 331

Zrušen.

§ 332

Zrušen.

§ 333

Zrušen.

Nadpis vypuštěn.

§ 334

Zrušen.

§ 335

Zrušen.

§ 336

Zrušen.

§ 337

Zrušen.

§ 338

Zrušen.

§ 339

Zrušen.

§ 340

Zrušen.

ODDÍL DRUHÝ

Zrušen

§ 341

Zrušen.

§ 342

Zrušen.

§ 343

Zrušen.

§ 344

Zrušen.

HLAVA JEDENÁCTÁ

Zrušena

ODDÍL PRVNÍ

Zrušen

§ 345

Zrušen.

§ 346

Zrušen.

§ 347

Zrušen.

§ 348

Zrušen.

ODDÍL DRUHÝ

Zrušen

Nadpis vypuštěn

§ 349

Zrušen.

§ 350

Zrušen.

§ 351

Zrušen.

§ 352

Zrušen.

Nadpis zrušen

§ 353

Zrušen.

§ 354

Zrušen.

§ 355

Zrušen.

§ 356

Zrušen.

§ 357

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 358

Zrušen.

§ 359

Zrušen.

§ 360

Zrušen.

§ 361

Zrušen.

§ 362

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 362a

Zrušen.

ODDÍL TŘETÍ

Zrušen

§ 363

Zrušen.

§ 364

Zrušen.

§ 365

Zrušen.

§ 366

Zrušen.

§ 367

Zrušen.

§ 368

Zrušen.

§ 369

Zrušen.

§ 370

Zrušen.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zrušen

§ 371

Zrušen.

§ 372

Zrušen.

§ 373

Zrušen.

§ 374

Zrušen.

§ 375

Zrušen.

§ 376

Zrušen.

ODDÍL PÁTÝ

Zrušen

§ 377

Zrušen.

§ 378

Zrušen.

§ 379

Zrušen.

§ 380

Zrušen.

§ 381

Zrušen.

§ 382

Zrušen.

§ 383

Zrušen.

ČÁST PÁTÁ

Zrušena

HLAVA PRVNÍ

Zrušena

Nadpis vypuštěn

§ 384

Zrušen.

§ 385

Zrušen.

§ 386

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 387

Zrušen.

§ 388

Zrušen.

§ 389

Zrušen.

HLAVA DRUHÁ

Zrušena

ODDÍL PRVNÍ

Zrušen

§ 390

Zrušen.

§ 391

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 392

Zrušen

§ 393

Zrušen

ODDÍL DRUHÝ

Zrušen

§ 394

Zrušen.

§ 395

Zrušen.

§ 396

Zrušen.

ODDÍL TŘETÍ

Zrušen

§ 397

Zrušen.

§ 398

Zrušen.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zrušen

Nadpis vypuštěn

§ 399

Zrušen.

§ 400

Zrušen.

§ 401

Zrušen.

§ 402

Zrušen.

§ 403

Zrušen.

§ 404

Zrušen.

§ 405

Zrušen.

§ 406

Zrušen.

Nadpis vypuštěn

§ 407

Zrušen.

§ 408

Zrušen.

§ 409

Zrušen.

ODDÍL PÁTÝ

Zrušen

§ 410

Zrušen.

§ 411

Zrušen.

HLAVA TŘETÍ

Zrušena

§ 412

Zrušen.

§ 413

Zrušen.

§ 414

Zrušen.

ČÁST ŠESTÁ

Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení

HLAVA PRVNÍ

Předcházení hrozícím škodám

§ 415 [komentář]

Každý  je  povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví,
na majetku, na přírodě a životním prostředí.

§ 416 [komentář]

Zrušen.

§ 417 [komentář]

(1)  Komu  škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem
přiměřeným okolnostem ohrožení.

(2)  Jde-li  o  vážné  ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud
uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

§ 418 [komentář]

(1)  Kdo  způsobil  škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které
sám  nevyvolal,  není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí
za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek
zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.

(2)  Rovněž  neodpovídá  za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti
hrozícímu  nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě
nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku.

§ 419 [komentář]

Kdo  odvracel  hrozící  škodu,  má právo na náhradu účelně vynaložených
nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož
zájmu  jednal,  a  to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla
odvrácena.

HLAVA DRUHÁ

Odpovědnost za škodu

ODDÍL PRVNÍ

Obecná odpovědnost

Nadpis vypuštěn

§ 420 [komentář]

(1)   Každý   odpovídá  za  škodu,  kterou  způsobil  porušením  právní
povinnosti.

(2)  Škoda  je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když
byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili.
Tyto   osoby  samy  za  škodu  takto  způsobenou  podle  tohoto  zákona
neodpovídají;  jejich  odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není
tím dotčena.

(3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

§ 420a [komentář]

(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností.

(2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena

a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti,

b)  fyzikálními,  chemickými,  popřípadě  biologickými vlivy provozu na
okolí,

c)  oprávněným  prováděním  nebo  zajištěním  prací, jimiž je způsobena
jinému   škoda  na  nemovitosti  nebo  je  mu  podstatně  ztíženo  nebo
znemožněno užívání nemovitosti.

(3)  Odpovědnosti  za  škodu  se  ten,  kdo  ji  způsobil, zprostí, jen
prokáže-li,  že  škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající
původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného.

ODDÍL DRUHÝ

Případy zvláštní odpovědnosti

Nadpis zrušen

§ 421 [komentář]

Každý,  kdo  od  jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku,
odpovídá  za  její  poškození,  ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě
došlo i jinak.

§ 421a [komentář]

(1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v
povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.
Této odpovědnosti se nemůže zprostit.

(2)   Odpovědnost  podle  odstavce  1  se  vztahuje  i  na  poskytování
zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

Odpovědnost  za  škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky
svého jednání

§ 422 [komentář]

(1)  Nezletilý  nebo  ten,  kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za
škodu  jím  způsobenou,  je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit
jeho  následky;  společně  a  nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen
vykonávat   nad  ním  dohled.  Není-li  ten,  kdo  způsobí  škodu,  pro
nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo
posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat
nad ním dohled.

(2)  Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže
prokáže, že náležitý dohled nezanedbal.

(3)  Vykonává-li  dohled  organizace, její pracovníci dohledem pověření
sami  za  škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich
odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

§ 423 [komentář]

Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout
své  jednání  nebo  posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v
tomto  stavu  způsobenou;  společně  a  nerozdílně s ním odpovídají ti,
kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli.

Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům

§ 424 [komentář]

Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým
mravům.

Nadpis vypuštěn

§ 425 [komentář]

Zrušen.

nadpis vypuštěn

§ 426 [komentář]

Zrušen

§ 426a [komentář]

neplatil

§ 426b [komentář]

neplatil

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků

§ 427 [komentář]

(1)  Fyzické  a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu
vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

(2)  Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového
plavidla, jakož i provozovatel letadla.

§ 428 [komentář]

Své  odpovědnosti  se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla
způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti
zprostí,  jen  jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při
vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

§ 429 [komentář]

Provozovatel  odpovídá  jak za škodu způsobenou na zdraví a věcech, tak
za  škodu  způsobenou  odcizením  nebo ztrátou věcí, pozbyla-li fyzická
osoba při poškození možnosti je opatrovat.

§ 430 [komentář]

(1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku
bez   vědomí  nebo  proti  vůli  provozovatele.  Provozovatel  odpovídá
společně  s  ním,  jestliže  takové  užití  dopravního  prostředku svou
nedbalostí umožnil.

(2)  Je-li  dopravní  prostředek  v  opravě,  odpovídá  po  dobu opravy
provozovatel  podniku,  v  němž  se  oprava  provádí,  a to stejně jako
provozovatel dopravního prostředku.

§ 431 [komentář]

Střetnou-li  se  provozy  dvou  nebo  více  provozovatelů  a  jde-li  o
vypořádání  mezi  těmito  provozovateli,  odpovídají  podle  účasti  na
způsobení vzniklé škody.

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným

§ 432 [komentář]

Za   škodu  vyvolanou  povahou  provozu  zvlášť  nebezpečného  odpovídá
provozovatel stejně jako provozovatel dopravního prostředku.

Odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech

§ 433 [komentář]

(1)  Provozovatel  poskytující  ubytovací  služby  odpovídá za škodu na
věcech,  které  byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny,
ledaže  by  ke  škodě  došlo  i  jinak.  Vnesené  jsou věci, které byly
přineseny  do  prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení
věcí,  anebo  které  byly  za  tím  účelem odevzdány provozovateli nebo
některému z pracovníků provozovatele.

(2)  Je-li  s  provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání
věcí,  odpovídá  ten,  kdo  ji  provozuje,  občanovi za škodu na věcech
odložených  na  místě  k  tomu  určeném  nebo  na místě, kam se obvykle
odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

(3)  Odpovědnosti  podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným
prohlášením ani dohodou.

§ 434 [komentář]

(1)  Za  klenoty,  peníze a jiné cennosti se takto odpovídá jen do výše
stanovené  prováděcím  předpisem.  Byla-li  však škoda na těchto věcech
způsobena těmi, kteří v provozu pracují, hradí se bez omezení.

(2)  Bez omezení se hradí škoda i tehdy, jestliže byly věci převzaty do
úschovy.

§ 435 [komentář]

Stejně  jako  provozovatel  poskytující  ubytovací  služby odpovídají i
provozovatelé  garáží  a  jiných  podniků  podobného druhu, pokud jde o
dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství.

§ 436 [komentář]

Právo   na  náhradu  škody  musí  být  uplatněno  u  provozovatele  bez
zbytečného  odkladu.  Právo  zanikne,  nebylo-li  uplatněno  nejpozději
patnáctého dne po dni, kdy se poškozený o škodě dozvěděl.

§ 437 [komentář]

Za  škodu  způsobenou  na  věcech  odložených v dopravních prostředcích
hromadné  dopravy  se  odpovídá  jen  podle  ustanovení o náhradě škody
způsobené jejich provozem (§ 427 až 431).

ODDÍL TŘETÍ

Společná ustanovení o náhradě škody

Společná odpovědnost

§ 438 [komentář]

(1)   Způsobí-li  škodu  více  škůdců,  odpovídají  za  ni  společně  a
nerozdílně.

(2)  V  odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu
způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody.

§ 439 [komentář]

Kdo  odpovídá  za  škodu  společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s
nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody.

§ 440 [komentář]

Kdo  odpovídá  za  škodu  způsobenou  zaviněním  jiného,  má proti němu
postih.

Zavinění poškozeného

§ 441 [komentář]

Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně;
byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

Způsob a rozsah náhrady

§ 442 [komentář]

(1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

(2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to
možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.

(3)  Byla-li  škoda  způsobena  úmyslným  trestným  činem,  z něhož měl
pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na
náhradu  škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a
to  i  tehdy,  jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu
výkonu  rozhodnutí  nepodléhají.  Dokud  není  právo  na  náhradu škody
uspokojeno,  nesmí  dlužník  s  takovými  věcmi  v rozhodnutí uvedenými
nakládat.

§ 443 [komentář]

Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

§ 444 [komentář]

(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a
ztížení jeho společenského uplatnění.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a
sociálních  věcí  vyhláškou  výši,  do  které lze poskytnout náhradu za
bolest  a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v
jednotlivých případech.

(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to

a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,

b) každému dítěti 240 000 Kč,

c) každému rodiči 240 000 Kč,

d)  každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000
Kč,

e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,

f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v
době  vzniku  události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem
jeho smrti, 240 000 Kč.

§ 445 [komentář]

Ztráta  na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým
důchodem;  přitom  se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého
před poškozením dosahoval.

§ 446 [komentář]

Náhrada  za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného
činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

§ 447 [komentář]

(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo
při  invaliditě  činí  rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a
výdělkem  dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního
důchodu.

(2)  Náhrada  za  ztrátu  na  výdělku  spolu s výdělkem poškozeného a s
případným  invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí
přesahovat  částku  stanovenou  předpisy  pracovního  práva pro náhradu
škody  při  pracovních  úrazech  a  nemocech  z  povolání. Toto omezení
neplatí,  byla-li  škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele
hodných  může  soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda
způsobena hrubou nedbalostí.

(3)  Náhrada  za ztrátu na výdělku přísluší žáku nebo studentu ode dne,
kdy  měla  skončit  povinná  školní docházka, studium nebo příprava pro
povolání,

a)  po  dobu,  o kterou se následkem úrazu, popřípadě nemoci z povolání
prodloužila  jeho  povinná  školní  docházka, studium nebo příprava pro
povolání,

b) po dobu neschopnosti pro úraz nebo nemoc z povolání,

c)  po  dobu  trvání  invalidity třetího stupně vzniklé v souvislosti s
úrazem nebo nemocí z povolání,

d)  po  dobu  trvání  invalidity  prvního nebo druhého stupně vzniklé v
souvislosti  s  úrazem  nebo  nemocí  z  povolání,  nebo  byl-li v této
souvislosti  uznán osobou se zdravotním postižením, pokud vlastní vinou
nezameškává příležitost k výdělku vykonáváním práce pro něho vhodné.

(4)  Vláda  České  republiky  může vzhledem ke změnám, které nastaly ve
vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady
za  ztrátu  na  výdělku  po  skončení  pracovní  neschopnosti  nebo při
invaliditě.

§ 447a [komentář]

Náhrada  za ztrátu na důchodu náleží v částce rovnající se rozdílu mezi
výší  důchodu,  na  který  poškozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na
který  by mu vznikl nárok, jestliže by do průměrného měsíčního výdělku,
z  něhož byl vyměřen důchod, byla zahrnuta náhrada za ztrátu na výdělku
po  skončení  pracovní  neschopnosti,  kterou  fyzická osoba pobírala v
období rozhodném pro vyměření důchodu.

§ 448 [komentář]

(1)  Při  usmrcení  se  hradí  peněžitým  důchodem  náklady  na  výživu
pozůstalým,   kterým   zemřelý   výživu  poskytoval  nebo  byl  povinen
poskytovat.  Náhrada  nákladů  na  výživu náleží pozůstalým, pokud tyto
náklady  nejsou hrazeny dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z
téhož důvodu.

(2)  Při  výpočtu  náhrady  se  vychází z průměrného výdělku zemřelého;
náhrada  nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit
částku,  do  které  by  náležela zemřelému náhrada za ztrátu na výdělku
podle ustanovení § 447 odst. 2.

§ 449 [komentář]

(1) Při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

(2)  Při  usmrcení  se  hradí  též přiměřené náklady spojené s pohřbem,
pokud  nebyly  uhrazeny  pohřebným  poskytnutým  podle  zákona o státní
sociální podpoře.

(3) Náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

§ 449a [komentář]

Budoucí  nároky  podle  ustanovení  §  445 lze odškodnit jednorázově na
základě  písemné  dohody  o  jejich  úplném  a konečném vypořádání mezi
oprávněným  a povinným. Totéž platí o budoucích nárocích podle § 446 až
449.

Snížení náhrady

§ 450 [komentář]

Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží.
Vezme  přitom  zřetel  zejména  k  tomu,  jak ke škodě došlo, jakož i k
osobním  a  majetkovým  poměrům  fyzické  osoby,  která  ji  způsobila;
přihlédne  přitom  také  k poměrům fyzické osoby, která byla poškozena.
Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně.

HLAVA TŘETÍ

Bezdůvodné obohacení

§ 451 [komentář]

(1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

(2)  Bezdůvodným  obohacením  je majetkový prospěch získaný plněním bez
právního  důvodu,  plněním  z  neplatného právního úkonu nebo plněním z
právního  důvodu,  který  odpadl,  jakož i majetkový prospěch získaný z
nepoctivých zdrojů.

§ 452

Zrušen.

§ 453

Zrušen.

§ 453a

Zrušen.

§ 454 [komentář]

Bezdůvodně  se  obohatil  i  ten,  za nějž bylo plněno, co po právu měl
plnit sám.

§ 455 [komentář]

(1)  Za  bezdůvodné  obohacení  se  nepovažuje,  bylo-li přijato plnění
promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy.

(2)  Rovněž se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění za hry
nebo  sázky uzavřené mezi fyzickými osobami a vrácení peněz do hry nebo
sázky půjčených; u soudu se však těchto plnění nelze domáhat.

§ 456 [komentář]

Předmět  bezdůvodného  obohacení  se musí vydat tomu, na jehož úkor byl
získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat
státu.

§ 457 [komentář]

Je-li  smlouva  neplatná  nebo  byla-li  zrušena,  je každý z účastníků
povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

§ 458 [komentář]

(1) Musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li
to  dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí
být poskytnuta peněžitá náhrada.

(2) S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho,
pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře.

(3) Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu
nutných nákladů, které na věc vynaložil.

§ 459 [komentář]

Je-li  povinen  předmět  bezdůvodného  obohacení vydat ten, kdo nebyl v
dobré  víře,  může  soud  rozhodnout,  že lze právo uspokojit i z věcí,
kterých  z  bezdůvodného  obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak
podle   ustanovení   občanského   soudního   řádu   výkonu   rozhodnutí
nepodléhají. Dokud není právo na vydání předmětu bezdůvodného obohacení
uspokojeno,  nesmí  dlužník  s  takovými  věcmi  v rozhodnutí uvedenými
nakládat.

ČÁST SEDMÁ

Dědění

HLAVA PRVNÍ

Nabývání dědictví

§ 460 [komentář]

Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

§ 461 [komentář]

(1) Dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou těchto důvodů.

(2)  Nenabude-li  dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici
ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající
části dědici ze zákona.

§ 462 [komentář]

Dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu.

Odmítnutí dědictví

§ 463 [komentář]

(1)  Dědic  může  dědictví  odmítnout.  Odmítnutí  se  musí stát ústním
prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením jemu zaslaným.

(2) Zástupce dědice může za něj dědictví odmítnout jen podle plné moci,
která ho k tomu výslovně opravňuje.

§ 464 [komentář]

Prohlášení o odmítnutí dědictví může dědic učinit jen do jednoho měsíce
ode  dne,  kdy  byl  soudem  o  právu  dědictví  odmítnout a následcích
odmítnutí   vyrozuměn.   Z  důležitých  důvodů  může  soud  tuto  lhůtu
prodloužit.

§ 465 [komentář]

Dědictví  nemůže  odmítnout  dědic, který svým počínáním dal najevo, že
dědictví nechce odmítnout.

§ 466 [komentář]

K  odmítnutí  dědictví  nemůže  dědic  připojit  výhrady nebo podmínky;
rovněž  nemůže  odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají
účinky odmítnutí dědictví.

§ 467 [komentář]

Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li
dědic, že dědictví neodmítá.

§ 468 [komentář]

K  dědici  neznámému  nebo  k dědici neznámého pobytu, který byl o svém
dědickém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a který v určené lhůtě nedal o
sobě  vědět,  se  při projednávání dědictví nepřihlíží. Jeho opatrovník
nemůže prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví učinit.

Dědická nezpůsobilost

§ 469 [komentář]

Nedědí,  kdo  se  dopustil  úmyslného trestného činu proti zůstaviteli,
jeho  manželu,  dětem  nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti
projevu  poslední  vůle  zůstavitelovy.  Může  však  dědit, jestliže mu
zůstavitel tento čin odpustil.

Vydědění

§ 469a [komentář]

(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a)  v  rozporu  s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v
nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b)  o  zůstavitele  trvale  neprojevuje  opravdový zájem, který by jako
potomek projevovat měl,

c)  byl  odsouzen  pro  úmyslný  trestný  čin k trestu odnětí svobody v
trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují
se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.

(3)  O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně
ustanovení  §  476  a  §  480;  v  listině  však  musí být uveden důvod
vydědění.

Přechod dluhů

§ 470 [komentář]

(1)  Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za přiměřené náklady
spojené  s  pohřbem  zůstavitele a za zůstavitelovy dluhy, které na něj
přešly zůstavitelovou smrtí.

(2)  Je-li více dědiců, odpovídají za náklady zůstavitelova pohřbu a za
dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví.

§ 471 [komentář]

(1) Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že
jim  dědictví  přenechají  k  úhradě  dluhů.  Soud tuto dohodu schválí,
neodporuje-li zákonu nebo dobrým mravům.

(2)  Nedojde-li  k  dohodě  mezi  dědici  a věřiteli, řídí se povinnost
dědiců  plnit  tyto  dluhy  ustanoveními  občanského  soudního  řádu  o
likvidaci  dědictví.  Dědici  přitom  neodpovídají věřitelům, kteří své
pohledávky  neoznámili  přesto,  že  je  k  tomu  soud  na návrh dědiců
vyzvalo,  pokud  je uspokojením pohledávek ostatních věřitelů cena jimi
nabytého dědictví vyčerpána.

§ 472 [komentář]

(1) Stát, jemuž dědictví připadlo, odpovídá za zůstavitelovy dluhy a za
přiměřené náklady jeho pohřbu stejně jako dědic.

(2)  Není-li  možno  uhradit  peněžitý  dluh zcela nebo zčásti penězi z
dědictví,  může  stát  použít  k  úhradě  i  věcí, které jsou předmětem
dědictví  a  které  svou  hodnotou  odpovídají  výši  dluhu. Odmítne-li
věřitel přijetí těchto věcí, může stát navrhnout likvidaci dědictví.

HLAVA DRUHÁ

Dědění ze zákona

§ 473 [komentář]

(1)  V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner^1a),
každý z nich stejným dílem.

(2)  Nedědí-li  některé  dítě,  nabývají  jeho dědického podílu stejným
dílem  jeho  děti.  Jestliže  nedědí ani tyto děti nebo některé z nich,
dědí stejným dílem jejich potomci.

§ 474 [komentář]

(1)  Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo
partner^1a), zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem
nejméně  po  dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a
kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni
výživou na zůstavitele.

(2)  Dědici  druhé  skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner^1a)
však vždy nejméně polovinu dědictví.

§ 475 [komentář]

(1)  Nedědí-li  manžel,  partner^1a)  ani žádný z rodičů, dědí ve třetí
skupině  stejným  dílem  zůstavitelovi  sourozenci  a ti, kteří žili se
zůstavitelem  nejméně  po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné
domácnosti  a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo
byli odkázáni výživou na zůstavitele.

(2)   Nedědí-li   některý  ze  sourozenců  zůstavitele,  nabývají  jeho
dědického podílu stejným dílem jeho děti.

§ 475a [komentář]

Nedědí-li  žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným
dílem  prarodiče  zůstavitele  a  nedědí-li  žádný z nich, dědí stejným
dílem jejich děti.

HLAVA TŘETÍ

Dědění ze závěti

§ 476 [komentář]

(1)  Zůstavitel  může  závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v
jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.

(2)  V  každé  závěti  musí  být  uveden  den,  měsíc  a  rok, kdy byla
podepsána, jinak je neplatná.

(3) Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.

§ 476a [komentář]

Vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je
neplatná.

§ 476b [komentář]

Závěť,  kterou  nenapsal  zůstavitel  vlastní rukou, musí vlastní rukou
podepsat  a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že
listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

§ 476c [komentář]

(1)  Zůstavitel,  který  nemůže  číst nebo psát, projeví svoji poslední
vůli  před  třemi  současně přítomnými svědky v listině, která musí být
přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit,
že  listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může
být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.

(2)  V  listině  musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát,
kdo  listinu  napsal  a  kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel
potvrdil,  že  listina  obsahuje  jeho pravou vůli. Listinu musí svědci
podepsat.

§ 476d [komentář]

(1)  Zůstavitel  může  projevit  svoji  poslední vůli formou notářského
zápisu;  zvláštní zákon stanoví, kdy úkon musí být učiněn před svědky a
kdy musí mít formu notářského zápisu.

(2)  Nezletilí,  kteří  dovršili  15.  rok mohou projevit poslední vůli
pouze formou notářského zápisu.

(3) Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně
přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena.

(4)  Osoby neslyšící a hluchoslepé, které nemohou číst nebo psát, mohou
projevit  poslední  vůli  formou  notářského  zápisu  nebo  před  třemi
současně   přítomnými   svědky,   ovládajícími   touto  osobou  zvolený
komunikační  systém  neslyšících  a hluchoslepých osob, a to v listině,
která musí být tlumočena do zvoleného komunikačního systému.

(5)  V  listině  musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát,
kdo  listinu  napsal  a  kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel
potvrdil,  že listina obsahuje jeho pravou vůli. Obsah listiny musí být
po   jejím  sepsání  přetlumočen  do  zvoleného  komunikačního  systému
neslyšících  a  hluchoslepých  osob; i toto musí být v listině uvedeno.
Listinu musí svědci podepsat.

§ 476e [komentář]

Svědky  mohou  být  pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům.
Svědky  nemohou  být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají
jazyk,  ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti
dědit.

§ 476f [komentář]

Závětí  povolaný,  ani  zákonný  dědic  a  osoby jim blízké nemohou při
pořizování   závěti   působit  jako  úřední  osoby,  svědci,  pisatelé,
tlumočníci nebo předčitatelé.

§ 477 [komentář]

(1)  V  závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly
nebo  věci  a  práva,  která jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více
dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.

(2) Zůstavitel může závětí zřídit nadaci nebo nadační fond.

§ 478 [komentář]

Jakékoliv   podmínky   připojené   k  závěti  nemají  právní  následky;
ustanovení § 484 věty druhé tím není dotčeno.

§ 479 [komentář]

Nezletilým  potomkům  se  musí  dostat  aspoň  tolik, kolik činí jejich
dědický  podíl  ze  zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí
jedna  polovina  jejich  dědického  podílu  ze zákona. Pokud závěť tomu
odporuje,  je  v  této  části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených
potomků.

§ 480 [komentář]

(1)  Závěť  se  zrušuje  platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže
obstát,  anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaké je třeba
k závěti.

(2)  Zůstavitel  zruší  závěť  také  tím, že zničí listinu, na níž byla
napsána.

HLAVA ČTVRTÁ

Správce dědictví

§ 480a [komentář]

(1) Správce dědictví vykonává až do skončení projednání dědictví soudem
správu dědictví nebo jeho části, jestliže tak zůstavitel stanovil podle
§ 480d nebo jestliže o tom rozhodl soud v řízení o dědictví.

(2)  Správce  dědictví  při  výkonu  své  funkce  vykonává práva a plní
povinnosti,  které  ke  svěřenému majetku příslušely zůstaviteli. Úkony
přesahující  rámec  obvyklého  hospodaření  však  může  učinit  jen  se
souhlasem  dědiců  a  se  svolením soudu. O úkonech přesahujících rámec
obvyklého  hospodaření  rozhodují  dědici  nadpoloviční  většinou.  Při
rovnosti   hlasů  nebo  nedosáhne-li  se  většiny,  rozhodne  na  návrh
kteréhokoliv dědice soud.

(3)  Správce  dědictví  je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného
hospodáře.  Za  škodu,  kterou  způsobil  porušením  svých  povinností,
odpovídá podle § 420.

(4)  Dokud  správa dědictví trvá, nemohou dědici s majetkem náležejícím
do  dědictví,  který  byl  svěřen správci dědictví, nakládat nebo s ním
činit  jiná  opatření;  jejich  oprávnění  podle  odstavce 2 tím nejsou
dotčena. Totéž platí, má-li dědictví připadnout státu podle § 462.

§ 480b [komentář]

(1)  Správcem  dědictví  může  být  ustanovena  fyzická osoba, která je
způsobilá k právním úkonům, nebo právnická osoba. Správce dědictví musí
se  svým  ustanovením  do  funkce  souhlasit. Má-li dědictví připadnout
státu podle § 462, může být správcem dědictví ustanoven také stát.

(2)  Správce  dědictví  je  povinen podávat soudu zprávy o své činnosti
nejméně dvakrát ročně, nerozhodl-li soud jinak.

(3)   Po   skončení   projednání  dědictví  předloží  správce  dědictví
prostřednictvím soudu dědicům konečnou zprávu o své činnosti.

§ 480c [komentář]

(1)  Správce  dědictví má právo na odměnu a na náhradu hotových výdajů;
svůj  nárok  vyúčtuje  v  konečné  zprávě o své činnosti. Výši a způsob
určení   odměny   a   náhrady   hotových  výdajů  stanoví  Ministerstvo
spravedlnosti vyhláškou.

(2)  Odměnu  správce dědictví a náhradu jeho hotových výdajů je povinen
zaplatit  dědic,  který nabyl dědictví, jež není předluženo; je-li více
dědiců,  zaplatí  odměnu a náhradu hotových výdajů podle poměru hodnoty
svých  dědických  podílů.  V  ostatních  případech platí odměnu správce
dědictví  a  náhradu  jeho  hotových  výdajů  stát.  O  odměně  správce
dědictví,  o náhradě jeho hotových výdajů a o tom, kdo správci odměnu a
náhradu  hotových výdajů zaplatí, rozhodne po předložení zprávy podle §
480b odst. 3 soud.

(3)  Na  žádost  správce  dědictví  může soud až do skončení projednání
dědictví  uložit  dědicům,  aby  zaplatili  správci  dědictví zálohu na
odměnu  a  na  jeho  hotové  výdaje.  Je-li však zřejmé, že dědictví je
předluženo, může soud uložit zaplacení této zálohy státu.

(4)  Ustanovení  odstavců  1  až  3  neplatí,  byl-li správcem dědictví
ustanoven stát.

§ 480d [komentář]

(1) Zůstavitel může stanovit, aby po jeho smrti až do skončení řízení o
dědictví  spravoval  veškerý  jeho  majetek náležející do dědictví nebo
podnik,  nemovitost či jinou část jeho majetku náležejícího do dědictví
správce dědictví.

(2)  Ustanovit  správce  dědictví  podle  odstavce  1  může  zůstavitel
listinou  o  ustanovení  správce dědictví ve formě notářského zápisu. V
listině  o  ustanovení  správce  dědictví musí být uvedeno, zda správce
dědictví má spravovat veškerý majetek zůstavitele nebo jakou jeho část,
kdo  má  funkci správce dědictví vykonávat a jeho souhlas s ustanovením
do funkce správce dědictví.

(3)  Není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, jakékoliv podmínky připojené
k listině o ustanovení správce dědictví nemají právní následky.

(4) Listina o ustanovení správce dědictví může být zůstavitelem zrušena
jejím  odvoláním  nebo  pořízením pozdější listiny o ustanovení správce
dědictví,  nemůže-li  vedle  ní  obstát.  Listina  o ustanovení správce
dědictví  se  zrušuje také odvoláním souhlasu s funkcí správce dědictví
podle  odstavce  6.  Odvolání  listiny  o ustanovení správce dědictví a
odvolání  souhlasu  s funkcí správce dědictví musí mít formu notářského
zápisu.

(5) Došlo-li ke zrušení listiny o ustanovení správce dědictví, nejde-li
o zrušení odvoláním souhlasu s funkcí správce dědictví, je notář, který
vyhotovil příslušný notářský zápis o jejím odvolání nebo o nové listině
o ustanovení správce dědictví, povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět
toho,  kdo  byl  ustanoven správcem dědictví zrušenou listinou, že tato
listina byla zrušena.

(6)  Ten,  kdo  byl  zůstavitelem  ustanoven správcem dědictví, může za
života zůstavitele odvolat svůj souhlas s ustanovením do funkce správce
dědictví.  Byl-li  souhlas  odvolán,  je  notář,  který o tom vyhotovil
notářský zápis, povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět zůstavitele.

§ 480e [komentář]

(1)  Správce  dědictví  ustanovený  zůstavitelem  je  povinen ujmout se
výkonu  své  funkce  ihned,  jakmile  se dozví, že zůstavitel zemřel, a
vyrozumět  o  tom  soud,  který  vede  dědické  řízení podle zvláštního
právního předpisu.^3g)

(2) Dědici mohou platnost listiny o ustanovení správce dědictví podle §
480d  odst. 2 zpochybnit pouze podáním žaloby proti správci dědictví na
určení  její  neplatnosti.  Byla-li  taková  žaloba  podána, je správce
dědictví  oprávněn  a  povinen  vykonávat svou funkci až do právní moci
rozhodnutí  soudu,  kterým bylo určeno, že listina o ustanovení správce
dědictví  je  neplatná,  ledaže  by  jej  soud v dědickém řízení funkce
správce dědictví zprostil.^3c)

HLAVA PÁTÁ

Potvrzení dědictví a vypořádání dědiců

§ 481 [komentář]

Je-li dědic jen jeden, potvrdí mu soud, že dědictví nabyl.

§ 482 [komentář]

(1)  Je-li  více  dědiců,  vypořádají  se u soudu mezi sebou o dědictví
dohodou.

(2) Neodporuje-li dohoda zákonu nebo dobrým mravům, soud ji schválí.

§ 483 [komentář]

Nedojde-li  k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické
právo bylo prokázáno.

§ 484 [komentář]

Soud  potvrdí  nabytí  dědictví  podle  dědických podílů. Při dědění ze
zákona  se dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavitele od
něho bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování; jde-li o dědice
uvedeného v ustanovení § 473 odst. 2, započte se kromě toho i to, co od
zůstavitele  bezplatně  obdržel dědicův předek. Při dědění ze závěti je
třeba  toto  započtení  provést,  jestliže k němu dal zůstavitel příkaz
anebo  jestliže  by jinak obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému v
ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn.

HLAVA ŠESTÁ

Ochrana oprávněného dědice

§ 485 [komentář]

(1) Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo
jiný,  je  povinen  ten,  kdo  dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici
majetek,  který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak,
aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.

(2)  Nepravý  dědic  má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady,
které  na  majetek  z  dědictví  vynaložil; rovněž mu náležejí užitky z
dědictví. Jestliže však věděl nebo mohl vědět, že oprávněným dědicem je
někdo  jiný,  má  právo  jen  na  náhradu  nutných nákladů a je povinen
oprávněnému dědici kromě dědictví vydat i jeho užitky.

§ 486 [komentář]

Kdo  v  dobré  víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví
potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice.

§ 487 [komentář]

Ustanovení § 485 a 486 platí i tehdy, jestliže dědictví připadlo státu.

ČÁST OSMÁ

Závazkové právo

HLAVA PRVNÍ

Obecná ustanovení

ODDÍL PRVNÍ

§ 488 [komentář]

Závazkový právní vztah

Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na
plnění  (pohledávka)  od  dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit
závazek.

Vznik závazku

§ 489 [komentář]

Závazky  vznikají  z  právních  úkonů,  zejména  ze  smluv,  jakož i ze
způsobené  škody,  z  bezdůvodného  obohacení nebo z jiných skutečností
uvedených v zákoně.

§ 489a

Zrušen.

§ 490 [komentář]

Vznik  smluv, kterými se zakládají závazky, se řídí ustanoveními § 43 a
násl., pokud dále není stanoveno jinak.

§ 491 [komentář]

(1)   Závazky   vznikají   zejména  ze  smluv  tímto  zákonem  výslovně
upravených;  mohou  však vznikat i z jiných smluv v zákoně neupravených
(§ 51) a ze smíšených smluv obsahujících prvky různých smluv.

(2)  Na  závazky  vznikající  ze  smluv  v zákoně neupravených je třeba
použít  ustanovení  zákona, která upravují závazky jim nejbližší, pokud
samotná smlouva nestanoví jinak.

(3)  Na závazky ze smíšené smlouvy je třeba přiměřeně použít ustanovení
zákona  upravující  závazky, které se smlouvou zakládají, pokud samotná
smlouva nestanoví jinak.

§ 492 [komentář]

Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i
na  závazky,  vznikající  na  základě  jiných  skutečností upravených v
zákoně, není-li zvláštní úpravy.

§ 493 [komentář]

Závazkový  vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon
nestanoví jinak.

Obsah závazků

§ 494 [komentář]

Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet
nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat.

§ 495 [komentář]

Platnosti  závazku  nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého
je  dlužník  povinen  plnit.  Věřitel  je  však  povinen prokázat důvod
závazku,  s  výjimkou  cenných  papírů  hromadně  vydaných  nebo jiných
cenných  papírů,  pro  které  je  zákonem  stanoveno,  že  věřitel tuto
povinnost nemá.

§ 496 [komentář]

Není-li  jakost  výslovně  sjednána,  je  dlužník  povinen plnit určité
množství věcí určených v průměrné střední jakosti.

§ 497 [komentář]

Každý  z  účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro
ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba
jen  částečné  plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li
odstupné.

Nadpis vypuštěn

§ 498 [komentář]

Na  to,  co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí
se jako na zálohu.

Odpovědnost za vady

§ 499 [komentář]

Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění
má  vlastnosti  výslovně  vymíněné  nebo obvyklé, že je ji možno použít
podle  povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a
že věc nemá právní vady.

§ 500 [komentář]

(1)  Jde-li  o  vady  zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné
evidence  nemovitostí,  nelze  uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady,
ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

(2) Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.

§ 501 [komentář]

Přenechá-li  se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady,
ledaže  věc  nemá  vlastnost,  o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo
kterou si nabyvatel výslovně vymínil.

§ 502 [komentář]

(1)  Zákon,  jeho prováděcí předpis, dohoda účastníků nebo jednostranné
prohlášení  zcizitele  mohou stanovit, ve kterých případech se odpovídá
za vady, které se vyskytují do stanovené nebo sjednané doby po splnění.

(2)  Účastníci  mohou  též  dohodnout  odpovědnost  za  vady,  které se
vyskytnou  do  stanovené nebo sjednané doby od splnění nebo odpovědnost
podle  přísnějších  zásad,  než  stanoví  zákon.  O  takové dohodě vydá
povinná osoba oprávněné osobě písemné potvrzení (záruční list).

§ 503 [komentář]

Chce-li  nabyvatel  uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, protože si
třetí  osoby  činí nárok na věc, musí to bez zbytečného odkladu oznámit
svému   předchůdci.   Neučiní-li   tak,  neztratí  sice  svůj  nárok  z
odpovědnosti  za  vady,  ale  jeho  předchůdce může proti němu uplatnit
všechny námitky, které nebyly uplatněny proti třetí osobě.

§ 504 [komentář]

Nabyvatel  může  uplatňovat  nárok  z  odpovědnosti za vady u soudu jen
tehdy,  vytkl-li vady bez zbytečného odkladu po té, kdy měl možnost věc
prohlédnout.  Nabyvatel  může vadu vytknout nejpozději do šesti měsíců,
pokud  zákon  nestanoví  jinak.  Nevytkne-li  v  této lhůtě vadu, právo
zanikne.

§ 505 [komentář]

Jde-li o vady, za které se odpovídá podle § 502, je třeba vadu vytknout
nejpozději do uplynutí stanovené záruční doby.

§ 506 [komentář]

(1)  Jakmile  nabyvatel  zjistí  vadu  převzaté  věci,  je  povinen věc
uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.

(2)  Jde-li  o  věc  podléhající  rychlé  zkáze,  může  ji nabyvatel po
upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

§ 507 [komentář]

(1)  Nelze-li  vadu  odstranit  a nelze-li pro ni věc užívat dohodnutým
způsobem  nebo řádně, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy.
Jinak  se může nabyvatel domáhat buď přiměřené slevy z ceny nebo opravy
nebo doplnění toho, co chybí.

(2) Práva vyplývající z odpovědnosti za vady mohou být při jednotlivých
závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta účastníky jinak.

§ 507a

Zrušen.

§ 507b

Zrušen.

§ 507c

Zrušen.

§ 508 [komentář]

Nárok  z  odpovědnosti  za  vady  je  třeba  uplatnit  u soudu v obecné
promlčecí  době  (§  101),  která počíná plynout ode dne, kdy nabyvatel
vytkl vady u zcizitele.

§ 509 [komentář]

(1)  Oprávněný  má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v
souvislosti  s  uplatněním  práva z odpovědnosti za vady. Toto právo je
třeba  uplatnit  u  povinného  nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí
doby, ve které je třeba vytknout vady; jinak právo zanikne.

(2)  Na běh promlčecí doby určené k uplatnění práv u soudu se přiměřeně
použije § 508.

Nadpis vypuštěn

§ 510 [komentář]

Uplatnění  nároku  z  odpovědnosti  za vady nevylučuje nárok na náhradu
škody, která z vady vznikla.

ODDÍL DRUHÝ

Společné závazky a společná práva

Společné závazky

§ 511 [komentář]

(1)  Jestliže  je  právním  předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno,
nebo  účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více
dlužníků  má  témuž  věřiteli  splnit  dluh  společně  a nerozdílně, je
věřitel  oprávněn  požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh
splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

(2)  Není-li  právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo
účastníky  dohodnuto  jinak,  jsou  podíly  na  dluhu všech dlužníků ve
vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší,
než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o
tom  ostatní  dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky
proti  pohledávce.  Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně
připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

(3)  Jestliže  dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je
oprávněn  požadovat  náhradu  na  ostatních  podle jejich podílů. Pokud
nemůže  některý  z  dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl
stejným dílem na všechny ostatní.

Společná práva

§ 512 [komentář]

(1)  Má-li  dlužník  splnit  dluh  více  věřitelům  a  jde-li  o plnění
dělitelné,  může  každý  věřitel  požadovat  jen svůj díl; není-li jiné
dohody, je dlužník oprávněn plnit každému z věřitelů stejný díl.

(2)  Jde-li  o  plnění více věřitelům, které je nedělitelné, je dlužník
oprávněn plnit kterémukoli z věřitelů, nebylo-li dohodnuto něco jiného.
Splněním  jednomu  z  věřitelů  dluh zanikne. Dlužník však není povinen
plnit   jednomu   ze   svých   spoluvěřitelů   bez  souhlasu  ostatních
spoluvěřitelů. Nedohodnou-li se všichni spoluvěřitelé, může dlužník to,
co je dlužen, složit do soudní úschovy.

§ 513 [komentář]

Je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou
podle  zákona,  podle  rozhodnutí  soudu  nebo  podle smlouvy vůči němu
oprávněni  společně  a  nerozdílně,  může kdokoli z věřitelů žádat celé
plnění  a  dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění
požádá první.

§ 514 [komentář]

Splnil-li dlužník celý závazek jednomu z věřitelů, kteří jsou vůči němu
oprávněni společně a nerozdílně, nemohou již ostatní od něj nic žádat.

§ 515 [komentář]

(1) Zda spoluvěřitel, který dostal plnění nedělitelné nebo celé plnění,
které mohl žádat kterýkoli ze spoluvěřitelů, je ostatním spoluvěřitelům
něčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli.

(2)  Obdobně  platí,  dostal-li  spoluvěřitel  více,  než  kolik na něj
připadá.

ODDÍL TŘETÍ

Změny v obsahu závazků

Dohoda stran

§ 516 [komentář]

(1) Účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.

(2)  Nevyplývá-li  z  dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má
dosavadní  závazek  zaniknout,  vzniká  nový  závazek vedle dosavadního
závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.

(3)  Zajištění práv, jichž se dohoda týká, trvá nadále. Jestliže však k
dohodě došlo bez souhlasu ručitele, může proti věřiteli namítat vše, co
by mohl namítat, kdyby dohody nebylo.

Prodlení dlužníka

§ 517 [komentář]

(1)  Dlužník,  který  svůj  dluh  řádně  a včas nesplní, je v prodlení.
Jestliže  jej  nesplní  ani  v  dodatečné  přiměřené lhůtě věřitelem mu
poskytnuté,  má  věřitel  právo  od  smlouvy odstoupit; jde-li o plnění
dělitelné,  může  se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen
jednotlivých plnění.

(2)  Jde-li  o  prodlení  s  plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo
požadovat  od  dlužníka  vedle  plnění  úroky z prodlení, není-li podle
tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení
a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

(3)  Jde-li o prodlení s plněním věci, odpovídá dlužník za její ztrátu,
poškození nebo zničení, ledaže by k této škodě došlo i jinak.

§ 518 [komentář]

Byla-li  ve  smlouvě  stanovena  přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z
povahy  věci  vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem,
musí  věřitel  oznámit  dlužníkovi bez zbytečného odkladu, že na plnění
trvá; jestliže tak neučiní, smlouva se od počátku ruší.

§ 519 [komentář]

Právo  věřitele  na  náhradu  škody  způsobené  prodlením dlužníka není
dotčeno; při prodlení s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody
požadovat,  jen  pokud  není  kryta  úroky  z prodlení nebo poplatkem z
prodlení.

§ 520 [komentář]

K  prodlení  dlužníka  nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté
plnění  od  něho  nepřijme  nebo  mu neposkytne součinnost potřebnou ke
splnění  dluhu.  Jde-li  o  plnění  věci,  nese  věřitel nebezpečí její
ztráty, zničení nebo poškození.

§ 521 [komentář]

Dojde-li  k dohodě o tom, že bude ve splátkách plněn dluh již splatný a
chce-li  věřitel,  aby  dlužník  ve splátkách plnil i úroky z prodlení,
musí to být výslovně dohodnuto.

Prodlení věřitele

§ 522 [komentář]

Věřitel  je  v  prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo
neposkytl  v  době  plnění  součinnost  potřebnou  ke  splnění dluhu. V
takových  případech  je  věřitel  zejména  povinen  nahradit dlužníkovi
náklady,  které mu tím vznikly. Dále na něj přechází nebezpečí nahodilé
zkázy  věci.  Kromě  toho je dlužník oprávněn žádat od věřitele náhradu
jiných   škod   způsobených  mu  prodlením,  lze-li  věřiteli  přičítat
zavinění.

§ 523 [komentář]

Za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky.

ODDÍL ČTVRTÝ

Změna v osobě věřitele nebo dlužníka

Postoupení pohledávky

§ 524 [komentář]

(1)  Věřitel  může  svou  pohledávku  i bez souhlasu dlužníka postoupit
písemnou smlouvou jinému.

(2)  S  postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna
práva s ní spojená.

§ 525 [komentář]

(1)  Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele
nebo  jejíž  obsah  by  se  změnou věřitele změnil. Postoupit nelze ani
pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí.

(2)  Nelze  postoupit  pohledávku,  jestliže  by  postoupení odporovalo
dohodě s dlužníkem.

§ 526 [komentář]

(1)  Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu
oznámit   dlužníkovi.   Dokud   postoupení   pohledávky  není  oznámeno
dlužníkovi   nebo  dokud  postupník  postoupení  pohledávky  dlužníkovi
neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

(2)  Oznámí-li  dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník
oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

§ 527 [komentář]

(1)   Bylo-li   sjednáno  postoupení  pohledávky  za  úplatu,  odpovídá
postupitel postupníkovi, jestliže

a)  postupník  se  nestal  místo  postupitele  věřitelem  pohledávky  s
dohodnutým obsahem,

b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit
postupníkovi,

c)  postoupená  pohledávka  nebo  její  část zanikla započtením nároku,
který měl dlužník vůči postupiteli.

(2)  Za dobytnost postoupené pohledávky postupitel ručí do výše přijaté
úplaty  spolu s úroky, jen když se k tomu postupníkovi písemně zavázal;
toto  ručení  však  zaniká,  jestliže  postupník  nevymáhá  postoupenou
pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu.

§ 528 [komentář]

(1)  Jestliže  splnění  postoupené  pohledávky  je  zajištěno zástavním
právem, ručením nebo jiným způsobem, je postupitel povinen o postoupení
pohledávky podat zprávu osobě, která zajištění závazku poskytla.

(2)  Postupitel  je  povinen  předat  postupníkovi  všechny  doklady  a
poskytnout   všechny  potřebné  informace,  jež  se  týkají  postoupené
pohledávky.

§ 529 [komentář]

(1)  Námitky  proti  pohledávce,  které  dlužník  mohl  uplatnit v době
postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky.

(2) Dlužník může použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení
způsobilé  pohledávky,  které  měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo
oznámeno  nebo  prokázáno  postoupení  pohledávky  (§ 526), jestliže je
oznámil  bez zbytečného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v
případě,  že  jeho pohledávky v době oznámení nebo prokázání postoupení
nebyly ještě splatné.

§ 530 [komentář]

(1)  Na  žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupený nárok sám
svým  jménem  na  účet  postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo
oznámeno  nebo prokázáno dlužníkovi (§ 526), může postupitel pohledávku
vymáhat  pouze v případě, že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže
dlužníkovi souhlas postupníka s tímto vymáháním.

(2)   Vymáhá-li  postupitel  pohledávku,  může  dlužník  použít  své  k
započtení  způsobilé pohledávky, jež má dlužník vůči postupiteli v době
jejího vymáhání, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi.

Převzetí dluhu

§ 531 [komentář]

(1)  Kdo  se  dohodne  s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako
dlužník  na  jeho  místo,  jestliže  k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas
věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal.

(2)  Kdo  bez  dohody  s  dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem,
stane se dlužníkem vedle původního dlužníka.

(3)  Smlouva  o  převzetí  dluhu  vyžaduje,  aby byla uzavřena písemnou
formou.

(4)  Námitky,  které  má vůči věřiteli původní dlužník, může uplatnit i
osoba, která dluh převzala.

§ 532 [komentář]

Obsah   závazku  se  převzetím  dluhu  nemění,  avšak  zajištění  dluhu
poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí
se změnou v osobě dlužníka.

Přistoupení k závazku

§ 533 [komentář]

Kdo  bez  souhlasu  dlužníka  dohodne  písemně s věřitelem, že splní za
dlužníka  jeho  peněžitý  závazek,  stává  se dlužníkem vedle původního
dlužníka a oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně. Ustanovení
§ 531 odst. 4 zde platí obdobně.

§ 534 [komentář]

Kdo  se  s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli,
má  vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli
z toho však přímé právo nevznikne.

Poukázka

§ 535 [komentář]

Poukázkou   se  opravňuje  poukazník  vybrat  plnění  u  poukázaného  a
poukázaný  se  zmocňuje,  aby  splnil poukazníkovi na účet poukazatele.
Přímý  nárok  nabude  poukazník  proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li
projev poukázaného, že poukázku přijímá.

§ 536 [komentář]

(1) Pokud je poukázaný to, co má plnit, již poukazateli dlužen, je vůči
němu  povinen  poukázce  vyhovět.  Jeho  závazek zanikne, není-li jinak
dohodnuto, pouze tím, že splní podle poukázky poukazníkovi. Jestliže se
má  poukázkou  splnit  dluh  poukazatele  u  poukazníka,  který  s  tím
souhlasil, je poukazník povinen poukázaného vyzvat, aby plnil.

(2) Jestliže nechce poukazník použít poukázku nebo odepírá-li poukázaný
poukázku  přijmout nebo podle ní plnit, je poukazník povinen oznámit to
bez zbytečného odkladu poukazateli.

§ 537 [komentář]

Jestliže přijme poukázaný poukázku vůči poukazníkovi, může uplatnit jen
takové  námitky, které se týkají platnosti přijetí nebo které vyplývají
z obsahu poukázky nebo z jeho vlastních vztahů k poukazníkovi.

§ 538 [komentář]

(1)  Dokud poukázaný ještě nepřijal poukázku vůči poukazníkovi, může ji
poukazatel odvolat.

(2)  Jestliže  není  mezi  poukazatelem a poukázaným jiný právní důvod,
platí  o právním vztahu mezi oběma ustanovení o příkazní smlouvě; avšak
poukázka  nezanikne  smrtí  poukazatele  nebo  poukázaného. Zda a pokud
zrušení  poukázky  působí i proti poukazníkovi, řídí se právním vztahem
mezi ním a poukazatelem.

§ 539 [komentář]

Počala-li  ve  vztahu  mezi  poukazatelem a poukazníkem běžet promlčecí
doba  ohledně  závazku,  jehož  plnění je předmětem poukázky, a to před
dobou,  kdy  poukazníkovi došlo sdělení poukázaného o přijetí poukázky,
běží   od  této  doby  promlčecí  doba  ve  vztahu  mezi  poukázaným  a
poukazníkem.

Poukázka na cenné papíry

§ 540 [komentář]

Peněžní  ústav  může  vystavit  na  třetí  osobu  nebo na sebe písemnou
poukázku,  znějící  na  plnění cenných papírů, aniž by v ní uvedl důvod
závazku.

§ 541 [komentář]

(1) Jestliže zní taková poukázka na řad, může být převedena rubopisem.

(2) Rubopisem přecházejí všechna práva z poukázky na osobu oprávněnou z
rubopisu.

§ 542 [komentář]

(1)  Kdo  přijme poukázku vystavenou peněžním ústavem, je povinen plnit
tomu, v jehož prospěch byla vystavena nebo na koho byla převedena.

(2)  Osoba  zavázaná  poukázkou  je  povinna  plnit,  jen vydá-li se jí
kvitovaná  poukázka.  Proti  osobě  oprávněné rubopisem z poukázky může
činit  pouze  takové  námitky, které vyplývají z obsahu poukázky nebo z
vlastních vztahů k oprávněnému.

§ 543 [komentář]

O  náležitostech  přijetí  rubopisu,  jakož  i o tom, kdo je z rubopisu
oprávněn  a  jak  toto  oprávnění prokazuje, platí předpisy o směnkách.
Podle  těchto  ustanovení  se  rovněž  posoudí,  od koho může požadovat
poukázku ten, kdo o ni přišel.

ODDÍL PÁTÝ

Zajištění závazků

Smluvní pokuta

§ 544 [komentář]

(1)  Sjednají-li  strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní
pokutu,  je  účastník,  který  tuto  povinnost  poruší,  zavázán pokutu
zaplatit,  i  když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne
škoda.

(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena
výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

(3)  Ustanovení  o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro
porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

§ 545 [komentář]

(1)  Nevyplývá-li  z  ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník
zavázán  plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou,
i po jejím zaplacení.

(2)  Věřitel  není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením
povinnosti,  na  kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání
účastníků  o  smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn
domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi
účastníky dohodnuto.

(3)  Nevyplývá-li  z  dohody  něco jiného, není dlužník povinen smluvní
pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

Ručení

§ 546 [komentář]

Dohodou  účastníků  lze  zajistit  pohledávku  ručením.  Ručení  vzniká
písemným   prohlášením,   jímž  ručitel  bere  na  sebe  vůči  věřiteli
povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.

§ 547 [komentář]

Věřitel  je povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit ručiteli na
požádání výši své pohledávky.

§ 548 [komentář]

(1) Ručitel je povinen dluh splnit, nesplnil-li jej dlužník, ačkoli byl
k tomu věřitelem písemně vyzván.

(2)  Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl
proti věřiteli dlužník.

(3)  Uznání  dluhu  dlužníkem  je  účinné vůči ručiteli, jen když s ním
vysloví souhlas.

§ 549 [komentář]

Ručitel  může  plnění  odepřít,  pokud  věřitel  zavinil, že pohledávka
nemůže být uspokojena dlužníkem.

§ 550 [komentář]

Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu
za plnění poskytnuté věřiteli.

§ 551 [komentář]

Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

(1)   Uspokojení   pohledávky   výživného   podle  zvláštních  právních
předpisů^3h)  a  jiné pohledávky, o níž tak stanoví zákon, lze zajistit
písemnou  dohodou  mezi  věřitelem  a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při
provádění srážek se postupuje podle zvláštních právních předpisů^3i).

(2) Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem,
kdy byla plátci dohoda předložena.

(3)  Ustanovení  odstavců 1 a 2 platí i pro jiné příjmy, s nimiž se při
výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou.

§ 552 [komentář]

Zástavní smlouva

Pohledávku   lze   zajistit  i  zástavní  smlouvou.  Jak  se  zajišťuje
pohledávka  zástavou  věci  nebo  práva  je  upraveno v části o věcných
právech.

§ 553 [komentář]

Zajištění závazků převodem práva

(1)  Splnění  závazku  může  být  zajištěno  převodem práva dlužníka ve
prospěch věřitele (zajišťovací převod práva).

(2) Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

§ 554 [komentář]

Zajištění postoupením pohledávky

Pohledávku   lze   zajistit  i  postoupením  pohledávky  dlužníka  nebo
pohledávky třetí osoby.

Jistota

§ 555 [komentář]

Závazek  dát  jistotu lze splnit zejména zřízením zástavního práva nebo
způsobilými ručiteli.

§ 556 [komentář]

Nikdo  není  povinen  přijmout  věc  nebo  právo jako jistotu do částky
vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny.

§ 557 [komentář]

Vklady  v  bankách  a  spořitelnách (dále jen „peněžní ústav“) a státní
cenné papíry jsou způsobilou jistotou do celé své výše.

§ 558 [komentář]

Uznání dluhu

Uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše,
má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové
uznání  tento  právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho
promlčení.

ODDÍL ŠESTÝ

Zánik závazků

Splnění dluhu

§ 559 [komentář]

(1) Splněním dluh zanikne.

(2) Dluh musí být splněn řádně a včas.

§ 560 [komentář]

Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění
závazku  jen  ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven
jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít
až  do  té  doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné,
je-li  plnění  druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u
druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.

§ 561 [komentář]

(1)  Lze-li  závazek  splnit  více  způsoby,  má  právo  volby dlužník,
nebylo-li dohodnuto jinak. Od provedené volby však nelze odstoupit.

(2)   Byla-li  nahodilým  zánikem  některé  věci  volba  zmařena,  může
účastník, který měl právo volby, od smlouvy odstoupit.

§ 562 [komentář]

Dlužník splní dluh i tehdy, jestliže plní tomu, kdo předloží věřitelovo
potvrzení  o  tom,  že  je  oprávněn  přijmout plnění; to však neplatí,
jestliže  dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn
plnění přijmout.

§ 563 [komentář]

Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena
v  rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl
o plnění věřitelem požádán.

§ 564 [komentář]

Je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele
soud  podle  okolností  případu  tak,  aby  to bylo v souladu s dobrými
mravy.

§ 565 [komentář]

Jde-li  o  plnění  ve  splátkách,  může  věřitel žádat o zaplacení celé
pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo
v  rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do
splatnosti nejblíže příští splátky.

§ 566 [komentář]

Věřitel  je povinen přijmout i částečné plnění, neodporuje-li to dohodě
nebo povaze pohledávky.

§ 567 [komentář]

(1)  Dluh  se  plní  na  místě určeném dohodou účastníků. Není-li místo
plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka.

(2)   Plní-li   dlužník  peněžitý  dluh  prostřednictvím  poskytovatele
platebních   služeb,   je   dluh   splněn   připsáním  částky  na  účet
poskytovatele platebních služeb věřitele, není-li dohodnuto jinak.

(3)  Plní-li  dlužník  peněžitý dluh poštovním poukazem, je dluh splněn
připsáním  částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele nebo
vyplacením částky věřiteli v hotovosti, není-li dohodnuto jinak.

§ 568 [komentář]

Nemůže-li  dlužník  splnit  svůj  závazek  věřiteli, protože věřitel je
nepřítomen   nebo   je   v   prodlení  nebo  má-li  dlužník  odůvodněné
pochybnosti,  kdo  je  věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky
splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy.
Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel.

§ 569 [komentář]

(1)  Věřitel  je  povinen  vydat  dlužníkovi  na  jeho požádání písemné
potvrzení o tom, že dluh byl zcela nebo zčásti splněn.

(2)  Dlužník  je  oprávněn plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň
potvrzení.

Dohoda

§ 570 [komentář]

(1)  Dohodne-li  se  věřitel  s  dlužníkem,  že  dosavadní  závazek  se
nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen
plnit závazek nový.

(2)  Nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o
zřízení  nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován
promlčený závazek.

§ 571 [komentář]

Dosavadní  závazek  se  pokládá  za  nahrazený  pouze  v rozsahu, který
nepochybně vyplývá z dohody o novém závazku.

§ 572 [komentář]

(1)  Ručení  a  zástavní  právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i
závazek,  který  nahrazuje  závazek původní. Jestliže však ručitel nebo
osoby, vůči nimž mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s
tím,  aby  byl  zajištěn  nový  závazek,  trvá  zajištění jen v rozsahu
původního závazku a všechny námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají
zachovány.

(2)  Strany  se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se
ruší,  aniž  by vznikl nový závazek. Nevyplývá-li z dohody něco jiného,
zrušovaný  závazek zaniká, když návrh na jeho zrušení byl přijat druhou
stranou.

(3)  Dohoda  o  zrušení  závazku musí být uzavřena písemně, jestliže se
zrušuje závazek sjednaný písemně.

§ 573 [komentář]

Nevyplývá-li  výslovně  z písemné dohody o zrušení závazku něco jiného,
zaniká  současně  i  závazek druhé strany a jestliže byl již splněn, má
druhá  strana  nárok na jeho vrácení, a to u peněžitého závazku spolu s
úroky.  Dohodnou-li  se strany na zrušení části závazku, zaniká závazek
druhé strany v rozsahu odpovídajícím zrušované části závazku.

§ 574 [komentář]

(1)  Věřitel  se  může  s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva
nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.

(2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve
vzniknout, je neplatná.

Nemožnost plnění

§ 575 [komentář]

(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.

(2)  Plnění  není  nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených
podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase.

(3)  Týká-li se nemožnost jen části plnění, zanikne povinnost jen pokud
jde  o  tuto  část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od
smlouvy  odstoupit. Jestliže však vyplývá z povahy smlouvy nebo z účelu
plnění,  jež  byl  dlužníkovi  znám  v době uzavření smlouvy, že plnění
zbytku  závazku  nemá  pro  věřitele  žádný  hospodářský význam, zaniká
závazek  v  celém  rozsahu, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu poté,
kdy  se  o  nemožnosti  části  plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na
zbytku plnění trvá.

§ 576 [komentář]

Stane-li  se  uskutečnění  jednoho  z více volitelných plnění nemožným,
omezuje  se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto
plnění  je  způsobena osobou, která nemá právo volby plnění, může druhá
strana od smlouvy odstoupit.

§ 577 [komentář]

(1)  Dlužník  je  povinen  bez  zbytečného  odkladu  poté, co se doví o
skutečnosti,  jež  činí  plnění  nemožným,  oznámit  to věřiteli, jinak
odpovídá  za  škodu,  která  vznikne  věřiteli  tím,  že  nebyl  včas o
nemožnosti vyrozuměn.

(2) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.

§ 578 [komentář]

Uplynutí doby

Práva i povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly omezeny.

§ 579 [komentář]

Smrt dlužníka nebo věřitele

(1)  Smrtí  dlužníka  povinnost  nezanikne,  ledaže  jejím obsahem bylo
plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem.

(2)  Smrtí  věřitele  právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho
osobu;   zanikne   i   právo  na  bolestné  a  na  náhradu  za  ztížení
společenského uplatnění.

Započtení

§ 580 [komentář]

Mají-li  věřitel  a  dlužník  vzájemné  pohledávky,  jejichž  plnění je
stejného  druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže
některý  z  účastníků  učiní vůči druhému projev směřující k započtení.
Zánik   nastane  okamžikem,  kdy  se  setkaly  pohledávky  způsobilé  k
započtení.

§ 581 [komentář]

(1)   Započtení  není  přípustné  proti  pohledávce  na  náhradu  škody
způsobené  na  zdraví,  ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu
škody  téhož  druhu.  Započtení  není  přípustné ani proti pohledávkám,
které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

(2)  Započíst  nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze
domáhat  u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce
nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

(3)  Dohodou  účastníků  lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v
odstavcích 1 a 2.

(4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.

§ 582 [komentář]

Výpověď

(1) Jestliže je sjednána smlouva na dobu neurčitou, jejímž předmětem je
závazek  k  nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo závazek zdržet se
určité  činnosti  anebo strpět určitou činnost a nevyplývá-li ze zákona
nebo  ze  smlouvy  způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě
tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí.

(2) Výpověď je však neúčinná ohledně závazku zdržet se určité činnosti,
jestliže  z  jeho  povahy nebo ze smlouvy vyplývá, že závazek je časově
neomezen.

§ 583 [komentář]

Neuplatnění práva

K  zániku  práva  proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází
jen  v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to
dlužník nenamítne.

§ 584 [komentář]

Splynutí

Jestliže  splyne  jakýmkoli  způsobem  právo  s povinností (závazkem) v
jedné  osobě,  zanikne  právo i povinnost (závazek), nestanoví-li zákon
jinak.

Narovnání

§ 585 [komentář]

(1)  Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná
nebo  pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá
práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet.

(2)  Byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o
narovnání  uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného
závazku.

(3) Dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.

§ 586 [komentář]

(1)  Omyl  o tom, co je mezi stranami sporné nebo pochybné, nezpůsobuje
neplatnost  dohody  o  narovnání.  Jestliže  však omyl byl vyvolán lstí
jedné strany, může se druhá strana neplatnosti dovolat.

(2)  Narovnání sjednané v dobré víře nepozbývá platnosti ani v případě,
že  dodatečně  vyjde najevo, že některá ze stran dohodnuté právo v době
sjednání narovnání neměla.

§ 587 [komentář]

I  když  strany prohlásí, že narovnáním jsou mezi nimi upravena veškerá
vzájemná  práva,  týkají  se  tyto účinky pouze právního vztahu, v němž
vznikla  mezi  nimi spornost nebo pochybnost, ledaže z obsahu narovnání
nepochybně vyplývá, že se narovnání týká i jiných vztahů.

HLAVA DRUHÁ

Kupní a směnná smlouva

ODDÍL PRVNÍ

Obecná ustanovení o kupní smlouvě

§ 588 [komentář]

Z   kupní   smlouvy   vznikne  prodávajícímu  povinnost  předmět  koupě
kupujícímu  odevzdat  a  kupujícímu  povinnost  předmět koupě převzít a
zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

§ 589 [komentář]

Cenu  je  třeba sjednat v souladu s obecně závaznými právními předpisy,
jinak je smlouva neplatná podle § 40a.

§ 590 [komentář]

Není-li  dohodnuto  jinak,  přechází  na  kupujícího nebezpečí nahodilé
zkázy  a  nahodilého zhoršení předmětu koupě, včetně užitků, současně s
nabytím  vlastnictví.  Jestliže  nabude  kupující vlastnictví dříve než
dojde  k odevzdání předmětu koupě, má prodávající až do odevzdání práva
a povinnosti schovatele.

§ 591 [komentář]

Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou účastníci povinni
plnit   bez  zbytečného  odkladu.  Prodávající  je  oprávněn  odevzdání
předmětu  koupě odepřít, nezaplatí-li kupující cenu včas. Odesílá-li se
předmět  koupě  na  místo  plnění  nebo  určení,  není kupující povinen
zaplatit cenu, dokud nemá možnost si předmět koupě prohlédnout.

§ 592 [komentář]

Je-li  kupující  v prodlení s převzetím, může prodávající předmět koupě
uložit  na  náklad  kupujícího  ve  veřejném  skladišti  nebo  u jiného
schovatele  nebo  jej  může  po  upozornění  prodat na účet kupujícího.
Jde-li  o  věc  podléhající  rychlé  zkáze a není-li na upozornění čas,
upozornění není nutné.

§ 593 [komentář]

Není-li  dohodnuto  jinak,  nese  náklady spojené s odevzdáním předmětu
koupě,  zejména  náklady měření, vážení a balení, prodávající a náklady
spojené  s převzetím kupující; je-li věc odesílána na místo, které není
místem splnění, nese náklady odeslání kupující.

§ 594 [komentář]

Má-li  prodávající  předmět koupě odeslat na místo splnění nebo určení,
platí,  že  věc byla předána v době, kdy byla předána k přepravě, pokud
nebylo dohodnuto jinak.

§ 595 [komentář]

Tomu,  kdo  koupí  budoucí  užitky  nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na
nejisté  budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však
ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno.

§ 596 [komentář]

Má-li  věc  vady,  o  kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při
sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit.

§ 597 [komentář]

(1)  Jestliže  dodatečně  vyjde  najevo  vada,  na  kterou  prodávající
kupujícího  neupozornil,  má  kupující  právo  na  přiměřenou  slevu ze
sjednané  ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která
činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit.

(2)  Právo  odstoupit  od  smlouvy  má  kupující  i tehdy, jestliže jej
prodávající  ujistil,  že  věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti
kupujícím  vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže
nepravdivým.

§ 598 [komentář]

Kupující  má  právo  na  úhradu  nutných  nákladů,  které  mu vznikly v
souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady.

§ 599 [komentář]

(1) Vady musí kupující uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu.
Práva  z  odpovědnosti  za  vady  se může kupující domáhat u soudu, jen
jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, do
tří týdnů a jde-li o vady zvířat, do šesti týdnů od převzetí věci.

(2)  Právo  na  náhradu nutných nákladů může kupující uplatnit u soudu,
jen  jestliže  náklady prodávajícímu oznámí ve lhůtě uvedené v odstavci
1.

§ 600 [komentář]

Uplatněním  práv  z  odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu
škody.

ODDÍL DRUHÝ

Vedlejší ujednání při kupní smlouvě

§ 601 [komentář]

Výhrada vlastnictví

Má-li  vlastnictví  k  prodané  movité  věci přejít na kupujícího až po
zaplacení  ceny,  musí být tato výhrada dohodnuta písemně. Nevyplývá-li
ze  smlouvy něco jiného, přechází nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého
zhoršení na kupujícího odevzdáním věci.

Předkupní právo

§ 602 [komentář]

(1) Kdo prodá věc s výhradou, že mu ji kupující nabídne ke koupi, kdyby
ji chtěl prodat, má předkupní právo.

(2)  Takové  právo  lze  dohodnout i pro případ jiného zcizení věci než
prodejem.

§ 603 [komentář]

(1)  Předkupní  právo  ukládá  povinnost  pouze  tomu,  kdo  slíbil věc
nabídnout ke koupi.

(2)  Předkupní  právo  lze dohodnout i jako věcné právo, které působí i
vůči  nástupcům kupujícího. Smlouva se musí uzavřít písemně a předkupní
právo   se   nabývá   vkladem   do  katastru  nemovitostí.  Nekoupil-li
prodávající  věc  nabídnutou  kupujícím, zůstává mu zachováno předkupní
právo i vůči jeho právnímu nástupci.

(3)  Bylo-li  předkupní  právo  porušeno,  může  se  oprávněný  buď  na
nabyvateli  domáhat,  aby  mu  věc  nabídl  ke  koupi, anebo mu zůstane
předkupní právo zachováno.

§ 604 [komentář]

Předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné osoby a nelze je převést
na jinou osobu.

§ 605 [komentář]

Není-li  dohodnuta  doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná
osoba  vyplatit  movitost  do  osmi  dnů,  nemovitost do dvou měsíců po
nabídce. Uplyne-li tato doba marně, předkupní právo zanikne. Nabídka se
vykoná  ohlášením všech podmínek; jde-li o nemovitost, musí být nabídka
písemná.

§ 606 [komentář]

Kdo  je oprávněn koupit věc, musí zaplatit cenu nabídnutou někým jiným,
není-li  dohodnuto  jinak.  Nemůže-li  věc koupit nebo nemůže-li splnit
podmínky nabídnuté vedle ceny a nelze-li je vyrovnat ani odhadní cenou,
předkupní právo zanikne.

Právo zpětné koupě

§ 607 [komentář]

(1) Kdo prodá movitou věc s výhradou, že má právo žádat vrácení věci do
určité  doby  po  koupi,  vrátí-li kupujícímu zaplacenou cenu, má právo
zpětné koupě.

(2) Smlouva o právu zpětné koupě musí být uzavřena písemně.

§ 608 [komentář]

(1)  Právo  zpětné  koupě  musí  prodávající uplatnit písemnou formou a
není-li  dohodnuto  jinak, nejpozději do jednoho roku od odevzdání věci
kupujícímu, jinak právo zpětné koupě zanikne.

(2) Využije-li prodávající práva zpětné koupě, musí kupující vrátit věc
bez zbytečného odkladu a každá strana má práva a povinnosti, které měla
druhá strana z původní kupní smlouvy.

§ 609 [komentář]

(1)  Týká-li  se  právo  zpětné  koupě  věci určené podle druhu, vzniká
uplatněním tohoto práva kupujícímu závazek vrátit věc téhož druhu.

(2)  Týká-li  se právo zpětné koupě věci jednotlivě určené, je kupující
povinen  vrátit  tutéž  věc, kterou koupil. Smlouva o zcizení věci, jíž
bylo porušeno právo zpětné koupě, je neplatná.

§ 610 [komentář]

Jiná vedlejší ujednání

(1)  Účastníci  mohou  písemnou  smlouvou  dohodnout  i  jiná  vedlejší
ujednání mající povahu výhrad a podmínek připouštějících zánik právního
vztahu založeného kupní smlouvou.

(2)  Pokud  se  účastníci  nedohodli  jinak,  zanikají  tyto  výhrady a
podmínky  nejpozději  uplynutím jednoho roku od uzavření kupní smlouvy,
jestliže je prodávající v této lhůtě neuplatnil.

ODDÍL TŘETÍ

Směnná smlouva

§ 611 [komentář]

Ustanovení  o  kupní  smlouvě  se přiměřeně použijí i na smlouvu, podle
které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran
je  považována ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající,
a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě

§ 612 [komentář]

Jestliže  fyzická  nebo  právnická  osoba prodává zboží jako podnikatel
(dále  jen  „prodávající“)  v  rámci  své podnikatelské činnosti, platí
kromě  obecných  ustanovení  o kupní smlouvě i následující ustanovení §
613 až § 627.

§ 613 [komentář]

Věci  lze  prodávat  i  na  objednávku. Prodávající je povinen obstarat
objednané  zboží  v dohodnuté lhůtě a není-li lhůta dohodnuta, ve lhůtě
přiměřené  okolnostem.  Nestane-li  se  tak,  objednatel je oprávněn od
smlouvy odstoupit. Odstoupením objednatele od smlouvy není dotčeno jeho
právo na náhradu škody.

§ 614 [komentář]

(1)  Je-li  prodávající podle dohody s kupujícím nebo podle povahy věci
povinen  dodat  věc  na  místo  určené  kupujícím,  kupující je povinen
převzít  věc  při  dodání.  V  ostatních  případech je kupující povinen
převzít věc při prodeji, nedohodne-li se s prodávajícím jinak.

(2) Nepřevezme-li kupující věc v době uvedené v odstavci 1, prodávající
je  oprávněn  požadovat  poplatek  za uskladnění; výši poplatku stanoví
zvláštní předpis, popřípadě určuje dohoda mezi účastníky.

(3) Převzetím věci přechází na kupujícího vlastnictví koupené věci. Při
zásilkovém  prodeji  přechází  vlastnictví na kupujícího převzetím věci
kupujícím  na  místě  dodání  jím  určeném.  Při  samoobslužném prodeji
dochází  k převodu vlastnictví ke koupené věci okamžikem zaplacení ceny
za vybrané zboží. Do tohoto okamžiku může kupující vybrané zboží vrátit
na  původní  místo. Jestliže kupující svým zaviněním poškodí nebo zničí
vybrané zboží před převodem vlastnického práva, odpovídá za škodu podle
obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu.

§ 615 [komentář]

Plnění,  která se s prodejem věci obvykle neposkytují, je třeba zvláště
dohodnout.

Shoda s kupní smlouvou

§ 616 [komentář]

(1)  Prodávající  odpovídá  kupujícímu  za  to, že prodávaná věc je při
převzetí  kupujícím  ve  shodě  s  kupní  smlouvou,  zejména, že je bez
vad.^4)

(2)  Nestanoví-li  tento  zákon  jinak,  shodou  s kupní smlouvou podle
odstavce  1  se  dále  rozumí,  že  prodávaná  věc  má  jakost a užitné
vlastnosti   smlouvou  požadované,  prodávajícím,  výrobcem  nebo  jeho
zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané,
popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že
odpovídá   požadavkům   právních  předpisů,  je  v  tomu  odpovídajícím
množství,  míře  nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro
použití  věci  uvádí  nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin
musí  být  vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny
podléhající  rychlé  zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha
věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby
její činnost mu byla předvedena.

(3)  V  případě,  že  věc  při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní
smlouvou (dále jen „rozpor s kupní smlouvou“), má kupující právo na to,
aby  prodávající  bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu
odpovídajícího  kupní  smlouvě,  a  to  podle  požadavku kupujícího buď
výměnou  věci,  nebo  její  opravou;  není-li takový postup možný, může
kupující  požadovat  přiměřenou  slevu  z  ceny  věci  nebo  od smlouvy
odstoupit.  To  neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s
kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil.

(4)  Rozpor  s  kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode
dne  převzetí  věci,  se  považuje  za  rozpor existující již při jejím
převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.

§ 617 [komentář]

Je-li  třeba,  aby  při  užívání věci byla zachována zvláštní pravidla,
zejména  řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou,
je  prodávající  povinen  kupujícího  s  nimi  seznámit,  ledaže  jde o
pravidla  obecně  známá.  Nesplní-li  prodávající  tuto  povinnost,  je
povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou.

§ 618 [komentář]

Věci,  které  mají  vady,  jež  nebrání,  aby  mohlo být věci užíváno k
určenému  účelu,  musí  být prodávány jen za nižší ceny, než je obvyklá
cena  bezvadné  věci; kupujícího je třeba upozornit, že věc má vadu a o
jakou vadu jde, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Odpovědnost za vady prodané věci

§ 619 [komentář]

(1) Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá
prodávající  za  vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po
převzetí věci v záruční době (záruka).

(2)  Záruka  se  nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým
užíváním.  U  věcí  prodávaných  za  nižší cenu se záruka nevztahuje na
vady, pro které byla nižší cena sjednána.

(3)  Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající
míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.

§ 620 [komentář]

(1)  Při  prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců; jde-li o
prodej  potravinářského zboží, je záruční doba osm dní, u prodeje krmiv
tři týdny a u prodeje zvířat šest týdnů. Je-li na prodávané věci, jejím
obalu  nebo  návodu  k  ní připojeném vyznačena v souladu se zvláštními
právními  předpisy^4a)  lhůta  k  použití  věci,  skončí  záruční  doba
uplynutím této lhůty.

(2)  U  věcí,  které  jsou  určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší
dobu, může být zvláštním právním předpisem záruční doba prodloužena nad
dobu  uvedenou  v  odstavci 1; prodloužení záruční doby se může týkat i
jen některé součástky věci.

(3)  Na  žádost  kupujícího  je  prodávající  povinen poskytnout záruku
písemnou  formou  (záruční  list).  Záruční list musí obsahovat jméno a
příjmení,  název  nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifikační
číslo,  sídlo,  jde-li  o  právnickou  osobu,  nebo  bydliště, jde-li o
fyzickou osobu. Umožňuje-li to povaha věci, postačuje namísto záručního
listu  vydat  kupujícímu  doklad  o  zakoupení  věci obsahující uvedené
údaje.

(4)  Pokud je to s ohledem na poskytovanou záruku potřebné, prodávající
v  záručním  listě  srozumitelným  způsobem  vysvětlí obsah poskytované
záruky,  uvede její rozsah, podmínky, dobu platnosti a způsob, jakým je
možno  uplatnit  nároky  z  ní  plynoucí.  V záručním listu prodávající
zároveň  uvede,  že poskytnutím záruky nejsou dotčena práva kupujícího,
která  se  ke  koupi  věci  váží  podle  zvláštních  právních předpisů.
Nesplněním   povinností  týkajících  se  vydání  záručního  listu  není
platnost záruky dotčena.

(5)  Prohlášením  v  záručním listě vydaném kupujícímu může prodávající
poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně; v
záručním  listě  pak  určí  prodávající  podmínky  a rozsah prodloužení
záruky.

§ 621 [komentář]

Záruční  doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou
věc  uvést  do  provozu  jiný podnikatel než prodávající, začne záruční
doba  běžet až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal
uvedení  do  provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a
včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.

§ 622 [komentář]

(1)  Jde-li  o  vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla
bezplatně,  včas  a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez
zbytečného  odkladu  odstranit.  Není-li  to  vzhledem  k  povaze  vady
neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen
součásti  věci,  výměnu  součásti.  Není-li  takový  postup možný, může
kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.

(2)  Jde-li  o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc
mohla  být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu
věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu,
jde-li  sice  o  vady  odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro
opětovné  vyskytnutí  vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně
užívat.

(3)  Jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má
kupující  právo  na  přiměřenou  slevu z ceny věci nebo může od smlouvy
odstoupit.

§ 623 [komentář]

Vada,  která  vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením
věci  do  provozu, bude považována za vadu věci, pokud tato montáž nebo
uvedení  do  provozu  byly  sjednány  v  kupní smlouvě a byly provedeny
prodávajícím  nebo  jinou osobou na odpovědnost prodávajícího. To platí
rovněž  v případě, kdy montáž nebo jiné uvedení věci do provozu provedl
kupující  a  vada  vznikla  na  základě  nesprávných pokynů uvedených v
návodu k montáži nebo k uvedení věci do provozu.

§ 624 [komentář]

Má-li  věc  prodávaná  za  nižší  cenu nebo věc použitá vadu, za kterou
prodávající  odpovídá,  má kupující místo práva na výměnu věci právo na
přiměřenou slevu.

§ 625 [komentář]

Práva  z  odpovědnosti  za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého
věc  byla  koupena.  Je-li však v záručním listě uveden jiný podnikatel
určený  k  opravě,  který  je  v  místě  prodávajícího nebo v místě pro
kupujícího  bližším,  uplatní  kupující  právo  na opravu u podnikatele
určeného  k  provedení  záruční  opravy.  Podnikatel určený k opravě je
povinen  opravu  provést  ve  lhůtě  dohodnuté  při  prodeji  věci mezi
prodávajícím a kupujícím.

§ 626 [komentář]

(1)  Práva  z  odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba,
zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

(2) Práva z odpovědnosti za vady u věcí, které se rychle kazí, musí být
uplatněna nejdéle v den následující po koupi; jinak práva zaniknou.

(3)  U  věcí  použitých  práva  z  odpovědnosti  za vady věci zaniknou,
nebyla-li  uplatněna  do  24  měsíců  ode  dne převzetí věci kupujícím.
Prodávající  může  tuto dobu v dohodě s kupujícím zkrátit, ne však méně
než na 12 měsíců; tuto dobu uvede prodávající v dokladu o prodeji věci.

§ 627 [komentář]

(1)  Doba  od  uplatnění  práva  z odpovědnosti za vady až do doby, kdy
kupující po skončení opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby
nepočítá.  Prodávající je povinen vydat kupujícímu potvrzení o tom, kdy
právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a o době jejího trvání.

(2)  Dojde-li k výměně, začne běžet záruční doba znovu od převzetí nové
věci.  Totéž  platí,  dojde-li  k  výměně  součástky,  na  kterou  byla
poskytnuta záruka.

(3)  Jakákoliv  ujednání  mezi  prodávajícím a kupujícím, uzavřená před
uplatněním práva z odpovědnosti za vadu prodané věci, pokud by v jejich
důsledku toto právo zaniklo nebo bylo omezeno, jsou neplatná.

HLAVA TŘETÍ

Darovací smlouva

§ 628 [komentář]

(1)  Darovací  smlouvou  dárce  něco  bezplatně přenechává nebo slibuje
obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá.

(2)  Darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost
a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

(3) Neplatná je darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově
smrti.

§ 629 [komentář]

Dárce  je povinen při nabídce daru upozornit na vady, o nichž ví. Má-li
věc  vady,  na  které  dárce  neupozornil,  je  obdarovaný oprávněn věc
vrátit.

§ 630 [komentář]

Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu
nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

HLAVA ČTVRTÁ

Smlouva o dílo

ODDÍL PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 631 [komentář]

Smlouvou  o  dílo  zavazuje  se  objednateli ten, komu bylo dílo zadáno
(zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

§ 632 [komentář]

Nedojde-li  ke  zhotovení  díla na počkání, zhotovitel je povinen vydat
objednateli  písemné  potvrzení  o  převzetí objednávky. Potvrzení musí
obsahovat  označení  předmětu díla, a dále jeho rozsah, jakost, cenu za
provedení díla a dobu jeho zhotovení.

§ 633 [komentář]

(1)  Zhotovitel  je  povinen  dílo  provést  podle  smlouvy,  řádně a v
dohodnuté  době.  Je-li  pro provedení díla stanovena závazná technická
norma, musí provedení odpovídat této normě.

(2)  Na  obsahu smlouvy a povaze díla závisí, zda je zhotovitel povinen
provést  je  osobně  nebo  zda  je  oprávněn  dát dílo provést na svoji
odpovědnost.

§ 634 [komentář]

(1)  Není-li  výše  ceny  sjednána  smlouvou  nebo stanovena zvláštními
předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou.

(2)  Není-li  dohodnuto  jinak,  platí  se  cena  až  po skončení díla.
Provádí-li  se  však  dílo  po  částech nebo vyžaduje-li provedení díla
značných  nákladů,  je  ten,  komu  bylo zadáno, oprávněn požadovat již
během provádění díla od objednatele přiměřené zálohy.

§ 635 [komentář]

(1)  Byla-li  cena  dohodnuta  podle  rozpočtu,  nesmí být bez souhlasu
objednatele zvýšena. Práce a náklady do rozpočtu nezahrnuté lze účtovat
pouze  tehdy,  schválil-li  je  objednatel  písemně nebo jestliže práce
dodatečně písemně objednal.

(2)  Došlo-li  v  době  od  uzavření smlouvy do jejího splnění ke změně
cenového  předpisu, podle kterého byla cena dohodnuta, je zhotovitel na
to  povinen  objednatele  bez  prodlení  písemně upozornit a oznámit mu
novou cenu.

(3)  Objednatel je oprávněn po oznámení nové ceny od smlouvy odstoupit;
neodstoupí-li  bez  zbytečného  odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit
zhotoviteli  cenu  novou,  ledaže  ke  zvýšení ceny došlo po překročení
dohodnuté doby provedení díla.

(4)  Odstoupí-li objednatel od smlouvy, je povinen zaplatit zhotoviteli
částku  připadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle původně
dohodnuté  ceny,  pouze  měl-li  z  částečného plnění smlouvy majetkový
prospěch.

§ 636 [komentář]

(1)  Nelze-li cenu při uzavření smlouvy sjednat pevnou částkou, musí se
určit  alespoň  odhadem.  Zjistí-li zhotovitel dodatečně, že bude třeba
cenu  určenou odhadem podstatně překročit, je povinen na to objednatele
bez  prodlení  písemně  upozornit a oznámit mu nově určenou cenu; jinak
nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně.

(2)  Objednatel  je  oprávněn  po  oznámení nově určené ceny od smlouvy
odstoupit;  odstoupí-li  od  smlouvy,  je  povinen zaplatit zhotoviteli
částku  připadající na provedenou práci a vzniklé náklady podle původně
určené  ceny,  jen  pokud  měl  z  částečného  plnění smlouvy majetkový
prospěch.  Odstoupením  od  smlouvy  není  dotčeno právo objednatele na
náhradu škody.

(3)  Neodstoupí-li  objednatel  od  smlouvy  bez zbytečného odkladu, je
povinen zaplatit za poskytnutou službu nově určenou vyšší cenu.

§ 637 [komentář]

(1)  Má-li objednatelem dodaný materiál nedostatky, které brání řádnému
vyhotovení díla, zhotovitel je povinen na to objednatele bez zbytečného
odkladu  upozornit.  Stejnou  povinnost  má zhotovitel i tehdy, žádá-li
objednatel, aby dílo bylo provedeno podle pokynů, které jsou nevhodné.

(2)  Trvá-li  objednatel  přes  upozornění  zhotovitele  na objednávce,
zhotovitel může od smlouvy odstoupit.

§ 638 [komentář]

(1)  Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, je zhotovitel
oprávněn  určit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může
od smlouvy odstoupit, upozorní-li na takový následek.

(2)  Totéž  platí,  provádí-li  se  dílo  u  objednatele a ten nevykoná
potřebná zdravotní a bezpečnostní opatření pro osoby provádějící dílo.

§ 639 [komentář]

Poskytne-li   objednatel  řádně  a  včas  potřebnou  součinnost,  avšak
zhotovitel v určenou dobu nepřistoupí k provedení díla, náleží mu právo
na  náhradu  nutných  nákladů,  které  mu  tím vznikly. Toto právo musí
uplatnit  u  zhotovitele nejpozději do jednoho měsíce od převzetí věci;
odstoupí-li  z tohoto důvodu od smlouvy, musí je uplatnit nejpozději do
jednoho měsíce od odstoupení; jinak právo zanikne.

§ 640 [komentář]

Bylo-li  dílo  zmařeno  náhodou  před  dobou splnění, ztrácí zhotovitel
nárok na odměnu.

§ 641 [komentář]

(1)  I  když  dílo  nebylo provedeno, náleží zhotoviteli sjednaná cena,
byl-li ochoten dílo provést a zabránily-li mu v tom okolnosti na straně
objednatele.   Je   však   povinen  dát  si  započíst  to,  co  ušetřil
neprovedením díla, co vydělal jinak, nebo co úmyslně zameškal vydělat.

(2)  Byl-li  zhotovitel  zdržen  v  provádění díla okolnostmi na straně
objednatele, náleží mu za to přiměřená náhrada.

§ 642 [komentář]

(1)  Až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však
povinen  zaplatit  zhotoviteli  částku,  která  připadá  na  práce  již
vykonané,  pokud  zhotovitel  nemůže  jejich  výsledek  použít  jinak a
nahradit mu účelně vynaložené náklady.

(2)  Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé,
že  dílo  nebude  včas  hotovo  nebo  nebude provedeno řádně a jestliže
zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

§ 643 [komentář]

(1)  Záleží-li  provedení  díla  ve  zvláštních  osobních  vlastnostech
zhotovitele,  ruší  se  smlouva jeho smrtí. Dědici zhotovitele se mohou
domáhat  pouze zaplacení upotřebitelné hmoty připravené na dílo a části
odměny přiměřené upotřebitelným výsledkům vykonané práce.

(2) Smrt objednatele sama o sobě smlouvu neruší.

ODDÍL DRUHÝ

Zvláštní ustanovení o zhotovení věci na zakázku

§ 644 [komentář]

Jde-li  o  zhotovení věci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu
zhotovitel  podle  jeho  objednávky  věc  zhotovil a povinnost zaplatit
zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

§ 645 [komentář]

(1)  Zhotovitel odpovídá za vady, které má věc na zakázku zhotovená při
převzetí  objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí
věci  v  záruční  době.  Stejně  odpovídá  za  to, že věc má vlastnosti
objednatelem při zakázce vymíněné.

(2)  Zhotovitel odpovídá za vady provedené zakázky, jejichž příčinou je
vadnost  materiálu  dodaného  objednatelem  či  nevhodnost jeho pokynů,
jestliže  objednatele  na  vadnost  materiálu či nevhodnost jeho pokynů
neupozornil.

§ 646 [komentář]

(1) Záruční doba je šest měsíců.

(2)  U  věcí,  které  jsou  určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší
dobu,  stanoví  zvláštní  předpisy  záruční dobu delší než šest měsíců;
záruční  doba  přesahující  šest  měsíců  se  může  týkat i jen některé
součástky.  Zhotovitel  je  povinen  vydat  objednateli  záruční list s
vyznačením záruční doby.

(3) U zhotovení stavby je záruční doba tři roky. Prováděcí předpis může
stanovit,  že  u  některých  částí staveb může být záruční doba kratší,
nejméně však osmnáct měsíců.

§ 647 [komentář]

Záruční  doba začíná běžet ode dne převzetí věci. Převzal-li objednatel
věc  až  po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba
již ode dne, kdy měl tuto povinnost.

§ 648 [komentář]

(1)  Jde-li  o  vadu,  kterou  lze  odstranit,  je  objednatel oprávněn
požadovat  bezplatné  odstranění  vady. Zhotovitel je povinen odstranit
vadu bez zbytečného odkladu.

(2)  Jde-li  o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc
mohla  být  podle  objednávky  řádně  užívána  jako  věc  bez  vady, má
objednatel  právo  na  zrušení  smlouvy.  Totéž právo mu přísluší u vad
odstranitelných,  jestliže  pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo
pro   větší   počet   vad  nemůže  věc  řádně  užívat.  Jde-li  o  vadu
neodstranitelnou,   která  však  nebrání  řádnému  užívání  věci  podle
objednávky, má objednatel právo na přiměřenou slevu.

§ 649 [komentář]

Práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční
době;  jinak  práva  zaniknou.  Doba od uplatnění práva ze záruky až do
provedení  opravy  se  do  záruční doby nepočítá. Zhotovitel je povinen
vydat  objednateli  potvrzení  o  tom,  kdy  právo  uplatnil, jakož i o
provedení opravy a době jejího trvání.

§ 650 [komentář]

(1) Objednavatel je povinen převzít věc nejpozději do jednoho měsíce od
uplynutí  doby,  kdy  věc  měla  být zhotovena, a byla-li věc zhotovena
později,  do  jednoho  měsíce  od  jejího zhotovení. Neučiní-li tak, je
povinen zaplatit dohodnutý poplatek za uskladnění.

(2)  Po  uplynutí  šesti  měsíců  ode dne, kdy byla věc zhotovena, může
zhotovitel  s  věcí  volně  nakládat. Pokud se mu nepodaří věc zpeněžit
nebo  jiným  způsobem  s ní účelně naložit, má zhotovitel právo, aby mu
objednatel zaplatil cenu zhotovení díla. Objednatel má právo na vrácení
ceny  za  použitý  materiál,  který  dodal na zhotovení věci. V případě
zhotovení  stavby  má  zhotovitel  vždy  právo  na  zaplacení  ceny  za
zhotovenou stavbu.

§ 651 [komentář]

Zhotovuje-li  se  objednateli stavba na objednávku, odpovídá zhotovitel
za  poškození  nebo  zničení  stavby  až  do převzetí zhotovené stavby,
ledaže by ke škodě došlo i jinak.

ODDÍL TŘETÍ

Zvláštní ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věci

§ 652 [komentář]

(1) Jde-li o opravu nebo úpravu věci, vznikne objednateli právo, aby mu
zhotovitel  podle  jeho  objednávky  provedl  opravu  nebo úpravu věci;
zhotoviteli  vznikne  právo,  aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu
nebo úpravu věci.

(2)  Opravou  věci  je činnost, kterou se zejména odstraňují vady věci,
následky  jejího  poškození nebo účinky jejího opotřebení. Úpravou věci
je činnost, kterou se zejména mění povrch věci nebo její vlastnosti.

§ 653 [komentář]

(1)  Zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava
při  převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po
převzetí věci v záruční době.

(2) Zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci,
která  má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele,
jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů neupozornil.

§ 654 [komentář]

(1)  Záruční  doba  je  tři  měsíce,  není-li  sjednána nebo zvláštními
předpisy  stanovena  jinak;  u stavebních prací je záruční doba nejméně
osmnáct měsíců.

(2)  Jestliže  účelem opravy nebo úpravy je, aby věc mohla být i nadále
po delší dobu užívána, stanoví zvláštní předpisy pro opravu nebo úpravu
věci  záruční  dobu  delší  než  tři  měsíce, nebylo-li sjednáno jinak.
Záruční  doba  přesahující  tři  měsíce  se  může  týkat  i jen některé
součástky.  Zhotovitel  je  povinen  vydat  objednateli  záruční list s
vyznačením záruční doby.

(3)  Prohlášením  v  záručním listě vydaném objednateli může zhotovitel
poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně. V
záručním listě určí zhotovitel podmínky a rozsah této záruky.

§ 655 [komentář]

(1)  Je-li  věc  opravena  nebo  upravena vadně, má objednatel právo na
bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen vadu odstranit nejdéle
v  dohodnuté  lhůtě.  Nelze-li  vadu  odstranit  nebo  neodstraní-li ji
zhotovitel  v  dohodnuté  lhůtě,  anebo  vyskytne-li  se vada znovu, má
objednatel  právo  na  zrušení  smlouvy  nebo na přiměřené snížení ceny
opravy nebo úpravy.

(2)  Práva  z  odpovědnosti  za vady musí být uplatněna u zhotovitele v
záruční  době;  jinak zaniknou. Doba od uplatnění práva až po provedení
opravy  nebo  úpravy se do záruční doby nepočítá. Zhotovitel je povinen
vydat  objednateli  potvrzení  o  tom,  kdy  právo  uplatnil, jakož i o
provedení opravy nebo úpravy a o době jejího trvání.

§ 656 [komentář]

(1)  Objednatel  je  povinen  vyzvednout  si  věc nejpozději do jednoho
měsíce  od  uplynutí doby, kdy oprava nebo úprava měla být provedena, a
byla-li  provedena  později,  do  jednoho  měsíce od vyrozumění o jejím
provedení. Neučiní-li tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladnění.

(2)  Nevyzvedne-li si objednatel věc ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy
byl  povinen  ji  vyzvednout,  má  zhotovitel  právo  věc prodat. Je-li
zhotoviteli  známa  adresa objednatele a jde-li o věc větší hodnoty, je
zhotovitel  povinen o zamýšleném prodeji objednatele předem vyrozumět a
poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k vyzvednutí věci.

(3)   Dojde-li   k   prodeji   nevyzvednuté  věci,  vyplatí  zhotovitel
objednateli  výtěžek  prodeje  po  odečtení  ceny  opravy  nebo úpravy,
poplatku za uskladnění a nákladů prodeje. Právo na výtěžek prodeje musí
objednatel uplatnit u zhotovitele.

HLAVA PÁTÁ

Smlouva o půjčce

§ 657 [komentář]

Smlouvou  o  půjčce  přenechává  věřitel  dlužníkovi  věci určené podle
druhu,  zejména  peníze,  a  dlužník  se  zavazuje  vrátit  po uplynutí
dohodnuté doby věci stejného druhu.

§ 658 [komentář]

(1) Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

(2)  Při  půjčce  nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného
většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

HLAVA ŠESTÁ

Smlouva o výpůjčce

§ 659 [komentář]

Smlouvou  o  výpůjčce  vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu
bezplatně užívat.

§ 660 [komentář]

Půjčitel  je  povinen  předat  vypůjčiteli  věc  ve  stavu způsobilém k
řádnému užívání. Ustanovení § 617 platí přiměřeně i pro užívání věci.

§ 661 [komentář]

(1) Vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který
byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit
ji před poškozením, ztrátou nebo zničením.

(2)  Není-li  dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc k užívání
jinému.

§ 662 [komentář]

(1)   Vypůjčitel   je  povinen  věc  vrátit,  jakmile  ji  nepotřebuje,
nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení.

(2)  Půjčitel  může  požadovat  vrácení věci i před skončením stanovené
doby  zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně nebo jestliže ji
užívá v rozporu s účelem, kterému slouží.

HLAVA SEDMÁ

Nájemní smlouva

ODDÍL PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 663 [komentář]

Nájemní  smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji
dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.

§ 664 [komentář]

Pronajímatel  je  povinen  přenechat  pronajatou  věc  nájemci ve stavu
způsobilém  smluvenému  užívání,  nebo nebyl-li způsob užívání smluven,
užívání obvyklému, a v tomto stavu ji svým nákladem udržovat.

§ 665 [komentář]

(1)  Nájemce  je  oprávněn  užívat  věc způsobem stanoveným ve smlouvě;
nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel
je  oprávněn  požadovat  přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce
užívá věc řádným způsobem.

(2)  Nájemce  je  povinen  věc  užívat  pouze  v  případě,  že tak bylo
smluveno,  nebo  že  neužíváním by byla věc znehodnocena více než jejím
užíváním.

§ 666 [komentář]

(1)  Nájemce  je  oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanoví-li
smlouva jinak.

(2)  Dá-li  nájemce věc do podnájmu v rozporu se smlouvou, pronajímatel
má právo odstoupit od smlouvy.

§ 667 [komentář]

(1)  Změny  na  věci  je  nájemce  oprávněn  provádět  jen se souhlasem
pronajímatele.  Úhradu  nákladů  s tím spojených může nájemce požadovat
jen  v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva
jinak,  je  oprávněn  požadovat  úhradu nákladů až po ukončení nájmu po
odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání
věci.  Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě
nákladů,  může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o
co se zvýšila hodnota věci.

(2)  Provede-li  nájemce  změny  na věci bez souhlasu pronajímatele, je
povinen  po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu.
Hrozí-li  v  důsledku  prováděných  změn  na  věci pronajímateli značná
škoda, je pronajímatel oprávněn odstoupit od smlouvy.

§ 668 [komentář]

(1)  Nájemce  je  povinen  oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu
potřeby  oprav,  které  má  provést  pronajímatel.  Při  porušení  této
povinnosti  odpovídá  nájemce  za  škodu  tím způsobenou a nemá nároky,
které by mu jinak příslušely pro nemožnost nebo omezenou možnost užívat
věc pro vady věci, jež nebyly včas pronajímateli oznámeny.

(2)  Nájemce  je  povinen  snášet  omezení  v  užívání pronajaté věci v
rozsahu nutném pro provedení oprav a udržování věci.

§ 669 [komentář]

Jestliže  nájemce  vynaložil  na  věc  náklady  při opravě, ke které je
povinen  pronajímatel,  má  nárok  na  náhradu těchto nákladů, jestliže
oprava   byla  provedena  se  souhlasem  pronajímatele,  nebo  jestliže
pronajímatel  bez  zbytečného odkladu opravu neobstaral, ačkoli mu byla
oznámena  její  potřeba.  Jinak  může nájemce požadovat jen to, o co se
pronajímatel obohatil.

§ 670 [komentář]

Nájemce  je  povinen  pečovat  o  to,  aby  na věci nevznikla škoda. Je
povinen dát věc pojistit, jen jestliže to stanoví smlouva.

ODDÍL DRUHÝ

Nájemné

§ 671 [komentář]

(1)  Nájemce  je  povinen  platit  nájemné podle smlouvy, jinak nájemné
obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci
a způsobu jejího užívání.

(2)  Není-li  dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí
se  nájemné  ze  zemědělských  nebo  lesních pozemků půlročně pozadu 1.
dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.

§ 672 [komentář]

(1) Na zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti zástavní právo k
movitým  věcem,  které  jsou  na  pronajaté  věci  a patří nájemci nebo
osobám,  které  s  ním  žijí  ve  společné  domácnosti, s výjimkou věcí
vyloučených z výkonu rozhodnutí.

(2)  Zástavní  právo  zanikne,  jsou-li věci odstraněny dříve, než byly
sepsány  soudním  vykonavatelem,  ledaže  by  byly odstraněny na úřední
příkaz  a  pronajímatel ohlásí svá práva u soudu do osmi dnů po výkonu.
Stěhuje-li  se nájemce nebo jsou-li odstraňovány věci, přestože nájemné
není  zaplaceno  nebo  zajištěno,  může  pronajímatel  zadržet  věci na
vlastní  nebezpečí,  do  osmi  dnů  však  musí  žádat  o soupis soudním
vykonavatelem, nebo musí věci vydat.

§ 673 [komentář]

Nájemce  není  povinen  platit  nájemné,  pokud  pro  vady  věci, které
nezpůsobil,  nemohl  pronajatou  věc  užívat  způsobem dohodnutým, nebo
nebyl-li  způsob užívání dohodnut přiměřeně povaze a určení věci, anebo
nemohl-li  z  uvedených  příčin  při  nájmu  zemědělských  nebo lesních
pozemků docílit žádný výnos.

§ 674 [komentář]

Může-li  nájemce užívat pronajatou věc z důvodů uvedených v § 673 pouze
omezeně  nebo  jestliže  při  nájmu  zemědělských  nebo lesních pozemků
užitky z věci klesly z uvedených důvodů pod polovinu běžného výnosu, má
nájemce  nárok  na  přiměřenou  slevu z nájemného. Pronajímatel si však
musí započíst náklad, který ušetřil, a cenu výhod, které měl z toho, že
nájemce věc užíval jen omezeně.

§ 675 [komentář]

Právo  na  prominutí  nebo  na  poskytnutí  slevy  z nájemného musí být
uplatněno  u  pronajímatele  bez  zbytečného  odkladu.  Právo  zanikne,
nebude-li  uplatněno do šesti měsíců ode dne, kdy došlo ke skutečnostem
toto právo zakládajícím.

ODDÍL TŘETÍ

Skončení nájmu

§ 676 [komentář]

(1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se
pronajímatel s nájemcem jinak.

(2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu
nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30
dnů,  obnovuje  se  nájemní  smlouva  za týchž podmínek, za jakých byla
sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy
na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

§ 677 [komentář]

(1)  Zrušit nájemní smlouvu sjednanou na neurčitou dobu lze, nedojde-li
k dohodě pronajímatele s nájemcem, pouze výpovědí.

(2)  Nájemní  smlouvu  lze  vypovědět  při nájmech pozemků patřících do
zemědělského  půdního  fondu nebo lesního půdního fondu^5) v jednoroční
lhůtě,  a  to  ke  dni  1.  října  běžného  roku;  při  nájmech  jiných
nemovitostí  v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční
lhůtě.

§ 678 [komentář]

Ustanovení  o  výpovědní době, vyklizení a odevzdání platí pouze tehdy,
není-li smlouvou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.

§ 679 [komentář]

(1)   Nájemce  je  oprávněn  odstoupit  od  smlouvy  kdykoliv,  byla-li
pronajatá   věc  předána  ve  stavu  nezpůsobilém  ke  smluvenému  nebo
obvyklému  užívání, anebo stane-li se později – aniž by nájemce porušil
svoji  povinnost  –  nezpůsobilou ke smluvenému nebo obvyklému užívání,
stane-li  se neupotřebitelnou anebo bude-li mu odňata taková část věci,
že by tím byl zmařen účel smlouvy.

(2)  Jsou-li místnosti, které byly pronajaty k obývání nebo k tomu, aby
se  v  nich  zdržovali  lidé,  zdraví  závadné, má nájemce toto právo i
tehdy,  věděl-li o tom při uzavření smlouvy. Práva odstoupit od smlouvy
se nelze předem vzdát.

(3)  Pronajímatel  může  kdykoli odstoupit od smlouvy, užívá-li nájemce
přes písemnou výstrahu pronajatou věc nebo trpí-li užívání věci takovým
způsobem, že pronajímateli vzniká škoda, nebo že mu hrozí značná škoda.
Nejde-li  o byt nebo nebytový prostor, může pronajímatel také odstoupit
od  smlouvy,  jestliže nájemce, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné
ani  do  splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři
měsíce, do tří měsíců, nebo jestliže s ohledem na pravomocné rozhodnutí
příslušného orgánu je třeba pronajatou věc vyklidit.

§ 680 [komentář]

(1) Zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

(2)  Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel
do  právního  postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se
svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena
nebo nabyvatelem prokázána.

(3) Dojde-li ke změně vlastnictví k nemovité věci, může z tohoto důvodu
vypovědět  nájemní smlouvu pouze nájemce, a to i tehdy, byla-li smlouva
uzavřena  na  dobu  určitou;  výpověď  však  musí  podat  v  nejbližším
výpovědním  období,  pokud je zákonem nebo dohodou stanoveno. Při změně
vlastnictví k movité věci může smlouvu vypovědět i nabyvatel.

§ 681 [komentář]

Po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu a předáním věci
je  nájemce  nemovité  věci  povinen,  není-li dohodnuto jinak, umožnit
zájemci  o  pronajmutí  její prohlídku v přítomnosti pronajímatele nebo
jeho zástupce. Nájemce nesmí být prohlídkou zbytečně obtěžován.

§ 682 [komentář]

Skončí-li  nájem,  je  nájemce  povinen  vrátit pronajatou věc ve stavu
odpovídajícím  sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání
výslovně  smluven,  ve  stavu,  v  jakém  ji  převzal, s přihlédnutím k
obvyklému opotřebení.

§ 683 [komentář]

(1)  Došlo-li  k  poškození nebo nadměrnému opotřebení pronajaté věci v
důsledku  jejího  zneužití,  odpovídá  nájemce  i  za  škody  způsobené
osobami,  kterým  umožnil  k  pronajaté  věci  přístup,  za náhodu však
neodpovídá.

(2)  Domáhat  se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté
věci; jinak nárok zanikne.

§ 684 [komentář]

Uplatňuje-li  třetí  osoba  k věci práva, jež jsou neslučitelná s právy
nájemce, je pronajímatel povinen učinit potřebná právní opatření k jeho
ochraně.  Jestliže  tak  pronajímatel  v  přiměřené lhůtě neučiní, nebo
nejsou-li jeho opatření úspěšná, může nájemce odstoupit od smlouvy.

ODDÍL ČTVRTÝ

Zvláštní ustanovení o nájmu bytu

§ 685 [komentář]

(1)  Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává
nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení
doby  užívání.  Nájemní  smlouvu  lze sjednat také na dobu výkonu práce
nájemce pro pronajímatele.

(2)  U  družstevního  bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a
členem  bytového  družstva  uzavřít  pouze  za  podmínek  upravených ve
stanovách bytového družstva.

(3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů
stanovených v zákoně.

(4)  Zvláštní  zákon  stanoví,  co  se  rozumí  služebním  bytem, bytem
zvláštního určení a bytem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek
lze uzavřít nájemní smlouvu u služebního bytu, u bytu zvláštního určení
a u bytu v domě zvláštního určení.

§ 686 [komentář]

(1)  Nájemní  smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství,
rozsah  jejich  užívání  a  způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění
spojená  s  užíváním  bytu  nebo  jejich výši. Nájemní smlouva musí mít
písemnou formu.

(2)  Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla
uzavřena na dobu neurčitou.

§ 686a [komentář]

(1)  Pronajímatel  je  oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat,
aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za
plnění  poskytovaná  v  souvislosti  s  užíváním bytu a k úhradě jiných
svých  závazků  v  souvislosti  s  nájmem.  Pronajímatel  uloží složené
peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce,
u peněžního ústavu.

(2)  Výše  složených  peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek
měsíčního  nájemného  a  zálohy  na  úhradu  za  plnění  poskytovaná  v
souvislosti s užíváním bytu.

(3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek
na  nájemném  a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním
bytu  nebo  k  úhradě  jiných  závazků  nájemce v souvislosti s nájmem,
přiznaných  vykonatelným  rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím
nálezem   nebo   nájemcem   písemně  uznaných.  Uvedené  pohledávky  má
pronajímatel  právo  započíst  proti pohledávce na vrácení úhrady podle
odstavce  1.  Nájemce  je  povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u
peněžního  ústavu  na  původní  výši,  pokud  pronajímatel tyto peněžní
prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.

(4)  Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho
právnímu  nástupci  složené  peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud
nebyly  oprávněně  čerpány  podle  odstavce  3, a to nejdéle do jednoho
měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.

(5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo
strana,  které  svědčí  rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se
stejnými účinky.

(6)  Na  nájem  bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676
odst. 2).

Práva a povinnosti z nájmu bytu

§ 687 [komentář]

(1)  Pronajímatel  je  povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k
řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených
s užíváním bytu.

(2)  V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt
ve   stavu   nezpůsobilém   pro  řádné  užívání,  pokud  se  nájemce  s
pronajímatelem  dohodnul,  že provede úpravy předávaného bytu. Současně
se  pronajímatel  a  nájemce  dohodnou  o  vzájemném  vymezení  práv  a
povinností.

(3)   Nestanoví-li   nájemní   smlouva  jinak,  drobné  opravy  v  bytě
související  s  jeho  užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí
nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu
upravuje zvláštní právní předpis.

(4)  Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při
opravách  a údržbě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených,
upravují stanovy družstva.

§ 688 [komentář]

Nájemce  bytu  a  osoby,  které žijí s nájemcem ve společné domácnosti,
mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení
domu,  jakož  i  požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu
spojeno.

§ 689 [komentář]

(1)  Nájemce  a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně
užívat  byt,  společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění,
jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

(2)  Nájemce  je  povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v
počtu  osob,  které žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy
ke změně došlo. V písemném oznámení nájemce uvede jména, příjmení, data
narození a státní příslušnost těchto osob.

(3)  Nesplní-li  nájemce  povinnost  podle  odstavce  2  ani do jednoho
měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle § 711 odst. 2
písm. b).

§ 690 [komentář]

Nájemci  jsou  povinni  při  výkonu  svých  práv  dbát, aby v domě bylo
vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

§ 691 [komentář]

Nesplní-li   pronajímatel  svoji  povinnost  odstranit  závady  bránící
řádnému  užívání  bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má
nájemce právo po předchozím upozornění pronajímatele závady odstranit v
nezbytné  míře  a požadovat od něj náhradu účelně vynaložených nákladů.
Právo  na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.
Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

§ 692 [komentář]

(1)  Nájemce  je  povinen  oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli
potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich
provedení;  jinak  odpovídá  za škodu, která nesplněním této povinnosti
vznikla.

(2)  Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou
údržbu  bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění
nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.

(3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli
nebo  jím  pověřené  osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro
měření  a  regulaci  tepla,  teplé  a  studené  vody,  jakož  i odpočet
naměřených   hodnot.   Stejně  je  povinen  umožnit  přístup  k  dalším
technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

§ 693 [komentář]

Nájemce  je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě
sám  nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo
po  předchozím  upozornění  nájemce  závady  a  poškození  odstranit  a
požadovat od nájemce náhradu.

§ 694 [komentář]

Nájemce  nesmí  provádět  stavební  úpravy ani jinou podstatnou změnu v
bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad.

V  případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat,
aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

§ 695 [komentář]

Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné
změny  v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen
z  vážných  důvodů.  Provádí-li  pronajímatel  takové  úpravy na příkaz
příslušného  orgánu  státní správy, je nájemce povinen jejich provedení
umožnit;  jinak  odpovídá  za  škodu,  která nesplněním této povinnosti
vznikla.

Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu

§ 696 [komentář]

(1)  Nájemné  při  uzavírání  nájemní  smlouvy  nebo  změna nájemného v
průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem
a  nájemcem,  nestanoví-li  tento  zákon  nebo  zvláštní právní předpis
jinak.

(2)  Způsob  výpočtu  úhrady  za  plnění  poskytovaná s užíváním bytu a
způsob jejich placení stanoví zvláštní právní předpis.

§ 697 [komentář]

Nezaplatí-li  nájemce  nájemné  nebo  úhradu  za  plnění, poskytovaná s
užíváním  bytu  do  pěti  dnů  po  její splatnosti, je povinen zaplatit
pronajímateli poplatek z prodlení.

§ 698 [komentář]

(1)   Nájemce   má   právo  na  přiměřenou  slevu  z  nájemného,  dokud
pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu,
která  podstatně  nebo  po delší dobu zhoršuje jejich užívání. Právo na
přiměřenou  slevu  z  nájemného  má  nájemce  i  tehdy, jestliže nebyla
poskytována  plnění  spojená  s  užíváním  bytu,  nebo byla poskytována
vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.

(2)  Stejné  právo  má  nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se
podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.

(3)   Nájemce  má  právo  na  přiměřenou  slevu  z  úhrady  za  plnění,
poskytovaná  s  užíváním  bytu,  pokud  je  pronajímatel  řádně  a včas
neposkytuje.

§ 699 [komentář]

Právo  na  slevu  z  nájemného  nebo  z  úhrady za plnění poskytovaná s
užíváním bytu je třeba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu.
Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.

Společný nájem bytu

§ 700 [komentář]

(1)  Byt  může  být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají
stejná práva a povinnosti.

(2)  Společný  nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další
osobou a pronajímatelem.

(3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.

§ 701 [komentář]

(1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý
ze  společných  nájemců.  V  ostatních  věcech je třeba souhlasu všech;
jinak je právní úkon neplatný.

(2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni
a povinni všichni společní nájemci společně a nerozdílně.

§ 702 [komentář]

(1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech
vyplývajících  ze  společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z
nich soud.

(2)   Soud  může  v  případech  zvláštního  zřetele  hodných  na  návrh
společného  nájemce  zrušit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím
nezaviněný   stav,  který  brání  společnému  užívání  bytu  společnými
nájemci.  Zároveň  určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich,
budou byt dále užívat.

Společný nájem bytu manžely

§ 703 [komentář]

(1)  Jestliže  se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou
nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

(2)  Vznikne-li  jen  jednomu  z  manželů za trvání manželství právo na
uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem
bytu  manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství
jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

(3)  Ustanovení  odstavců  1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale
nežijí.

§ 704 [komentář]

(1)   Stal-li  se  některý  z  manželů  nájemcem  bytu  před  uzavřením
manželství,  vznikne  oběma  manželům  společný  nájem  bytu  uzavřením
manželství.

(2)  Totéž  platí,  vzniklo-li  před  uzavřením  manželství některému z
manželů právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

§ 705 [komentář]

(1)  Nedohodnou-li  se  rozvedení  manželé  o nájmu bytu, soud na návrh
jednoho  z  nich  rozhodne,  že se zrušuje právo společného nájmu bytu.
Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.

(2)  Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden
z   rozvedených   manželů  před  uzavřením  manželství,  zanikne  právo
společného  nájmu  bytu  rozvodem;  právo  byt  užívat  zůstane  tomu z
manželů,  který  nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V
ostatních  případech  společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud,
nedohodnou-li  se  rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení
tohoto  práva,  jakož  i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále
nájemcem  bytu;  tím  zanikne i společné členství rozvedených manželů v
družstvu.

(3)  Při  rozhodování  o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na
zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.

§ 705a [komentář]

Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství

(1)  Osoba,  která  uzavřela  registrované  partnerství^1a)  (dále  jen
„partnerství“), má po dobu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je
v nájmu druhého partnera a práva s tím spojená (§ 688).

(2)  Uzavřením  partnerství  nevzniká společný nájem bytu (družstevního
bytu),  jehož  nájemcem  je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem
bytu  nevzniká,  pokud  se  stane  jeden  z  partnerů^1a) nájemcem bytu
(družstevního  bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umožňující vznik
společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.

(3)   Zrušením,   popřípadě  vyslovením  neplatnosti  nebo  neexistence
partnerství, zaniká právo partnera^1a), který není nájemcem bytu, tento
byt nadále užívat.

Přechod nájmu bytu

§ 706 [komentář]

(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů,
stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, partner^1a), rodiče,
sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti
ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.

(2)  Nájemci  (společnými  nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti,
kteří  pečovali  o  společnou  domácnost zemřelého nájemce nebo na něho
byli  odkázáni  výživou,  jestliže  prokáží,  že s ním žili ve společné
domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají
vlastní  byt.  Jde-li  o  vnuky  nájemce, může soud z důvodů zvláštního
zřetele  hodných  rozhodnout,  že se stávají nájemci, i když soužití ve
společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které
nájemce  do  bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na
tyto  osoby  ustanovení  věty  první  pouze  tehdy,  jestliže se na tom
nájemce  a  pronajímatel  písemně  dohodli;  to neplatí, jde-li o vnuky
nájemce.

(3)  Jestliže  zemře  nájemce  družstevního  bytu  a  nejde-li o byt ve
společném  nájmu  manželů,  přechází  smrtí  nájemce  jeho  členství  v
družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.

§ 707 [komentář]

(1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane
se jediným nájemcem pozůstalý manžel.

(2)  Jde-li  o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný
nájem  bytu  manžely.  Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání
manželství,  zůstává  členem  družstva  pozůstalý  manžel a jemu náleží
členský  podíl;  k  tomu  přihlédne  soud v řízení o dědictví. Jestliže
zemřel  manžel,  který  nabyl  právo  na  družstevní byt před uzavřením
manželství,   přechází   jeho   smrtí   členství  v  družstvu  a  nájem
družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl. Jde-li o
více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.

(3)  Zemře-li  jeden  ze  společných  nájemců,  přechází  jeho právo na
ostatní společné nájemce.

§ 708 [komentář]

Ustanovení  §  706  odst.  1  a  2  a  § 707 odst. 1 platí i v případě,
jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.

§ 709 [komentář]

Ustanovení  § 703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního
určení a pro byty v domech zvláštního určení.

Zánik nájmu bytu

§ 710 [komentář]

(1)  Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem
nebo písemnou výpovědí.

(2)  V  písemné  výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit.
Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci
kalendářního  měsíce.  Výpovědní  lhůta  začne běžet prvním dnem měsíce
následujícího   po   měsíci,  v  němž  byla  výpověď  doručena  druhému
účastníkovi.

(3)  V  případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také
uplynutím této doby.

(4)   Nájem   bytu,   který  byl  sjednán  na  dobu  výkonu  práce  pro
pronajímatele,  skončí posledním dnem kalendářního měsíce následujícího
po  měsíci,  v  němž  nájemce  přestal bez vážného důvodu na své straně
vykonávat práce pro pronajímatele.

(5)  Přestane-li  nájemce  bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu
práce  pro pronajímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto
práce,  změní  se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od
prvního  dne  měsíce  následujícího  po  měsíci, v němž nájemce přestal
práce pro pronajímatele vykonávat.

(6)  Za  vážný  důvod  na  straně  nájemce  se považuje zejména splnění
podmínek  pro  přiznání starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro
invaliditu   třetího   stupně,  skutečnost,  že  nájemce  nemůže  podle
lékařského  posudku  vykonávat  sjednanou  práci a pronajímatel pro něj
nemá  jinou  vhodnou  práci,  nebo  skončení pracovního poměru výpovědí
danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.

§ 711 [komentář]

(1)  Pronajímatel  může  vypovědět  nájem  pouze  z  důvodů uvedených v
zákoně.

(2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:

a)  jestliže  nájemce  nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu
hrubě porušují dobré mravy v domě;

b)  jestliže  nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu
bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná
s  užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a
úhrady  za  plnění  poskytovaná  s užíváním bytu nebo nedoplnil peněžní
prostředky na účtu podle § 686a odst. 3;

c)  má-li  nájemce  dva  nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze
spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;

d)  neužívá-li  nájemce  byt  bez  vážných  důvodů nebo byt bez vážných
důvodů užívá jen občas;

e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a
nájemce není zdravotně postižená osoba.

(3)  Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné
výpovědi  pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta
(§  710  odst.  2),  poučení  nájemce  o možnosti podat do šedesáti dnů
žalobu  na  určení  neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle
tohoto  zákona  přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit
nájemci odpovídající bytovou náhradu.

(4)  Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je
povinen  byt  vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního
bytu nebo náhradního ubytování.

(5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů
ode  dne  doručení  výpovědi  žalobu  na  určení neplatnosti výpovědi a
řízení není ukončeno pravomocným rozhodnutím soudu.

§ 711a [komentář]

(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto
případech:

a)  potřebuje-li  pronajímatel  byt  pro  sebe,  manžela, pro své děti,
vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;

b)  jestliže  nájemce  přestal  vykonávat  práci  pro  pronajímatele  a
pronajímatel  potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho
bude pracovat;

c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit
tak,  že  byt  nelze  užívat  nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při
jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;

d)  jde-li  o  byt,  který  souvisí  stavebně  s  prostory  určenými  k
provozování  obchodu  nebo  jiné  podnikatelské činnosti a nájemce nebo
vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.

(2)  Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné
výpovědi pronajímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta
(§ 710 odst. 2).

(3)  V  případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a),
c)  a  d)  je  pronajímatel  povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací
náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.

(4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení,
lze  vypovědět  nájem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho,
kdo  svým  nákladem takový byt zřídil, podílel se na jeho zřízení, nebo
jeho  právního  nástupce.  Pokud  byl  byt  zvláštního určení zřízen ze
státních  prostředků  nebo  stát  na  jeho  zřízení  přispěl, lze nájem
vypovědět jen na základě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu.

(5)  Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu
k  účelu,  pro  který  vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce
rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který
byt  uvolnil,  stěhovací  náklady  a  další náklady spojené s potřebnou
úpravou  náhradního  bytu.  Soud  může  dále  uložit pronajímateli, aby
nájemci  uhradil  rozdíl  ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu
náhradního,  až  za  dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce
přestěhoval  do  náhradního  bytu,  nejdéle  však  do doby, kdy nájemce
ukončil  nájem  náhradního  bytu.  Právo  nájemce  na  úhradu rozdílu v
nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou
dotčeny.  Dále  soud  může  na návrh toho, kdo poskytl bytovou náhradu,
uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.

(6)   Nájemce   je   povinen  vyklidit  byt  do  15  dnů  po  zajištění
odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubytování.

nadpis vypuštěn

§ 712 [komentář]

(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.

(2)  Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje
lidsky  důstojné  ubytování  nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li
nájemní  poměr  výpovědí  pronajímatele  z  důvodů podle § 711a odst. 1
písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle
místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený
náhradní  byt).  Soud  může  na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního
zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší
podlahové  ploše  než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí
pronajímatele  z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. b) a nájemce přestal
vykonávat  práci  pro  pronajímatele  bez  vážných  důvodů,  stačí  při
vyklizení  poskytnout  přístřeší.  Soud  může  na  návrh  pronajímatele
rozhodnout,  že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na
náhradní  byt  o  menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený,
popřípadě  i  byt  mimo  obec,  než  je  vyklizovaný byt, nebo právo na
náhradní ubytování.

(3)  V  případech  podle  §  705  odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému
manželovi,   který   je   povinen  byt  vyklidit,  poskytnout  náhradní
ubytování;  soud  však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že
rozvedený  manžel  má  právo  na  náhradní byt. V případech podle § 705
odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt;
soud  může,  jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout,
že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.

(4)  Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve
svobodárně  nebo  podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného
nájemce.

(5)  Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2
písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li
o  rodinu  s  nezletilými  dětmi  a  skončil-li  nájemní poměr výpovědí
pronajímatele  podle  §  711  odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh
nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že
nájemce  má  právo  na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v
těchto  případech může být bytová náhrada poskytnuta i mimo obec, v níž
je  vyklizovaný  byt.  Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si
nájemce  opatří  řádné  ubytování  a prostor k uskladnění jeho bytového
zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.

(6)  Pokud  má  nájemce  právo  na  bytovou náhradu, není tento nájemce
povinen  se  z  bytu  vystěhovat  a  byt  vyklidit,  dokud pro něj není
odpovídající  bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen
na jednu bytovou náhradu.

§ 712a [komentář]

V  období  mezi  skončením  nájemního  poměru  a posledním dnem lhůty k
vyklizení  bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil,
práva  a  povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a
přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.

§ 713 [komentář]

(1)  Jestliže  služební  byt  po  smrti  nájemce  nebo  po rozvodu jeho
manželství  užívají  dále manžel, popřípadě osoby uvedené v § 706 odst.
1,  nejsou  povinny  se  z  bytu  vystěhovat,  dokud  jim není zajištěn
přiměřený  náhradní  byt.  To  platí  i  v  případě,  jestliže  nájemce
služebního  bytu  opustí  trvale  společnou  domácnost.  V odůvodněných
případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové
ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je
vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.

(2)  Ustanovení  odstavce  1  se přiměřeně použije i na byty zvláštního
určení a byty v domech zvláštního určení.

§ 714 [komentář]

Zánikem  členství  osoby  v  bytovém  družstvu zanikne její nájem bytu.
Osoba,  jejíž  nájem  bytu  zanikl,  není povinna se z bytu vystěhovat,
pokud  jí  není  zajištěna bytová náhrada za podmínek uvedených v § 712
odst.  2  a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených v §
712  odst.  5.  Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po
vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.

Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu

§ 715 [komentář]

Se  souhlasem  pronajímatelů  se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu.
Souhlas  i  dohoda  musí mít písemnou formu. Odepře-li pronajímatel bez
závažných  důvodů  souhlas  s  výměnou bytu, může soud na návrh nájemce
rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele.

§ 716 [komentář]

(1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do
tří  měsíců  ode  dne,  kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo
zanikne.

(2)  Nastanou-li  dodatečně  u  některého  z  účastníků  takové závažné
okolnosti,  že  není možno splnění dohody na něm spravedlivě požadovat,
může  od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu.
Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.

ODDÍL PÁTÝ

Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení

§ 717 [komentář]

(1)  V  zařízeních  určených  k  trvalému  bydlení  vzniká nájem obytné
místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.

(2)  Jsou-li  na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více
nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu
byl v dohodě vymezen.

§ 718 [komentář]

Je-li  nájemce  povinen  se  z  obytné  místnosti  vystěhovat, stačí mu
poskytnout  náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky
dohodnuto  něco  jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z
důvodů,  pro  které  lze vypovědět nájem bytu podle § 711 odst. 2 písm.
a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.

ODDÍL ŠESTÝ

Podnájem bytu (části bytu)

§ 719 [komentář]

(1)  Pronajatý  byt  nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na
dobu  určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným
souhlasem  pronajímatele.  Není-li  splněna  tato  podmínka, je smlouva
neplatná.  Porušení  této povinnosti se považuje za porušení povinnosti
nájemce  podle  §  711  odst.  2  písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít
písemnou  formu.  Nebylo-li  dohodnuto  jinak,  platí,  že podnájem lze
vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2.

(2)  Podnájem  sjednaný  bez  určení  doby skončí nejpozději se zánikem
nájmu.  Byl-li  podnájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím
této doby.

(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.

ODDÍL SEDMÝ

Nájem a podnájem nebytových prostor

§ 720 [komentář]

Nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem.^6)

ODDÍL OSMÝ

Zvláštní ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých

§ 721 [komentář]

(1)  Má-li  věc,  která  byla pronajata, vady, pro které ji nelze řádně
užívat,  nebo  které  takové  užívání ztěžují, má nájemce právo, aby mu
byla  poskytnuta  jiná věc sloužící témuž účelu. Kromě toho má právo na
prominutí  nájemného  nebo  na slevu z nájemného za dobu, po kterou věc
nemohl  pro  její  vadu  řádně  užívat buď vůbec, nebo jen za ztížených
podmínek.

(2)  Právo  na prominutí nebo na slevu z nájemného musí být uplatněno u
pronajímatele nejpozději do konce doby, na kterou byl nájem sjednán.

§ 722 [komentář]

(1) Za opotřebení věci způsobené řádným užíváním nájemce neodpovídá.

(2)  Vzniklé  poškození,  ztrátu  nebo  zničení věci je nájemce povinen
ohlásit   pronajímateli   bez  zbytečného  odkladu.  Povinnost  nájemce
nahradit  škodu  se  řídí  ustanoveními tohoto zákona o odpovědnosti za
škodu; nájemce však neodpovídá za škodu, která vznikla tím, že ten, kdo
věc pronajal, nesplnil povinnost uloženou ustanovením § 617.

§ 723 [komentář]

(1)  Vrátí-li  nájemce  věc  po  době  dohodnuté ve smlouvě, je povinen
platit  nájemné  až  do  vrácení  věci. Je-li nájemce s vrácením věci v
prodlení, je povinen zaplatit též poplatek z prodlení.

(2)  Jestliže  se  věc  ztratila  nebo byla zničena, je nájemce povinen
platit  nájemné  a poplatek z prodlení, bylo-li jeho placení dohodnuto,
dokud  ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o
tom pronajímatel jinak nedozvěděl.

HLAVA OSMÁ

Příkazní smlouva

ODDÍL PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 724 [komentář]

Příkazní  smlouvou  se  zavazuje  příkazník,  že  pro  příkazce obstará
nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

Povinnosti příkazníka

§ 725 [komentář]

Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a
znalostí.  Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy,
je-li  to  nezbytné  v  zájmu  příkazce  a  nemůže-li včas obdržet jeho
souhlas; jinak odpovídá za škodu.

§ 726 [komentář]

Příkazník  je povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu
jinému,   odpovídá,  jako  by  příkaz  prováděl  sám;  dovolil-li  však
příkazce,  aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný,
odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce.

§ 727 [komentář]

Příkazník  je  povinen  podat  příkazci na jeho žádost všechny zprávy o
postupu   plnění  příkazu  a  převést  na  příkazce  všechen  užitek  z
provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

Povinnosti příkazce

§ 728 [komentář]

Příkazce  je  povinen, není-li jinak dohodnuto, poskytnout příkazníkovi
předem na jeho žádost přiměřené prostředky, nezbytné ke splnění příkazu
a  nahradit  příkazníkovi  potřebné  a užitečné náklady, vynaložené při
provádění příkazu, a to i když se výsledek nedostavil.

§ 729 [komentář]

(1) Příkazce je dále povinen nahradit příkazníkovi kromě zaviněné škody
i tu škodu, která vznikla v souvislosti s výkonem příkazu.

(2)  Utrpí-li  příkazník  při výkonu příkazu škodu jen náhodou, může se
domáhat  náhrady  pouze  tehdy, zavázal-li se provést příkaz bezplatně;
nedostane však více, než by mu náleželo jako obvyklá odměna, kdyby byla
sjednána.

§ 730 [komentář]

(1)  Příkazce  je  povinen  poskytnout příkazníkovi odměnu pouze tehdy,
jestliže  byla  dohodnuta  nebo je obvyklá, zejména vzhledem k povolání
příkazníka.

(2)  Příkazce  je  povinen poskytovat odměnu, i když výsledek nenastal,
ledaže nezdar jednání byl způsoben porušením povinnosti příkazníka.

Zánik příkazní smlouvy

§ 731 [komentář]

Pro  zánik  příkazní  smlouvy  se použijí přiměřeně ustanovení o zániku
plné moci (§ 33b).

§ 732 [komentář]

Zanikla-li  příkazní  smlouva  odvoláním,  je příkazce povinen nahradit
příkazníku  náklady  vzniklé  do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li
příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí
i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které
nedal příkazník podnět.

ODDÍL DRUHÝ

Smlouva o obstarání věci

§ 733 [komentář]

Smlouvou  o  obstarání věci se obstaratel zavazuje objednateli obstarat
určitou  věc.  Obstaratel  má právo věc obstarat i prostřednictvím jiné
osoby.  Objednatel  je povinen obstarateli za obstarání věci poskytnout
odměnu.

§ 734 [komentář]

O uzavření smlouvy musí obstaratel vydat objednateli písemné potvrzení,
ve  kterém  musí  být  uveden  předmět  obstarání,  jeho  cena  a  doba
obstarání.

§ 735 [komentář]

Objednatel  může  až  do obstarání věci od smlouvy odstoupit; musí však
obstarateli  nahradit  účelně  vynaložené náklady a jinou újmu vzniklou
obstarateli, pokud jí obstaratel nemohl zabránit. Tím není dotčen nárok
na  uplatnění  práv  vyplývajících  z  prodlení  nebo  z vadného plnění
obstaratele.

§ 736 [komentář]

Obstaratel je povinen při obstarávání dbát pokynů objednatele; odchýlit
se  od nich může pouze tehdy, je-li to v zájmu objednatele nevyhnutelné
a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhlasu.

ODDÍL TŘETÍ

Smlouva o obstarání prodeje věci

§ 737 [komentář]

Smlouvou  o  obstarání  prodeje  věci  vznikne  objednateli  právo, aby
obstaratel  převzal  od  něj  do prodeje svěřenou věc a učinil potřebná
opatření k prodeji.

§ 738 [komentář]

Smlouva  musí  být  uzavřena  písemně.  Musí  obsahovat zejména předmět
prodeje,  cenu,  za kterou má být předmět prodán, odměnu obstaratele za
obstarání  prodeje  a  poplatek  pro  případ odstoupení od smlouvy před
dohodnutou dobou určenou k prodeji věci.

§ 739 [komentář]

(1) Obstaratel má právo na odměnu pouze, byla-li svěřená věc prodána.

(2)  Objednatel  má  právo, aby mu obstaratel vyplatil po srážce odměny
částku, za kterou věc prodal.

§ 740 [komentář]

Neprodá-li  obstaratel  věc  do  tří  měsíců  ode  dne, kdy mu byla věc
svěřena  do  prodeje,  smlouva  se  ruší, nebylo-li mezi objednatelem a
obstaratelem  dohodnuto  jinak.  Účastníci se mohou dohodnout, že se po
uplynutí stanovené doby prodá věc za nižší cenu.

§ 741 [komentář]

(1)  Při  prodeji  věci  svěřené do prodeje odpovídá obstaratel prodeje
kupujícímu  za  vady prodané věci; obstaratel prodeje odpovídá i za to,
že prodaná věc má vlastnosti, které obstaratel při prodeji uvedl.

(2)  Jinak  pro  tuto  odpovědnost platí obdobně ustanovení týkající se
prodeje použitých věcí.

HLAVA DEVÁTÁ

Jednatelství bez příkazu

§ 742 [komentář]

Obstará-li  někdo,  aniž  je  k  tomu  oprávněn,  cizí  záležitost, aby
odvrátil  hrozící  škodu,  je  ten,  jehož  záležitost  byla obstarána,
povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek
bez zavinění jednajícího nedostavil.

§ 743 [komentář]

(1)  Nejde-li  o  odvrácení  hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat
záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu.

(2)  Neučiní-li  tak  a  jde-li  o  záležitost  k  prospěchu jiného, má
jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, kterými byl ten, v jehož
zájmu jednal, v době skončení jednání obohacen.

§ 744 [komentář]

(1)  Kdo zasáhne do záležitostí jiného, aniž by šlo o odvrácení hrozící
škody, odpovídá za vzniklou škodu; v rámci této odpovědnosti odpovídá i
za náhodu, ledaže by vznikla i bez jeho zásahu.

(2)  Totéž  platí,  zasáhne-li  někdo  do záležitostí jiného proti jeho
projevené vůli.

§ 745 [komentář]

Nemá-li jednatel bez příkazu nárok na náhradu nákladů, je oprávněn vzít
si, pokud je to možné, co pořídil svým nákladem.

§ 746 [komentář]

Jednatel   bez  příkazu  je  povinen  dokončit  jednání,  podat  o  něm
vyúčtování  a převést vše, co při tom získal, na toho, jehož záležitost
obstaral.

HLAVA DESÁTÁ

Smlouva o úschově

§ 747 [komentář]

(1)  Smlouvou  o úschově vznikne složiteli právo, aby schovatel movitou
věc  od něj do úschovy převzatou řádně opatroval. Smlouvu o úschově lze
uzavřít i tak, že odevzdání i převzetí věci bude zajištěno mechanickými
prostředky.

(2) Ve smlouvě lze dohodnout, že schovatel může věc odevzdat do úschovy
dalšímu schovateli.

§ 748 [komentář]

Složitel  je povinen nahradit schovateli nezbytné náklady, které na věc
při  jejím  opatrování vynaložil; odměnu za úschovu je povinen zaplatit
jen  tehdy,  dohodl-li  se  tak  nebo odpovídá-li to předmětu podnikání
schovatele anebo zvyklostem.

§ 749 [komentář]

(1)  Schovatel je povinen převzatou věc opatrovat dohodnutým způsobem a
nebyla-li  dohoda  o  způsobu úschovy uzavřena, je povinen ji opatrovat
pečlivě,  zejména  je  povinen  dát ji pojistit, je-li to obvyklé, a po
uplynutí  doby  úschovy  převzatou  věc  vrátit  spolu  s  tím, co k ní
přibylo.

(2)  Schovatel  je  povinen  vrátit  věc  složiteli  na požádání i před
uplynutím sjednané doby úschovy, ale sám není oprávněn vrátit ji dříve,
ledaže  věc  nemůže  pro  nepředvídatelnou  okolnost  bezpečně nebo bez
vlastní škody opatrovat.

§ 750 [komentář]

Není-li  ujednáno  a  ani  z  okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v
úschově,  může složitel kdykoli žádat vrácení věci a schovatel může věc
kdykoli vrátit.

§ 751 [komentář]

Použije-li  schovatel  převzatou  věc,  umožní-li  její použití jinému,
dá-li  ji bez svolení složitele nebo bez nezbytné potřeby někomu jinému
do  úschovy,  anebo  je-li  v  prodlení s jejím vrácením, odpovídá i za
náhodnou škodu, ledaže by tato škoda postihla uschovanou věc i jinak.

§ 752 [komentář]

Složitel  je  povinen,  není-li  účastníky  dohodnuto  jinak,  nahradit
schovateli  škodu vzniklou mu úschovou, jakož i náklad, který schovatel
na věc vynaložil pro splnění své povinnosti.

§ 753 [komentář]

Vzájemných  práv  z  úschovy  se  lze  domáhat pouze do šesti měsíců po
vrácení věci; jinak zaniknou.

HLAVA JEDENÁCTÁ

Smlouva o ubytování

§ 754 [komentář]

(1) Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel
poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající
z  účelu  ubytování  v  zařízení  k  tomu  určeném (hotely, noclehárny,
ubytovny a jiná zařízení).

(2)  Za ubytování a služby s ním spojené je objednatel povinen zaplatit
ubytovateli cenu ve lhůtách stanovených ubytovacími řády.

§ 755 [komentář]

Ubytovaný   má  právo  užívat  prostory,  které  mu  byly  k  ubytování
vyhrazeny,  jakož  i  užívat  společné  prostory ubytovacího zařízení a
používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno.

§ 756 [komentář]

Ubytovatel  je  povinen  odevzdat  ubytovanému  prostory vyhrazené mu k
ubytování  ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený
výkon jeho práv spojených s ubytováním.

§ 757 [komentář]

Ubytovaný  je povinen užívat prostory vyhrazené mu k ubytování a plnění
s  ubytováním  spojená  řádně;  v těchto prostorách nesmí ubytovaný bez
souhlasu ubytovatele provádět žádné podstatné změny.

§ 758 [komentář]

O  odpovědnosti  ubytovatele  za  věci  vnesené  do ubytovacích prostor
ubytovaným nebo pro něj platí ustanovení § 433 a 436.

§ 759 [komentář]

(1)  Ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby;
újmu  vzniklou  ubytovateli  předčasným zrušením ubytování je ubytovaný
povinen nahradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit.

(2) Ubytovatel může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit,
jestliže ubytovaný v ubytovacím zařízení i přes výstrahu hrubě porušuje
dobré mravy nebo jinak hrubě porušuje své povinnosti ze smlouvy.

HLAVA DVANÁCTÁ

Smlouvy o přepravě

ODDÍL PRVNÍ

Smlouva o přepravě osob

§ 760 [komentář]

Smlouvou  o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné
použije  dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa
určení řádně a včas.

§ 761 [komentář]

Dopravce  je  povinen  starat  se  při  přepravě zejména o bezpečnost a
pohodlí  cestujících  a  při  hromadné  přepravě  jim umožnit používání
společenských a kulturních zařízení. Podrobnosti upraví přepravní řády.

§ 762 [komentář]

(1)  Má-li  cestující  zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s
ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně.

(2)  Je-li  zavazadlo  přepravováno odděleně, je dopravce povinen dbát,
aby  bylo  přepraveno  do  místa  určení  nejpozději  ve stejnou dobu s
cestujícím.

Odpovědnost

§ 763 [komentář]

(1)  Při pravidelné přepravě osob stanoví přepravní řády, jaká práva má
cestující vůči dopravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas.

(2)  Při  nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen nahradit škodu
vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena včas; podmínky a
rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

(3)  Práva  podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez
zbytečného  odkladu;  nebyla-li  práva  uplatněna  nejpozději  do šesti
měsíců, zaniknou.

§ 764 [komentář]

(1)  Vznikne-li  cestujícímu  za přepravy škoda na zdraví nebo škoda na
zavazadlech  přepravovaných  společně  s  ním či na věcech, které měl u
sebe,  odpovídá za ni dopravce podle ustanovení o odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 427 až 431).

(2)  Za  škodu  způsobenou  na  zavazadlech  přepravovaných odděleně od
cestujících  odpovídá  dopravce  podle  ustanovení  o  odpovědnosti při
nákladní přepravě.

ODDÍL DRUHÝ

Smlouva o přepravě nákladu

§ 765 [komentář]

(1)  Smlouvou  o  přepravě  nákladu  vzniká  odesílateli  právo, aby mu
dopravce  za  přepravné  zásilku přepravil do určeného místa a vydal ji
určenému příjemci.

(2)  Odesílatel  je  povinen  dopravci  na požádání objednávku přepravy
písemně potvrdit.

(3)  Dopravce  je  povinen  na  požádání  odesílatele  převzetí zásilky
písemně potvrdit.

§ 766 [komentář]

(1)  Až  do  vydání  zásilky  má  odesílatel  právo  dávat  za podmínek
stanovených přepravními řády dopravci nové příkazy.

(2) Kdy a za jakých podmínek právo dávat dopravci nové příkazy přísluší
příjemci, stanoví přepravní řády.

§ 767 [komentář]

Dopravce  je  povinen  provést  přepravu s odbornou péčí a ve stanovené
lhůtě.

§ 768 [komentář]

(1)  Dopravce  může  užít  k provedení přepravy i jiných fyzických nebo
právnických osob; přitom odpovídá, jako by přepravu provedl sám.

(2)  Provádí-li  přepravu  společně  několik dopravců podle přepravního
řádu  jako přepravu sdruženou, stanoví přepravní řády, který z dopravců
a za jakých podmínek za tuto přepravu odpovídá.

Odpovědnost

§ 769 [komentář]

(1) Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla na přepravované zásilce v
době  od  převzetí k přepravě až do vydání, ledaže škoda byla způsobena
odesílatelem nebo příjemcem vadností zásilky, jejího obalu nebo balení,
zvláštní  povahou  zásilky,  anebo  okolností,  kterou  nemohl dopravce
odvrátit.

(2)  Přepravní  řády mohou stanovit, za jakých podmínek se má za to, že
škoda vznikla některou z příčin uvedených v odstavci 1.

(3)   Na  škody  vzniklé  na  přepravovaných  zásilkách  se  nevztahují
ustanovení § 427 až 431.

§ 770 [komentář]

(1)  Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu,
kterou  měla  ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k
přepravě.  Kromě toho je povinen nést účelně vynaložené náklady vzniklé
v  souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození
nebo  částečné  ztrátě  zásilky  hradí  dopravce  částku, o kterou byla
zásilka  znehodnocena;  je-li  účelné  provést  opravu,  hradí dopravce
náklady opravy.

(2)  Za  jiné škody z nákladní přepravy, než jsou škody na přepravované
zásilce,  odpovídá  dopravce,  jen byly-li způsobeny překročením dodací
lhůty; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.

§ 771 [komentář]

Právo  na  náhradu  škody  musí odesílatel uplatnit u dopravce do šesti
měsíců  od  vydání  zásilky  příjemci,  nebo  jestliže k vydání zásilky
nedošlo,  do  šesti  měsíců od převzetí zásilky k přepravě; jinak právo
zanikne.

ODDÍL TŘETÍ

Společná ustanovení ke smlouvám o přepravě

§ 772 [komentář]

Podrobnější   úpravu   osobní  a  nákladní  přepravy  stanoví  zvláštní
předpisy,  zejména  přepravní  řády a tarify. V rámci této úpravy mohou
přepravní řády též převzít ustanovení platná v mezinárodní přepravě pro
přepravu  vnitrostátní;  odpovědnost za škodu na zdraví stanovená tímto
zákonem nesmí být omezena.

§ 773 [komentář]

(1)  O  nevyzvednutých  (neodebraných) zásilkách platí ustanovení § 656
odst. 2 a 3.

(2)  Přepravní  řády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) některých
zásilek,  zejména  věcí  nebezpečné  povahy  nebo věcí, které se rychle
kazí, lhůty kratší než 6 měsíců.

HLAVA TŘINÁCTÁ

Smlouva zprostředkovatelská

§ 774 [komentář]

Zprostředkovatelskou  smlouvou  se  zprostředkovatel  zavazuje obstarat
zájemci   za   odměnu   uzavření   smlouvy   a   zájemce   se  zavazuje
zprostředkovateli  poskytnout  odměnu  tehdy,  byl-li  výsledek dosažen
přičiněním zprostředkovatele.

§ 775 [komentář]

Zprostředkovateli  patří  odměna  v  dohodnuté  výši;  odměnu  je třeba
sjednat  v  souladu  s  obecně  závaznými  právními  předpisy, jinak je
smlouva neplatná podle § 40a.

§ 776 [komentář]

Zprostředkovateli patří kromě odměny náhrada nákladů pouze tehdy, je-li
to výslovně dohodnuto; v pochybnostech jen, jestliže mu vznikl nárok na
odměnu.

§ 777 [komentář]

Zájemce  a  zprostředkovatel jsou povinni oznamovat si navzájem všechny
důležité  okolnosti související se zprostředkováním, zejména okolnosti,
které  mohou  ovlivnit  rozhodnutí  zájemce  uzavřít zprostředkovávanou
smlouvu.  Zprostředkovatel  je oprávněn za zájemce jednat nebo přijímat
cokoliv, jen byl-li k tomu zmocněn písemnou plnou mocí.

HLAVA ČTRNÁCTÁ

Vklady

Obecná ustanovení

§ 778 [komentář]

Smlouva  o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (dále jen
„vkladatel“)  a  peněžním  ústavem složením vkladu u peněžního ústavu a
jeho přijetím peněžním ústavem.

§ 779 [komentář]

Vkladatel  má  právo  na  úroky  nebo  jiné  majetkové výhody stanovené
peněžním ústavem v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů^7).

§ 780 [komentář]

(1)  Vkladatel,  a  v  zákonem  stanovených  případech i jiná oprávněná
osoba, má právo s vkladem nakládat.

(2)  Vkladatel  může  v  dohodě  s  peněžním ústavem vázat (vinkulovat)
výplatu vkladu na sdělení hesla nebo na splnění jiné podmínky.

(3) Nezná-li vkladatel heslo, musí prokázat, že mu vklad náleží.

Vklady na vkladních knížkách

§ 781 [komentář]

(1) Přijetí vkladu potvrdí peněžní ústav vkladní knížkou upravenou tak,
aby z ní byla zřejmá výše vkladu, jeho změny a konečný stav.

(2)  Není-li  prokázána  jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní
knížce.

§ 782 [komentář]

Vkladní knížka může být vystavena pouze na jméno.

§ 783 [komentář]

(1) Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat.

(2)  S  vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávněn nakládat ten, na
jehož  jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo identifikační znak
právnické  osoby  je  vkladní  knížka  vystavena. S vkladem na cestovní
vkladní  knížce  je  však  ve  stanovených  případech oprávněn nakládat
každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek.

§ 784 [komentář]

(1)  Při  ztrátě  nebo  zničení vkladní knížky může vkladatel s vkladem
nakládat, jen prohlásí-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho,
kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou.

(2)  Po umoření vydá peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo
na požádání vyplatí celý vklad.

(3)  Prováděcí  předpis stanoví postup při umořování vkladních knížek a
případy, kdy může peněžní ústav provést výplatu vkladu nebo vydat novou
vkladní  knížku  i  bez umoření původní vkladní knížky, je-li oprávněný
znám.

§ 785 [komentář]

Jestliže  vkladatel  po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil
vkladní  knížku  na  doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím
této doby; vkladatel má právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu.

§ 786 [komentář]

Vkladní listy

(1)  Vkladní  list je potvrzením peněžního ústavu o pevném jednorázovém
vkladu.  Výše  vkladu je uvedena na vkladním listu. Jinak se na vkladní
list vztahují přiměřeně ustanovení tohoto zákona o vkladních knížkách.

(2) Vkladní list může být vystaven pouze na jméno.

§ 787 [komentář]

Další formy vkladů

(1) Peněžní ústav může sjednat s vkladatelem i jiné formy vkladů.

(2)  Pokud  není  sjednáno  něco jiného, vztahují se na tyto jiné formy
vkladů přiměřeně ustanovení o vkladních knížkách a vkladních listech.

(3) Jiné formy vkladů mohou být sjednány pouze na jméno.

HLAVA PATNÁCTÁ

zrušena

ODDÍL PRVNÍ

zrušen

§ 788

zrušen

§ 789

zrušen

§ 790

zrušen

§ 791

zrušen

ODDÍL DRUHÝ

zrušen

§ 792

zrušen

§ 793

zrušen

§ 794

zrušen

ODDÍL TŘETÍ

zrušen

§ 795

zrušen

§ 796

zrušen

§ 797

zrušen

§ 798

zrušen

§ 799

zrušen

ODDÍL ČTVRTÝ

zrušen

§ 800

zrušen

§ 801

zrušen

§ 802

zrušen

§ 803

zrušen

§ 804

zrušen

ODDÍL PÁTÝ

zrušen

§ 805

zrušen

ODDÍL ŠESTÝ

zrušen

§ 806

zrušen

§ 807

zrušen

§ 808

zrušen

§ 809

zrušen

§ 810

zrušen

§ 811

zrušen

§ 812

zrušen

§ 813

zrušen

§ 814

zrušen

§ 815

zrušen

ODDÍL SEDMÝ

zrušen

§ 816

zrušen

§ 817

zrušen

§ 818

zrušen

§ 819

zrušen

§ 820

zrušen

§ 821

zrušen

ODDÍL OSMÝ

zrušen

§ 822

zrušen

§ 823

zrušen

§ 824

zrušen

§ 825

zrušen

§ 826

zrušen

§ 827

zrušen

§ 828

zrušen

HLAVA ŠESTNÁCTÁ

Smlouva o sdružení

§ 829 [komentář]

(1)  Několik osob se může sdružit, aby se společně přičinily o dosažení
sjednaného účelu.

(2) Sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

§ 830 [komentář]

Každý  z  účastníků  je  povinen  vyvíjet činnost k dosažení sjednaného
účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež
by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu.

§ 831 [komentář]

Vedle  pracovní  činnosti  mohou  být  účastníci sdružení podle smlouvy
povinni poskytnout pro účely sdružení peníze nebo jiné věci. Není-li ve
smlouvě  určena výše, má se za to, že účastníci jsou povinni poskytnout
stejné hodnoty.

§ 832 [komentář]

(1)  Majetkové hodnoty je účastník povinen poskytnout pro účely smlouvy
v  době  stanovené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření
smlouvy.

(2)  Pokud  není  pověřen  některý  účastník  správou  věcí uvedených v
odstavci  1,  nakládá s nimi za účelem dosažení účelu smlouvy účastník,
který je poskytl; je však povinen je oddělit od ostatního svého majetku
dohodnutým  způsobem  nebo  způsobem,  který  sdělí ostatním účastníkům
smlouvy o sdružení.

§ 833 [komentář]

Poskytnuté   peníze   nebo   jiné  věci  určené  podle  druhu  jsou  ve
spoluvlastnictví  všech účastníků v poměru k jejich výši, a to sdělením
o   jejich  oddělení  od  ostatního  majetku  účastníka  nebo  předáním
pověřenému  účastníku. Věci jednotlivě určené jsou v bezplatném užívání
všech účastníků.

§ 834 [komentář]

Majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím
všech účastníků.

§ 835 [komentář]

(1)  Podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li
smlouvou určeno jinak.

(2)  Ze  závazků  vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a
nerozdílně.

§ 836 [komentář]

(1)   Není-li   ve  smlouvě  stanoveno  jinak,  rozhodují  účastníci  o
obstarávání společných věcí jednomyslně.

(2)  Má-li  podle  smlouvy  rozhodovat  většina  hlasů,  patří  každému
účastníku jeden hlas; velikost podílu nerozhoduje.

§ 837 [komentář]

Každý  účastník,  i  když  nevykonává  správu, má právo přesvědčit se o
hospodářském  stavu  sdružení.  Ustanovení smlouvy tomu odporující jsou
neplatná.

§ 838 [komentář]

(1)  Každý účastník může ze sdružení vystoupit, ne však v nevhodné době
a  k  újmě  ostatních účastníků sdružení. Z vážných důvodů však může ze
sdružení vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní lhůta.

(2)  Z  vážných  důvodů  lze účastníka ze sdružení vyloučit, a to pouze
jednomyslným   usnesením  ostatních  účastníků  sdružení,  nestanoví-li
smlouva jinak.

§ 839 [komentář]

Účastníkovi,  který  vystoupil nebo byl vyloučen, se vrátí věci vnesené
do  sdružení. Podíl majetku podle stavu v den vystoupení nebo vyloučení
se mu vyplatí v penězích.

§ 840 [komentář]

Účastník,  který  vystoupil  nebo  který  byl  vyloučen, se nezprošťuje
odpovědnosti  za  závazky  z  činnosti  sdružení,  které vznikly do dne
vystoupení nebo vyloučení.

§ 841 [komentář]

Při  rozpuštění  sdružení  mají  účastníci  nárok  na  vrácení  hodnot,
poskytnutých  k  účelu  sdružení  a  vypořádají se mezi sebou o majetek
získaný  výkonem  společné  činnosti  sdružení  způsobem  stanoveným ve
smlouvě, jinak rovným dílem.

HLAVA SEDMNÁCTÁ

Smlouva o důchodu

§ 842 [komentář]

Smlouvou  o  důchodu  se  zakládá  někomu  na  doživotně  nebo na jinak
stanovenou dobu neurčitého trvání právo na vyplácení určitého důchodu.

§ 843 [komentář]

Smlouva o důchodu musí být uzavřena písemně.

§ 844 [komentář]

Právo  na  důchod  nelze  převést  na  jiného.  Splatné  dávky lze však
postoupit.

HLAVA OSMNÁCTÁ

Sázka a hra

§ 845 [komentář]

(1)  Výhry ze sázek a her nelze vymáhat; vymáhat nelze ani pohledávky z
půjček,   poskytnutých  vědomě  do  sázky  nebo  hry.  Takové  výhry  a
pohledávky nelze ani platně zajistit.

(2) Los se posuzuje jako sázka nebo hra.

§ 846 [komentář]

Ustanovení § 845 neplatí, jde-li o výherní podnik, který provozuje stát
nebo který byl úředně povolen.

HLAVA DEVATENÁCTÁ

Veřejná soutěž

§ 847 [komentář]

Vyhlásí-li   fyzická  nebo  právnická  osoba  (dále  jen  „vyhlašovatel
soutěže“)  veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení
uvést  přesné  vymezení  předmětu  a  lhůty soutěže, výši cen a ostatní
soutěžní  podmínky;  rovněž  musí  vyhlásit,  kdo, v jaké lhůtě a podle
jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.

§ 848 [komentář]

(1)  Vyhlašovatel soutěže je povinen poskytnout ceny vyhlášené veřejnou
soutěží  těm,  kteří podle provedeného ocenění splnili podmínky soutěže
určené pro udílení cen.

(2) Bylo-li dosaženo výsledku činností několika soutěžících, rozdělí se
cena,  nebyl-li vyhlášen jiný postup a jestliže nedojde k dohodě, podle
toho, v jakém poměru se každý na dosaženém výsledku podílel.

§ 849 [komentář]

(1)  Veřejnou  soutěž  lze odvolat jen ze závažných důvodů. Odvolání se
musí  provést  stejným  způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže, nebo
jiným stejně účinným způsobem.

(2)  Dojde-li  k  odvolání  veřejné  soutěže,  vyhlašovatel  soutěže je
povinen   poskytnout   přiměřené   odškodnění  soutěžícím,  kteří  před
odvoláním  soutěže  její  podmínky převážně nebo zčásti již splnili. Na
toto  právo  musí  vyhlašovatel  soutěže soutěžící při odvolání soutěže
upozornit.

HLAVA DVACÁTÁ

Veřejný příslib

§ 850 [komentář]

Veřejným  příslibem  se  zavazuje ten, kdo veřejně prohlásí, že zaplatí
odměnu  nebo  poskytne  jiné  plnění  jednomu  nebo  několika  z  blíže
neomezeného  počtu  osob,  které  splní  podmínky stanovené ve veřejném
příslibu.

§ 851 [komentář]

Nestanoví-li  podmínky veřejného příslibu jinak, obdrží odměnu ten, kdo
je nejdříve splní.

§ 852 [komentář]

Splní-li  podmínky  veřejného příslibu současně několik osob a z jejich
obsahu  vyplývá,  že  odměnu  má  dostat  jenom jedna osoba, rozdělí se
odměna mezi ně rovným dílem.

HLAVA DVACÁTÁ PRVNÍ

Cestovní smlouva

§ 852a [komentář]

(1)  Cestovní  smlouvou  se  provozovatel  cestovní kanceláře (dále jen
„cestovní  kancelář“)  zavazuje,  že  zákazníkovi  poskytne zájezd^8) a
zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu.

(2)  Návrh  cestovní  smlouvy  předkládá zákazníkovi cestovní kancelář.
Jedno  vyhotovení  cestovní  smlouvy  je  po  jejím  uzavření  cestovní
kancelář  povinna  předat  zákazníkovi.  Spolu  s  cestovní smlouvou je
cestovní  kancelář  povinna  předat  zákazníkovi  doklad o pojištění^9)
vystavený pojišťovnou.

§ 852b [komentář]

(1) Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat

a) označení smluvních stran,

b)  vymezení  zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení
všech  poskytovaných  služeb  cestovního  ruchu, které jsou zahrnuty do
ceny  zájezdu,  místo  a  dobu jejich trvání; vymezení zájezdu může být
nahrazeno  odkazem  na  číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu^10)
jen  v  případě,  že  katalog  obsahuje  všechny  tyto  informace a byl
zákazníkovi předán,

c) cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy.

(2) Cestovní smlouva musí rovněž obsahovat

a)  způsob,  jakým  má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení
právní povinnosti cestovní kanceláře,

b)  výši  odstupného,  které  je  povinen  zákazník  cestovní kanceláři
uhradit  při  odstoupení  od  cestovní  smlouvy v případech stanovených
tímto zákonem.

(3) Cestovní smlouva musí dále obsahovat,

a) jsou-li součástí zájezdu i další platby za služby, jejichž cena není
zahrnuta v ceně zájezdu, údaje o počtu a výši těchto dalších plateb,

b)  je-li  součástí  zájezdu  ubytování, jeho polohu, kategorii, stupeň
vybavenosti a hlavní charakteristické znaky,

c)  je-li  součástí  zájezdu doprava, druh, charakteristiku a kategorii
dopravního prostředku, údaje o trase cesty,

d) je-li součástí zájezdu stravování, jeho způsob a rozsah,

e)  je-li  realizace  zájezdu  podmíněna  dosažením  minimálního  počtu
zákazníků, výslovné uvedení této skutečnosti a současně lhůtu, ve které
nejpozději  musí  cestovní  kancelář  zákazníka  písemně  informovat  o
zrušení zájezdu z důvodu nedosažení minimálního počtu zákazníků,

f)  jsou-li  důvody pro stanovení podmínek, které musí účastník zájezdu
splňovat,  uvedení  těchto  podmínek  a  lhůtu,  ve které může zákazník
oznámit,  že  se  zájezdu  místo  něho  zúčastní jiná osoba, pokud jsou
důvody pro její stanovení.

§ 852c [komentář]

(1) V cestovní smlouvě lze dohodnout, že cestovní kancelář je oprávněna
jednostranným  úkonem  zvýšit  cenu zájezdu, jestliže je zároveň přesně
stanoven  způsob  výpočtu zvýšení ceny. Cena zájezdu uvedená v cestovní
smlouvě však nesmí být jednostranně zvýšena během 20 dnů před zahájením
zájezdu.

(2) Cenu zájezdu podle odstavce 1 lze zvýšit jen v případě, že dojde ke
zvýšení

a) ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, nebo

b)   plateb  spojených  s  dopravou,  např.  letištních  a  přístavních
poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu, nebo

c)  směnného  kursu české koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v
průměru o více než 10 %,
pokud k této změně dojde do jednadvacátého dne před zahájením zájezdu.

(3)  Písemné  oznámení  o  zvýšení  ceny  musí být zákazníkovi odesláno
nejpozději  21  dní  před  zahájením  zájezdu, jinak cestovní kanceláři
nevznikne právo na zaplacení rozdílu v ceně zájezdu.

§ 852d [komentář]

(1)  Cestovní  kancelář  je  povinna  nejpozději  7  dnů před zahájením
zájezdu poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace o všech
skutečnostech, které jsou pro zákazníka důležité a které jsou ji známy,
pokud nejsou obsaženy již v cestovní smlouvě nebo v katalogu, který byl
zákazníkovi předán, zejména

a)  upřesnění  údajů  uvedených  v § 852b odst. 3 písm. a) až d), které
jsou cestovní kanceláři známy a nejsou obsaženy v cestovní smlouvě nebo
v katalogu, který byl zákazníkovi předán,

b)  podrobnosti  o možnosti kontaktu s nezletilou osobou nebo zástupcem
cestovní  kanceláře  v  místě  pobytu nezletilé osoby, jde-li o zájezd,
jehož účastníkem je nezletilá osoba,

c)  jméno,  adresa  a  telefonní  číslo  osoby, na kterou se zákazník v
nesnázích  v  průběhu  zájezdu  může obrátit s žádostí o pomoc, zejména
místního  zástupce  cestovní  kanceláře  a  adresu  a  telefonní  číslo
zastupitelského úřadu,

d)  informace  o  možnosti uzavřít pojištění pro případ, že zákazníkovi
vzniknou  náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy,
pokud toto pojištění není zahrnuto v ceně zájezdu.

(2)  Je-li  cestovní  smlouva  uzavřena  v  době  kratší než 7 dnů před
zahájením   zájezdu,  musí  cestovní  kancelář  svoji  povinnost  podle
odstavce 1 splnit již při uzavření cestovní smlouvy.

§ 852e [komentář]

(1) Je-li cestovní kancelář nucena z objektivních důvodů před zahájením
zájezdu  změnit  podmínky  smlouvy,  může  navrhnout  zákazníkovi změnu
cestovní  smlouvy.  Pokud  navrhovaná  změna cestovní smlouvy vede i ke
změně ceny zájezdu, musí být v návrhu nová cena uvedena.

(2)  Navrhne-li cestovní kancelář změnu cestovní smlouvy podle odstavce
1,  má  zákazník  právo rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy
souhlasit,  nebo  zda  od  cestovní smlouvy odstoupí. Pokud zákazník ve
lhůtě  určené  cestovní  kanceláří, která nesmí být kratší než 5 dnů od
doručení  návrhu  na  změnu  cestovní  smlouvy  zákazníkovi, od smlouvy
neodstoupí, má se za to, že s její změnou souhlasí.

§ 852f [komentář]

(1)  Před  zahájením  zájezdu  může  zákazník  písemně oznámit cestovní
kanceláři,  že  se  zájezdu  místo  něho zúčastní jiná osoba v oznámení
uvedená.   Dnem   doručení  oznámení  se  osoba  v  něm  uvedená  stává
zákazníkem.  Oznámení  musí  obsahovat  prohlášení nového zákazníka, že
souhlasí  s uzavřenou cestovní smlouvou. V případě, že cestovní smlouva
stanoví  lhůtu  a  podmínky  podle  §  852b  odst. 3 písm. f), může tak
zákazník  učinit  jen  ve  stanovené  lhůtě a oznámení musí obsahovat i
prohlášení  nového zákazníka, že splňuje veškeré podmínky stanovené pro
poskytnutí zájezdu.

(2)  Původní  a  nový  zákazník  společně  a  nerozdílně  odpovídají za
zaplacení  ceny zájezdu a úhradu nákladů, pokud takové náklady cestovní
kanceláři v souvislosti se změnou zákazníka vzniknou.

§ 852g [komentář]

(1) Zákazník může před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit.
Cestovní  kancelář  může  před  zahájením  zájezdu  od cestovní smlouvy
odstoupit   jen  z  důvodu  zrušení  zájezdu  nebo  z  důvodu  porušení
povinností zákazníkem.

(2) Odstoupil-li zákazník od cestovní smlouvy podle § 852e odst. 2 nebo
odstoupila-li  cestovní  kancelář  od cestovní smlouvy z důvodu zrušení
zájezdu  před  jeho  zahájením,  má  zákazník  právo  požadovat, aby mu
cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd
nejméně  v  kvalitě  odpovídající  původní  cestovní  smlouvě,  může-li
cestovní kancelář takový zájezd nabídnout.

(3)   Při   uzavření  cestovní  smlouvy  podle  odstavce  2  se  platby
uskutečněné  na  základě  původní  cestovní  smlouvy považují za platby
podle  nové  cestovní  smlouvy. Je-li cena nového zájezdu nižší než již
uskutečněné  platby  podle předchozí věty, je cestovní kancelář povinna
tento rozdíl bez zbytečného odkladu zákazníkovi vrátit.

(4)  Zruší-li  cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před
termínem  jeho  zahájení, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši
10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

(5)  Cestovní  kancelář  se  může  zprostit odpovědnosti za škodu podle
odstavce 4 nebo povinnosti zaplatit pokutu jen tehdy, prokáže-li, že ke
zrušení zájezdu došlo

a) v souladu s § 852b odst. 3 písm. e),

b)  v  důsledku neodvratitelné události, které nemohla zabránit ani při
vynaložení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně požadovat.

§ 852h [komentář]

(1)  Není-li  důvodem odstoupení zákazníka porušení povinnosti cestovní
kanceláře   stanovené   cestovní   smlouvou  nebo  tímto  zákonem  nebo
odstoupí-li  cestovní  kancelář  od  cestovní  smlouvy  před  zahájením
zájezdu  z  důvodu  porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen
zaplatit  cestovní  kanceláři  odstupné  ve výši stanovené podle § 852b
odst. 2 písm. b) a cestovní kancelář je povinna vrátit zákazníkovi vše,
co  od  něho  obdržela  na  úhradu  ceny zájezdu podle zrušené cestovní
smlouvy.

(2)  Je-li  důvodem  odstoupení  zákazníka od cestovní smlouvy porušení
povinnosti  cestovní  kanceláře  stanovené cestovní smlouvou nebo tímto
zákonem  nebo  nedojde-li k uzavření nové cestovní smlouvy podle § 852g
odst.  2,  je  cestovní  kancelář povinna bez zbytečného odkladu vrátit
zákazníkovi  vše,  co  od  něho  obdržela  na úhradu ceny zájezdu podle
zrušené  cestovní smlouvy, aniž by byl zákazník povinen platit cestovní
kanceláři odstupné. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno.

§ 852i [komentář]

(1)   Cestovní   kancelář  odpovídá  zákazníkovi  za  porušení  závazků
vyplývajících  z  uzavřené  cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto
závazky  mají  být  splněny  cestovní  kanceláří nebo jinými dodavateli
služeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu.

(2)  Nesplní-li cestovní kancelář své povinnosti vyplývající z cestovní
smlouvy  nebo  tohoto  zákona  řádně a včas, musí zákazník uplatnit své
právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3
měsíců  od skončení zájezdu, nebo v případě, že se zájezd neuskutečnil,
ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak právo
zaniká.

(3)  Je-li  uzavření  cestovní  smlouvy  zprostředkováno jinou cestovní
kanceláří  nebo  cestovní  agenturou,^11)  je  lhůta  podle  odstavce 2
zachována,  i  pokud tak zákazník učinil řádně a včas u zprostředkující
cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.

§ 852j [komentář]

(1)   Cestovní  kancelář  se  může  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou
odstoupením  od  cestovní  smlouvy  podle  §  852g odst. 2 zprostit jen
tehdy, prokáže-li, že ke zrušení zájezdu došlo

a) v souladu s § 852b odst. 3 písm. e), nebo

b)  v důsledku neodvratitelné události, které nemohla cestovní kancelář
zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

(2)   Cestovní  kancelář  se  může  odpovědnosti  za  škodu  způsobenou
porušením  právní  povinnosti  zprostit  jen tehdy, prokáže-li, že tuto
škodu  nezavinila  ona  ani  jiní  dodavatelé  služeb  cestovního ruchu
poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla způsobena

a) zákazníkem,

b)  třetí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto
skutečnost nebylo možné předpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo

c)  neodvratitelnou  událostí,  které  nemohlo  být  zabráněno  ani při
vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

(3)  V  případech,  kdy  vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká
republika  vázána,  umožňuje  omezení  výše  náhrady  škody  vzniklé  z
porušení  závazku  z  cestovní  smlouvy  a  toto  omezení  je uvedeno v
cestovní  smlouvě v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní
kancelář   povinna   nahradit   škodu,  za  kterou  odpovídá,  ve  výši
přesahující omezení uvedené v cestovní smlouvě.

§ 852k [komentář]

(1) V případech podle § 852j odst. 2 písm. b) a c) je cestovní kancelář
povinna poskytnout zákazníkovi v nesnázích rychlou pomoc.

(2)   Jestliže   po   zahájení  zájezdu  cestovní  kancelář  neposkytne
zákazníkovi služby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část řádně a
včas  nebo  zjistí,  že  mu všechny služby cestovního ruchu nebo jejich
podstatnou  část nebude moci řádně a včas poskytnout, třebaže se k tomu
cestovní  smlouvou  zavázala,  je  povinna  bez  zbytečného  odkladu  a
bezplatně provést taková opatření, aby mohl zájezd pokračovat.

(3)  Pokud nelze pokračování zájezdu zajistit jinak než prostřednictvím
služeb  cestovního  ruchu nižší kvality než uvedené v cestovní smlouvě,
je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně.

(4)  Jestliže  opatření  podle odstavce 2 nelze učinit nebo je zákazník
nepřijme,   musí   cestovní  kancelář  bez  zbytečného  odkladu  vrátit
zákazníkovi rozdíl v ceně. V případě, že součástí zájezdu je i doprava,
je  cestovní  kancelář  povinna  poskytnout zákazníkovi dopravu zpět na
místo  odjezdu  nebo  na jiné místo návratu, s nímž zákazník souhlasil,
včetně  nezbytného  náhradního ubytování a stravování. Pokud je doprava
uskutečněna   jiným   dopravním   prostředkem,   než  kterým  měla  být
uskutečněna podle cestovní smlouvy, je cestovní kancelář v případě, že

a)  doprava  je  uskutečněna  za nižší náklady, povinna vrátit rozdíl v
ceně, nebo

b)  doprava  je  uskutečněna  za  vyšší  náklady, povinna rozdíl v ceně
uhradit z vlastních prostředků.

ČÁST DEVÁTÁ

Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

HLAVA PRVNÍ

Obecná ustanovení

§ 853 [komentář]

Občanskoprávní  vztahy,  pokud  nejsou  zvláště upraveny ani tímto, ani
jiným  zákonem,  se  řídí  ustanoveními  tohoto  zákona, která upravují
vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

HLAVA DRUHÁ

Přechodná  a  zrušovací  ustanovení  k úpravám účinným od 1. dubna 1964
(zákon č. 40/1964 Sb.)

§ 854 [komentář]

Pokud  dále  není  uvedeno  jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i
právní  vztahy  vzniklé  před  1.  dubnem  1964;  vznik těchto právních
vztahů,  jakož  i  nároky  z  nich  vzniklé před 1. dubnem 1964 se však
posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 855 [komentář]

(1)  Občané,  kteří  byli  podle  dosavadních  předpisů  zcela  zbaveni
svéprávnosti,  se  po  31.  březnu 1964 považují za osoby zbavené podle
tohoto zákona způsobilosti k právním úkonům.

(2)  Občané,  kteří  byli  podle  dosavadních předpisů částečně zbaveni
svéprávnosti,  jsou  i  napříště  způsobilí  k právním úkonům v rozsahu
stanoveném dosavadními předpisy, pokud soud nerozhodne o rozsahu jejich
způsobilosti podle ustanovení § 10 odst. 2.

§ 856 [komentář]

(1)  Majetková  společenství  mezi  manžely  vzniklá  podle  dřívějších
předpisů  zanikají  dnem  1. dubna 1964. Tímto dnem vznikne bezpodílové
spoluvlastnictví  manželů  ke  všemu,  co podle tohoto zákona do jejich
bezpodílového spoluvlastnictví patří.

(2)  Byly-li  v  zaniklém  majetkovém  společenství  věci,  jež  nejsou
předmětem  osobního vlastnictví, vztahují se na ně přiměřeně ustanovení
o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů.

(3)  Pokud  zákon č. 140/1961 Sb. (trestní zákon) stanoví, že výrokem o
propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové, rozumí se tím
od 1. dubna 1964 zánik bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

§ 857 [komentář]

Nabyl-li  před 1. dubnem 1964 právo užívat byt jeden z manželů, vznikne
tímto  dnem  právo  společného  užívání bytu oběma manželům. Toto právo
však nevznikne, jestliže manželé spolu trvale nežijí.

§ 858 [komentář]

(1)  Byly-li  smlouvy  o  pojištění osob uzavřeny před účinností tohoto
zákona  ve  prospěch  majitele nebo doručitele pojistky, má od 1. dubna
1964  právo  na  plnění  pojištěný  (§  355  odst. 1 ve znění zákona č.
40/1964  Sb.); je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, vznikne právo
na plnění osobám uvedeným v § 372 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.

(2)  Pokud  se  ustanovení  §  61  zákona  č.  47/1956  Sb., o civilním
letectví,   dovolává   pro   pojištění   proti  následkům  odpovědnosti
ustanovení  §  58  až  60  téhož zákona, rozumí se tím od 1. dubna 1964
ustanovení § 427 až 431 ve znění zákona č. 40/1964 Sb.

§ 859 [komentář]

(1) Při dědění se užije práva platného v den smrti zůstavitele; byla-li
však  závěť zřízena před 1. dubna 1964, posuzuje se její platnost podle
dosavadních předpisů.

(2)  Dnem  1.  dubna  1964  zanikají  všechna  omezení  vyplývající  ze
svěřeneckého náhradnictví.

(3)  Pokud  zákon  nestanoví jinak, dědí pozůstalý manžel, který žil se
zůstavitelem  v  době  jeho  smrti  ve společné domácnosti, vedle svého
podílu  nedoplatky  zůstavitelovy  odměny  za  práci  a  opětujících se
důchodů až do výše jednoměsíčního příjmu.

§ 860 [komentář]

Podle  dosavadních  předpisů  se až do svého zakončení posuzují lhůty a
promlčecí doby, které počaly běžet před 1. dubnem 1964.

§ 861 [komentář]

Jde-li  o  právo  na  náhradu  škody  způsobené úmyslně nebo o právo na
vrácení  neoprávněného  majetkového  prospěchu získaného úmyslně, platí
desetiletá  promlčecí  doba  počítaná  ode  dne, kdy počala běžet lhůta
původní;  tohoto  ustanovení nelze použít, jde-li o právo, které se již
před 1. dubnem 1964 promlčelo podle dosavadních předpisů.

§ 862 [komentář]

Práva  a povinnosti ze zástavních práv vzniklých před 1. dubnem 1964 se
řídí  ustanovením  §  495  ve  znění zákona č.40/1964 Sb., pokud nejsou
upraveny zvláštními předpisy. To platí i o zástavních právech vzniklých
ze smlouvy.

§ 863 [komentář]

Majetkové  vypořádání  společností  zrušených ustanovením § 563 odst. 2
zákona  č.  141/1950  Sb.  (občanského  zákoníku)  se  řídí nadále těmi
předpisy, kterými se řídilo dosud.

§ 864 [komentář]

Zrušují se:

1. občanský zákoník č. 141/1950 Sb. s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2,
pokud upravuje uzavírání pracovních smluv, a § 22 a 352;

2. zákon č. 126/1946 Sb., o úpravě zemědělských pachtovních poměrů;

3.  zákon  č.  139/1947  Sb.,  o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými
podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy;

4.  zákon  č.  45/1948 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 139/1947
Sb.,  o  rozdělení  pozůstalosti  se  zemědělskými podniky a o zamezení
drobení zemědělské půdy;

5.  zákon  č.  207/1948  Sb., o ochraně pachtýřů zemědělských podniků a
pachtýřů zemědělských pozemků;

6. zákon č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě;

7.  zákon  č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními
prostředky;

8.   zákon  č.  65/1951  Sb.,  o  převodech  nemovitostí  a  pronájmech
zemědělské a lesní půdy;

9.  ustanovení  § 18 odst. 2 a § 20 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci
peněžnictví;

10.ustanovení § 95 a 96 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském;

11.ustanovení  §  55  odst. 2 písm. a), 58, 59 odst. 1 a § 60 zákona č.
47/1956 Sb., o civilním letectví;

12.ustanovení  § 50 odst. 6 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného
bohatství (horního zákona);

13.ustanovení  §  32  zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a
nemocech z povolání;

14.vládní nařízení č. 366/1940 Sb., o plovárnách a koupalištích;

15.vládní  nařízení  č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní
oblasti;

16.vládní  nařízení  č.  53/1955  Sb., kterým se doplňuje a mění vládní
nařízení č. 183/1947 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti;

17.nařízení ministra spravedlnosti č. 157/1950 Sb., kterým se provádějí
některá  ustanovení  občanského  zákoníku,  ve  znění nařízení ministra
spravedlnosti č. 37/1955 Sb.;

18.nařízení  ministra  spravedlnosti  č.  179/1950  Sb.,  o  důležitých
důvodech  k  výpovědi  chráněných  nájmů  nebo  k  jejich  zrušení  bez
výpovědi;

19.vládní vyhláška č. 113/1956 Ú.l., o vybírání nedoplatků nájemného, s
výjimkou ustanovení § 5 až 7;

20.vládní  vyhláška  č.  211/1957  Ú.l.,  o  provádění drobných oprav v
bytech;

21.příloha  vyhlášky  ministerstva  financí č. 157/1954 Ú.l., kterou se
vydávají pojistné podmínky pro rodinné důchodové pojištění;

22.přílohy  1  až  11 vyhlášky ministerstva financí č. 237/1955 Ú.l., o
pojistných podmínkách pro pojištění majetku a osob sjednávaná se Státní
pojišťovnou;

23.vyhláška ministra financí č. 206/1957 Ú.l., o vkladních knížkách;

24.vyhláška   ministerstva   financí  č.  33/1958  Ú.l.,  o  pojistných
podmínkách   pro   pojištění   majetku  a  osob  sjednávaná  se  Státní
pojišťovnou;

25.ustanovení  čl.  22 až 25 vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu č.
125/1959 Ú.l., o základních předpisech pro práci prodejen.

HLAVA TŘETÍ

Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. dubna 1983 (zákon č.
131/1982 Sb.)

§ 865 [komentář]

(1)  Pokud  není  uvedeno  jinak,  řídí se ustanoveními tohoto zákona i
právní vztahy vzniklé v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983.

(2)   Na   právní  vztahy  z  bezpodílového  spoluvlastnictví  manželů,
zaniklého v době od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983, užije se ustanovení
§  149  odst.  4,  pokud  k  vypořádání  bezpodílového spoluvlastnictví
nedošlo dohodou uzavřenou do tří let od 1. dubna 1983, nebo rozhodnutím
soudu na návrh podaný do tří let od 1. dubna 1983.

(3)  Do doby uvedené v ustanovení § 135a ve znění zákona č.131/1982 Sb.
se započítá i doba, po kterou občan nebo jeho právní předchůdce měl věc
nepřetržitě  v  držbě  (§135a odst. 1) nebo nepřetržitě vykonával právo
odpovídající věcnému břemenu (§ 135a odst. 2) před 1. dubnem 1983; tato
doba však neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od tohoto dne.

(4)  Jde-li  o  právo  dovolat  se  neplatnosti právního úkonu z důvodu
uvedeného  v  ustanovení § 40a ve znění zákona č. 131/1982 Sb., k němuž
došlo  před  1.  dubnem  1983,  neskončí  se  promlčecí doba dříve, než
uplynutím tří let od tohoto dne.

(5)  Jde-li o právo na náhradu škody nebo o právo na vydání neoprávněně
získaného majetkového prospěchu, platí dvouletá promlčecí doba počítaná
ode  dne,  kdy  počala  běžet  lhůta  původní;  tohoto ustanovení nelze
použít,   jde-li  o  právo,  k  němuž  promlčecí  doba  uplynula  podle
dosavadních předpisů.

(6)  Na  práva  a  povinnosti z věcných břemen vzniklých před 1. dubnem
1964  vztahují  se  obdobně  ustanovení § 135b a § 135c odst. 3 až 7 ve
znění zákona č. 131/1982 Sb.

§ 866 [komentář]

Zvýšení  základní  částky,  která nesmí být sražena povinnému z měsíční
mzdy  při  výkonu  rozhodnutí  a  stanovení hranice, nad kterou je mzda
postižitelná  srážkami  bez  omezení,  k  nimž dojde počínaje 1. dubnem
1983,  nedotýká  se  dohod  o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (§ 57 ve
znění zákona č. 40/1964 Sb.) uzavřených před tímto dnem.

HLAVA ČTVRTÁ

Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. ledna 1989 (zákon č.
188/1988 Sb.)

§ 867 [komentář]

Nárok  na  náhradu  za  ztrátu  na důchodu, který vznikl před 1. lednem
1989, se posuzuje podle dosavadních předpisů.

HLAVA PÁTÁ

Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. ledna 1992 (zákon č.
509/1991 Sb.)

§ 868 [komentář]

Pokud  dále  není  uvedeno  jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i
právní  vztahy  vzniklé  před  1.  lednem  1992;  vznik těchto právních
vztahů,  jakož  i  nároky  z  nich  vzniklé před 1. lednem 1992 se však
posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 869 [komentář]

Odporovat  lze  právním  úkonům  učiněným v době tří let před účinností
tohoto zákona, pokud důvod odporovatelnosti trval i po účinnosti tohoto
zákona;  toto právo je však třeba uplatnit do jednoho roku po účinnosti
tohoto zákona, jinak zanikne.

§ 870 [komentář]

Podle  dosavadních  předpisů  se až do svého zakončení posuzují lhůty a
promlčecí doby, které počaly běžet před účinností tohoto zákona.

§ 871 [komentář]

(1)  Právo  osobního  užívání  bytu  a  právo  užívání  jiných obytných
místností  a místností nesloužících k bydlení vzniklé podle dosavadních
předpisů,  které  trvá  ke  dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění
dnem účinnosti tohoto zákona na nájem. Společné užívání bytu a společné
užívání bytu manžely se mění na společný nájem.

(2)  Právo  užívání  části bytu se mění na podnájem s tím, že jej nelze
vypovědět po dobu jednoho roku od účinnosti tohoto zákona.

(3)  Obdobně  to  platí  u osobního užívání jiných obytných místností a
místností nesloužících k bydlení.

(4)  Osobní  užívání  bytů  sloužících  k trvalému ubytování pracovníků
organizace  se  mění  na nájem služebního bytu, pokud tyto byty splňují
kritéria  stanovená  zákonem  pro  služební  byty;  pokud tyto podmínky
nejsou splněny, mění se takové osobní užívání na nájem.

§ 872 [komentář]

(1) Právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů,
které  trvá  ke  dni  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona,  mění  se dnem
účinnosti  tohoto  zákona  na vlastnictví fyzické osoby. Ustanovení § 8
odst.  1  zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku, tím není dotčeno.

(2)  Vzniklo-li  právo  osobního užívání stejného nezastavěného pozemku
více  občanům  společně  (společným uživatelům), stávají se s účinností
tohoto zákona podílovými spoluvlastníky se stejnými podíly.

(3) Vzniklo-li právo osobního užívání stejného zastavěného pozemku více
občanům společně (společným uživatelům zastavěného pozemku), stávají se
s  účinností  tohoto zákona podílovými spoluvlastníky s podíly, jejichž
velikost  je  stejná  jako  velikost jejich spoluvlastnických podílů ke
stavbě  postavené  na  pozemku  ve společném osobním užívání. V případě
pochybnosti    určí    velikost    spoluvlastnických    podílů   dohoda
spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, soud na návrh některého z nich.

(4)  Vzniklo-li právo osobního užívání k zastavěnému nebo nezastavěnému
pozemku manželům, stávají se dnem účinnosti tohoto zákona bezpodílovými
spoluvlastníky pozemku, pokud jejich bezpodílové spoluvlastnictví trvá;
zaniklo-li, stávají se podílovými spoluvlastníky rovným dílem.

(5) Vzniklo-li přede dnem účinnosti tohoto zákona občanovi právo, aby s
ním  byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku, avšak do účinnosti
tohoto  zákona  již  nedošlo  k  dohodě,  popřípadě  k  její registraci
pravomocným rozhodnutím státního notářství, vzniká oprávněnému právo na
uzavření  kupní  smlouvy  k  pozemku,  jehož  se  týkalo  rozhodnutí  o
přidělení pozemku do osobního užívání. Neuplatní-li oprávněný své právo
do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, právo zanikne. Nedojde-li k
uzavření  kupní  smlouvy,  není  dotčeno  právo  na vydání bezdůvodného
obohacení (§ 451 a násl.).

(6) Jde-li o vydržení vlastnického práva k pozemku podle tohoto zákona,
kde  na  základě  dosavadních  předpisů  bylo  možné nabýt jen právo na
uzavření  dohody  o  osobním  užívání  pozemků, může si oprávněná osoba
započítat   dobu,   po   kterou  její  právní  předchůdce  měl  pozemek
nepřetržitě v držbě i před účinností tohoto zákona.

(7)  Vzniklo-li  občanovi  (občanům)  za podmínek uvedených v zákoně č.
52/1966  Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978
Sb.,  osobní  vlastnictví  k bytu, mění se dnem účinnosti tohoto zákona
osobní  vlastnictví  na  vlastnictví  fyzické  osoby  (fyzických osob);
rovněž  právo společného osobního užívání pozemku, na němž stojí obytný
dům  s  bytem  (byty)  ve  vlastnictví  občana  (občanů),  se mění dnem
účinnosti tohoto zákona na podílové spoluvlastnictví fyzických osob.

(8)  Za  podmínek  stanovených  v  zákoně  č.  52/1966  Sb.,  o osobním
vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., mohou od účinnosti
tohoto  zákona  nabývat  byty  a  nebytové  prostory  do  vlastnictví i
právnické osoby.

§ 873 [komentář]

Při  dědění  se  použije  právo platné v den smrti zůstavitele. Byla-li
však  závěť  pořízena  před  účinností  tohoto zákona, posuzuje se její
platnost podle dosavadních předpisů. To platí i o platnosti vydědění.

§ 874 [komentář]

Práva  a  povinnosti  z  omezení  převodu nemovitosti, jež vzniklo před
účinností tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

§ 875 [komentář]

(1)  Zájmová sdružení, jež vznikla podle § 360b hospodářského zákoníku,
zájmové  organizace,  jež  vznikly podle § 42 zákona č. 162/1990 Sb., o
zemědělském  družstevnictví,  a  zájmové  organizace a společné zájmové
organizace,  jež  vznikly  podle  §  35  a 36 zákona č. 176/1990 Sb., o
bytovém,  spotřebním,  výrobním  a jiném družstevnictví, se považují za
sdružení  podle  §  20f  tohoto  zákona.  Tato sdružení jsou povinna se
registrovat  podle  §  20i  do  šesti  měsíců  ode dne účinnosti tohoto
zákona.

(2)  Dosavadní  nadace  se považují za nadace podle § 20b až 20e tohoto
zákona.

§ 876 [komentář]

(1)  Vztahy  trvalého  užívání  podle  §  70  zákona  č.  109/1964 Sb.,
hospodářský  zákoník, se posuzují podle dosavadních předpisů až do doby
vydání zvláštního zákona.

(2)  Hospodářské  smlouvy  o dočasném užívání majetku za úplatu podle §
348  hospodářského  zákoníku  se  mění  od  účinnosti  tohoto zákona na
nájemní  smlouvy.  Je-li  užívání  majetku  podle  §  348 hospodářského
zákoníku  sjednáno  bezúplatně, mění se ode dne účinnosti tohoto zákona
na smlouvu o výpůjčce.

§ 877 [komentář]

(1)  Ceny,  úplaty  a jiná peněžitá plnění, která jsou předmětem úpravy
podle  tohoto zákona a na něž se vztahuje obecně závazný právní předpis
o cenách, se považují za ceny podle tohoto předpisu.

(2)  Pokud  se  v  tomto  zákoně  používá  pojmu „obecně závazný právní
předpis o cenách“, rozumí se tím zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 878 [komentář]

Zrušují se:

1. Ustanovení § 22 zákona č. 141/1950 Sb., (občanský zákoník);

2. Zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty;

3.  Ustanovení § 4, 6, 9 odstavec 2 a § 10 odstavec 2 zákona č. 52/1966
Sb., ve znění zákona č. 30/1978 Sb., o osobním vlastnictví bytů.

HLAVA ŠESTÁ

§ 879 [komentář]

(1) Vlastnické vztahy k nemovitostem vyskytujícím se jen na území České
republiky  nebo  Slovenské  republiky  (zejména  např.  tzv.  osadnické
vztahy,  urbariáty a komposesoráty) upraví zákon národní rady příslušné
republiky.

(2) Zákony národních rad stanoví, kdo a jakým způsobem zajišťuje bytové
náhrady (náhradní byty a náhradní ubytování).

§ 879a [komentář]

Podrobnější  předpisy  k provedení občanského zákoníku vydají příslušná
ministerstva  a  ostatní  ústřední  orgány  státní  správy. Vláda České
republiky  může  vydat  podrobnější  předpisy  k  provedení  občanského
zákoníku.

HLAVA SEDMÁ

PŘECHODNÁ  USTANOVENÍ  K  ÚPRAVÁM  ÚČINNÝM  OD  1. LEDNA 1995 (zákon č.
267/1994 Sb.)

§ 879b [komentář]

(1)  Smlouvy  o  nájmu  bytů uzavřené platně i v jiné než písemné formě
jsou platné i nadále.

(2) Ustanovení § 712 odst. 2 čtvrté věty se vztahují na nájemní smlouvy
uzavřené po účinnosti tohoto zákona.

HLAVA OSMÁ

Přechodná  ustanovení  k  úpravám účinným od 1. července 2000 (zákon č.
103/2000 Sb.)

§ 879c [komentář]

(1)  Právo  trvalého užívání pozemku podle § 70 zákona č. 109/1964 Sb.,
hospodářský  zákoník,  zastavěného  budovou nebo stavbou ve vlastnictví
osoby,  v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, a pozemku
na  něj  navazujícího,  jestliže takový pozemek souvisí s provozem této
budovy  nebo  stavby, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
se  mění  uplynutím  jednoho  roku  ode  dne účinnosti tohoto zákona na
vlastnictví právnické osoby, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno.

(2)  Ustanovení odstavce 1 se vztahuje obdobně i na právo výpůjčky nebo
nájmu,  kterými  bylo  nahrazeno  právo trvalého užívání pozemku, pokud
bylo  zřízeno ve prospěch bytového družstva nebo ve prospěch toho, komu
byl převeden byt nebo nebytový prostor do vlastnictví podle § 23 zákona
o vlastnictví bytů.

(3)  Bylo-li  právo trvalého užívání zřízeno k jednomu pozemku společně
více  osobám,  stávají se podle odstavce 1 tyto osoby spoluvlastníky se
stejnými podíly.

(4)  Pokud  právnická  osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno,
nepožádá stát o změnu tohoto práva na vlastnictví ve lhůtě jednoho roku
ode dne účinnosti tohoto zákona, ke změně práva podle odstavce 1 nebo 2
na  vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lhůty
jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

HLAVA DEVÁTÁ

Přechodná  ustanovení  k  úpravám  účinným  od  1. ledna 2001 (zákon č.
367/2000 Sb.)

§ 879d [komentář]

Osobou,  v  jejíž  prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, se pro
účely  §  879c  rozumí  i  bytové  družstvo nebo sdružení občanů, které
vzniklo  anebo  se  považuje  za vzniklé podle zákona č. 83/1990 Sb., o
sdružování  občanů,  ve  znění  pozdějších  předpisů, pokud na takovéto
bytové družstvo, případně sdružení občanů přešlo právo trvalého užívání
uvedené v § 879c odst. 1.

§ 879e [komentář]

Ustanovení  § 879c odst. 1 se vztahuje obdobně i na právo výpůjčky nebo
nájmu  podle  § 879c odst. 2 zřízené nejpozději do 31. prosince 2000 ve
prospěch   toho,  komu  byl  převeden  byt  nebo  nebytový  prostor  do
vlastnictví  podle § 23 zákona o vlastnictví bytů. Změna takového práva
výpůjčky nebo nájmu na vlastnictví nastává dnem 1. července 2001.

Vybraná ustanovení novel

Část pátá zákona č. 367/2000 Sb.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1.  Zástavní  práva,  jejichž  rozsah  byl  vymezen  přede  dnem nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  zůstávají  zachována  se všemi účinky podle
dosavadní  právní  úpravy  i  po  dni  nabytí  účinnosti tohoto zákona.
Uspokojení ze zástavy se však řídí tímto zákonem.

2.  K  zajištění  daňových  pohledávek,  ke kterým nebyl vymezen rozsah
zákonného  zástavního práva podle dosavadní právní úpravy do dne nabytí
účinnosti  tohoto  zákona,  lze  postupovat pouze podle ustanovení § 72
zákona  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní a poplatků, ve znění tohoto
zákona.

Čl.IV zákona č. 317/2001 Sb.

Přechodná ustanovení

1.  Ustanoveními  čl.  I  tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé
přede  dnem  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona;  vznik  těchto právních
vztahů,  jakož  i  nároky  z  nich  vzniklé přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl.III zákona č. 136/2002 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Promlčení práva na náhradu škody v případech uvedených v části první
čl.  I  bodu  4 a v části druhé čl. II, která vznikla přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2.  Práva  z  odpovědnosti  za  vady  věci při prodeji v obchodě, u níž
záruční doba počala běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
řídí dosavadními právními předpisy.

3.  Práva  z odpovědnosti za vady u věcí použitých při jejich prodeji v
obchodě  se  řídí  dosavadními právními předpisy, pokud k převzetí věci
kupujícím došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.  Pro  spotřební  zboží, které bylo vyrobeno do data účinnosti tohoto
zákona, se při prodeji v obchodě mohou použít ustanovení o záruční době
podle dosavadních právních předpisů, nejdéle však do 31. prosince 2003.
Tato  skutečnost  musí  být  výslovně uvedena na záručním listu nebo na
dokladu o zakoupení věci a kupující na to musí být upozorněn.

Čl.VI zákona č. 554/2004 Sb.

ČÁST ŠESTÁ

Přechodná ustanovení

1.  Ustanoveními  tohoto  zákona  se řídí i právní vztahy vzniklé přede
dnem  nabytí  jeho  účinnosti;  vznik  těchto  právních vztahů, jakož i
nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však
posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl.VIII zákona 56/2006 Sb.

Přechodné ustanovení

Smlouvy  o  službách  bankovních,  platebních,  úvěrových a pojistných,
smlouvy  týkající  se  penzijního  připojištění,  smlouvy  týkající  se
poskytování investičních služeb a smlouvy týkající se obchodů na trhu s
investičními  nástroji,  při  jejichž  uzavření byly použity prostředky
komunikace  na  dálku a které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

§ 6 zákona č. 107/2006 Sb.

Přechodná ustanovení k části druhé

(1)  Ustanovení  §  706  odst. 2 věta třetí se u nájemních smluv, které
byly  uzavřeny před účinností tohoto zákona, nevztahuje na osoby, které
nájemce přijal do společné domácnosti před účinností tohoto zákona.

(2) Výpovědi nájmu bytu podané před účinností tohoto zákona podle § 711
se řídí dosavadními právními předpisy.

(3)  Ustanovení  §  719  odst.  1  věta třetí se vztahuje na podnájemní
smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.

§ 7 zákona č. 107/2006 Sb.

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

Pokud  tento  zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní
vztahy  vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních
vztahů  a  nároky  z  nich  vzniklé  přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Čl.XLIV zákona č. 264/2006 Sb.

Přechodné ustanovení

Srážky  se  mzdy  na základě dohod o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů
uzavřené  přede  dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provádějí podle
dosavadních  právních  předpisů;  pohledávky  zajištěné těmito dohodami
nelze ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zvyšovat, jestliže je není
možné podle něj zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a z jiných příjmů.

Zákon č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

Zákon  č.  123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k
zajištění výroby.

Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

1) Např. § 261 odst. 2 obchodního zákoníku.

1a)  Zákon  č.  115/2006  Sb.,  o  registrovaném  partnerství a o změně
některých souvisejících zákonů.

2)  Zákon  č.  129/2000  Sb.,  o  krajích  (krajské  zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

2b)  Směrnice  Rady  85/577/EHS  ze  dne  20.  prosince  1985 o ochraně
spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory.

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách
ve spotřebitelských smlouvách.

Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o
ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k
užívání nemovitostí na časový úsek.

Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o
ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku.

Směrnice  Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000
o  některých  právních aspektech služeb informační společnosti, zejména
elektronického obchodu, na vnitřním trhu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o
uvádění  finančních  služeb  pro spotřebitele na trh na dálku a o změně
směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES.

2c)  §  2,  §  3 písm. bb), § 23 a 66 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné
smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

2d)  §  3  zákona  č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění zákona č. 56/2006 Sb.

2e)  Například  §  14  odst. 7, § 15 odst. 3, § 715a odst. 3 obchodního
zákoníku.

2e)  Například zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a
o  změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva
a  pyrotechnických  předmětů  a  o  změně  zákona  č.  288/1995  Sb., o
střelných  zbraních  a  střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění
zákona   č.  13/1998  Sb.,  a  zákona  č.  368/1992  Sb.,  o  správních
poplatcích,  ve  znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském  podnikání  (živnostenský  zákon),  ve  znění  pozdějších
předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

2e)  Zákon  ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

2e)  §  2  písm.  c)  zákona  č.  480/2004  Sb.,  o  některých službách
informační  společnosti  a  o změně některých zákonů (zákon o některých
službách informační společnosti).

2e) § 162a odst. 1 trestního zákona.

2f)  Zákon  č.  265/1992  Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných
práv k nemovitostem.

3) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zákon č.
229/1991 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému majetku.

3a) § 5 odst. 1 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3b) § 175a až 175z občanského soudního řádu.

3c) § 175f odst. 4 občanského soudního řádu.

3h) § 85 a násl. zákona č. 94/1963 Sb., o rodině.

3i) § 147 až 150 zákoníku práce.

§ 276 až 302 občanského soudního řádu.

4)  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  1999/44/ES,  o  určitých
aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na spotřební zboží.

4a)  Například  zákon  č.  110/1997  Sb.,  o  potravinách  a tabákových
výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.

5)  § 1 zákona č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění zákona č. 75/1976 Sb.

§ 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

6) Zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

7) § 11 odst. 3 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

8)  §  1  odst.  1  a  2 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách
podnikání  v  oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb.,
občanský  zákoník,  ve  znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991
Sb.,   o   živnostenském   podnikání  (živnostenský  zákon),  ve  znění
pozdějších předpisů.

9) § 6 zákona č. 159/1999 Sb.

10) § 10 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb.

11) § 3 zákona č. 159/1999 Sb.


1 komentář »
  1. avatar
    Náchodsko ubytování napsal/a:
    26. 7. 2011 v 15:53
    comment-top

    Opravdu užitečný článek, už dlouho jsem tuto informaci hledal. Dík

    comment-bottom

RSS (komentáře k příspěvku)

Napsat komentář