• 48,10 Kč/hod odpracovanou zaměstnancem
• 8000 Kč/měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou při týdenní pracovní době 40 hodin
• 90% z minimální mzdy (tj. 7200 Kč,resp. 43,30 Kč/hod) v případě, že jde o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru
• 80% z minimální mzdy (tj. 6400 Kč) v případě, kdy jde o mladistvého zaměstnance
• 75% z minimální mzdy (tj. 6000 Kč,resp. 36,10 Kč/hod) v případě, kdy jde o zaměstnance, který je poživatelem důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně
• 50% z minimální mzdy (tj. 4000 Kč,resp. 24,10 Kč/hod) v případě, kdy jde o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně

Od tohoto data mohou být starobní důchodci zaměstnávání na dobu neurčitou, tedy nikoliv nejdéle na dobu 1 roku, jako tomu bylo dosud. Pracovní poměr na dobu určitou lze se starobních důchodcem stejně jako ostatními zaměstnanci uzavřít celkem nejvýše na dobu 2 let. Novelou se nemění krátkodobé pracovní poměry jako např. zástupy za nemoc apod.

Jestliže zaměstnanec po uplynutí sjednané doby pokračuje s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou společně písemně dohodnout na prodloužení trvání pracovní smlouvy na dobu určitou:

Dohoda o prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou
podle § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce

Společnost……………, IČ………………, DIČ……………, sídlem,…………zastoupená…………, zapsaná v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v…………, oddíl………, vložka č…………………

(dále jen „zaměstnavatel“)

a

zaměstnanec/zaměstnankyně…………………, narozen/a…………, bytem…………………

(dále jako „zaměstnanec“)

uzavírají tímto dokumentem
dohodu o prodloužení trvání pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou

Zaměstnavatel na základě pracovní smlouvy uzavřené dne …………… zaměstnává v trvalém pracovním poměru uzavřeném na dobu od ………… do ………… zaměstnance………na pozici ……………… s místem výkonu práce……

Pracovní smlouva uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je uzavřena na dobu ………… Před uplynutím platnosti této pracovní smlouvy se obě zúčastněné strany dohodly na prodloužení doby trvání pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou, a to do ……………

Tuto dohodu stvrzují obě zúčastněné strany svými podpisy.

Datum
Místo
Podpis zaměstnavatele
Podpis zaměstnance

Dohoda o prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - vzor ke stažení

Zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti nebo ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že

• podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů,
• kontrole elektronické pošty nebo
• kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.

Existuje-li závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení výše popsaných kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem uvedeným v § 3 větě druhé. Nesmí vyžadovat informace zejména o

1. těhotenství,
2. rodinných a majetkových poměrech,
3. sexuální orientaci,
4. původu,
5. členství v odborové organizaci,
6. členství v politických stranách nebo hnutích,
7. příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti,
8. trestněprávní bezúhonnosti.

Pro body 1., 2. a 8. platí výjimka: jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví zákoník práce nebo zvláštní právní předpis.

Informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele

Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.

Kolektivní smlouva upravuje práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích (např. mzdová nebo platová práva), nemůže však ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům.

Kolektivní smlouva je

a)  podniková, je-li uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele,

b) vyššího stupně, je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů odborovou organizací nebo odborovými organizacemi.

Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi.

Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky a také pro

a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, která uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili,

b) zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová organizace nebo odborové organizace,

c) odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně odborová organizace.

Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců, která začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi účastníku kolektivní smlouvy.  Kolektivní smlouvu je možné vypovědět nejdříve po uplynutí 6 měsíců od data její účinnosti. Je-li ukončení doby podle věty první vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat také údajo nejzazší době její účinnosti.

Kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána účastníky na téže listině, jinak je neplatná.

Účastníci kolektivní smlouvy jsou povinni s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.

Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se však nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Příplatek nebo náhradní volno za práci přesčas

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem:

a) před zařazením na noční práci,

b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně,

c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá.

Poskytnutou zdravotní péči nehradí zaměstnanec.

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Konto pracovní doby nesmí být uplatněno u zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3.

Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

Na účtu pracovní doby zaměstnance se vykazuje

a) stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba,

b) rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a

c) odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech a za týden.

Zaměstnavatel je povinen vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou.

Jestliže se při uplatnění konta pracovní doby použije kratší období, než je uvedeno výše, posuzuje se rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou, popřípadě kratší pracovní dobou a odpracovanou pracovní dobou po ukončení tohoto kratšího období.

Začátek a konec základní pracovní doby určí zaměstnavatel. Volitelnou pracovní dobu určí zaměstnavatel na začátek a konec základní pracovní doby tak, že celková délka směny nepřesáhne 12 hodin.

Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.

Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena.

Dojde-li v průběhu období, na které bylo konto pracovní doby rozvrženo, ke změně rozvrhu týdenní pracovní doby, nesmí být tato změna provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí.

Byla-li sjednána jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.