Cestovní náhrady obecně

Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci při

a) pracovní cestě,

b) cestě mimo pravidelné pracoviště,

c) cestě v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště,

d) přeložení,

e) přijetí do zaměstnání v pracovním poměru,

f) výkonu práce v zahraničí.

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci,  který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

Zaměstnavatel, který není uveden v § 109, odst. 3, písm. a) až f), je povinnen poskytnout zaměstnanci náhradu za cestovní výdaje při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště. Tento zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu:

a) jízdních výdajů,

b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,

c) výdajů za ubytování,

d) zvýšených stravovacích výdajů (stravné),

e) nutných vedlejších výdajů.

Pro účely poskytování cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje i cesta uvedená výše v písm. b) a c).

Vyplácení cestovních náhrad